Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Teodor,
ztra Nina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Benedikt Roezl, eský zahradník, botanik, cestovatel a sbratel rostlin 


(13. srpna 1824  - 14. íjna 1885)
 
Na Karlov námstí v Praze, poblí Faustova domu stojí pomník, kde ústední postava drí v ruce orchidej a za ní sedí Indián s maetou.
Je to pomník eského cestovatele a sbratele rostlin, pedevším orchidejí - Benedikta Roezla, který byl ve své dob povaován za nejvtšího sbratele.
Pomník byl postaven v samém konci devatenáctého století, v roce 1898. Tko íci, kolik lidí si na postavu, na nm znázornnou vzpomene, i kdy v mnoha cizojazyných pramenech se jeho jméno nachází - a u jako botanika, který rostlinu popsal a po nm je pojmenována, tak jako významného sbratele.

Další absurditou ovšem je, e se meme dozvdt z tchto zahraniních pramen, e se jedná o sbratele nmeckého, dokonce bavorského...

Nedávno se Roezlovo jméno v tisku objevilo v souvislosti s kvtinovým kobercem na praském Staromstském námstí. Hlízy onch begonií - Begonia froebellii, které byly pro koberec pouity, zasílal asi ped sto padesáti lety z Jiní Ameriky do belgického Gentu práv Benedikt Roezl.

Benedikt Roezl se narodil 13. srpna 1824 v Horomicích na západ od Prahy, kde jeho otec Vincenc Roezl, nebo také psáno Rössel, pracoval jako zahradník pro strahovský klášter premonstrát. Tuto událost pipomíná v obci pomník ve tvaru pamtní desky z roku 1964. Rovn maminka pocházela z rodiny zahradník. Benedikt byl nejstarším díttem, po nm se narodila v roce 1826 sestra Anna, pak v roce 1829 Ludmila - ob ješt v Horomicích.

Bhem roku 1829 se rodina pesthovala na další panství ádu premonstrát - do Pátku nad Ohí u Peruce. Tam se narodily ješt další tyi Benediktovy sestry.

Benedikt, stejn jako pozdji jeho sestry, chodil do místní obecné školy, která byla dvoutídní. To bylo veškeré vzdlání, které ve školách získal. Vedle toho ho otec uil svému emeslu.

V roce 1936, kdy mu bylo dvanáct let, zaal s uením na zahradníka ve vyhlášených dínských zahradách hrabte Františka Antonína Thuna - Hohensteina (1846 - 1873), význaného mecenáše, kde byl jeho uitelem jeden z vyhlášeného zahradnického rodu František Jošt starší. A toho posílali jeho páni za kvtinami i za hranice, a do Ameriky a odtamtud pivezl i první orchideje a stal se jejich znalcem. Jeho syn, který po nešastné náhod, kdy jeho otec zahynul pi honu, pevzal péi o zahradu, orchideje u nepstoval, ale za to vybudoval proslulé dínské rosárium.

V Dín pobyl Benedikt ti roky.

Potom pešel v roce 1840 do zahrad hrabte Pawlikowského do Halie, do msta Medyka, které je nedaleko nynjšího hraniního pechodu mezi Polskem, a Ukrajinou. Hrab Pawlikowski byl s rodem Thun-Hohenstein njak spíznn. - Zahrady, ve kterých byl Benedikt Roezl zamstnán, byly v té dob nejvtšími zahradami v Evrop a tak se Benedikt mohl hodn o rostlinách vzdlat. Uil se ale nejen o rostlinách. ale uil se také cizí jazyky. Vedle eštiny mluvil nmecky, v Halii se nauil polsky, mluvil i rusky. Dále se nauil bhem svého ivota francouzštinu a holandštinu na svém dalším míst, pak anglicky a španlsky na svých dalších psobištích. Také pozdji se domluvil rznými indiánskými náeími, s nimi na svých cestách pišel do styku.

