Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Milena,
ztra Milo.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ztratila se úcta k pedkm

Moje babika byla úasná ena. A nejen to. Byla diplomatka, soudkyn, rádkyn, babka koenáka, hašteivá paní, blázen, ta co mi naezala, ta co m pohladila, nevící nikomu a niemu, obas taky ale sklonila hlavu, nikdy se nevzdala, tu a tam ledasco pokazila, asto mnoho napravila a i výjimen se spletla.

Byla to ta nejúasnjší Babika na svt.

Minulý as, jeliko u neije je sice správný. Jene kdyby jste se m zeptali, tak minulý as nepouiji. Neumela. Všechny její vrtochy, rady a moudra tady zstaly se mnou. Tedy i moje babika.

Nezemel ten, kdo ije v mysli ivých. Tohle je citát u našich dááávných pedk!

Tedy, zemela babika, a ije Babika.

Tak by se podivovala nad dnešním svtem! Ó jak by asla v novotách, kterým se sice bránila, le zvdavost byla víc, ne zaité a nucené pravdy.
Ó, Ó jak by plakala nad vlastní dcerou, která o padesát let pozdji, není vbec pístupná novotám a inovacím.

Ptám se PRO!!!

Moje babika se narodila v roce 1907.

Moje maminka v roce 1946.

Babika neztratila nikoho ve válkách, v kterých ila. ila v kraji, kde nerekrutovali. Byla z rodiny, kam nepišli verbovat. I tak si proili ve válkách své. Mli VELKÉ HOSPODÁSTVÍ.  Zásobovali a mli zdroje pro vojsko.  asto jejich celoroní dinu shrábnul njaký regiment, nebo jak to nazvat. Nicmén... nikdy nepišli o všechno, ale jejich ivot byl velmi tký. A kdy si jen já vzpomenu na její vyprávní, kterak v tý prašivý dob vdli co komu a kam a pro, nikdy by neumeli hlady. Umli v tom zkrátka chodit. Nebyli hloupí. A pak v letech normalizace, bylo taky tko.

V tch letech bylo znárodování, nebo u znárodnno bylo. Ale moje babika?
 
 
 
Myslíte si, e si na ní nkdo pijde?

Krmili se u nás dv prasata. Jedno ve chlívku na dvoe a druhé v kln na devo. A se slovy mé babiky: peci tm chytrákm nedáme všechno, nesla pašíkovi do klny na devo, tu nejlepší šlichtu. ezník z JZD zabil pašíka ze dvorka, postavil všem co maj dostát a v noci se udlala na erno zabíjaka. Aby vn ovaru neprozradila naše rové vykrmené tajemství. Na nás si nepišli. Byly to naše pozemky, naše stroje, naše pole, tak jsme si z nich vzali desátek. Jak íkala babika. Ale my jsme nesmli ani hlesnout.

Moje maminka byla a je stále jiné nátury. Vyrostla v REIMU na statku, nechodila na jinou ne základní školu, její rodie na to nemli, kdy jim všechno vzali a zemdlku tak zvanou hnojárnu dlali jen kluci. Byla odstrkovaná, jako dcera kulak, ani nevdla o co jde, dodrela pravidla socialistické spolenosti. Vdala se, pracovala, porodila dti. Tak, jak se správn mlo. ádný názor, ádné úchylky, dlej co máš a opova se njak vyboit z ady.

Byla to pro n dost sloitá doba, moc dlat nemohli, pokud chtli trochu slušn ít.

Ale my meme. Moná proto nás mladé, starší lidé nemohou, nechtjí nebo nedokáou chápat.

Moje maminka ila v jiné dob, kousek si z toho pamatuju. Ale ona se odmítá posunout. Hlavn proto, co jí vštípila rodina. A hlavn spolenost a doba. Já sama jsem pesvdena a moje dti mi to velmi asto dokazují, e asem lovk moudí a dostává rozum. Není tomu tak mezi mnou a mojí maminkou. Neumím tento problém popsat. Kdy jsem pomáhala jiným starým lidem, tak se vdy na m tšili. Nebyla jsem jen ta paní co jim pišla pomoct vyehlit, nebo posekat zahradu. Byla jsem také jejich pítelkyní. Rádi si se mnou povídali, diskutovali, dokonce i o soukromých a rodinných záleitostech. Vdy jsem z tchto hovor brala njaké poznatky pro sebe. A také, pokud jsem vidla problém u nich, jsem nemlela. Vdy se našel zpsob, jak jim íci, e by mohli dlat nco jinak a tím jejich problém njak vyešit. Nikdy to nepokazilo náš hezký vztah.

Kdy to tak obecn všechno shrnu, pipadá mi, e v mnoha rodinách mladí, tak staí se navzájem vbec neposlouchají. Vyslyší radji cizí. Pedevším se ztratila úcta k pedkm, kteí proili všechny strasti, aby se mohli doít dne zplození nás, nebo našich rodi. Díky spolenosti, která vychovávala naše rodie v ateismu a striktních pravdách, se vbec vytratila víra. Víra v lovka, duši, lásku a vbec v rodinu.  Víra v ivot, který nám dává pekáky, jen nás mají posílit, abychom naplnili ivot láskou, dtmi a rodinou. Víra v Boha, která nám me dát sílu, kdy klesáme pod tíhou ivota. Víra v lidskou sílu, sílu ducha. Tohle komunistický reim zniil. Mladí tko budou mít úctu k pedkm, kdy ti naši pedci znali jen normy a pedpisy, spoleenská normalizaní pravidla a teba hbitov brali jen jako nutné zlo, nebo dkaz své velmi dobré finanní situace v honosném vzhledu hrobky. Le, asto bez kvtin za celý rok.

Bude to ješt dlouho trvat ne dojde k náprav tchto chyb!

Nezbývá, ne vlastní potomky uit, ukazovat jim to dobré, nezapomenout na špatné. Jist se tento stav zlepší. Ale zítra to neekejte. Myslím, e zaátek je v hledání víry. Tak se kolem sebe dobe rozhlédnme...

 
Text a ilustrace: Eva Rydrychová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 08.12.2020  08:18
 Datum
Jmno
Tma
 08.12.  08:18 Evussa Chpu...
 08.12.  00:18 Renata .
 07.12.  16:38 Evussa Dky moc
 07.12.  11:57 Edita
 06.12.  16:07 Marta
 06.12.  14:54 Milada
 06.12.  12:53 Stanislav
 06.12.  08:54 Von
 06.12.  07:42 Ivan