Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Brigita,
ztra Sabina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála duhy
 
Moudrá matka píroda nám nkdy a nkde pedvede na nebeské obloze nco tak nádherného, e se tomu snad nevyrovná nic z toho, co kdy vytvoil lovk! Souhrnn se tmto nádherným scénám íká atmosférické jevy optické a elektromagnetické. Tato chvála tedy bude opt „trochu“ odbornjší a vychválím v ní vlastn také celou adu historických osobností, které se tento optický jev pokoušely vysvtlit.
 
Chválit krásu oblanosti na nebeské obloze meme tém denn, ale nap. takovou duhu jen obas. Pitom ten nádherný oblouk sedmi základních barev oznamoval i konec potopy svta! Pro zajímavost – i kdy lidé v eské kotlin urit poznali tento jev mnohem díve, první písemnou zmínku o krásné duze pozorované v Praze, najdeme v našich starých kronikách pi popisu vánoního poasí v roce 1283!
 
 
 
O vysvtlení tohoto krásného jevu se pokoušeli uenci u ve starovku, le jejich výsledky byly pochopiteln velmi naivní. Nejprve se domnívali, e se jedná o sirné a sodné páry zaehnuté sluncem. U Aristoteles a o pár set let pozdji známý ímský filozof Seneca sice poznali, e se jedná o jev optický, e duhové barvy vznikají na kapkách rozstikované vody, ale duhový oblouk byl podle nich jakýmsi odrazem Slunce v hustých mracích.
 
Ve stedovku se vývoj všech vd tém zastavil a teprve a na jeheprve koncem stedovku a v dalších stoletích navazovali Evropané. A tak si meme pipomenout a vychválit nkolik známých i neznámých jmen uenc, kterým duhový oblouk uaroval tak, e se její vznik pokusili vysvtlit.
 
Mezi n patí pravdpodobn neznámý dominikán Diedrich z Freiberka, zvaný Theodoricus Teutonicus, který uveejnil tém dokonalou teorii vzniku duhy v první dekád 14. století. Poznal, e duhové barvy vznikají uvnit vodních kapek. Pitom v té dob se ješt duha vtšinou povaovala za subjektivní jev! Theodoricus vysvtlil hlavní duhu lomem sluneních paprsk pi vstupu do kapek, zrcadlením na jejich zadní stran a dalším lomem pi výstupu paprsk ven. Dokonce vysvtlil i duhu vedlejší, která má barvy v obráceném poadí a která vzniká krom uvedených lom ješt dvojnásobným zrcadlením ve vodních kapkách. Zdá se a neuvitelné, e asi souasn vysvtlil vznik mlhy islámský vdec s také velmi dlouhým jménem - Kamal al Din al Farisi.  
 
Stejn tak neuvitelné je, e se na práce tchto dvou uenc zcela zapomnlo a teprve po nkolika dalších staletích se touto problematikou zaal ván a úspšn zajímat René Descartes a po nm i Isaac Newton. Prvn jmenovaný publikoval pesný výklad vzniku mlhy v roce 1637. Zajímavé je, e sice vypoítal pesné úhlové vzdálenosti u obou druh duhy, ale nedovedl ješt vysvtlit vznik duhových barev. To se povedlo – a zde se milí tenái podrte – neprávem opomíjenému echovi - Janu Markovi Marcimu z Kronlandu, který se narodil v Lanškroun a mimo jiné byl i vedoucím lékaem a hygienikem Království eského a osobním lékaem císae Ferdinanda III. A tento Jan Marek Marci na konci Ticetileté války v roce 1648, rozloil sklenným trojbokým hranolem slunení svtlo na jednotlivé barvy, které nejene odpovídaly barvám duhy, ale i jejich poadí ve spektru bylo stejné! Dále Marci poznal, e je to zpsobeno lomem sluneních paprsk, a e velmi záleí na úhlu lomu! A tak tento ech vysvtlil vznik duhy jako druhý 11 let po Descartovi, samozejm nezávisle na nm a navíc pesnji. Newton byl tedy vlastn „a tetí“, který vznik duhy vysvtlil po dalších dvaceti letech. A protoe tento jev vysvtli do té doby nejkomplexnji, zcela právem se mu všeobecn pipisuje prvenství v pesném objasnní tohoto optického problému.
 
Jako správní patrioti meme k tmto svtovým velikán zaadit i brnnského rodáka Jana Nepomuka Polanského, který v roce 1761 velmi pesn popsal vznik obou druh duhy a ve své latinsky psané práci polemizoval s tmi, kteí hlásali, e vidli duhu ve tvaru celého kruhu. Ti pomýlení ale zejm spatili jiný optický jev, pravdpodobn velké halo, co je velký kruh kolem Slunce, a vzniká lomem sluneních paprsk na malých ledových krystalcích.  Další „detaily“ k dokonalému objasnní všech „duhových záleitostí“ se objevily a v 19. století, kdy se pišlo na to, e významnou roli v nich hraje interference svtla. Tím se pišlo i na to, e intenzita barev záleí na velikosti dešových i oblaných kapek. Výraznjší hlavní duha vzniká na nejvtších vodních kapkách o prmru vtším ne jeden milimetr a vedlejší mlha pak kapikách mnohem menších.  
 
Take a nkdy uvidíte na obloze nádhernou duhu, nebo dokonce souasn dv duhy, všimnte si, e poadí barev v tchto dvou duhách je opané. A pokud se teba pi pozorování za jízdy autem divíte, e duha s vámi cestuje, pak vzte, e vše záleí na úhlu sluneních paprsk a na úhlu, pod kterým duhu pozorujete. Proto vídáváme nejastji duhu v ranních i podveerních hodinách, kdy je sluníko nízko nad obzorem, samozejm musejí být v jejím smru dešové kapky a vdy vidíme nanejvýše duhový polokruh.
 
Text a foto: Vladimír Vondráek
***
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 14.07.2020  18:55
 Datum
Jmno
Tma
 14.07.  18:55 Von
 14.07.  12:07 peter od dunaja slov uznania
 11.07.  07:52 Von
 10.07.  15:40 Karla I.
 10.07.  13:19 Kvta :-)))
 10.07.  11:06 Marta
 10.07.  10:24 Vesuvjana dky
 10.07.  09:03 zdenekJ
 10.07.  08:59 Vendula
 10.07.  08:40 miluna
 10.07.  07:32 Lenka