V Halii pracoval ti roky a pak se stal zahradníkem ve vídeské zahrad barona Carla von Hügela (1795 - 1870), který byl vhlasným botanikem, ale také i cestovatelem po exotických zemích. Zahrada byla v Hietzingu, v dnešním tináctém obvod na západ Vídn. Od nj pešel na lichtenštejnské panství do zahrady zámku Tel a odtud šel do belgického Gentu k dalšímu nadšenci pro orchideje - Louisovi Benoîtovi van Houttemu (1810 - 1876), který ml v nedalekém Gentbrugge školku s padesáti skleníky, kterých byl Roezl vrchním správcem. Byla to školka obhospodaovaná pozdji belgickou vládou. Houtte byl také vydavatelem belgických zahradnických asopis. U Houtteho zstal Roezl pt let.

Njakou dobu pracoval i v Rize a do Belgie se opt vrátil.

Ale práce, pes to, e ml na svj vk - i na to, e byl cizincem - velmi pkné postavení, mu nepinášela radost. Touil poznat vlast svých milovaných orchidejí. Piln pracoval a studoval. Chtl si ušetit na cestu do zámoí.

Prvního bezna 1854 odplul z holandského pístavu Vlissingen do Spojených stát - do Nového Orleansu a dále do Mexika. S sebou vezl sazenice rostlin, které chtl na americkém kontinent prodávat. Vlivem špatného poasí a dlouhé plavby mu zstala jen jedina - ramie snhobílá - Boehmeria nivea, textilní rostlina, která byla pvodem z Asie - viz obrázek.

Do Mexika piplul v pístavu Veracruz a dále pokraoval do msta Cordóba. Zde sbíral první americké rostliny, které poslal do Gentu.

Protoe se musel ním ivit a rostliny sbíral z poátku jen jako doplnk výdlku a pro své potšení, odešel do hlavního msta Mexika a tam si s pítelem L. Chabém, který pocházel z Francie oteveli hostinec. V Mexiko City nebyl dlouho, ani ne celý rok a pak s pítelem pesídlili do vesnice jihovýchodn od msta Veracruz - do Sontekomapánu na pobeí Mexického zálivu. Podle nkterých pramen se tam Roezl postupn stal i celníkem a velitelem pístavu a ml zde plantáe, školku, zahradnictví i sad. Dokonce prý chtl v Mexiku zaloit eskou kolnii, ale z klimatických dvod se tak nestalo.

Na své plantái pstoval ramii, z rodu kopivovitých, její sazenice jediné peily dopravu z Evropy, a zkonstruoval textilní stroj na oddlování, ištní a spádání jejích vláken, ale také na spádání konopí a agáve. Pstoval také cukrovou ttinu, kávu a tabák. Vypracoval i katalóg mexických rostlin, které mohl sehnat a prodávat. Katalóg se týkal pedevším mexických jehlinan, jejich semena posílal do Evropy.

Ml také školku ovocných strom.

Vydlával hlavn na to, aby mohl cestovat. Na podzim roku 1859 procestoval pt z jedenaticeti mexických stát a sbíral rostliny, které posílal do Evropy.

Nezjistila jsem, kdy byl Roezl poven úpravou mstské zelen a návrhem rostlin pro mstské parky a stromoadí v hlavním mst Mexiku. Navrhl pro n eukalypty, které zdobí hlavní msto dodnes. Z okolí hlavního mexického msta pocházejí také kaktusy Cephalocereus senilis - kaktusy „ddeci“, jejich semena dovezl do Evropy také on.

Kolem roku 1860 pozval do Mexika své ti sestry i s rodinami.

V Mexiku proil i revoluci, která vedla k pádu tíletého mexického císaství z let 1864 a 1867 za panovaní císae Maximiliana I., Mexického (1832 - 1867), bratra rakouského císae Franze Josefa I. Maximilián byl po vítzném mexickém povstání na jae 1867 popraven.

Za revoluce Roezl velel pístavní posádce v Santekomapánu a bránil francouzskému lostvu ped vylodním.

Podle nkterých pramen pišel Roezl v revoluci o své úspory.

Svj spádací stroj, k nmu dostal 17. záí 1867 v USA patent, pedvádl na výstav v Havan, kde získal diplom. Pi pedvádní v únoru 1868 se ho kdosi zeptal, vycházejí-li vlákna ze stroje zelená. Chtli mu své tvrzení dokázat a zatímco Roezl ml ruku ve stroji, utáhli šrouby a válce byly mnohem blíe k sob. Pi tistašedesáti otákách za minutu mu stroj amputoval a po loket levou pai. Neví se, byl-li to zámr nebo nešastná náhoda.

