Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Brigita,
ztra Sabina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Postelený rys v Beskydách

Zoo Ostrava podporuje kroky Hnutí DUHA a AOPK R
 
Vzhledem ke skutenostem, e Zoo Ostrava je dlouholetým úspšným chovatelem rysa karpatského v rámci mezinárodního chovného programu, podílela se na jeho znovuvysazení do eské pírody i na dalších místech v Evrop a aktuáln spolupracuje s Hnutím DUHA a Mendelovou univerzitou na ochran voln ijících rys, pln podporuje kroky Hnutí DUHA a Agentury ochrany pírody a krajiny R ve vci nelegálního postelení rysa v Beskydech.  
 
Spolupráce na ochran rysa karpatského, a u v rámci mezinárodního chovného programu nebo ve volné pírod je dlouhodob jednou z priorit Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Historie chovu této nejvtší kokovité šelmy Evropy sahá v zoo a do poloviny 60. let minulého století. Do poloviny 80. let se podílela na projektu návratu rysa do eské pírody, odkud byl rys vystílen u na konci 19. století, i na další místa v Evrop. Projekt spoíval v tom, e na Slovensku, kde divocí rysi peívali, se legáln odchytávala mladá zvíata a ta se peváela ke karantén do ostravské zoo. Rysi byli poté vypouštni na Šumav, dále pak v Nmecku, Rakousku, Slovinsku a Itálii. Tento repatrianí projekt byl tehdy velmi úspšný a i díky nmu se rysi opt rozšíili na mnoho míst Evropy.
 
Rys ostrovid, respektive jeho karpatský poddruh, je historicky jedním z vlajkových druh Zoo Ostrava, pedevším kvli výskytu této šelmy v našem regionu. Zoo Ostrava se jeho chovu vnuje mnohá desetiletí, ale novodobá historie sahá do roku 2006, kdy se pipojila do mezinárodního chovného programu pro tento druh pod záštitou Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Hned první dv ze ty mláat narozených v Zoo Ostrava v roce 2008 v rámci novodobého managementu se podailo vypustit do volné pírody na Slovensku díky zcela jedinené spolupráci, o ní vznikl nemén unikátní dokument „Návrat rysov“. Vypuštní tetího mladého rysa do volné pírody se podailo zopakovat ješt i v roce 2011.
 
Celkem se v Zoo Ostrava podailo úspšn odchovat 20 rys karpatských, z nich 3 byli vypuštni do pírody, 11 zamíilo do 9 evropských zoologických zahrad, konkrétn na Slovensko, Ukrajinu, do Rakouska, Nmecka, Maarska, Itálie, Švýcarska a Anglie. Ve svých nových domovech se tato zvíata v mnoha pípadech (nap. Zoo Kyjev, Zoo Straubing atd.) i úspšn rozmnoila, pedala své geny další generaci a zajistila tak peití svého druhu i pro budoucnost. Chov tohoto taxonu v evropských zoo je natolik úspšný, e jsme museli pistoupit i k jeho regulaci – šest rys bylo nutné utratit z dvodu udrení genetické rozmanitosti, zdraví a ivotaschopnosti populace chované v lidské péi. Práv udrení genetické rozmanitosti, zdraví a ivotaschopnosti populace ohroených druh chovaných v lidské péi také v budoucnu je hlavní prioritou všech moderních zoologických zahrad. Podrobné informace o chovu rysa karpatského v Zoo Ostrava najdete zde.
 
Od roku 2018 Zoo Ostrava spolupracuje s organizací Hnutí DUHA a Mendelovou univerzitou na ochran voln ijících rys na moravsko-slovenském pomezí. Zakoupením GPS obojku k telemetrickému sledování Zoo Ostrava podpoila práci terénních výzkumník, kteí tak mohou získat unikátní poznatky o prostorové aktivit a habitatových preferencích rysa. GPS obojek navíc výrazn zvyšuje šance divokého rysa na peití, protoe pome terénním pracovníkm zvíe dohledat v pípad, e by napíklad došlo k jeho zranní, a také me odradit pípadného pytláka, a zachránit tak šelmu ped zastelením.  
 
Zpráva o úhynu rysa v Beskydech, který byl nelegáln postelen, nás velmi zasáhla a bohuel utvrzuje v pesvdení, e stále petrvává obrovská pekáka (práv v podob pytláctví a nelegálních zástel), která zcela zásadn brání pípadné repatriaci, tj. vypouštní rys odchovaných v lidské péi do volné pírody.
 
Šárka Nováková, Zoo Ostrava
 
 
 

Komente
 
 Datum
Jmno
Tma