Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Oleg,
ztra Matou.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Co se dlo u nás i ve svt v roce 1912
 
Existuje zajímavá kníka, která se jmenuje „Grégrova píruka. Praktická kniha pro kadého“. Má podtitul „Polticko-národohospodáský kalendá na rok 1912. Zrcadlo doby a svta. Geograficko-statistická, obchodní, prmyslová, zemdlská a právní píruka pro rodinu, obchod, prmysl, ivnosti, zemdlství, turistiku, tlocvik a sport.“ Je zajímavé podívat se, co se ped tmi lety dlo.

Nejdíve tedy nco o panu Grégrovi a i tom, za jakých podmínek kníka vznikla.

Eduard Grégr (1827–1907) byl spolu se svým bratrem Juliem (1831–1896) zakladatelem mladoeské strany. Pvodn byl lékaem a asistentem Jana Evangelisty Purkyn (1787–1869), pak i docentem na lékaské fakult Karlo-Ferdinandovy univerzity. V roce 1861 se stal poslancem zemského snmu a v roce 1862, po vzniku Sokola, byl jeho prvním jednatelem. V letech 1861 a 1862 byl redaktorem asopisu iva, který Purkyn zaloil. V roce 1861 zaloil Julius Grégr „Národní listy“, které se staly oficiálními novinami eské elity. Pro vydávání novin bylo zapotebí tiskárny, kterou v roce 1862 zaloil Eduard Grégr v Hálkov ulici v Praze 2, kde je nyní opt tiskárna s jeho jménem.

Po smrti Eduarda Grégra získal tiskárnu jeho syn Zdislav (1874–1918), který tiskárnu rozšíil a zmodernizoval. A vydání této píruky práv spadá do doby rozjezdu této modernizované tiskárny.

Redigoval ji Josef Kafka (1858–1929), geolog, v té dob adjunkt Národního muzea. Byl velmi nadaným lovkem – kreslil, fotografoval a byl novináem. Byl i asistentem na pírodovdecké fakult Karlo-Ferdinandovy univerzity. Njakou dobu byl redaktorem a duší asopisu „Vesmír“, který také tiskla Grégrova tiskárna. Patil k uznávaným entomologm, byl i hydrobiologem, ale radil také akvaristm. K jeho velkému dílu patí nkolikadílný „Kafkv ilustrovaný prvodce po echách“, velmi podrobný popis turistických cest v jeho dob. Napsal další popularizaní vdecké píruky. Psal do národohospodáského asopisu „Hospodá eskoslovanský“, spolupracoval na vydání „Hlavního katalogu výstavy Národopisné“ 1895, spolupracoval na monografii „Sto let práce“, vydané pi píleitosti poádání Všeobecné zemské výstavy v roce 1891 na oslavu jubilea první prmyslové výstavy roku 1791 v Praze. Byl redaktorem „Fotografického Vstníku“ a dokonce se udává, e fotografický ateliér si zaídil pímo v budov Národního muzea. Kafkovi spolupracovníci na píruce uvedeni nejsou.

Píruka má skoro 500 stran. Rozdlená je na tináct kapitol, zaínající kulturním pehledem nedávné minulosti, pokraující vlastním kalendáem s astronomickým, kulturním pehledem a zdravotními a praktickými radami vzhledem k roní dob, i na roních obdobích nezávisle. Kapitola III. je velmi zajímavá – obsahuje politickou ást, týkající se zempisných a politických údaj tehdejšího svta, navazující kapitola „Válka a mír“ pedvádí tehdy aktuální „inení zbranmi“. Kapitola V. je obchodní píruka s „blbovzdorným“ vysvtlením, jak se co vypluje, který kolek se nalepuje, a co je k té které ádosti poteba doloit.


Josef Kafka

Šestá kapitola je zajímavým pehledem rakouského prmyslu i ivností, vetn moností odborného vzdlávání. Podobn je ešena sedmá kapitola, týkající se zemdlství. Údaje, které nebyly uvedeny v obchodní píruce, obsahuje osmá kapitola „Právní pítel“. Devátá kapitola má název: „Zdravotní rádce“ a desátá se zabývá záleitostmi domova – od stavby domu a k nkterým radám v domácnosti a záleitostem ist enským, protoe domácnost byla doménou en, tak i enské školství je v této kapitole. Kapitola jedenáctá je letmou procházkou vdou a umním. Pochopiteln se pan Kafka v další kapitole zabývá svým koníkem – cestováním – a navazuje poslední kapitola o tlesných aktivitách, vetn údaj o V. olympiád, která se konala práv v roce 1912.