Rekonvalescencí strávil pouhých šest nedl a rozhodl se zmnit zpsob svého ivota. Své pozemky v Sontekomapánu penechal rodinám svých sester a zaal cestovat. Veškeré cesty si hradil z našetených penz a pozdji z výtk za rostliny, které kadý msíc posílal do Evropy. Procestoval velkou ást amerického kontinentu - na severní i jiní polokouli.

Nkteré prameny uvádjí, e u v roce 1867 se v Anglii setkal s botanikem Henrym Conradem Sanderem (1847 - 1920) ze St. Albans u Londýna, ovšem další prameny neuvádjí, e by ped rokem 1872 cestoval do Evropy. V kadém pípad byl Sander významným Roezlovým odbratelem jeho sesbíraných rostlin a spolu zaloili spoleenství Sander & Comp., jeho sláva trvá do dnešních dní.

Pi první cest poslal Roezl do evropských zahradnictví asi deset tisíc orchidejí a pes osm set jiných rostlin, pedevším práv pro Sandera.

V roce 1868 procestoval Roezl vnitrozemí Kuby, byl v Panam a v roce 1869 se vydal do Spojených stát, nejdíve do New Yorku, pak do Cheynne ve Wyomingu, kde po njakou dobu sbíral rostliny. Ale mezi msty, která navštívil, jsou napíklad i Boston a Chicago. Jisté není, pi které ze svých výprav v nich pobýval.

Pak odjel do Kalifornie. Odtud je jeho zajímavý posteh, který uveejnil a po svém návratu do ech - dost dnes aktuální pro nás. Psal o atmosfée ped prezidentskými volbami, jak je v roce 1869 zail v San Francisku: „Dnes je zde soudný den - jest to volba presidenta a ob strany proklínají se a perou se, jako by byly za to placeny. Mn je lhostejno, zda Greeley nebo Grant bude zvolen, bezpochyby bude jeden jako druhý schopen špatných nebo dobrých vcí - a volim je to tak známo jako mn. Avšak ten ustaviný pekelný kik, hluk a klení po všech námstích, ulicích a veejných budovách ohlušují mne tak, e jsem jako omámený.“

V Kalifornii sbíral rostliny v Sierra Nevada. Byl také v oblasti Washingtonu, kde pro zmnu sbíral semena jehlinan. Z Kalifornie odjel do Kolumbie v Jiní Americe k úpatí kolumbijských And, do povodí eky Magdaleny. V období deš se vrátil zase do Kalifornie, kde se soustedil opt na sbr semen jehlinan. Pak byl njakou dobu v Kanad - Britské Kolumbii a zase se vrátil do Kalifornie a procestoval ji.

Byl prý vysoký pes sto osmdesát centimetr s pronikavýma modrýma oima a ml prý velkou sílu. Všechny zprávy o nm sdlují, e byl velice odváný, e cestoval neozbrojen, co udivovalo i obyvatele místních kmen, ale tak u nich spíš získal dvru. Byl prý nazýván Don Benito. Od Indián kupoval hlízy orchidejí a okamit jim za n platil.

Vtšinou cestoval na koni nebo pšky; výjimen mohl na svých cestách pouít eleznice.

Ml jedin místo levé pae ocelovou hl, kterou se mohl bránit. Ale sám uvádl, e v pípad pepadení bylo lépe všechny peníze a cennosti lupim vydat a nebránit se, protoe obrana byla ivotu nebezpená. Pepaden byl mnohokrát; dokonce jednou ho lupii povaovali za pomateného a to ho ped tímto pepadením zachránilo. Lupii byli povriví a domnívali se, e kdy ho pepadnou, e nebudou mít štstí. Spíše tedy své neumlé protézy pouíval pro stahování orchidejí ze strom.

