Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Oleg,
ztra Matou.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Na kafíku v Americe (4)

„Krátký výlet“
 
Dalším plánem prvního dne byl, jak má sestra íkala, “krátký výlet” do msteka Kenosha, vzdáleného 120 mil od New Glarus. Potebovala tam sehnat svému synovi Davidovi informace o pronájmech k trvalému bydlení. Kdy Dana se svým muem a tyletou Michaelou opouštli republiku, zbývaly Davidovi do narození necelé ti msíce. A do roku 1996 ili rodie s dtmi, ne píliš od sebe vzdáleni, ve stát Michigan. Ped pldruhým rokem pišli o práci rodie a pesthovali se do Wiskonsinu. Dnes ml David ped sebou obdobné rozhodnutí. Pro by však nesouhlasil s nabídkou, které se mu dostalo? Povýšení v práci s lepším finanním ohodnocením, výhodné podmínky poskytované novým zamstnavatelem jeho en a podstatné piblíení ke svým rodim. Znamenalo to však opustit Michigan, kde se narodil a kde dál zstával bydlet jeho bratr Pavel. Bylo nutné sehnat výhodné ubytování v novém prostedí ve Wiskonsinu, který dnes patí, s pomrn velkou migrací, k prosperujícím státm USA. Pesvdoval jsem se o tom nejen na svém prvním výletu, ale po celou dobu mého pobytu. Nabídka práce tém na “kadém rohu”, obrovská rozestavnost prmyslových objekt, prodejních komplex se spotebním zboím a soubn s tím pemny rozsáhlých ploch neobdlávané pdy na kolonie rodinných domk. Mnohé z tch, které jsem pi dnešním prvním výlet do Kenoshy vidl v prvopoátení rozestavnosti, byly pi mém odjezdu ji zabydlené.
 
“Tak, brácho, udlej si pohodlí, nastav si sklon sedadla, pipoutej se a v klidu vnímej okolí. Poítám, e asi za hodinku udláme pestávku na kávu a malé oberstvení a taky proto, aby sis mohl zakouit.” S tmito slovy jsme se vydali napí státem Wiskonsin k jeho východní hranici – k jezeru Michigan. Vycítil jsem, e by Dana ráda vyprávla o svých dtech, moná by chtla slyšet další novinky o své vlasti, moná e by ráda vyprávla o svých útrapách, které si zde bhem ticeti let proili. Ale velké mnoství mých dotaz, plynoucích z pozorování okolí, odsunuly tyto hovory na pozdjší dobu.
 
“Co to je za dopravní znaku,” kterých jsme míjeli nejvíce, “jak má na bílém podklad napsáno erným písmem 55 a pod ní, stejn veliká, s íslem – napíklad 69? A vbec, tch dopravních znaek na silnicích se mn zdá po plhodin jízdy velice málo.”
 
Tak njak vypadaly mé první otázky. Nemohl jsem pochopit, jak v zemi, kde minimáln dv auta v rodin jsou nutností, jak v zemi s velmi vysplou technikou mohou korigovat dopravu s pouitím tak malého mnoství dopravních znaek. A hned bylo téma na povídání. A musím piznat, e se mi dostalo perfektního vysvtlení o dopravním reimu v USA, o dopravním znaení, a kdybych sestru neperušil dalšími dotazy, dozvdl bych se jist i o statistice nehodovosti, o úmrtnosti na silnicích i o nákladech na léení lidí po úrazech ze vzájemných kolizí.
“Tak si všimni, e nad tím íslem 55 je napsáno SPEED LIMIT,” zaala Dana odborný výklad.” V eštin to znamená maximální povolená rychlost. A na té druhé znace bývá pod íslem malá šipka s textem EAST nebo WEST, co znaí íslo silnice a kterým smrem vede – bu na východ, nebo na západ… emu nerozumíš? Pece je to jasný jako facka. Jedeme do Kenoshy. Msto leí na východ státu a my pojedeme po ísle 69 se šipkou na EAST.
 
 
 
Nesmíme prost uhnout ani na 69 – jih, ani na 69 – sever, protoe ob silnice vedou do úpln jiných mst. Smrovky oznaující nejbliší msto s potem mil nebo odboku na njakou vesniku, s tím se zde nesetkáš. Kompas? Jó, byl by moná dobrý, ale jak pozdji zjistíš, astokrát by t to odvedlo úpln jinám. Napíklad znaka, upozorující t ped kiovatkou, e silnice íslo šedesát devt vede rovn na východ a souasn vlevo na sever, vbec nemusí odpovídat kompasu. Ta, co je oznaená jako cesta na sever, se ke skutenému severu stoí teba a po deseti mílích. Zde potebuješ hlavn mapu a pokud mono spolujezdce, který se v ní vyzná, co v našem pípad jsi ty, a ten t navádí na správný smr. Kdy jedu sama, tak si obas zastavím, nastuduji další úsek cesty, a kdy zabloudím, zase se vrátím – NO PROBLEM.”
 