V úvodu píruky je popsán tehdejší politický stav Království eského krátce po odstoupení rakouského premiéra Richarda von Bienertha (1863 – 1918), který byl ministerským pedsedou v letech 1908 a 1911 a echm moc nepál. Je uveden i stav Evropy s problémy v Portugalsku, francouzskými v Maroku, a v bojích se Španlskem, eho chtlo vyuít Nmecko, ale Velké Británii se to nelíbilo. Velmoci si zkrátka chtly perozdlit kolonie. Je zde vyslovena nadje, e k válce nedojde, zejm muselo u být velice dusno. Jsou zde zmínky i o Mexiku a Brazílii.

V další ásti je kulturní pehled událostí od 1. srpna 1910 do 31. ervence 1911.

Dozvíme se napíklad, e 6. srpna 1910, v Solnohrad, rodišti Mozartov, poloili základní kámen pro dm Mozartv“ (nynjší Mozarteum v Getreide Gasse), 7. srpna „inenýr Kašpar podnikl zdailý let v Lysé n. L.“ a druhý zdailý let provedl inenýr Kašpar za pítomnosti sta tisíc divák 16. srpna, dále e 13. kvtna 1911 piletl z Pardubic do Prahy. Také se dozvíme, e 18. srpna dovršil císa František Josef I. 80. rok vku a v Ischlu byl odhalen pomník císae jako lovce.

Je zde patrný draz na technický pokrok – upozoruje se na starty let letadel a vzlety vzducholodí, ale na druhé stran na nkolik tragických let – napíklad, e švýcarsko-peruánský letec Geo Chavez (1887–1910) se pi pokusu pelett Alpy 23. záí zabil. Jiný letec – americký noviná Walter pi pokusu pelett Atlantik „ztroskotal a zachránn parolodí pt set padesát km od pobeí.“ Z mnohých leteckých pokus vyplývá taková - pro dnešek zvláštn znjící zpráva - e 30. kvtna 1911 byl „v Paíi zahájen mezinárodní sjezd pro právo vtroplavc“. Také se dozvíme, e „v pítomnosti italského krále vymnil Marconi bezdrátové depeše s Kanadou a italskou rudomoskou kolonii Erythraeí“. Podobná zpráva je z 20. února 1911, kdy „byla uskutenna výmna depeší mezi jiskrovými stanicemi na vi Eifellov a v Glace Bay v Kanad. Najdeme i zprávu, e 6. záí 1910 se paní Curieové podailo „vyrobiti isté rádium“. 15. srpna zakázala ínská vláda pístup cizincm do Tibetu. Zajímavá je poznámka, e americký cestovatel Frederick Albert Cook (1865–1940) vydal 30. listopadu 1910 „veejné prohlášení, jím pipouští, e na severní ton nebyl.“

Praská nmecká univerzita jmenovala 5. prosince nmeckého císae Viléma II. (1859–1941) estným doktorem. Dozvíme se dále, e 17. prosince byl dánský ministr spravedlnosti Peter Adler Alberti (1851–1932) odsouzen na osm za podvody let do trestnice. Tato aféra proletla, jak vidíme, celou Evropou a byla povaována za jeden z nejhorších politických podvod moderní dánské historie.

Vedle rzných tragických zpráv o bouích, potopách a poárech, moru, cholee a jiných epidemiích se dozvídáme i o studentských nepokojích napíklad v Krakov, ale prudkých osobních srákách v rakouské íšské rad, o krvavých nepokojích v Hongkongu a nkolikrát o stetech mezi echy a Nmci. K poárm patil napíklad poár Kapitolu 1. dubna 1911; po dnešním upesnní zjistíme, e to bylo u 29. bezna.

Dozvídáme se, e „zálona vinohradská vnovala po padesáti tisících korun na pomníky dr. Fr. L. Riegra, Svat. echa a Karla Havlíka na Vinohradech“. Zajímavá je napíklad zpráva, e 3. bezna 1911 „ruská censura zabavila poslední ti svazky sebraných spis Tolstého, v nich jsou otištny listy carovy.“ Zajímavá, na tehdy ne tak obvyklá zpráva, z 28. kvtna 1911 zní: „eši vítzí ve footbalovém zápase v Roubaux.“ Zajímavá je zpráva o rozsudku nad tymi obalovanými antimilitaristy z 8. ervna 1911, podle souasných pramen šlo o anarchisty a dohledat lze jména pouze dvou z nich.

