Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Alena,
ztra Alan.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála polární záe
.
Polární záe je souhrnný název pro svtelné atmosférické jevy, které vznikají jakousi sloitou kombinací píin elektromagnetických pozemských a extraterestrických, tedy tch, které mají svj pvod mimo naši planetu. Tyto nádherné, asto a fascinující svtelné úkazy jsou velmi rozmanité, mní svj tvar i barvy a celá hra svtel vysoko na obloze je v neustálém pohybu. Je to urit ten nejkrásnjší jev, který nám píroda zemské atmosfée pichystala!
 
 

Myslím, e tato nádherná fotografie, která byla voln dostupná ve Wikipedii, mluví za vše!     Polární záe je nejastji zbarvená zeleno-lut nebo do ervena, za co me atmosférický oxygen, tedy kyslík, je-li zbarvená do modro-fialova, pak za to me nitrogen, tedy dusík.
Pi objasnní vzniku polární záe musím nejprve pouít nkolik odborných termin. Tyto úkazy vznikají nejastji ve výškách od 80 do 130 km, v tzv. ionosfée. V této atmosférické vrstv se nachází nejvtší mnoství ionizovaných, tedy elektricky nabitých molekul. K té ionizaci pak dochází zásluhou korpuskulárního záení, které vychází ze Slunce pi sluneních erupcích, co je ta zmínná „mimozemská“ píina. Nkdy se tomuto proudu proton a volných elektron íká slunení vítr. Ten dorazí k naší Zemi a její magnetické pole ten proud stoí podél svých siloar do oblastí obou magnetických pól. Proto se polární záe nejlépe pozorují na obou zemských polokoulích v prstenci širokém asi od 60. do 80. rovnobky.
 
Na severní polokouli se tomuto pekrásnému jevu íká Aurora Borealis a potší nás nejastji od íjna do bezna. V okrajových msících tohoto období, a kupodivu také kolem vánoního období, tedy tsn po zimním slunovratu, je polárních záí ponkud mén. Za jasných polárních nocí jsou to jevy doslova úchvatné. Na jiní polokouli se polární zái íká Aurora Australis a vyskytuje v období od ervna do íjna, tedy v období trochu kratším, ne na polokouli severní.
 
Na etnost výskytu polárních záí má samozejm velký vliv slunení aktivita. Síla sluneního vtru, tedy mnoství ástic vyvrených ze Slunce, se mní bhem známého jedenáctiletého cyklu a polární záe se objevují, zejména kdy dochází k náhlé zmn potu sluneních skvrn.
 
Ve starovku tedy asi zaregistroval tento nádherný jev málokdo, protoe vtšina lidstva ila v teplejších oblastech, ale urit ji poznali severští Vikingové. A protoe konec 16. století byl ve znamení zvýšené slunení aktivity, i u nás se zachovaly zprávy o pozorování polární záe v Kutné hoe roku 1570 a v Domalicích o rok pozdji. I to bylo zejm píinou toho, e se tímto jevem zaali zabývat velikáni vdy jako Galileo Galilei, Johannes Kepler, René Descartes a o nco pozdji Edmund Halley.
 
Take na závr. V tropických oblastech polární zái neuvidíme nikdy, u nás v mírných zempisných pouze zcela výjimen, naposledy asi v Praze i v  Brn v roce 2005. I na jiní polokouli se nachází v tom pro polární zái vhodném pásu pouze Antarktida, a tak je na pevnin míst vhodných pro pozorování jen nkolik. Prakticky pouze v nejjinjších cípech Jiní Ameriky, Tasmánie a Nového Zélandu. Jednoznan nejvhodnjší pro pozorování polární záe je tedy pás na sever od 60. rovnobky, v nm se nachází polovina Sibie a Kanady, tém celá Aljaška a Skandinávie, a také celý Island i Grónsko. Proto se také za tímto úasným pírodním jevem poádají fotografické lovy beze zbran zejména do tchto ástí svta.
 
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 21.07.2020  16:31
 Datum
Jmno
Tma
 21.07.  16:31 Karla I.
 20.07.  20:04 Von
 20.07.  11:03 Vesuvanka odkaz na lnek s fotkou polrn ze nad islandskou sopkou...
 20.07.  10:59 Vesuvjana dky