Tch dopravních znaek je, na evropské pomry, opravdu málo. Pár píkazových, z toho pt v erveno-erném provedení (Dej pednost, Stop, Zákaz vjezdu do jednosmrky, Zákaz parkování, Zákaz odboení vlevo – se zákazem odboení vpravo jsem se nesetkal. Dále pikázané smry k objetí i odboení a povolená maximální rychlost. Pár znaek výstraných v luto-erném provedení, modro-bílá s mezinárodním oznaením pro nemocnici a ve stejném barevném provedení dopravní znaka navádjící invalidní idie k vyhrazeným parkovacím místm. A nesmím zapomenout na znaky upozorující na práci na silnici. Víc jak ticet jich nebude. A dopravní pedpisy, které zaáteník musí vstebat, jsou v tenké brource, která vetn zobrazení rzného ešení kiovatek a vysvtlivek ke všem dopravním znakám, má ticet pt stran.
 
Tak te s mapou na klín a pouen ze základních dopravních pedpis jsem se mohl vnovat ubíhající krajin. Navštívíte-li jeden ze stát USA, nemete si z tchto nabytých dojm vytváet pedstavu ani o zákonech, ani o pírodních krásách celých Spojených stát. Paklie se ve svém vyprávní zmiuji o Americe, mám na mysli vdy jen a jen stát Wisconsin. Tko by asi Amerian, který navštíví eskou republiku, mohl vyprávt o celé Evrop. Pesto však po tímsíním pobytu, by v jednom stát, lze si udlat globální pedstavu o ivotní úrovni, doprav, školství, socialní úrovni, zdravotnictví – prost o celkovém zpsobu ivota Amerian, s drobnými, spíš s kosmetickými úpravami zákon v jednotlivých státech.
 
Po ujetí asi padesáti mílí jsem u musel ventilovat hlasit své první dojmy. Nemohl jsem je v sob u déle dret. Vše bylo pro m velmi pekvapivé a tolik mi to pipomínalo naši republiku, e ze m pímo bez zábran vypadlo: “Pro jsem jezdil takovou dálku, kdy je to zde stejné jako u nás..?” Sestiky, by jen na okamik, se toto mé konstatování trochu dotklo. Chtla se pochlubit krásami zem, která je ji nyní jejím druhým domovem. Chtla slyšet chválu na tuto zemi. Byla pipravena vysvtlovat všechny rozdíly, na které se zeptám, aby mohla vyzvednout pednosti Ameriky.
 
Rozdíl jsem s pibývajícími dny pobytu nacházel dost, ale tch pedností u nebylo tolik, kolik si jich sestra po ticetiletém odlouení z vlasti pamatovala. Okresní silnice (ne takové jaké jsem znal z amerických film) kopírující lenitou krajinu, hospodáské usedlosti, pole stídající se s lesními porosty, jezera obklopená chatami, obas malá oberstvení typu Mc Donalds nebo KFC, sem tam špatn ošetované píkopy a i ty devné sloupy s elektrickým vedením podél silnic – vše mi velice siln pipomínalo domov. Aby se mohl lovk nechat unášet vidinou domova, musí samozejm pimhouit trochu oi a provést menší redukce. Krajina, by lenitá jako u nás, postrádá v lesních porostech jehlinaté stromy, farmy jsou umístny mimo obce, uprosted pozemk, které k té kadé patí a vyznaují se ji z daleka viditelnými sily. V nich je ukládána pedevším kukuice. Chaty kolem jezer jsou ve skutenosti americké rodinné domky, u kterých kotví poslední modely motorových lun. Nabídku rychlého oberstvení poskytuje velké mnoství rzných firem kopírujících peván stylem prodeje Mc Donalda, sousteujících se pedevším u velkých kiovatek v obcích. Osobní auta, se kterými se potkáváte, jsou peván americké výroby, velká a pohodlná, poslední novinky automobilového prmyslu i vozidla muzeální, v dezolátním stavu, kterým by u nás bylo odebráno osvdení k provozu. Nakonec jsme se se sestrou shodli, e krajina státu Wisconsin je svou lenitostí a porostem opravdu krásná, pipomínající z velké ásti naši rodnou vlast.
 
Pokraování v píšt…
 
Jan Kurka
* * *
Ilustrace © Aleš Böhm
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 31.08.2020  08:39
 Datum
Jmno
Tma
 31.08.  08:39 Von