Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Erik,
ztra arlota,Zoe.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Viktor Schauberger, rakouský lesník, pírodovdec, vynálezce
 
30. ervna 1885 - 25. záí 1958

Ped lety mi nabídl jeden z mých rakouských pátel k petení knihu, o které mluvil víc ne nadšen.

Pokusila jsem se ji íst a byla jsem stejn nadšená, jen mi to nešlo tak rychle jako jemu. Kníka bylatoti napsána nmecky a pak jsem se pokusila ji pekládat. Ovšem u to, co jsem pekládala, nebyl originál, byla peloena ze švédštiny a byla to kníka švédského autora Olofa Alexanderssona „Lebendes Wasser“ (ivá voda), vydaná v roce 1993 ve Steyru. A ješt k tomu v onom nmeckém byly pevzaty Schaubergerovy myšlenky v originále, nkdy i v šumavském dialektu, a to jsem peloit nedokázala. Naštstí nedávno v eštin vyšly o Schaubergerovi dv kníky, jednak onen peklad ze švédštiny rovn pod titulem „ivá voda“ v roce 2009 a jednak vlastní myšlenky Viktora Schaubergera pod názvem „Tajuplná a léivá síla vody“, které vyšly ped temi lety.

Viktor Schauberger byl pro své souasníky a - moná i pro naše souasníky - rozporuplnou postavou. Vtšinu jeho objev povaovali za šílené, nesmyslné. Dost z jeho objev se vymykalo uznávaným fyzikálním zákonm a jeho e nebyla vdecká, tak ho jen málokterý vdec dokázal pochopit. Mnohé jeho myšlenky pedbhly svou dobu o staletí... Ješt k jeho nepochopení pisplo to, e v dob druhé svtové války byl pinucen bádat pi vývoji strategicky dleitých pedmt a tak zkonstruoval „létající talí“, co mu dnes ješt více ubírá na dvryhodnosti ve vdeckém svt. Jsou i spekulativní úvahy o jeho píslušnosti k njakým ezoterickým organizacím nacistického typu. - Ovšem na jedné stran byl „nezájem“ o jeho vynálezy a na druhé stran byl vyuit a zneuit hitlerovci i Ameriany - Rusové pro jistotu, aby se jeho vynálezy nemohly zopakovat, radji rozbombardovali jeho byt - a pokud by na nj mohla ješt i jiná velmoc, patrn by se rovn nerozpakovala.
Viktor Schauberger se narodil 30. ervna 1885 v Holzschlagu u Plešného jezera na Šumav, poblí souasného hraniního pechodu pro pší do Rakouska. Jeho otec Leopold tam byl lesnickým mistrem. Pedci rodiny byli bavorští šlechtici, kteí zchudli u v raném stedovku. Jejich heslem bylo: “Vrnost mlícím lesm.“ O potu sourozenc se prameny rzní. Podle nkterých dva jeho starší brati zemeli a celkem prý ml sourozenc deset, podle jiných pramen ml sourozenc devt. Maminka Josefa, rozená Klimitsch, byla velmi moudrá ena a asto mu radívala: „Kdy se ti nkdy povede zle, a nebudeš vdt kudy dál, b k potokm a naslouchej vod; pak bude všechno zase dobré.“

Do základní školy chodil v Aigenu, co me být njakých patnáct kilometr daleko od hájovny v Holzschlagu.

Jeho otec si pál, aby dosáhl akademického vzdlání jako jeho ti brati, chtl, aby studoval lesnictví, ale Viktor studia na akademickém gymnáziu v Linci po nkolika letech perušil, protoe mu to nic nepinášelo a nechtl být pouhým úedníkem. Jeden rok il sám v lesích a pak pešel na lesnickou školu v Aggsbachu nedaleko Keme, zamenou více prakticky, a v roce 1904 zakonil školu státní lesnickou zkouškou.

Následovala praxe mysliveckého adjunkta ve slubách u hrabte Abensberga-Trauna v Maissau (jin od Moravských Budjovic) a v Gross-Schweibarthu (jin od Mikulova) v Dolním Rakousku.

V letech 1906 nebo 1907 byl na vojn a pak opt byl zamstnán jako lesník v Klein-Pertenschlagu (jin od Suchdola nad Lunicí).

