Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Alena,
ztra Alan.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála bouek   

Tato chvála moná leckoho pekvapí, protoe bude trochu jiná, ne byste ekali, co poznáte za chvíli.

Velmi zdailým dkazem moudrosti matky pírody je fakt, jak i prostednictvím zemské atmosféry velmi spravedliv rozdluje jednotlivým klimatickým oblastem své pozoruhodné jevy. A tak zatímco obyvatelé tropického pásu kolem rovníku nevidí nádherné polární záe a v polárních oblastech jich je habadj, píroda to tm teplomilným bohat vynahradila etnými boukami, kterými naopak na severu i jihu za polárními kruhy velmi šetí. Pro zajímavost – na ostrov Jáva mají bouku 320x do roka, v oblastech kolem pól teba nkdy ani jedinou! A jist velmi pekvapí, kdy prozradím, e v kadém okamiku vzniká ve vzdušném obalu naší zemkoule tém 2000 bouek!

Vychvalovat tento nebezpený soubor elektrických, optických a akustických jev, které se odehrávají mezi oblakem a zemí nebo mezi jednotlivými oblaky, je moná na pováenou, bouky si ale urit chválu zaslouí. U teba jen pro svou optickou krásu, ale zejména pro to, e díky jim lidstvo na úsvitu svých djin získalo ohe!

Kdy se vrátíme do historie k bájím starého ecka, pak narazíme na známé jméno – Prométheus. Tento Titán nejene stvoil lovka, ale také mu pinesl v duté holi ohe, který ukradl bohm. Dovolil si asi píliš, nebo byl za to pikován ke skále na Kavkaze a orel (nebo to byl sup?) mu kadý den kloval játra, která mu naštstí znovu a znovu dorstala!

Báj je to krásná a moná si nkdo ješt vzpomene na své dtství, kdy od rodi slýchával, e pi bouce hrají erti v mracích kuelky. Jejich kácení je hromobití a blesk je jiskra, která vzniká, kdy se náhodou srazí dv elezné koule, kterými se hraje. I to je hezké vysvtlení, ale bouka je prost výtvor atmosférické elektiny. Té je v našem ovzduší tolik, e si to snad ani neumíme pedstavit! A tady se mi vybavuje další zajímavost z trochu pokroilejšího dtství.

Nkdy tsn po válce jsem pod vánoním stromekem našel krásnou kníku o kapitánovi Nemo. Tu však nenapsal Julius Verne, ale náš eský spisovatel J. M. Troska. Líbila se moc a tak jsem pak pracn shánl i jeho starší kníky o vesmírných válkách.  Zatímco Vernv kapitán Nemo brázdil ve svém Nautilu pod povrchem svtových oceán, ten Troskv létal Aeoronautilem vesmírem mezi planetami. A v jedné jeho kníce m zaujalo, jak vesmírní piráti doslova kradli svými vesmírnými koráby naši atmosférickou elektinu!  J.M. Troska byl po J. Foglarovi náš nejoblíbenjší autor dobrodruných kníek a v období 1931 a 1949 jich napsal asi 15. Zemel roku 1961 v osmdesáti letech, ale u od roku 1947 a do roku 1969 mu nevyšla jediná kníka. Rzných ocenní se dokal mnohem pozdji a nap. byl po nm pojmenován jeden asteroid, objevený na naší Ondejovské hvzdárn v roce 1998! A jí si tady dovolím pekopírovat obálky tí jeho kníek.
 

Vrame se ale k meritu této chvály, k bleskm a hromm. Jsou to velmi sloité jevy, které vznikají v boukových oblacích psobením termických, dynamických a elektromagnetických pochod. Nebudu unavovat, a protoe bouka je samozejm vnímána jako jev velmi nebezpený, povzme si jen pár velmi zajímavých, a tedy snad i chvályhodných ísel.

