Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Sportovní moderátor Vladimír Kulíek vzpomíná podruhé...

Z knihy Václava idka „Sám ve víru zdymadel“

„Kdy  se vlastn vlastn plavalo v zimní Vltav poprvé?“ zeptal se redaktor Svobodného Slova Beránek.
„To vám me íct tady Vladimír,“ odvtil jsem a ukázal na Kulíka. „Zná spoustu píhod.“

„No, nevím, kdo víc,“ usmál se Vladimír. „TOK, co je zkratka Tlovýchovného otuileckého klubu, byl zaloen v roce 1947, a hned v íjnu pod vedením Lišky zaal pipravovat zimní innost na Vltav v Braníku. Zárove se pipravovali na první veejné vystoupení u Národního divadla v Praze na Zlatou nedli 21. prosince v jedenáct dopoledne. Plavat se mlo mezi Steleckým a Slovanským ostrovem, ale co se nestalo: den ped premiérou poádn mrzlo. lenové klubu, kteí mli hlídat eku a v pípad zamrznutí zalarmovat ostatní k vysekání koridoru v ledu, se na to vykašlali. eka do rána zamrzla, led byl silný ti a pt centimetr a skupina leda nastoupila a v deset hodin. Led nebyl tak silný aby ledae unesl a nebyl zase tak slabý, aby se dal dobe lámat z lod. Kry se tedy vytahovaly na zamrzlou plochu, ovšem vtší tabule se zase potáply. Pro nový nezkušený klub to byla poádná dina, ovšem pro reklamu a propagaci to bylo nco extra. Divák pibývalo, nikdo nevdl jak svátení exhibice dopadne a na most se uzavíraly sázky, jestli se poplave a nebo ne. Prosekávání ledu šlo zoufale pomalu, lámalo se z obou beh a uprosted se sešli na centimetry ovšem a ve dvanáct hodin. Ve stoptaticetimetrovém koridoru, širokém deset metr, se pak konen zaalo plavat. Zbytky ledu musel otuilci vyhazovat pi samotném plavání a umíte si pedstavit, co to asi znamenalo. Poezaná a zkrvavená ke plavc dodala vystoupení jistou dramatinost, a diváci to patin ocenili potleskem. Hned po nedli vyšly ve všech novinách lánky, jeden dokonce s nadpisem Jak zamrzlý tok neodradil TOK. Jinak úpln první oficiální vystoupení v zimních vodách Vltavy by se snad mohlo stanovit na prosinec roku 1923, kdy Alfréd Nikodem plaval poprvé veejn  ve Vltav.“

Vladimír Kulíek se na chvilku odmlel a kdy vidl, e všichni pítomní oekávají, e bude vyprávt dál, pokraoval: „Ješt vám povím jednu veselou historku, která se udála na rybníku Vajgar.

Bylo to na pelomu let 1948-49, kdy jsme na pozvání rzných sokolských jezdili po echách propagovat otuování. V té dob se hrálo vodní pólo 2 x 4 minuty a pak ješt volné plavání. V brance nikdo nebyl, zaskoil vdy ten, kdo byl nejblíe. Byl dán pokyn, aby se moc nebránilo, padaly branky a vypadalo to zajímav. Spolehlivých otuilc na výdr bylo jen sedm a tak se pibíral jako osmý njaký nováek s rizikem, e ten as trochu petáhne. Kdy jsme jeli do Jindichova Hradce k Vajgaru, vzali jsme sebou jistého Barvíka, který ml natrénováno stí tch 8 minut. Jednota hradila ubytování a cestu a jídlo jsme mli s sebou. A tak nás v Jindichov Hradci ubytovali v letní turistické ubytovn, kde byla navíc vytluená okénka a venku byl mráz, jen to praštlo. Prý nám to nebude vadit, kdy jsme otuilci.

 

Já jsem se v té dob ji aktivn neotuoval, ale Olda byl toho názoru, e kdy bude ve vod chybt jeden otuilec, tak se tolik nepozná, jako kdy bude na behu chybt nkdo, s mikrofonem napojeným na místní rozhlas, kdo by si eventuáln mohl zasvcen pohovoit i s novinái. Rána jsem se probudil ztuhlý, trénoval jsem elistní panty abych vbec mohl mluvit do místního rozhlasu a necvakaly mi zuby. Fotku, jak stojím ped staikou tatikou, která má na steše dva deskové reproduktory a já drím v ruce historický uhlíkový mikrofon na tyech pruinách v ocelovém rámu pivaené na elezné trubce jako dráku, mám dodnes schovanou a vdy si vzpomenu na tu zimu tehdy. Ten mikrofon byl tak tký, e by se s ním dal ubít i mamut. Vlastní vystoupení probíhalo v pohod, skonil zápas ve vodním pólu a nastala volná plavba. Barvík oslnn úspchem a pozorností poetné veejnosti nechtl z vody a kiel na svého trenéra: „Oldo dívni se, je to dobré, já to vydrím, je to dobré!“ a Olda na to: „Mazej ven, nebo vícekrát s náma nepojedeš!“ Ale kdepak Barvík! Vylezl a poslední s ostatními, to u se zmrzlá veejnost pomalu rozešla, ale náš Barvík vylezl ztuhlý jako prkno. Klasická hybernizace. Nemohl pomalu ani ohýbat nohy. Pak s nim museli otuilci pobíhat po okresní silnici, kde v tom mraze nikdo nechodil, potom do nho vrazili horkou polévku, ne se konen trochu dostal do normálu. Vše dobe dopadlo, ale víckrát s námi nejel.

Foto zdroj: pixabay.com
 
Sportovní moderátor Vladimír Kulíek vzpomíná poprvé...
 
Václav idek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 01.09.2020  15:11
 Datum
Jmno
Tma
 01.09.  15:11 Von