Potom byl od roku 1911 do první svtové války zamstnán jako lesní na kníecí správ rodu Schaumburg-Lippe ve Steyrlingu a tehdy bydlel v myslivn v Brunnenthalu, poblí Pasova, i se svou manelkou Marií. Pár dní ped vypuknutím první svtové války se jim narodil první a jediný syn Walter (1914 - 1994). Pak mli manelé ješt dv dcery Margaretu a Hubertu.

Ve válce Schauberger jako voják bojoval v Rusku, Itálii, Srbsku a ve Francii a byl koncem války rann.

Po válce se vrátil do své myslivny v Brunnentalu - viz další obrázek. Zde mohl pokraovat v tom, co dlal v mládí - vedle plnní svých povinností pozoroval pírodu.

Studoval hlavn vlastnosti vody a všiml si, e voda, která má teplotu 4 O C, pi které má nejvtší hustotu, co je tzv. anomálie vody, je nejkvalitnjší. Kolem takových studánek, které mly tuto teplotu, byla spousta léivých rostlin a píroda tam jen bujela.

Pi pozorování vodního proudu zjistil, e pirozen tekoucí voda potebuje pro své eišt zcela uritý tvar, který má rozhodující význam jak pro nosnou sílu vody, tak i pro to, jak dlouho voda zstane erstvá. Povaoval vodu za krev Zem a cesty vody v pd a rostlinách pipodoboval ke krevním cévám.

Po válce byl v Linci nedostatek paliva, i kdy v roce 1918 bylo ve vichicích v lesích nad Lincem pokáceno spousta strom, nebylo moné je dostat dol do údolí. Tekl tam sice potok, který obecn nebyl povaován za vhodný pro plavení díví. Vzpomnl si na to, e jeho otec plavíval díví za jasných úplkových nocí, kdy má voda nejlepší schopnost nést nco na své hladin, - kdy se blíí onomu bodu 4 O C - a vyuil toho. Bhem dne se devo zastavilo, aby pak opt v noci na své pouti pokraovalo.

Otázkou plavení deva se zabýval také v roce 1922, kdy jeho zamstnavatel, kníe Adolf von Schaumburg-Lippe shánl peníze a poteboval dostat spoustu díví levn z revíru, v nm byl Schauberger lesním. Vyhlásil tedy sout na ešení problému a Schauberger se také pihlásil. Podstata jeho zaízení spoívala v prezu, který byl polovejitého tvaru, který Schauberger jako odpozorovaný z pírody, povaoval za optimální.

Všichni technici a vdci Schaubergerv návrh odmítli, ale náhodou pišla do revíru na lov knna a Schauberger jí ve vhodné chvíli ekl o svém nepijatém návrhu. Kníe po intervenci své manelky návrh pijal s podmínkou, e zaízení bude muset postavit Schauberger na své náklady, on e ho pevezme, bude-li fungovat. Postavení kanál trvalo tyi msíce, ale tsn ped zkouškou ped kníecími svdky zaízení nefungovalo. Schaubergerovi pomohla náhoda, e uvidl plovoucího hada. Vyuil to, co vidl a v labu kanálu dal pidlat spirálovit vedené vodicí lišty. Pi zkoušce ped kníetem se plavení povedlo. Šikmo pibité lat zpsobovaly, e se ve vod utvoil vír, který strhával plavené klády doprosted labu, take se nepíily.

Tento úspch mu pinesl vedle finanního ocenní i slávu: psalo se o nm v novinách; exkurze k plavebnímu zaízení byly asté. Byla dokonce vydána i pohlednice s fotografiemi plavebního kanálu. Stal se v dsledku toho v roce 1924 státním rakouským poradcem pro plavební zaízení pi ministerstvu zemdlství. Tehdy radil pi výstavb tí zaízení: Grossramingu jin od Lince, Klausen-Leopoldsdorfu u Vídn a u Bad Ischlu. Podal si nkolik patent, souvisejících s tmito zaízeními. - Vdci vi nmu ale, a na výjimky, zaujímali odmítavý postoj, stejn jako Spolkový lesní úad a státní úedníci. Jeden z tch vdc, který se nechal jeho pokusy pesvdit, byl rakouský profesor hydrauliky Phillip Forchheimer (1852 - 1933). Nkteré z Schaubergerových návrh toti odporovaly Archimédovu zákonu, ale - fungovaly. Profesor Forchheimer komentoval Schaubergerovy pokusy v ticátých letech v asopisech „Die „Wasserschaft“ (Vodní hospodáství“), co byl rakouský asopis pro hydrologii.