V roce 1871 napsal Roezl seste Ann, provdané Klabochové (1826 - 1917), aby, pokud má zájem cestovat, pijel jeho synovec Eduard Klaboch (1852 - 1915) do Santekomapánu, uil se anglicky a španlsky a e se potom sejdou, aby jej vyprovázel na jeho výpravách. Zajímavé je, e Eduard Klaboch byl ješt za pobytu v Pátku kamarádem pozdjšího cestovatele Emila Holuba (1847 - 1902) a ten se seznamoval u svého pítele a jeho prarodi s nkterými popisy, které Benedikt Roezl dom posílal, pedevším jeho cestopisem, ureným pro asopis „Regl Deutsche Gartenflora“ (Pedpisy nmecké zahradní flóry) . Moná jej toto ovlivnilo natolik, e se sám stal slavným cestovatelem...

Vtšinou se Roezl ídil pi sbru svým instinktem a svými monostmi a páními. Ale na konci roku 1871 uzavel smlouvu s gentským zahradnictvím Jeana Lindena (1817 - 1898), který byl rovn cestovatelem po Jiní Americe a sbratelem rostlin, pozdji i politikem a diplomatem. Nedávno pedtím zaloil zahradu v Gentu. Smlouva zavazovala Roezla, aby sbíral rostliny pouze v Kolumbii. Roezl tehdy nasbíral veliké mnoství rostlin.

Kdy mu smlouva vypršela, odcestoval ješt do Peru a pak se v dubnu 1872 na tvrt roku vrátil do Evropy. Tehdy navštívil Víde, Milán, Brusel a Londýn, kde jednal s významnými zahradnickými firmami. Mezi odborníky bylo jeho jméno ji známé.
V anglických pramenech se uvádí, e v pípad zahradnických prodejních výstav i trh, kterým byl náhodou pítomen, udivoval svým „šestým“ smyslem pro orchideje. Mr. Sander mu napíklad pedloil zcela neznámou orchidej, aby uril, z které oblasti pochází. Roezl se nespletl...

Pochopiteln navštívil i Prahu a Panenský Týnec, kde bydleli jeho rodie i jeho sestra Anna, provdaná Klabochová, která v té dob byla u vdovou. - Protoe vlastní rodinu neml, upnul se na rodiny svých sester.

Posledním z rodu, kterého uil zahradnictví Benediktv otec, byl František Klaboch (1856 - 1879), kterému tehdy bylo šestnáct let a který se strýci velmi zalíbil, e mu nabídl, aby s ním odcestoval do Ameriky.

V lét roku 1872 se Roezl doprovázen synovcem Františkem do Ameriky vrátil. Nejíve se ješt stavili v Londýn, odpluli z Liverpoolu do New Yorku a pak jeli eleznicí pes Saint Louis ve stát Missouri do Denver City v Coloradu. František byl podle všeho byl velmi nadaný a stal se v té dob nejmladším sbratelem orchidejí.

V okolí Denveru sbíral Roezl rostliny juky a liliovité pknosemence rodu Calochortus. Pišel ale krádeí o všechny peníze. Odjel sbírat další rostliny do Nového Mexika a kdy se po trnácti dnech vrátil, pachatel vypátrán nebyl, musel si na další cestu vypjit. Odjeli spolu se synovcem pacifickou dráhou do Kalifornie - do San Franciska. V jednotlivých stanicích vystupovali a cestovali po okolí. Ze San Franciska odjeli lodi do mexického Acapulca a odtud se odebrali na sever do pohoí Sierra Madre, kde sbírali orchideje ve velkých výškách. Byly to napíklad orchideje Oncidium tigrinum viz obrázek. Roezl je posílal Sanderovi do Londýna a záznamy íkají, e kvtiny došly v dobrém stavu.

Záznamy sdlují, e Roezl napíklad zlézal sopku Jorullo nebo Popocatepetl v mexických Kordillerách, ale není patrné, kdy, a zda sám, i se synovci.

Dále se strýc se synovcem vydali na jih pes panamský Isthmus a venezuelskou Guayaru do Caracasu, odkud poslali do Londýna tuny orchidejí a jiných rostlin. Pak se odebrali do Ekvádoru a vraceli se na sever pes Kubu.

