Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POSLEDNÍ DOTEKY LÉTA NA LOVOŠI

Lovoš je obdobn jako Milešovka poutním místem milovník eského stedohoí. Naše malá parta, která si dala píhodný název "Poutníci eského stedohoí", vystupuje k vrcholu Lovoše nkolikrát za rok,  aby se poklonili krásám stedohorské krajiny vetn Labe, které jí protéká v hlubokém nádherném kaonu. Krajina v rzníém roním období a dokonce i za kadého poasí, nabídne nco nového a zajímavého, ím pekvapí, a to platí nejen o eském stedohoí, ale o pírod vbec.
 

14. záí 2002 vystupujeme z vlaku v Malých ernosekách, odkud se vydáváme  po luté znace podél Milešovského potoka, jeho przranou vodu obdivujeme. Píroda na nás dýchla u podzimem, listy strom a ke zaínají chytat ponenáhlu naloutlé a karmínové odstíny a nkteré se ji snášejí k zemi. Naše cesta vede smíšeným lesem dub, habr a buk. Na západní stran Malého Lovoše (Kybiky), tvoeného znlcem, vyvolal náš obdivi teplomilný kaštanovník jedlý (Castanea sativa). Kvetou u jen ty opozdilejší rostliny, zvonky, ebíek, chrpa luní a jestábník. 
 
  

Tušíme, e v ediových skalkách Velkého Lovoše se setkáme s více druhy kvt. Poasí nám peje, i kdy pedpov pro severní echy moc píznivá nebyla. Je typické "babí léto", sluníko píjemn heje. V lese na nás obas upozorní svým kikem sojka, poznáváme hlas luny, datla erného a brhlíka. 

Naše cesta pokrauje po modré znace, a to u jsme ve svahu Velkého Lovoše. Po chvíli se nám oteve pekrásný pohled na Kletenou, Milešovku, Ostrý, Milešovský Kloc a další kopce. Díváme se na n s nábonou úctou. Pak pokraujeme dál. Po levé stran nás zaujmou skalky poskládané z rzn velkých pravidelných i nepravidelných ediových sloupk. Zdejší pórovitý edi víc ne kde jinde vydává svdectví o vulkanických dramatech Zem. 

 

Vpravo je jeden z nejstrmjších a nejhlubších sráz kamenné suti, s jakým se meme ve Stedohoí setkat. Mezi kameny vyrstají malé doubky a lipky. Otevírá se ped námi další úchvatný panoramatický pohled na Hazmburk, Ovín, Bore, Sutomský vrch, Jezerku, Košálov, Vršetín, Dkovsku, Solanskou horu, Brník, Srdov a Oblík. 

Prohlííme si pozorn i skalky. Ohnm zrozený ivotadárný kámen je asto ozdoben kresbou rzn zbarvených lišejník, mezi jednotlivými kameny se uchycují rostliny. Ty odkvetlé nás zaujmou zejména tvary list. Nkteré ješt kvetou - lut kvetoucí mochna, hvozdík kartouzek, hadinec obecný, zvonek kopivolistý s drobnými kvítky, bíle kvetoucí istec pímý a kakost krvavý. Mateídouška na sebe upozorní vní. Na skalním ostrohu pod píkrým suovým svahem zahlédneme lut kvetoucí rostliny s dlouhými stonky, k nim si netroufáme slézt, abychom je blíe urili. Tu a tam prolétnou motýli - menší perleovec a luásek.

 

Potkáváme turisty a také skautský oddíl.  "Tady je tak nádhern!", zvolá nadšen ke svým kamarádm malý skautík - zejm tento oddíl navštívil Stedohoí poprvé. Všichni se tu rozhlíejí do kraje a zajímají se o jednotlivé kopce. Máme radost, e Stedohoí se tší jejich zájmu. A to u jsme na vrcholu, odkud je rozhled do všech stran. Velkým kontrastem stedohorským kopekm i Krušným horám je pak rovina smrem k Praze, jí dominuje íp. Panoráma krajiny dokresluje modrá obloha s bílými kumuly zajímav seazenými do ad. Rozhlííme se do kraje, ale pozorujeme i všechno kolem nás, zejména skalky s kvtenou. Zaujmou nás zvláštn rostlé duby, které jsoul nízké s rozloitými korunami, stromy podobných tvar nacházíme na jihu Evropy. 
 

K dovršení naší radosti pilétá "On".... "Podívejte se, to je perla eského stedohoí!", upozorním na otakárka fenyklového, který kolem nás poletuje, usedne na nejbliší kámen a rozeve svá nná kídla proti slunci. Jako by nám chtl udlat radost... Pozorujeme motýla nejmén dv minuty ne odletí. Poslední dotek léta... 
 

My pak usedáme na vyháté kameny plní krásných a hlubokých dojm. Jsme šastni. Všichni lidé, kteí doputovali a sem mají jist stejné pocity jako my. A v tom je kouzlo Lovoše a celého Stedohoí, které dovede pohladit po duši a rozdává lásku kolem sebe.  Emil Filla kdysi ekl: "Nikde není tak krásn jako tady...",  i kdy samozejm i další naše krajiny mají své kouzlo, jen je umt najít.
 
Text a ilustrace: Jana Haasová - Vesuvanka
* * *
Náhled do malíské tvorby Jany Haasové
eské stedohoí – obrazy Jana Haasová
Z vernisáe výstavy obraz
Básn - Jana Haasová
Být echem… Jana Haasová, souasná eská malíka a spisovatelka
Další lánky autorky


Komente
Posledn koment: 11.09.2020  20:48
 Datum
Jmno
Tma
 11.09.  20:48 Vesuvjana Ivan Len
 11.09.  20:10 Ivana Lena Stedoho
 08.09.  11:13 Vesuvjana podkovn Ludmile, Kvt a Von
 08.09.  08:09 Von
 08.09.  07:47 Kvta dkuji