Nejslavnjší plavební zaízení pod Schaubergerovým dohledem vznikalo od roku 1925 v údolí íky Mürzu ve Štýrsku a bylo uvedeno do provozu v roce 1928 a provozováno bylo do roku 1951.

V roce 1926 vynalezl Schauberger víivou trubici, v ní se mají sníit proudové ztráty a zmenšit usazování povlak, a nechal si patentovat paprskovou víivou turbínu. Podobné víivé trubky ve tvaru roh antilopy kudu si nechal patentovat a v roce 1951.

Roku 1929 pednášel Schauberger svou teorii o vedení vody na Vysoké škole zemdlské a lesnické ve Vídni. Jak pozdji uvádla jeho snacha v jenom rozhovoru, vtšinou se Viktor Schauberger s vdci nedomluvil, protoe pouíval jiného zpsobu vyjádení, mén vdeckého, ne vdci, zkrátka mluvil, jak mu jazyk narostl. A oni zase mluvili tak, e nerozuml on - tak, jak se nauili odborné hantýrce na rzných školách. - Ti, kteí ho znali, íkali, e byl poctivý a pímoarý, ale také netrplivý, protoe cítil, jak rychle se pírod ubliuje a jak tce se bude tento stav spravovat. Moná byl i trochu prchlivý.- Tak v roce 1929 u ml dost intrik ze strany vídeských i jiných úedník a práci ve státní správ opustil.

Pomáhal pi výstavb plavebních kanál na Balkán. Ale také ho pozval bulharský král Boris III. (1894 - 1943) do své zem, kde poklesla úroda. Schauberger objevil, e pda obsahuje hodn eleza a málo mdi a pokusil se nahradit ocelové zemdlské stroje mdí nebo slitinami mdi a úroda se zvýšila. V rakouském Solnohradsku se pozdji íkalo tmto pluhm „zlaté pluhy“.

Nejen profesor Forchheimer, ale sám Schauberger na jeho pímluvu publikoval v té dob v asopisu „Wasserschaft“ pipomínky k energetickým pomrm ve vod a v pd a psal o zákonech o pohybu vody.

Jeho úvahy jsou pozoruhodné.

Upozorním na jednu z nich, e toti Schauberger tvrdil, e stavbou vodovod a horkovodního vytápní si lidstvo u nkolikrát v historii zavinilo úpadek civilizace, napíklad v ímské íši:
„K nejznámjším píjemným stránkám tohoto pohodlného ivota patily, kdy odhlédneme od Panem et circenses, geniáln zbudované vodovody, lázn a nezapomínejme ani na nanejvýš píjemné horkovodní vytápní, je bylo podle vykopávek zbudováno tak dmysln, e umlé teplo, je jak známo stoupá, kdy se pirozené slunení teplo sniuje neboli klesá, nebo v údolích je teplo a na vrcholcích hor, které by mly být blíe rozpálené pánvi Slunce, je zatracen chladno, zaplnilo obývací a jiné místnosti.
Protoe bylo o jakékoliv pohodlí postaráno ji pedem a protoe mechanickým tlakem pi vytlaování vody do kopce se voda umle vytvoenými vodovody vracela zase zpt, místo vody zaal kupodivu stoupat nepokoj a neklid.
A jednoho dne, ani by si toho kdo všiml, ímská kulturní konjunktura zmizela beze stopy.“


V roce 1930 vznikl o plavebním zaízení na ece Mürz film „Tragendes Wasser“ (Nesoucí voda).

Mezi stavbami jednotlivých plavebních zaízení dlal Schauberger v roce 1931 pokusy s tzv. Kelvinovým generátorem, které nevedly sice k njakému praktickému vyuití, ale pomocí tenkého praménku vody, nazvaného „vodní vlákno“ se v generátoru vytváelo naptí tisíc volt.

