Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Valrie,
ztra Rostislav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zápas hodnot v dob krize
 
Demokracie a svoboda vdy elí rizikm a intrikám, nepovaujme je proto za vc samozejmou, ba práv naopak, vynakládejme znané úsilí a nepetritou pozornost na jejich ochranu a zachování. ádný reim, forma vlády i stát netrvá vn – a u demokratický i totalitní, soudobý i minulý. Dokonce i ten SSSR to zabalil, a tu ml být na vné asy, stejn jako z egyptské íše trvající neuvitelných ti tisíce let zstaly dnes jen nmé artefakty v muzeu i na poušti. Vše se mní, co je paradoxn jediná nemnná pravda ve vesmíru. Jene oproti autokratickému reimu je ten demokratitjší ze své podstaty, práv kvli svým principm, mnohem kehí a zranitelnjší. A v kadé epoše a zemi se vdy najdou destruktivní síly, které se pokusí uzurpovat moc, kdy zavtí šanci. A krize, a u ekonomické, politické, zdravotní i jiné pedstavují pro tyto snahy velkou píleitost. I pandemie covid-19 u vystavuje a ješt v mnohem vtší míe teprve vystaví liberální demokracie po celém svt, nejenom v R, rostoucímu tlaku. Zda ho ustojí, není zdaleka jisté.
 
e není radno krize podceovat a k jakým fatálním dsledkm vedou, nám ukazuje historie, ona notoricky známá, le trestuhodn opomíjená uitelka ivota. Vezmme jeden píklad za všechny – svtová ekonomická krize z roku 1929. Tahle krize nese lví podíl na událostech, které vypukly o celou dekádu pozdji. 1. záí 1939 hitlerovské Nmecko zaútoilo na Polsko a zaíná druhá svtová válka, dosud (a snad ješt po njakou tu dobu) nejhrznjší konflikt djin. Jene nebýt ekonomické krize, nacismus i Hitler by skonili na hbitov djin jako nevýznamná, extrémistická síla, která se pokusila pod vlivem italských fašist o tristní pu na poátku dvacátých let. Zvonec a konec. Piblin v takové pozici se NSDAP (nacistická strana) nacházela po Hitlerov propuštní z vzení ve druhé polovin dvacátých let ped vypuknutím krize. Jene pak krize rozjela pekelný koloto…
 
U antití císai razili heslo: „Chléb a hry!“, protoe si a píliš dobe uvdomovali, e pouze nasycený a zabavený dav je také davem poslušným, tvárným a do urité míry snad i rozumným. Pokud ale lidé pijdou o své jistoty, pokud se pro n uspokojení poteb, i tch nejzákladnjších, stane palivým problémem, pokud elí sílící nejistot a jejich strach je umn piivovaný a rozdmýchávaný, tak takoví lidé se zanou stávat také ím dál tím zoufalejšími a ochotnjšími k vcem, o kterých by za normálních okolností ani neuvaovali. Jene krize opouští mantinely normality, a práv proto se nazývá krizí. A lidský mozek navzdory našemu narcistnímu pohledu funguje v jádru velice primitivn. V okamiku krize / nebezpeí vlastn ani nefunguje – ustupuje do pozadí a ke slovu pouští hormony, pudy, instinkty, emoce… Naše prvotní já. Tak, jak nás píroda zformovala stejn jako ostatní zvíata – peij a teprve pak eš to další. A proto, cítí-li se lovk ohroený – jakkoliv, nejenom šavlozubým tygrem v jeskyni i zkouškou ve škole – jeho rozumové schopnosti klesají a racionalitu nahrazuje iracionalita.
 
Krize podkopává dvru v zavedený systém, protoe práv bhem jeho éry vypukla. Systém tedy selhal v tom, e jí nedokázal zabránit, následn optovn selhal v neschopnosti ji ešit, resp. ji vyešit tak rychle, aby to pinášelo kýený efekt z pohledu mas. Co naplat, e pro krizi neexistuje snadné a rychlé ešení, e se jedná teba o krizi, na které ani ádné osvdené ešení nezabírá i nemá v blízké minulosti obdoby a chybí zkušenosti. Tohle nechce nikdo slyšet. A proto se krom starých, unavených a asto tápajících hlas objeví ješt hlasy nové, které budou plné síly a budou vykikovat jednoduché a zaruené zpsoby ešení, pekrucovat i ty nejzákladnjší informace, šíit zavádjící tvrzení i rovnou nepokryt lhát, jen aby k sob pitáhly pozornost. Budou na potkání rozdávat nadji, po ní krizí zasaení a tce zkoušení chorobn dychtí. A tyhle uvané hlasy najednou budou slyšet velmi nahlas a pekií tch pár skromných, konstruktivních. Pro? Protoe ten, kdo chce argumentovat, nekií. Kií ten, kdo ádné argumenty ve skutenosti nemá, aby hlasitostí a útoností svých projev zakryl vlastní prázdnotu. Do toho nezapomenout šíit atmosféru strachu a demagogie, rozeštvávat lidi a nálepkovat rzné skupiny. A doutnák vedoucí k sudu plnému stelného prachu u hoí.
 