Vrátili se v beznu 1873 do Santekomapánu k píbuzným, kde na n ekal Františkv starší bratr Eduard, který se k nim na dalších výpravách pipojil. Njakou dobu cestovali spolen, ale pak strýc ponechal Františka v Mexiko City, pro zajištní tídní a expedic rostlin a odplul s Eduardem v srpnu 1873 do Havany a odtud do Peru, odkud jel eleznicí a do nejvyšších míst And, kde opt sbíral rostliny. Ty odvezl do Limy a vydal se na jih Peru. Byli u jezera Titicaca, zlézali posvátnou bolivijskou horu Illimani, pes šest tisíc metr vysokou, a projídli provincii Sur Yungas. Podle nkterých pramen byli i v Chile. Pak se vydali do Ekvádoru, kde dokonce vystoupili na imboraso, kde Roezl objevil orchidej Pescatorea roezlii.

Zde byl výnos cesty tak velký, e se Roezl rozhodl zásilku rostlin do Londýna sám provázet. Odplul v dubnu 1874 a Eduard odjel k píbuzným doléit se ze luté zimnice, kterou se nakazil v Bolívii. Zde se také sešel s bratrem Františkem.

Roezl si vyídil pedevším v Londýn své obchodní záleitosti a navštívil svoji rodinu v Panenském Týnci a po tyech msících se zase vrátil za oceán.

Je známo, e pi svém pobytu v echách vnoval do zahrad zámku v Libochovicích hlízy njakých orchidejí, ale byl -li tam za úelem návštvy njakých píbuzných, se mi vypátrat nepodailo. V jiných pramenech se tato jeho návštva uvádí u pi jeho dívjším pobytu v echách.

S sebou si zpátky do Ameriky vzal dalšího synovce Bohumila Houdu (1855 - 1916), který pocházel z prvního manelství jeho sestry Evy, podruhé provdané Sochorové. Opt pipluli do New Yorku a jejich spolená cesta vedla Spojenými státy. Byli v Chicagu, kolem Niagarských vodopád, cestovali po západní stran Spojených stát, zejm v hornatém terénu a k San Francisku. Do Mexika dorazili a poátkem prosince 1874. Jejich tehdejší výtek byl ke stu tisícm rostlin.

Nkteré prameny uvádjí, e Roezl koncem roku 1874 se synovcem ješt sbírali semena kaktus, která byla pozdji základem mnohé evropské kaktusáské sbírky, pod mexickou sopkou Colima.

Mezitím brati Klabochové dojeli do Jiní Ameriky pes Panamu do Kolumbie a do Ekvádoru a sbírali orchideje v provinciích Guayas a Azuay. Výsledky svého sbru oznamovali nejdíve brati strýcovi do jeho tábora pod sopkou Colima, pozdji do Mexika a nakonec u do Prahy.

Unaven se toti rozhodl Benedikt Roezl k trvalému pobytu v echách. Svj prosperující podnik v Americe zanechal na starosti svým synovcm, z nich u orchidejí vydrel nejdéle Eduard Klaboch. Jeho bratr František, velmi nadaný sbratel, zemel ve svých tyiadvaceti letech na následky luté zimnice. Na jeho náhlé úmrtí zareagoval svtový zahradnický tisk, protoe pes jeho mládí bylo jeho jméno mezi odborníky u známé.

Po Roezlov smrti pijeli za bratrem ješt další sourozenci, aby mu se sbratelstvím pomáhali. Bohumil Houda ale u v roce 1882 z njakých dvod sbratelství zanechal a odsthoval se za svými píbuznými do Kalifornie.

Benedikt Roezl v Praze sledoval zahradnické a botanické novinky, byl stále ve styku s pedními evropskými zahradnictvími a sám si zaloil podnik ve svém vlastním dom na Smíchov, který byl tehdy pedmstím Prahy, a rozesílal rostliny od synovc zaslané a i doma vypstované po celé Evrop.

Konal pednášky a psal odborné lánky, vtšinou nmecky. Byl lenem odborných spolk v cizin a sám v roce 1880 zaloil zahradnický spolek Flora, jeho byl i prvním pedsedou, a v roce 1883 zaal i vydávat asopis Flora. V nm se objevily jeho jediné dva lánky psané v eštin: „Poslední má cesta na západní pobeí mexické“ a „Rostliny mnou v severní a jiní Americe objevené“. Spolku i asopisu vnoval celou svou energii i velkou ást svého jmní. Do asopisu pispíval i Roezlv synovec Eduard.