Zaal v roce 1932 pracovat na „ušlechtilé vod“ (Edelwasser) a uplatnil patent na pípravu této vody, kterou vyrábl v generátoru tvaru vejce, do vody pidával urité minerály, nechal ji proudit ve tm cykloidním pohybem a nakonec vhánl oxid uhliitý. Voda byla obecn povaována za velmi osvující a lidé na ni ve front stáli ped jeho domem. Skuten mla tato voda po rozboru podobné vlastnosti jako minerálka. Schaubergerovi se zaalo íkat „Wasserzauberer“, co znamená „vodní kouzelník“. Ml z toho ale nepíjemnost - byl zaten, protoe pestoupil zákon o léivech, nebo jako laik nesml zušlechovat vodu umlým zpsobem.

Pracoval pak na optimálním materiálu pro potrubí, protoe byl pesvden, e vodovodní potrubí ocelové a betonové vod neprospívá. Zabýval se souvislostmi zdravého lesa a vody, protoe jediné vodovodní potrubí, které uznal za vhodné, by mlo být z tvrdého deva, které ale v dsledk mýcení lesa a tím porušením systému spodní vody, pestalo být natolik tvrdé a kvalitní, aby bylo trvanlivé a pro úel vodovodu upotebitelné.

Na rozhraní let 1933 a 1934 mu vyšla ve Vídni v nakladatelství Krystall první a jediná dvojdílná kniha „Unsere sinnlose Arbeit – die Quelle der Weltkrise“ (Naše nesmyslná práce - zdroj svtové krize).

V roce 1934 se jakýsi brémský podnikatel zajímal o patent zaízení na „ušlechtilou vodu“ a od nj se o Schaubergerovi dozvdl i Hitler. Zejm se seznámil i se Schaubergerovou knihou a s jeho lánky a velmi se o jeho výzkumy zajímal. Nechal zaídit pozvaní a cestu Schaubergera do Berlína. Nkteré ásti Schaubergerovy rozmluvy jsou zajímavé. K rozmluv byla vyhrazena plhodina, ale rozhovor trval nakonec jedenáct hodin. Pítomen byl také velký vdec Max Planck (1858 - 1947), který pronesl zajímavou vtu: „Vda nemá nic spoleného s pírodou!“ Schauberger varoval Hitlera ped pílišným rozvojem hospodáství tak, jak se pipravoval a za dva roky byl uveejnn v tzv. Göringov tyletém plánu. Uvedl, e pedpokládaná opatení podkopou biologické koeny íše natolik, e místo uvaovaného tisíce let trvání íše, jak Hitler a jeho vrní pedpokládají, jí zbude tak sotva deset let.

Vzhledem k pezíravému chování pítomných úedník Schaubereger nepijal nabídku spolupráce a k další schzce se nedostavil a odjel do Rakouska. Hitler ale nezapomnl...

Tehdy se Schauberger zaal zabýval otázkami, které zabíhaly a k podstat filozofie, i kdy jsou v jádru technické. Došel k závrm, e: „Formou pohybu, která tvoí, rozvíjí, zušlechuje a buduje, je spirálový pohyb z vnjšku dovnit, tedy pohyb dostedivý... Rozkladná, uvolující forma pohybu je naproti tomu odstedivá. Nutí pohybující se ásti ze stedu smrem k okraji. Jde o „pímý“ pohyb. Prvek systému se uvolní, rozplyne a rozloí. Píroda pouívá tento pohyb k rozkladu opotebovaných celk, aby pak z jednotlivých zlomk znovu sloila pomocí dostedivého pohybu nové formy.“

Zaal uvaovat o strojích, které by pracovaly na principu dostedivém, pedevším se snail nahradit motory pracující expanzívním zpsobem, nahrazoval je pohony, jim íkal „implozivní“. Uvaoval o jiném zpsobu získávání atomové energie, ne bylo štpení atomu. Byly to jeho pedstavy, které potom naploval hlavn ve svých repulzátorech a repulzínách z dalších let.
V ticátých letech zaal jeho syn studovat na technice a Viktor Schauberger ze zaátku nebyl rád, protoe neml se vzdlanými inenýry píliš dobré zkušenosti. Nakonec se ale s tím neochotn smíil, protoe jeho syn Walter dokázal otcovy myšlenky vysvtlit jazykem, inenýrm srozumitelným.

Roku 1935 po niivé povodni v Porýní nabídl Schauberger regulaci Rýna pi nízkých nákladech se zabudovanými uritými mechanickými „ídicími prvky“ pro tok, které by znemoovaly zanášení vodního koryta. Byl ale odmítnut. - Tehdy mu byly udleny patenty týkající se výroby „ušlechtilé“ vody.