Nic neiví politický extrémismus tak vydatn jako práv krize. ím h, tím líp, platí pro tyto skupiny bez rozdílu. A ješt nikdy nedisponovaly tak úasnými prostedky pro šíení demagogie a svého zhoubného vlivu jako v 21. století s všudypítomným internetem a sociálními sítmi. Kolik práce a úsilí musel asi vynaloit Hitlerv ministr propagandy Joseph Goebbels, aby zacílil na takové mnoství lidí a zasel tolik semínek lí a nenávisti, k emu vám dnes poslouí pár minut (sekund) s mobilem v ruce a pipojením k internetu? A co teprve porovnat tehdejší a souasný dosah a efekt propagandy a dezinformací? Snad a nemoné… A pak jednoho zamrazí, kdy uváí, co pitom u tehdy Goebbels a jemu podobní dokázali. Naskýtá se pak otázka, zda pro souasné demagogy, dezinformátory, populisty i (politické) marketéry existují vbec njaké hranice?
 
 
Ale ano, existují. Tedy jedna. Hranice našeho rozumu. Bohuel ale práv v tchto situacích se tyto hranice bortí z  dvod, jak jsem ji naznail výše (a nkterých jedinc rozumové schopnosti ani za normálních okolností nejsou na takové úrovni, aby podobným útokm dokázaly elit – bez uráky). Cesta od demokracie k autoritativnímu i pímo totalitnímu reimu me být rychlejší, ne by se kdo nadál. A pitom tak nenápadná. Znáte tu historku o áb a horké vod? Kdy hodíte ivou ábu do vroucí vody, vyskoí. Aby ne! Jene kdy ji hodíte do vlané a zanete pomalu pitápt, bude se poád pesvdovat, e je to ješt v poádku, e ta voda není tak teplá, e má ješt as vyskoit, kdyby náhodou… a je najednou uvaená.
 
Piznám se, e m dsí, jak se v souasné situaci pandemie covid-19 nejen ím dál tím mluví o nutnosti omezení uritých svobod i práv, co mluví, jak se to dje, v R u rok! A ano, na jednu stranu to zní pece naprosto logicky, zdraví je to nejdleitjší (ergo dleitjší ne svoboda?), jene nadazovat cokoliv svobod je velmi ošidné a nebezpené. Kolik djinných píklad lidstvo ješt potebuje, aby pochopilo, jak dleitá je svoboda? Netvrdím, e uritá velice obezetn provedená omezení nemou být v jistém okamiku prospšná. Jde ale o to, e pokud se mám doasn vzdát nkterých ze svých práv, musí jít o akt, se kterým jsem vnitn ztotonný a vychází zrovna tak ze m, jako z okolí. Ostatn i proto, e veškerá negativní motivace a tlak stejn pináší vdy výsledky jen krátkodobé i nedostaující. Za prvé, musím zcela bezpodmínen vdt, e tato omezení smují k nemu smysluplnému a pozitivnímu a vychází z konkrétních objektivních skuteností a stojí za nimi kompetentní, dvryhodná osoba. Za druhé, tato opatení musí platit pouze po nezbytn nutnou dobu, mít jasná pravidla zaátku a konce, být srozumiteln vysvtlena a odvodnna nezávislými daty, musí být hlídaná a v pípad nutnosti zrušitelná nezávislými institucemi. Za tetí, tato opatení musí vycházet od elit s alespo základním morálním kreditem, které jdou aktivn samy vzorem.
 
No jo… pršvih, co? Tady toti ne v jednom, ale úpln ve všech bodech naráíme hlavou do zdi. Pímo do skály! Alespo tedy v eské republice a bohuel nejen od bezna 2020 do bezna 2021. O zdejším totálním chaosu a rozkladu státu i morálky jsem se nakonec rozhodl ani nepsat. Škoda slov. Kdo chce, vidí. (A pláe.)
 