Z archeologických objev se redaktoi píruky radují z nálezu ikových ostatk v áslavi a z potvrzení pravosti ostatk svatého Václava v chrámu svatého Víta v Praze.

asová pásma

Dále jsou uvedeny zprávy o úmrtích významných osobností v letech 1910 a 1911. Je dost zajímavé, e – pravdpodobn v souvislosti s pvodním profesním zamením zesnulého Eduarda Grégra se zde objevuje nkolik jmen evropských fyziolog.

Pi tení zpráv o jubileích a úmrtích nkterých osob se jen otáeme: „Kdo to vlastn byl?“ A byly to osobnosti, které se domnívaly, e jimi stojí a padá eské zemské hospodáství a eská zemská politika. Kolik takových osobností, které se dnes povaují za nepostradatelné v politice, kultue a ekonomii takhle za sto let skoní? Asi dost.

Píruka se zabývá strun a pehledn nkterými vdními obory. Vysvtluje základní pojmy z meteorologie, kde uvádí píklad povtrnostní mapy, prmr z pti posledních let meteorologických pomr na šestnácti pozorovacích místech a klí k šifrovaným meteorologickým depeším. Z astronomie uvádí pro kadý msíc mapu hvzdné oblohy. Zajímavé je rozloení asových pásem, které se týká v minutových údajích i naší zem – Mähring u Aše je dnešní Újezd u Aše; znamená to, e asové rozmezí v naší zemi od Újezda do Opavy je zhruba dvacet šest minut.

Uvádí pohyblivé svátky pro rok 1912 a idovský kalendá. Zabývá se i návrhy úpravy kalendáe, protoe v Rusku v té dob platil ješt juliánský kalendá. Kalendá jmen je uveden pro náboenství katolické a evangelické. Pro kadý msíc je krátký pehled výroí nejdleitjších djinných událostí a jubileí nkterých osobností.

Namátkou – 1. ledna 1863 osvobození otrok Lincolnem, 2. ledna 1905 kapitulace Port Arturu, 28. ledna 1871 kapitulace Paíe, 4. února 1808 narození Josefa Kajetána Tyla, 19. února zrušeno tlesné poddanství v Rusku, 14. bezna 1487 zákonem krále Vladislava uvren selský lid do poddanství, 14. kvtna 1869 vydán zákon o povinné návštv školní, 2. ervna 1541 zhoubný poár Malé Strany a Hradan, 3. ervence 1866 bitva u Sadové, 2. srpna 1427 útk kiák od Tachova, 7. záí 1812 vítzství Napoleonovo u Borodina a také 7. záí 1848 zrušení roboty, 13. záí 1424 ika na prosbu Rokycanovu upustil od obleení Prahy, 31. íjna 1619 slavil vjezd do Prahy Bedich Falcký, 3. prosince 1805 bitva tí císa a vítzství Napoleonovo u Slavkova na Morav, 19. prosince 1851 odvezen Karel Havlíek do Brixenu a 21. prosince 1834 pvec Strakatý zpíval poprvé hymnu Kde domov mj“.

Pro kadý msíc obsahuje píruka adu zdravotních rad a návod „z prakce“. Ze zdravotních rad je zajímavé napíklad uvedení teplot pod rznými pánskými pokrývkami hlavy, jak ukazuje obrázek.

 
 
Teplota pod rznými pánskými pokrývkami hlavy

Mezi zdravotní rady patí rada v chladném poasí si pes punochy dát noviny, nevybíhat zpocený tancem ven a pi tanci nenosit tsné šnrovaky, doporuuje se otuování. Proti komárm je zajímavá rada, e se má komár nechat nasát a voln odlétnout a e místo neopuchne, jinak je dobrý jakýsi „mentolový balsám nebo kafrová mas“. Pan Kafka, jakoto vášnivý cestovatel uvedl pro letní msíce doporuení, ím opatit píruní lékárniku i jak se obléci. Apeluje na dodrování istoty – umývání ovoce apod. Všímá si také toho, e „cucací láhve“ pro kojence se v lét asto neudrují v istot, co mívá za následek onemocnní miminek a nkdy i smrt.