V roce 1936 se Schauberger zabýval strojem na výrobu tepla a chladu (Wärme-Kälte Maschine), ale bohuel se stroj pi vysoké teplot ty tisíc stup Celsia zcela roztavil, protoe ho v Siemensových závodech, kde ho kompletovali, spustili bez Schaubergerovy pítomnosti. Ale další pokusy o jeho sestavení ukázaly, e vytváí nebezpené záení a Schauberger s pokusy pestal. Koncem války byl nucen vývojem tohoto stroje, kterému íkal „klimátor“, dále zabývat.

Po zaátku války, po anšlusu Rakouska, se na nmeckou výzvu njakou dobu v Norimberku opt zabýval pokusy s „ušlechtilou“ vodou.

Roku 1939 Schauberger oznámil, e vynalezl „repulzátor“, pozdji stroji íkal „repulzína“, co bylo zaízení na tekutá a plynná média, který ml slouit jako motor pro letadla a ponorky. Ovšem to u bylo pod nmeckým ízením a Vrchní velitelství wehrmachtu v roce 1940 prohlásilo záleitost za tajnou a Schauberger byl podízen pímo Göringovu poboníkovi.

Stroj se ml vyrábt na rzných místech, také ve zbrojovce v Nejdku, ale nakonec vrchní velení armády vyrobený stroj zabavilo a vyzvalo gestapo, aby Schaubergera zatklo. Nebyl zaten, ale od roku 1941 byl sledován. Podle uritých pramen se ješt pidal Svaz rakouských inenýr (Verband Õsterreichischer Ingenieure), který svými intrikami dosáhl toho, e byl Schauberger na pozorování na psychiatrické klinice v Mauer-Õhlingu, pod dohledem SS.

Pozdji ponkud zájem gestapa povolil, ale rzné prameny vzhledem k „choulostivosti“ souvislostí jsou tak rozporuplné, e nelze najít pravdpodobnost toho, co tehdy Schauberger zaíval. V roce 1943 na stroji dále pracoval, ale výroba, kterou ml smluvenou, ztroskotala a nakonec mu patentový úad sdlil, e mu patent udlit neme.

V dubnu 1944 byl povolán do wehrmachu a do zbraní SS. Technický úad v Linci mu sdlil, e se má hlásit do koncentraního tábora Mauthausen. Pracovalo tam mezi vzni mnoho inenýr a technik. Byl to rozkaz, ale zárove dostal od velitele koncentráku zcela jasné varování, e bu bude velitelem výzkumného tábora, kde bude vyvíjet stroje podle svých výzkum anebo bude popraven. Cílem bylo létací zaízení, které je dnes oznaováno za UFO. Walter Schauberger po otcov smrti dosvdoval, e prototyp jeho otcem vyvinutý se skuten vznesl ke stropu výrobní haly.

Schauberger tam njakou dobu pracoval, ale pak byl pevelen k pluku do Vratislavi, se kterým musel odejít do Itálie. Ale krátce na to dostal rozkaz k návratu do Vídn, kde ml pracovat dále ve škole SS na vývoji pod cizím jménem Paul Förster. Spolupracovat tam mohl se svými u známými esko-polskými spolupracovníky z Mauthausenu. Jeho pevelení bylo tak tajné, e ho armáda hledala jako zbha. Protoe se ke svým spolupracovníkm z ad vz choval slušn a lidsky, byl potrestán pevedením zpt do Mauthausenu. A ke konci války byl tábor asto bombardován, take vývoj nepokraoval tak rychle, jak si armáda pála.

Proto v únoru 1945 pemístili jeho vývojovou skupinu do Leonsteinu nedaleko Lince. Kvli zpodným dodávkám z rozbombardovaných továren nemohla skupina vývoj klimátoru dokonit.

Dva dny ped koncem války byl Schauberger uvznn a s celou skupinou mli být opt pevezeni do Mauthausenu. Schaueberger se obával, e budou zabiti, a odjezdu se bránil a prodlal pitom záchvat mrtvice. Vojenský léka zakázal jeho transport. Dva z jeho spolupracovník - eši - se druhý den vrátili u s propouštcími listinami. Dostal od nich dobrozdání o tom, e s nimi vdy dobe zacházel a dal jim njaké peníze, aby se mohli vrátit dom. Tetí spolupracovník, Polák, byl odvezen do Mauthausenu a tam si s velkým štstím zachránil ivot.