Nikdo se pece nechce nakazit, riskovat své zdraví i ivot, nebo zdraví a ivoty svých blízkých, stejn jako nikdo nechce pijít o ivobytí. Lidé se dokáí chovat rozumn i bez diktátu státu, jene musí v jejich ele stanout schopný (ne všehoschopný!) pozitivní vzor. Nkdo, komu mou vit a kdo na to prost má to zvládnout. Pak není teba ádných drakonických opatení. I mj syn chápe, jak se chovat a nechovat, pokud mu to srozumiteln vysvtlím a nepjdu a hned neprovedu ono neádoucí chování sám, ješt jemu na oích. Jaksi zázran tohle funguje. Dokonce u ve tech letech. Kdy mu budu jen zakazovat, pikazovat,  vát na nj, pedhazovat mu, jak za všechno špatné me on a za všechno dobré já (já, já, já, já, jen já), kdy se budu zcela bez skrupulí chovat tak, jak jemu zakazuji, jaký respekt a chování se od nj dá asi oekávat? Zvláštní, e tohle nkteí prost nechápou…  
 
Zavít restaurace, pak si jít  do jedné sednout, naídit roušky, ale sám si ji nevzít, kázat o tom, jak mají všichni zstat doma a sám jít na fotbal… Pro se pak divit, e i ta rozumnjší opatení jsou asto ignorována? Kdy neexistuje ani nejzákladnjší dvra v ty, kdo je pedkládají…
 
S národem je to stejné jako s díttem, s vládcem jako s rodiem. Samozejm,  e situace v R by mohla být lepší, a není to jen otázka elit, ale celé spolenosti, jene odkud celý tenhle marast a bahno pramení? Pro ti lidé zodpovdní nejsou? Pro ztratili víru a nadji? Pro vysoké hodnoty prohrávají na úkor tch nízkých? Kdo tenhle národ k podobnému chování dovedl a vychoval? Kdo mu byl a je jakým vzorem? To samozejm není záleitost jen souasné doby i posledních pár let, ale mnohem delší, hlubší a tragitjší jev mající koeny u v polovin 20. století. Na zásazích do svobody a práv lidí je nesmírn dleité, kdo je iniciuje. A tím se opt vracíme k nezbytnému kritériu – mravnosti v nás, mravnosti v elitách. Ono stejnou vc lovk vezme úpln jinak, bude-li ji navrhovat nkdo formátu Masaryka (píšu i s vdomým všech jeho chyb) a nkdo, kdo vesele vládne s podporou komunist, kteí tu za pl století napáchali nedozírné škody (slušn napsáno). Ale tak ono kdy se ta spolupráce s nimi u osvdila…
 
 
Omezováním svobody a niením dosavadního zpsobu ivota, tím se z téhle koronavirové krize nevyhrabeme, navíc je omezování svobody vdy oehavé… Kdy toti jednou omezíme svobodu kvli A, pro bychom to neudlali píšt i kvli B? A kdy to bylo kvli A a B, pro by to nemlo být i kvli D? A pro to vlastn nebylo kvli C? Dostaneme se tak do úasn smrtící spirály. Covid-19 je pandemie, ano, pináší obti, ano, sám mám v okolí zasaené a tce zkoušené osoby, ano, ale ádná nemoc, ani svtová pandemie, se neme stát záminkou pro destrukci liberální demokracie. A bohuel to není a tak vzdálená realita, jak by se mohlo zdát.
 
Pandemie covid-19 je krizí obích rozmr a krize jsou nebezpené. Ta souasná nabízí v tento moment velké mnoství scéná dalšího vývoje, z nich nkteré jsou erné a jiné ješt ernjší. Ale jsou tam i svtlejší cesty. Jen záleí na nás, jaké hodnoty a iny peváí. Protoe stejn jako ekonomická krize z roku 1929, je i tahle krize v nejhlubším jádru krizí lidských hodnot a morálky. Moná je tím dokonce ve skutenosti kadá krize. Zápasem hodnot. Navenek bojujeme s virem, ale skutený nepítel se nachází jinde.
 
Tomáš Záecký
* * *
Koláe (Voliera 1982, Vlity 1971 a Pasivní rezistence 1972) Jií Škoch

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 10.03.2021  21:54
 Datum
Jmno
Tma
 10.03.  21:54 Tom Zeck
 09.03.  08:34 Edita
 08.03.  10:20 Zdenk a Jana lnek je asn!
 08.03.  02:05 Stanislav lnek moc dobr.
 07.03.  17:38 Evussa Pravda
 07.03.  08:41 Von
 07.03.  05:02 Ivan