Délka árových blesk v rovin je od 6 do 60 km, ale na horách vtšinou jen do 100 metr! Rychlost blesku je 160 a 1600 km/h. smrem k zeni a pi zptném uderu smrem k oblaku dokonce a 140 000 km/h.! Rozvtvené blesky nám pak jist poskytnou docela hezké divadlo. Teplota v hlavním velmi úzkém kanálu bleskového výboje árového blesku je 5x vyšší, ne na povrchu Slunce! Trvání celého výboje se pohybuje od nkolika tisícin sekundy do dvou sekund. Plošné blesky, co jsou vlastn velmi vzdálené výboje, nám pak ozáí celou oblohu. A nejzajímavjší je asi blesk koulový, jeho vznik je stále ješt dostaten neprobádaný. Je to zejm koule o rzném prmru – od 1 cm a po 1,5 m. Tato svítící koule velmi rychle sestupuje od oblaku a pi zemi pak jen zvolna, nkdy i cik-cak pluje! Vniká i do dom rzným otvory, nkdy zanikne výbuchem, jindy tiše vyšumí! A pedstavte si, e kulový blesk se zatím nepodailo pesn popsat ádnou fyzikální veliinou!
A protoe se lidé bouek vdycky báli, nakonec ješt bych chtl pipomenout nkolik opravdu chvályhodných osobností, které se o naši ochranu ped boukami nejvíce zaslouili.

V první polovin 18. století picházelo na kloub boukám hned nkolik badatel. Bohuel neznámý Francouz Jean-Antoine Nollet nap. pišel na to, e blesk je vlastn velká jiskra. Známjší Lomonosov pak asi jako první si uvdomil, e bouky souvisejí s výstupnými proudy teplého vzduchu, který se ohál od zemského povrchu. Tím se dostal blíe ke správnému vysvtlení blíe ne dva nejznámjší badatelé Benjamin Franklin a náš Prokop Diviš, kteí se domnívali, e bouky jsou vyvolávány vodními parami, které se pi výstupu  v oblaku stávají elektrickými. B. Franklin pi svém slavném pokusu v roce 1752 vypustil do boukového oblaku na konopném provazu draka s devnou konstrukcí, potaenou hedvábím, a s elezným hrotem na špici. Pokus byl velmi dramatický. Na konci konopného provazu byl pivázán tký elezný klí a k nmu pak krátká slabší hedvábná šra. Tu drel sám Franklin v ruce, a od jisker které vystupovaly od elezného klíe dostával elektrické rány. Tento odváný pokus komentoval nmecký filosof E. Kant slovy, e Franklin je nový Prométheus! Zachovala se i další pikantérie, e to hedvábné konopí na pokrytí draka prý badatel zakoupil své en na šaty k Velikonocm! O dva roky pozdji pak východoeský rodák Prokop Diviš, premonstrát a experimentální vdec uvedl v ervnu 1954 na zahrad fary v Pímticích u Znojma do provozu svj „meteorologický stroj“. Bylo to vlastn bleskosvod, který ml na sloité konstrukci 400 kovových hrot a byl umístn nejprve na 15 m vysoké a pozdji 41,5 m  vysoké konstrukci! Diviš pedpokládal, e pístroj bude vyrovnávat naptí mezi nebem a zemí a zabrání vzniku bouky. Smutný je ale konec tohoto pístroje. Pi velkém suchu, které postihlo celou stední Evropu v roce 1759 se pímtití vesniané domnívali, e sucho zpsobil Diviš bleskosvod tím, e rozhánl mraky, a tak pístroj strhli a zniili. A aby toho nebylo dost, tak první hromosvody, které byly u nás zavádny a koncem 18. století, byly „franklinovskéhotypu“!

Co dodat na závr této pomrn dlouhé chvály? e u koncem 18. století u nás platilo, e doma není nikdo prorokem… A a vás tedy nkdy pekvapí bouka, vzpomete si na Prokopa Diviše i na to, e nám moná nkdy v budoucnosti pome atmosférická elektina vyešit celosvtovou energetickou krizi!

 
Text: Vladimír Vondráek
Ilustrace: Frk Kratochvíl a Wikipedie
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 30.07.2020  11:37
 Datum
Jmno
Tma
 30.07.  11:37 Von Kvt
 29.07.  22:21 Kvta krsn lnek
 29.07.  21:50 Vo
 29.07.  16:39 Karla I.
 29.07.  16:37 Karla I.
 29.07.  11:36 Vesuvjana dky