Rusové rozbombardovali mezitím jeho vídeský byt.

Po konci války jej pro zmnu vyšetovala okupaní americká armáda, která tábor v Leonsteinu obsadila. Schauberger tam byl s rodinou sám, protoe neml, kam jít, kdy byl jeho byt znien. Nejdív ml na píkaz Amerian pokraovat v práci, ale pak pišla jiná okupaní skupina, která zaala s výslechy a vyšetováním, pedevším ohledn repulzíny. Pak byl sice pl roku na svobod, ale v byt ve Vídn byly také znieny všechny podklady, které poteboval k práci. Po novém vyšetování na podzim 1945 ho Ameriané dali pod dohled, protoe se obávali, e by ho mohli unést Rusové. Byl v Leonsteinu a do podzimu 1946. Pak se sml pesthovat do Lince, kde ml jen malý byt, ádné pístroje a ádnou laborato ani dílnu. Ale nakonec mu celkem jeho pístroje z Leonsteinu Ameriané nechali, jak prý sám prohlásil pozdji. Rzné prameny ale hovoí o konfiskaci prototyp jeho stroj.

V roce 1947 pracoval pro salcburskou firmu Rödhammer a spol. a konstruoval nový pístroj pro úpravu vody a zabýval se i vývojem sací turbíny. Tvrdil, e mu Ameriané zakázali, aby se dále zabýval vývojem repulzíny. -Bylo to ješt ped vyhlášením neutrality v Rakousku. - Tehdy se také do Salcburku pesthoval.

Kdy v roce 1948 skonila spolupráce s firmou Röhammer, spojil se se salcburskou firmou Rosenberger, pro ní vyvíjel pedevším zemdlské stroje, které by neškodily Zemi. S firmou spolupracoval do roku 1950. Zabýval se pedevším moností náhrady oceli mdí, stejn jako kdysi v Bulharsku, ale také tvarem radlice pluhu, které dal takový tvar, aby pohyb orané pdy byl spirálovitý, aby se podpoil pirozený pohyb v ní obsaené vody. Tyto stroje nechal po r. 1950 patentovat.

Jeho „spirálové a víivé trubky“, vyrobené z mdi, zkoumal v roce 1952 Institut pro zdravotní techniku pi Technické vysoké škole ve Stuttgartu (Institut für Gesunheitstechnik an der TH). Byla potvrzena Schaubergerova tvrzení týkající se tecích pomr ve šroubovicovém potrubí. Zárove zkoumal zemdlský výzkumný ústav v Linci jeho mdný pluh.

V roce 1954 se konaly pokusy s „domácí elektrárnou“ (Heimkraftwerk), ale vzhledem k problémm s regulací byla elektrárna poškozena. Ale v roce 1957 spolupracoval na jejím vývoji s tyrolskou firmou Swarovski, sice problémy s regulací otáek vyešeny nebyly, ale pes to se velké západonmecké koncerny pedhánly spolu s firmami z USA, Švýcarska a Sovtského svazu s velkolepými nabídkami spolupráce.

Mezitím nastaly rzné spekulace. V roce 1956 vydal na základ interview se Schaubergerem rakouský spisovatel a okultista Leopold Brandstätter knihu „Implosion statt Explosion“ (Impolze místo exploze), v ní popisoval, e Schaubergerovy stroje jsou ji pouitelné a pouívané, a kníka obsahovala mnoství pouhých pedpoklad, fantazií a spekulací. Schauberger se stáhl do ústraní, na tyto nápady pohlíel s nadhledem, i kdy pochopiteln nebyl rád, e na základ rozmluvy s ním vznikaly nesmysly. Kníka spíše jeho dílu uškodila.