Praktické rady jsou obzvláš zajímavé v pípad pouívání chemikálií. Co si tehdejší lidé mohli dovolit! Jaké nebezpené chemikálie voln dostali! Chemikálie, potebné k výrob inkoustu, dnešní lovk ani neidentifikuje, neví, co to je tannin s kyselinou dubnivou, indigotinem, které se smíchají se síranem eleznatým, arabskou gumou a kyselinou karbolovou. Tannin se dá odhadnout, snad je indigotin pouze indigo. e se inkoust dlá z dubnek, mi doma íkali, kdy jsem se uila psát perem s násadkou. Ovšem kyselina dubnivá…

Luavku královskou bylo mono bn vyrábt doma, kávové i ajové skvrny na bavlnných látkách se istily tak, e po navlhení se drely nad zapálenou sírou a pak vypraly ve pavkové vod. Zkusme shánt v njaké hypermarketové drogérii síru!

Proti myším se doporuovalo osmait kusy korku v másle a posypat troškou mouky – prý je to pro myši nestravitelné a zpsobí jejich smrt.

Jedna taková dávná dobrá rada zde uveejnná byla, e si má lovk našetit tešové pecky a v pípad mokrých bot je rozpálit na kamnech a pak do bot nasypat. Našla jsem v kníce v této ásti spousty zatrení – strýc mého otce, kterému kníka patila, ji zejm asto pouíval…

Zajímavá je kapitolka o zempisu, statistice a politickém uspoádání svta. Jen poet obyvatel na Zemi – odhadnuto jedna celá šest desetin miliardy oproti dnešním sedmi miliardám! V píruce je citován i anglický ekonom Thomas Malthus (1766–1834) s jeho katastrofickým scénáem pelidnní a tehdejší nmecko-britský zempisec Ernest Rovenstein (1834–1913) s výpotem, e v roce 2070 nevyhnuteln ást lidstva na Zemkouli bude trpt hladem. Ale tento výpoet byl udlán pro šest miliard lidí a v roce 2070 – a ji dnes o miliardu petahujeme! Autor kapitoly naopak tvrdil, e pírstek obyvatelstva bude podstatn menší.

Píruka dále uvádí svtové zásoby nkterých nerostných surovin. Pro informaci jsou uvedeny tba zlata a uhlí. Je zde konstatováno, e svtová zásoba mdi staí na sto let.

V kapitole následují základní údaje o Evrop a o jednotlivých evropských státech. Republikou byla Andora, San Marino, Švýcarsko a Francie, ostatní státy byly monarchiemi a kníectvími. Extra jsou uvedeny nmecké státy – které byly íšským svazkem šestadvaceti stát – a podrobn je probráno Rakousko-Uhersko.

Rakousko – Uhersko je popisováno zvláš, vetn všech dleitých úad i podobizen nkterých dleitých ministr celé íše – ministra zahraniních záleitostí, ministra financí a ministra války. Dozvíme se, jak se ml oslovovat císa Franz Josef I. (1830–1916) – „císaské a královské apoštolské Velienstvo“, jaké všechny úady na císaském dvoe byly: napíklad první nejvyšší hofmistr, který dohlíel na všechna dvorní divadla, vetn praských, ale také na dvorní zoologické zahrady. Jinou zajímavou funkcí byl titul dvorního štolby, který ml na starosti všechny hebince, mj. Kladruby a Františkv Dvr v echách a ve Slezsku Diplomatický sbor ve Vídni byl zastoupen sedmadvaceti vyslanci a velvyslanci, ale nkde byli zástupci zemí spolen pro Rakousko-Uhersko v Nmecku – pedevším u stát Latinské Ameriky, ale teba i Norska; v ím pro Monako a v Londýn pro Kolumbii. Kdo by se chtl vzdlat v diplomatických slubách, musel by perfektn umt nmecky a francouzsky, mít maturitu, zaplatit dva tisíce šest set korun a vystudovat bhem pti let konsulární akademii. Meme srovnat - jeden kilogram másla stál asi dv koruny padesát halé, jeden kilogram chleba asi ticet dva halée. Státní dluh byl asi 5,2 miliardy korun.