Vzhledem k tomu, e František Klaboch zemel ji v roce 1879 a Bohumil Houda sbratelství a strýcv podnik v Americe opustil, snail se Benedikt Roezl všechny své zkušenosti i obchodní kontakty pedat Eduardu Klabochovi. Ten u v roce 1879 uskutenil svoji první obchodní cestu do Londýna a uzavel výhodné smlouvy o dodávkách rostlin ze Stední a Jiní Ameriky, kde pedevším v Ekvádoru sbíral rostliny do roku 1884.

V roce 1884 Benediktu Roezlovi ruský car udlil ád svatého Stanislava, který mu pedal pedseda ruské Carské zahradnické spolenosti a poboník cara Nikolaje II. Rovn belgická vláda uvaovala s udlením vyznamenání, ale toho se u Roezl nedokal.

Zemel práv ped sto a ptadvaceti lety 14. íjna 1885 ve svém dom na Smíchov. Místo, kde ml své bydlišt i zasilatelství, se mi najít nepodailo.

Po obadech ve smíchovském kostele svatého Václava byl pevezen do Panenského Týnce, kde byl pochován do hrobu svého otce nedaleko hrobu své matky.

Protoe byl Benedikt Roezl spíše skromný a neokázalý, u nás se o jeho úmrtí píliš nepsalo. Nekrology plnily pouze zahraniní odborné asopisy.

Strýcovo úmrtí, o kterém se Eduard Klaboch dozvdl po návratu z Ekvádoru do Mexika, ho pinutilo k návratu do ech. Vydal se však v dalších letech ješt na njaké další výpravy, které byly obchodn úspšné, e do smrti docela dobe prosperoval a mohl uivit svou pozdjší rodinu. Majetek zddný po strýci velký nebyl, protoe Benedikt Roezl hodn penz vloil do asopisu i do spolku a podle poslední vle byl majtek rozdlen mezi všechny Roezlovy píbuzné.

V roce 1886 byl k uctní Roezlovy památky zaloen spolek „Roezl“, urený pro podporu starým a nemocným zahradníkm a k dalšímu vzdlávání ostatních.

28. íjna 1898 byl v Praze na Karlov námstí odhalen pomník od sochae Gustava Zouly (1871 - 1915) a eka Vosmíka (1860 - 1944). Ovšem není jisté, zda bylo úmyslem tehdejších mstských radních, kteí pomník objednali, postavit pomník slavnému botanikovi Roezlovi nebo dalšímu pírodovdci Josefu Svatopluku Preslovi (1791 - 1849), i nemén slavnému vynálezci lodního šroubu Josefu Resslovi (1793 - 1857), po nm u tehdy byla pojmenována nedaleká ulice. Nkteré prameny ale tvrdí, e pomník byl skuten ocenním slavného sbratele orchidejí a e velkou zásluhu na jeho postavení má rovn slavný zahradník František Thomayer (1856 - 1938), který byl navrhovatelem parku na Karlov námstí... Na pomníku je toti uvedeno, e „Benediktu Roezlovi, slavnému botaniku a cestovateli, vnují jeho ctitelé.“

Benedikt Roezl objevil více ne osm set orchidejí a latinské oznaení rostlin jeho jménem „Roezlii“ je obsaeno v dvou stech osmdesáti devíti jménech rostlin.

Dnes si tko pedstavíme, jaké úsilí musel vynaloit, aby zcela sám v dob, kdy bylo velice málo eleznic, procestoval pšky nebo na koni v období skoro dvaceti let vzdálené pustiny, asto skrývající nebezpeí v neznámých indiánských kmenech nebo loupeivých tlupách, ve výškách amerických pohoí, v mrazu, v horku a ídkém vzduchu. V Jiní a Stední Americe byly v té dob také rzné revoluce. Kdy teme poty tun, které z vrchol hor za pomocí mezk dopravoval k njakému pístavu nebo k eleznici, tko meme uvit, jak to bylo moné dokázat - co dokázal ten tichý, nenápadný, statený a houevnatý lovk...

Pinášel z Nového svta do Evropy kehkou krásu. 
 
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 13.08.2020  17:48
 Datum
Jmno
Tma
 13.08.  17:48 Vesuvjana a jet
 13.08.  16:35 Marta
 13.08.  14:32 Vesuvjana dky
 13.08.  11:30 Von
 13.08.  10:45 olga jankov