V roce 1958 pišla další nabídka... I kdy rzné prameny vykládají celou záleitost rzn. Dopad na Schaubergera ale byl katastrofální. - Na jae pišli dva amerití agenti jménem Gerschheimer a Donner, nebo podle jiných Dodd, s nabídkou, e v USA bude Viktor Schauberger i se se synem Walterem moci pokraovat ve svých výzkumech a ve vývoji navrených zaízení. Zájem byl pedevším o implozivní stroje. U tehdy ale poadovali agenti naprostou mlenlivost. Schaubergerové byli njak pemluveni... e to bude jen na ti msíce... Manelka Walterova na to vzpomínala tak, e pravdpodobn tchán cítil naléhavost vyešit rzné problémy a e v USA k tomu pedpokládal optimální píleitost. Ale také vzpomínala na to, e pi návštv Amerian i jí tehdy ekli, aby nikomu neíkala ani slova, e je pozorována...- Ovšem u jen to je podivuhodné, e Viktor Schauberger neuml vbec anglicky a Walter jen základy - a e do akce šli.

V New Yorku bylo slavnostní uvítání. S sebou Schaubergerové vezli veškerou dokumentaci i vzorky a prototypy zaízení.
Pak byli odvezeni do Texasu, kde bhem léta je velmi horké poasí a Schauberger byl u dost nemocen. Ml srdení potíe a astma. Do Ameriky je doprovázel jako léka Schaubergerv ze, který ale s obma Schaubergery nedojel a do místa urení, co bylo odlehlé místo kdesi v arizonské poušti.

Mli tam i cenzurovanou poštu. Ti msíce plynuly a Schauberger chtl pracovat na výzkumu, ale stále to bylo odkládáno. Jeho plány zatím studovali experti. Nejdleitjší prototyp Ameriané násiln oteveli a tím nenávratn zniili.

Kdy se chtli Schaubergerové vrátit do Evropy, bylo jim eeno, e vzhledem ke kladnému posudku znalce musí v Texasu ješt nkolik let zstat. Kdy Viktor Schauberger trval na poadavku odjezdu, byla mu dána k podpisu smlouva, bez jejího podepsání nesml odjet. Ve smlouv se ml zavázat, e bude navdy mlet o svých dosavadních i budoucích pracích a e pokud dojde k njakým výsledkm, e je sdlí jedin urité americké osob. Po dobu dohadování psal lánky, které jsou uritou jeho závtí...

Otec se synem se vrátili po nezbytném násilím vynuceném podpisu do Rakouska a Schauberger pouze nešastné opakoval, e mu všechno vzali, vetn jeho samého, e neme o tom mluvit, protoe i slova mu vzali. Do Lince se Schaubergerové dostali po polovin záí 1958 a za pt dní na to - 25. záí 1958 tam Schauberger zemel.

Jakékoli doklady o této záleitosti naprosto chybí, i syn Walter o tom nikdy nerozprávl - zejm byl nátlak podloen njakou velkou hrozbou.

Viktor Schauberger je pochován na lineckém hbitov Barbara-Friedhof.

V jeho díle pokraoval syn Walter.

Tko meme z dnešního hlediska posoudit dosah všech Schaubergerových úvah a prací.

Mli bychom si ale uvdomit jeho slova, e máme pírodu chápat (kapieren), abychom ji mohli okopírovat (kopieren) nebo nám nezbude nic jiného ne chcípnout (krepieren).

O jeho duchovní pozstalost peuje Pythagoras-Kepler-Schule (Škola Pythagora a Keplera), dvou filozof a uenc, kterých si Viktor Schauberger váil. Školu zaloil ve svém dom v Bad Ischlu jeho syn Walter. Jsou zde poádány semináe o díle Viktora i Waltera Schaubergerových.

K padesátému výroí Schaubergerovy smrti v roce 2008 byl vzpomínkový seminá také v Linci.

Vzhledem ke spoust mnohých lánk na internetu je Schaubergerv obraz znan zkreslený, je tam spousta konspiraních, nacistických i protinacistických, ba i okultních teorií, ale nejlépe jej asi vystihnou jeho vlastní slova: „Lidé mne povaují za pomateného. Moná mají pravdu. V tom pípad nehraje roli, zda je na svt o jednoho blázna víc nebo mén. Ale pokud mám pravdu já a vda se mýlí, pak a se Pán nad lidstvem slituje.“

 
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 26.09.2020  10:09
 Datum
Jmno
Tma
 26.09.  10:09 Vesuvjana dky
 26.09.  08:41 Von
 26.09.  05:56 Josef
 25.09.  09:58 olga jankov