Dál byly uvedeny údaje o dovozu a vývozu hlavních komodit; obchodní bilance byla celkem vyrovnaná.

echy, Morava a Slezsko mly asi deset milion obyvatel, co se od souasného stavu píliš neliší. Tko lze srovnat poet obyvatel Prahy, protoe ješt dost obcí k Praze pipojeno nebylo, napíklad Královské Vinohrady se sedmdesáti sedmi tisíci a Smíchov s padesáti dvma tisíci – uvádí se pro tehdejší Prahu asi pl milionu obyvatel, Brno mlo sto dvacet pt tisíc a Plze osmdesát sedm tisíc. – Praha tehdy mla osm mstských ástí: Staré Msto, Nové Msto, Malou Stranu, Hradany, Josefov, Vyšehrad, Holešovice – Bubna, Starou Libe. Je uveden poet obyvatel v dalších dvou stech obcích. Nkteré mly tehdy jiné jméno: Hanšpach, nynjší Lipová na Šluknovsku; Bastianperk, neboli Hora svatého Šebestiána na Chomutovsku; místo Skute byla Sku; Vildstein neboli Skalná na Chebsku.

eská státní správa byla zastoupena c. k. ministerstvem vnitra, c. k. ministerstvem kultu a vyuování, c. k. ministerstvem spravedlnosti, c. k. ministerstvem financí, c. k. ministerstvem obchodu, c. k. ministerstvem veejných prací, c. k. ministerstvem eleznic, c. k. ministerstvem orby, c. k. ministerstvem zemské obrany, jedním ministerstvem „bez odboru“ a c. k. nejvyšším úetním dvorem. V íšské rad byly echy zastoupeny sto ticeti poslanci, Morava tyiceti devíti a Slezsko patnácti, piem celkem bylo poslanc pt set šestnáct. Ovšem zastoupení se týkalo i nmeckého obyvatelstva na našem území. V pedsednictvu íšské rady byl jeden eský místopedseda. estný soud snmovny ešil pouze uráky poslance poslancem. Nkterá známjší jména poslanc: Jií Stíbrný (1880–1955), který odešel z vlády pozdjšího eskoslovenska kvli úplatkáské afée a stetu zájm; pro nacionalistické smýšlení zemel ve valdické vznici. Dalším budoucím eskoslovenským ministrem byl František Udral (1866–1938), který byl dokonce ministerským pedsedou; pochopiteln je uveden Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), Gustav Habermann (1864–1932), brnnský Josef Hybeš, pozdjší poslanec eskoslovenska (1850–1921), brnnský pozdjší komunista Bohumír Šmeral (1880–1941).

V píruce jsou uvedeny adresy nejdleitjších zemských úad, školních inspektorát, ale i nemocnic, kde zjistíme, e v Praze bylo infekní oddlení také, jako dnes, na Bulovce; ochranovna káranc „Dobrý pastý“ byla napíklad v ulici Puchmayerov, co je dnešní Lublaská 33, a „výchovný“ ústav, i polepšovna, je tam s jiným názvem v podstat dodnes. Zprostedkovatelny práce byly na rzných místech, s rozdlením, kde získat lepší sluku. Ústav choromyslných – Ernestinum, sídlil na Hradanském námstí ve Šternberském Paláci, kde je dnes Národní galerie, ale u také v Kateinské ulici, v Bohnicích i v Kosmonosech, co se také nezmnilo. - Útulk pro dti a útulen pro dosplé bylo v Praze pomrn dost. Nezmnilo se tém nic ohledn polepšovny v Kostomlatech u Teplic, kde se zaízení tehdy jmenovalo: polepšovna pro enské mladistvé kárance s donucovací pracovnou.

Ovšem Akademie hrabte Straky nebyla tehdy sídlem vlády, ale konvikt pro šlechtické stipendisty, vedle nich se „pijmou i nešlechtití za plat dva tisíce dv st korun ron, kteí se vnují studiím gymnazijním, nepekroili trnáctý rok stáí“.

eská akademie císae Františka Josefa pro vdy, slovesnost a umní sídlila v dnešním Národním muzeu na Václavském námstí. Zemdlská technika, jakoto souást vysokoškolského školství se vyuovala v Gröbovce na Královských Vinohradech. Technické muzeum bylo na Hradanech ve Schwarzenberském paláci.

Strun a pehledn jsou popsány i další svtadíly. Meme zjistit, kudy vedla eleznice z Kapského Msta do Káhiry, ale i adresy nejdleitjších mezinárodních úad.

Dost podrobn jsou popsány výhody esperanta. V IV. oddíle jsou údaje o zbrojení. Jednak je pomrn dlouhý odstavec o Univerzit míru Andrewa Carnegieho (1835–1919) „Carnegie Endowment for International Peace“, zaloené v r. 1910 ve Washingtonu DC. Pesto je dost podrobn popsáno zbrojení jednotlivých stát, výdaje na armádu i popis válených lodi „dreadnought“ (nebojs).

