Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Milena,
ztra Milo.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála dešt

Moná mi to nebudete vit, ale kdy jsem takhle jednou opt zaal „listovat“ ve svých chválách, ke své neskonalé hrze jsem zjistil, e v nich ješt chybí chvála dešt! A ván nevím, jak jsem se mohl dopustit takového nehorázného faux pas! Je jasné, e to tak nemohu nechat, spchám to napravit, a doufám, e pozd nehoním bycha…

Déš patí mezi nejzákladnjší prvky nejen našeho poasí a hraje hlavní roli v kolobhu vody na naší modré planet.   Bez nadsázky lze tvrdit, e bez dešt by na naší Zemi nevznikl ivot a samozejm i leccos dalšího.

Jak déš vzniká, co se s tou vodou dje v ovzduší, na zemi i pod jejím povrchem a další odbornjší záleitosti ponechám stranou. Opt se tedy pokusím vychválit déš z ponkud jiného úhlu pohledu a snad pinesu i pár „dešových“ zajímavostí. Nejprve se podívejme, jak se déš prosadil v umní.

Déš se dostal do titulních rolí v literatue, v dramatu i ve filmu. Snad alespo ti díve narození se pamatují na slavný román L.Bromfielda - Kdy nastaly dešt - z monzunové Indie, který byl zfilmován nkolikrát. Mimochodem – autor tohoto románu se stal u ped 2. svtovou válkou prkopníkem udritelného a ekologického zemdlství v USA. Pipomenu divadelní hru N.R.Nashe – Obchodník s deštm a její následné zfilmování s úasnými herci Burtem Lancastrem a Katharine Hapbernovou z poloviny 50. let minulého století. A kdy jsme narazili na obchodování s deštm, pedstavte si, e u v té dob se provádly první pokusy o umlý déš. To se do neškodných oblák vystelovaly rakety, které oblak obohatily o kondenzaní jádra jodidu stíbrného, a kdy se to povedlo, probhly dokonce v USA první soudní procesy mezi farmái o „ukradení dešt“!

V textech svtových i našich evergreen a hit se to ovšem všemi monými atmosférickými jevy pímo hemí! A svte div se, kdy jsme sledovali, která slova se vyskytují nejastji, vyhrála to sice samozejm láska, ale hned na druhém míst se umístil – DÉŠ – potamo RAIN! Není se co divit, je to pece slovíko nádhern laskavé, voavé a v uších pímo doslova pohladí. A nejen v eštin, ale i ve svtových jazycích, eho vyuil nap. G.B.Shaw ve svém Pygmalionu. Voavý dkaz pak nacházíme i v názvu jedné krásné písniky – Lásko, voníš deštm. A po dešti opravdu ve vzduchu voní pírodní silice, které se uvolují z ovlaené pdy.  Jinak se v dešti zpívá, stéká po oknech, do skel bubnují kapky, mí do vlas, a tak dále a tak podobn.

Je ale docela zajímavé, e v našich mírných zempisných šíkách se déš vtšinou opvuje s jakýmsi smutkem a je spojován spíše se smutnou náladou, jako nap. o Dušikovém poasí. A pitom jsou samozejm na zemkouli suché tropické oblasti, kde se stídají období sucha s obdobím deš, a kde déš vítá vše ivé! Zde je záným píkladem stedoafrická Botswana v poušti Kalahari, která má déš ve svém státním znaku! Samozejm je tam v tamjším jazyku. A to není vše, slovo „pula“ pouívají Botswanci jako velmi pátelský pozdrav a jmenuje se tak i místní mna. Díky internetu se mete podívat na ten jejich krásný státní znak v plné parád.
 

A na závr této snad trochu kuriózní dešové chvály si dovolím zaadit i nkolik svtových a také našich místních dešových rarit. Myslím, e i ty si trochu chvály zaslouí, a e „pár“ tch ísel unesete.

Koho by napadlo, e mezi nejdeštivjší místa na svt patí jeden z havajských ostrov – Kauai, kdy Havaj je u nás synonymem pro tropický ráj? Pitom tam v období 1920 -1945 na návtí hory Mont Waialeale mli celoroní srákový normál 12 344 mm a pršívá tam 335 dn v roce! Snad u je známo, e 1 mm sráek znamená 1 litr vody na kadý metr tverení.
 
 

Ale absolutní svtové rekordy v roním pídlu dešové vody byly zaznamenány v monzunové oblasti na severovýchod Indie v Himalájích. Cherrapanji je povaováno u více ne 150 let za nejvlhí místo na svt. V kalendáním roce 1861 zde spadlo 23 000 mm, tedy 23 kubík vody na kadý metr tverení a za 12 msíc – od 1. srpna 1860 do 31. ervence 1861 dokonce tém 26,5 kubík! A ten ervenec 1861 drí pak msíní svtový rekord srákovým úhrnem 9 300 mm! Takové pídly vody si urit neumíme pedstavit, protoe náš celoroní prmr sráek je 674 mm, v nejvlhím roce 2002 u nás spadlo 916 mm a z toho v srpnu 202 mm.

Moná ješt zajímavjší jsou pak krátkodobé úhrny dešových sráek. Na ostrov Reunion v Indickém oceánu pinesla poátkem ledna 1966 tropická boue Denise bhem 24 hodin 1 825 mm sráek, co je mnoství vody, které u nás spadlo od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2019, tedy za ti roky! V jediném dnu u nás spadlo nejvíce sráek 29. 7. 1897 na Nové Louce v Jizerských horách a to 345 mm a druhý nejvtší pídl vody 312 mm dostal Cínovec v Krušných horách pi povodov situaci 12. 8. 2002.

A ješt srákové epizody nejkratší. 22.6.1946 spadlo v USA ve mst Holt ve stát Missouri za jednu hodinu 305 mm sráek! U nás - pimhouením oka - dosti podobný liják zaznamenali 25. 5. 1872 v Mladoticích na Plzesku. Za 1,5 hod. spadlo 237 mm, co by se dalo zredukovat asi na 160 mm za 1 hodinu. A na samý závr této dešové chvály dva údaje minutové. V Praze – Podbab spadlo 18.8.1986 za 5 minut 19 mm a 4. 7. 1956 ve mst Unionwille, ve stát Maryland za jedinou minutu 31,2 mm! Jist je velmi zajímavé, e tyto poslední údaje ze svta jsou alespo ádov srovnatelné s tmi tuzemskými, na rozdíl od klimatických údaj dlouhodobých. Doufám, e jsem tmi ísly píliš neunavil.

Obrázek FrK Kratochíl a foto Wikipedie
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 28.11.2020  16:16
 Datum
Jmno
Tma
 28.11.  16:16 Von
 27.11.  16:10 Vesuvjana dky
 27.11.  13:12 Milada
 27.11.  11:37 Ludk Hork Chvla deti
 27.11.  11:16 olga jankov
 27.11.  08:10 Kvta dky
 27.11.  00:11 Evussa D鹻 bu pochvlen