Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Erik,
ztra arlota,Zoe.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

JAK MÁLO STAÍ K RADOSTI

Pi svém pobytu v lázních v Teplicích  jsem se vdy tšila na odpolední volno, kdy jsem chodila na procházky a podnikala výlety do okolí za poznáním pírodních krás severoeské krajiny. asto moje cesta vedla na znlcový Doubravský vrch, odkud,  byl krásný výhled na eské stedohoí i na Krušné hory, pokud jsem mla štstí, e se mi krajina neschovala v mlze, co se, vzhledem k tomu, e byl listopad, stávalo asto. Proto jsem na map hledala i  jiné cíle  a jednoho dne  zlákalo m úpatí Krušných hor.
 

ádný problém. Autobusem jsem se svezla do Dubí, odkud jsem mohla pokraovat pšky lpo luté znace, vystoupat na idovský vrch a odtud zpt do Dubí po modré znace - udlat si malé podkrušnohorské koleko. Poasí bylo lákavé. Byl to jeden z krásných podzimních dn, kdy slunení paprsky rozehrály symfonii teplých barev podzimu. Oblast kolem Teplic jimi doslova hýila. Jsou tu vtšinou listnaté lesy. V autobusu jsem se otáela za kueravými tmav rezavými stedohorskými kopeky, kde se zvlášt vyjímala jejich královna Milešovka.

Míjíme nádherný, exoticky psobící kostel Santa Maria, který byl postavený v letech 1898 - 1906 z iniciativy hrabte Clary-Aldringena a místních obyvatel. Projekt vypracoval italský architekt P. Bigaglio, inspirací byl kostel Santa Maria dell Orto v Benátkách. Na stavbu byl pouit italský bílý  a ervenavý mramor.

A u je tu konená a já se vydávám na svoji "objevitelskou cestu" po luté, která mírn stoupá a zavádí m do bukového lesa. Podél cesty vpravo bublá potek. Tady zaínají hory s názvem Krušné. Zatím se krušné vbec nezdají. Naopak. Slunce se slab opírá do korun buk s šedostíbitými kmeny a vtvemi a listí v barvách mdi dodává jas. Kam se paprsky nedostanou, tam je temnji, co dodává lesu vtší hloubku. Je bezvtí a listí jen zvolna a neslyšn padá k zemi, kde vytváí ervenavý koberec, z nho vykukují spletité koeny strom a místy šedavé kameny.  Nebude dlouho trvat, kdy první mrazík promní obraz lesa. Z hustého koberce se budou tyit stromy s bezlistými  vtvemi  perfektn graficky vyvedenými. Obloha zešedne a objeví se první vloky snhu....

 

Klid lesa proízne ostrý kik sojky, která hlásá všem jeho obyvatelm píchod vetelce. Pelétne z jednoho stromu na druhý a pak letí nkam dál a cestou ješt zakií. Pes cestu pebhne srnka v zimním šatu. Stoupání zaíná být strmjší, ale to mi vbec nevadí. Nepotkávám tu jediného lovka, kdo by se hrabal do takového kopce, no já jsem ve svém ivlu. Vnímám barvy, zvuky a neopakovatelnou vni podzimního lesa. Klid lesa, k nmu patí i zimní nesmlé a smutné  trylky sýkorek, je se ojedinle ozývají.

Pak pichází nejpíkejší úsek cesty, který m zavede k místu, kde se podle mapy mají kiovat znaky. Te bych mla pokraovat po modré vpravo a okruhem se vrátit do Dubí.

Ale ouha! Kiovatka tu je, ale rozcestník nikoliv. Namísto modré znaky lutou kiuje  zelená, která na map není. Pohled do mapy m ujišuje, e lutou má kiovat modrá.  Co to má znamenat? e by zmnili trasu a modrou zrušili a nebo jen pemalovali modrou na zelenou, ale pro?  Není tu jediný lovk, který by mi poradil. Co te? Vdy se musím vas vrátit do lázní, abych stihla veei - jako pacient na "kíek", tedy na nemocenskou, musím dodrovat lázeský ád, k nmu patí i vasný návrat z odpolední vycházky . Mla bych vzít zpáteku po luté do Dubí, ale cesta by byla delší ne kdybych šla naplánovaným okruhem. Znovu si nevícn prohlíím mapu a všimnu si roku jejího vydání  - 1961, je tedy 35 let stará. A moná, e práv to m zláká vydat se po zelené, vdy vede stejným smrem jako modrá na map. Ale co kdy nkde po sto metrech  zmní smr? Brzy se zane šeit.  Není moc asu na rozhodování a já, i kdy se strachem, zvolím cestu dobrodruství - vydávám se po zelené.

 

Pvodní mode znaená cesta by m dovedla asi po pldruhém kilometru k hájovn, Co udlá zelen znaená? Trochu klesá, ale zatím udruje západní smr, který potebuji. Sluníko u je hodn nízko a já pozoruji, jak mdné odstíny buk tmavnou. Ješt naposledy se ozve sýkorka a pak se v lese rozhostí  ticho, perušované  jen mými  kroky po kamenité cest a šustícími suchými listy.  Dívám se pozorn pod nohy, abych nezakopla. A po chvíli to uvidím, leí to na cest, hndé, zakulacené a  trochu vtší, je  to oví trus. Zajásám, hájovna je nkde  nablízku. A také byla. Te mi bylo jasné, e nová zelená znaka m dovede do Dubí.

Po západu slunce se hodn ochladilo. V údolí ji byla mlha. Z lesa jsem vyšla za soumraku, stanice autobusu byla blízko. Stála jsem tu se studenými tlapkami, ale s hejivým pocitem, e výlet se nakonec vydail.

 
Text a ilustrace: Jana Haasová – Vesuvanka
* * *

Náhled do malíské tvorby Jany Haasové
eské stedohoí – obrazy Jana Haasová
Z vernisáe výstavy obraz
Básn - Jana Haasová
Být echem… Jana Haasová, souasná eská malíka a spisovatelka
Další lánky autorky


Komente
Posledn koment: 23.09.2020  11:19
 Datum
Jmno
Tma
 23.09.  11:19 Vesuvjana podkovn Ludmile, Kvt a Von
 23.09.  08:48 Von
 23.09.  08:40 Kvta a jet
 23.09.  08:10 Kvta velk podkovn