 
 
Rakouská válená lo v plné výzbroji

Uvauje se, kdo je pravdpodobný spojenec Rakouska-Uherska a kdo protivník, i jak je vyzbrojen. V dob míru Rakousko-Uhersko povolávalo na vojnu 8 promile muské ásti obyvatelstva, jiné evropské státy mly tento pomr vyšší, rovn tak výdaje na vyzbrojení napíklad váleného lostva byly v Rakousku- Uhersku podstatn niší. Píruka také poukazuje na slabiny Rakouska- Uherska vyplývající z jeho zempisné polohy, e Itálie má všechny trumfy, aby zablokovala rakouské námoní cesty. Praktické jsou formuláe ádostí o vojenské úlevy.

Další díly jsou obchodní, prmyslová a zemdlská píruka. Zajímavé je, e mnohé instituce tehdy zaloené, fungují dnes s podobným zamením na stejných místech – týká se to pedevším odborných škol.

V obchodní píruce jsou uvedeny statistiky ministerstva obchodu o dovozu a vývozu; dost podrobn je popsán cukrovarnický prmysl, nkteré dleité otázky obchodního práva a obchodní drustevnictví. Je uveden pehled nejvtších bank v Praze i ve Vídni, dále dleitých obchodních organizací. Zemská banka sídlila u tehdy na Píkopech, Je zde podrobn popsán klí pro výpoet úrok, poplatky za úední cejchování mr a vah. Souástí této kapitoly je popis poštovních a telegrafních slueb, vetn všech moných druh poplatk, dále elezniní sluby, vetn popisu nových svtových eleznic, napíklad spojení Paí – Peking, kde se dostavba Transsibiské magistrály pedpokládala práv v roce 1912, ím se cesta o víc ne tyi dny zkrátila. Uvedena byla také tra Londýn – Indie; plánována byla tra Londýn – Paí – Istanbul – Teherán a do Perského zálivu. Je zde popsána paroplavba íní i námoní.

Podobn je lenna ást, týkající se zemdlství, kde se uvádí porovnání sklizní jednotlivých plodin v rzných zemích svta, upozornní na nový výzkumný a zkušební ústav pro stroje a náadí zemdlské v Táboe, který je tam dodnes, a na další zemdlské organizace. Souástí jsou také nkteré zemdlské zákony.

To, co z oblasti práva nebylo popsáno v ástech obchodu, prmyslu a zemdlství, obsahuje „právní rádce“.

Dost se kníka zabývá dnes pro nás u neznámým pojmem „akcíz“, neboli daní potravní na áe, která se platila v uritých, pedem daných místech za potraviny, ale i uhlí a devo, dovezené do msta. Dopravování potravin nebo tchto surovin do msta jinými cestami bylo trestné. Píruka uvádla i postup pi proclívání a výpotu daní.

U ale existoval zákon o povinném ruení automobilovém ze dne 9. srpna 1908, . 162 íšského zákoníku. Zajímavé je napíklad ustanovení naízení ministerstva vnitra „Pedpisy o jízd samohybných vozidel“ v paragrafu 2: „Kadý jízdný silostroj musí se dáti bezpen íditi a zejména musí být tak stavn, upraven a vystrojen, aby byl zamezen pílišný lomoz, obtující kouení, unikání páry a plynu a pak vypadávání havých ástí paliva a zbytkv.“

Dále byl abecední seznam moných právních problém se struným ešením. Byl zde napíklad uveden postup pro ádost pi provádní ochotnických pedstavení, výklad domovského práva, náleitosti smluv i faktur apod.

„Zdravotní rádce“ je název další zajímavé kapitoly. Nejdíve jsou uvedeny „metly lidstva“. Mezi nakalivými „metlami lidstva“ jsou uvedeny tuberkulóza, lepra, syfilis, cholera asijská a mor asijský; nenakalivou je rakovina. Uvedena je statistika, e v této dob na tuberkulózu umíralo v echách ron dvacet tisíc lidí. Jako hlavní zdroj nákazy je v píruce uvedeno mléko tuberkulózních krav. Dále je uveden údaj o snaze postavit plicní sanatorium, které je pipravováno „Spolkem pro postavení sanatoria pro tuberkulosní na Pleši“. Ohledn tuberkulózy jsou v píruce spíše dietetická a hygienická opatení; bylo to toti období, kdy tuberkulinové okování objevitele bacilu TBC Roberta Kocha (1843–1910) vykazovalo mnohé a nebezpené alergie, a první pípustná okovací látka byla vyrobena a po první svtové válce. Je uvedeno, e proti syfilid byl nedávno – v roce 1910 – vyvinut nositelem Nobelovy ceny Paulem Ehrlichem (1854–1915) lék salvarsan, který ale pozdji také vykazoval neádoucí úinky a byl po jejich objevu nahrazen antibiotiky.

O lepe se v píruce píše, e v Evrop se vyskytuje nkdy ve vtších pístavech, ale proti cholee c. k. místodritelství vydalo „Pouení“. O moru píruka uvádí, e vypukl ve velké míe pi stavb transsibiské magistrály; jako stálá loiska nákazy jsou uvedeny ínská provincie Junan, nkterá místa v Mezopotámii a ve stední Africe. Aktuální výskyt moru byl tehdy v ínském Charbinu, kam byl zavleen lovci koešin od nemocných sviš.

Ohledn rakoviny si píruka všímá nebezpeí z rentgenových paprsk, konstatuje, e není jasné, jde-li o ddinou, nebo dokonce penosnou chorobu. Preferuje radikální, operativní lébu.

Následují adresy nkterých nemocnic i se jmény pednost klinik, dále soukromých sanatorií. Dozvíme se také, e záchranná stanice peváí akutní pípady a nemajetné zdarma, pokud se prokáí svou nemajetností. Z njakých dvod se nepeváely úrazy ze ikova. Pokud se záchranka objednala, inil poplatek za pevoz šest korun.

Píruka nabízí i rady pro mezinárodní léebny a lázn. Následuje seznam lázní našich i zahraniních. Dozvídáme se o mnohých místech, do kterých by to lovk dnes neekl, e to byly lázn, na druhé stran se na nkterých místech, zde uvedených lázeská tradice obnovila.

Další kapitolka se zabývá bytovou politikou, uvádí píklady projekt domk. Zajímavé je konstatování, e majitelé dom pronajímají neradi nebo vbec nepronajímají byty rodinám, které mají více dtí. Pan Kafka také doporuuje svoji publikaci „Zahrádka pi domu rodinném“, která ale nebyla vydána v Grégrov nakladatelství. V kapitole je uvedena monost poskytování pjek ze státního bytového fondu a zpsob zakládání bytových drustev. ástí kapitoly je i pojednání o tehdejší drahot. Nkteré ceny jsou zajímavé – kilogram eleza se prodával za ticet halé a cestá celý den tloukl štrk za padesát halé, psací stroj stál pt set korun, oblek pánský z konfekce (který prý zapáchal) byl k poízení za sto padesát a dv st korun. Zajímavá je úvaha o inflaci, o stávkách, hlavn o úinnosti stávky v doprav, o sthování obyvatelstva z venkova do mst a jak je tím zemdlství omezováno. Souástí tohoto oddílu knihy jsou také zásady zdravé výivy. Opt si zde pan Kafka udlal reklamu a doporuil pro zdravou výivu „Reformní kuchaku“ dánského oborníka na výivu Mikkela Hindeheho (1862–1945), kterou pro Šimákovo nakladatelství sám peloil.

Kapitola koní doporuením rozšíení vzdlání en a seznamem škol pro dívky. Prmyslovky byly pedevším zameny na šití a vaení. Na umlecko-prmyslové škole se mohly eny a dívky vzdlávat dva roky v rozmezí trnácti a ptadvaceti let svého vku. V Praze bylo pro dívky ureno reformní gymnázium spolku Minerva, na ostatní gymnázia a na reálky byly dívky pipouštny pouze jako externistky a hospitantky. - Obory, které mohly eny studovat, byly pedevším uitelství runích prací, pstounky pro mateské školy, školy babické – pro porodní babiky, dále obchodní školy, hospodyské, textilní a kuchaské školy. Uvedeny jsou hudební školy, vetn konzervatoe a soukromých škol. emesla, kterým se mohly dívky uit, byla: zpracování deva, keramika, košíkáství a krajkáství. Z vysokých škol mohly eny studovat pouze lékaství a filozofii, s moností získat doktorát.

Jedenáctá kapitola uvádí nkteré údaje o vd, umní a literatue. Z vdy je uvedeno hvzdáství s poznatkem, e podle barvy hvzd lze zjistit sloení hvzd a je tam úvaha o zmn teploty hvzdy s pemnou hélia na vodík.

Další vdou je zempis. Za zajímavost je zde napíklad povaován objev sopeného území s horkými prameny na Špicberkách norským badatelem Gunneriem Isachsenem (1868–1939).

Je uveden americký projekt na odlednní Grónska zmnou podnebí planety. A my se tak dsíme globálního oteplení! Také je zajímavé, e se konstatuje, e odlesování má na podnebí velmi malý vliv. Tedy hurá kácet do Amazonie! Jakpak se budou naši potomci dívat na tyto otázky za sto let?

V píruce je nastolena otázka existence nkdejšího umístní Atlantidy. Z ásti o zdravotnictví je zdraznna sterilizace pitné vody a potravin ozónem nebo ultrafialovými paprsky.


Psi se vzájemn vymnnými ledvinami

Pan Kafka se raduje z medicínské novinky – transplantace orgán, provedené v USA francouzským chirurgem Alexisem Carrelem (1873–1944), který za tuto práci dostal práv v r. 1912 Nobelovu cenu za lékaství. Tento významný léka, autor bestseleru „lovk, tvor neznámý“ z r. 1935, se natolik vnoval eugenice, usuzoval, e pád lidstva je dán pílišným zamením na hmotu a tím se zvyšuje nemravnost. Koncem ivota propadl kolaboraci s fašismem. To ale v té dob nadšený pan Kafka netušil.

Obor literatury je v píruce „odbyt“ pehledem vyšlých kníek, jak z beletrie, tak nauných. Vtší procento jmen autor je dnes u neznámé.

Pomrn dost jsou popsána nkterá divadla – v Praze Národní, Vinohradské, Uranie, Švandovo a na ikov, dále v Brn, v Plzni, v Mladé Boleslavi i v nkterých východoeských mstech. Nkde jsou zobrazeny pdorysy hledišt i doby pedprodeje vstupenek. Podobn je to napíklad i s Rudolfinem. Za vstupenku na veerní pedstavení opery v prvních adách v pízemí se platilo pt korun padesát halé (tedy jako dva kilogramy másla a skoro dva kilogramy chleba).

Uvádí se úspch eského kabaretu v Lucern v první sezón v roce 1910–1911. Cestovní rádce se zabývá historií eského turismu od data vzniku Sokola v roce 1962 a je propagací Kafkova „Prvodce po království eském“. V píruce jsou uvedena vlaková spojení z Prahy v nejdleitjších smrech. Zajímavé je, e je v píruce nabídka pedplatného jízdenek, a to i pro území v Nmecku pro pípad eského Stedohoí a Krušných hor. Pipojen je také seznam studentských nocleháren. Pro cesty do zahranií je doporuené opatit si cestovního prvodce a jsou nabídnuty nkteré tituly, pro movitjší cestovatele meme najít i doporuení na cestovní kanceláe.

Jako zajímavost uvádím, e píruka popisuje, e na cest ve Švýcarsku, Tyrolsku a Itálii jsou zavazadla cestovatel rzn popsána kídou: byly to šifrované vzkazy zamstnanc hotel, kde byl dotyný ubytovaný, zdali je skrblík na spropitném, co mohlo zpsobit dokonce neochotu nosi na dráze!

V poslední kapitole o sportu, tlocviku a hrách je vnována dost velká ást rozvíjejícímu se letectví a automobilismu. Dost podrobná je zpráva o píprav na Pátou olympiádu ve Stockholmu a o nkterých závodech, které byly pípravou pro tuto událost.

V závru je popsána píprava na všesokolský slet v roce 1912, vetn sokolské výstavy. Pi listování pírukou uasneme nad mnoství práce, kterou redakní tým odvedl. Je nutné zdraznit, e z píruky meme pedevším zjistit nespokojenost s podízenou úlohou eského národa v rámci Rakouska-Uherska, vztah vi Nmecku, velkou obavu z války a velkou nerovnoprávnost en. Jak u jsem uvedla, mnohé osobnosti, tehdy uctívané a vynášené, zcela zapadly.

Grégrova píruka vyšla ješt pro rok 1913, o pípadných dalších vydáních jsem údaje nenašla.
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 29.08.2020  20:46
 Datum
Jmno
Tma
 29.08.  20:46 Von
 29.08.  11:19 Vesuvjana dky :-)))
 29.08.  07:27 Duan