Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Bohuslava,
ztra Nora.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Bohumír Gottfried Lindauer - eský malí na Novém Zéland
 
(*5. ledna 1839  -  +13. ervna 1926)
 
S osobností tohoto významného „maorského“ malíe jsem se seznámila v cestopise Josefa Koenského o Novém Zéland. Koenský o nm píše s takovým obdivem a nadšením, e jsem se o nj zaala zajímat mnohem více. Píše o nm napíklad následující: „Jdete na poheb do domu pohlavárova, a co spatíte nad vystavenou mrtvolou? - Spatíte olejomalbu a vrnou podobu náelníkovu, vyzdobenou fábory a pipomínající pohebním hostm pedobrou tvá zesnulého.  A kdo byl tvrcem umleckého toho díla?  Zadíváte-li se do rohu velikého obrazu, poznáte podpis umlce: Bohumír Lindauer.“ Koenský dále podotkl, e si od malíe Lindauera pivezl do Prahy krásné maorské plášt, které vnoval Náprstkovu muzeu.
 
Bohumír Gottfried Lindauer nebo Gottfried Lindauer, jak pozdji umlec své kestní jméno peloil do nminy, se narodil 5. ledna 1839 v Plzni. - Obrazy malíovy bývají proto signovány s obma monogramy - bu B. Lindauer nebo G. Lindauer.
 
Kmotrem pi ktu mu byl jeho píbuzný, budjovický biskup, význaný eský vlastenec a mecenáš, Jan Valerian Jirsík (1798 - 1883). Jeho rodii byli Hynek, nebo té Ignác, Lindauer, který byl zahradníkem, a Marie, rozená Šmídová. Díví jméno Lindauerovy maminky je v rzných cizojazyných pramenech psáno anglickým i nmeckým zpsobem, v eštin o ní zmínka není. Vzhledem ke Koenského svdectví o ryzí eštin malíov, jsem pouila eského pepisu.
 
Tatínek pracoval podle uritých pramen ve školkách les i v zahrad plzeského biskupství, v nich se Bohumír po ti roky od svého tináctého roku uil zahradníkem. Ji tehdy si zaznamenával kresby rzných kvtin. Po vyuení se rozhodl, e se stane malíem a v roce 1855 odcestoval do Vídn - prý pšky - aby se dal zapsat na malískou akademii. Dalších sedm let na akademii studoval pedevším portrét - hlavn u profesora Josepha von Führicha (1800-1876), rodáka z eské Chrastavy, malíe náboenských námt, na kterého pozdji s vdností vzpomínal.

Druhým významným uitelem byl také malí náboenských výjev Leopold Kupelwieser (1796-1862). Profesoi mu zprostedkovali spojení na nmeckého malíe Carla Johanna Nepomuka Hemerleina (1807-1884), který byl rovn malíem náboenských námt, a ten mu zaídil práci na výzdob novogotické kaple svatých Cyrila a Metodje ve Valašských Kloboukách v roce 1860. Lindauer zde zhotovil 21 obraz a 8 fresek, nkteré i 2 m vysoké. Obrazy bývají uloeny a jsou vyvšovány pi cyrilometodjských oslavách. Po návratu do Plzn si zaídil Lindauer malíský ateliér, ale hrozil mu nástup na vojnu. Zpoátku se mu podailo se vojenské slub vyhnout tím, e maloval portréty dstojník a jejich manelek i jiných místních veliin. Odešel však do Polska, kde mladé šlechtiny uil malb a pak pobýval v Rusku, kde vytvoil nkolik obraz pro výzdobu místních chrám. V roce 1873 byl opt povolán do armády. Ovlivnn souasným národnostním názorem eským i vlastní nechutí k vojenské slub se rozhodl rakouskému císaství jako voják neslouit a uprchl pes Hamburk na parníku Reichstag na Nový Zéland. U za studií toti slyšel o kráse Nového Zélandu. Dne 6. srpna 1874 piplul do Port Nicholsonu (dnešní ást Wellingtonu), odkud se dostal na jiní ást souostroví do msta Nelson. Zde se pedevším uil anglicky, protoe kdy piplul, znal prý jediné anglické slovíko: „Yes.“ Je známo i jméno jeho uitele anglitiny – Mr. Harling.
 
První necelé ti roky svého pobytu na Novém Zéland strávil Lindauer na jiním ostrov. Podle Koenského nejdíve fotografoval a pozdji se opt pustil do malby. Pravdpodobn u tehdy se seznámil s nkterými Maory, pro n byl „pakeha“ - „bezbarvý“, tedy bloch - zajímavý i tím, e je samotné kreslil do svého bloku a e s nimi jednal jako se sob rovnými a s náelníky jako se skutenými králi ostrova. Jeho první malovaný portrét ale byl obraz manelky místního obchodníka Mosse Davise a matky Sira Ernesta Davise (1872-1962), významného pozdjšího místního obchodníka a prmyslníka z Nelsonu.
 
V roce 1876 pesídlil Lindauer na severní ostrov do Aucklandu. V Aucklandu šastnou náhodou potkal mladého anglického dobrodruha Henryho Partridge (1848-1931), který z Londýna na Nový Zéland odešel ješt ped svým dvacátým rokem, velice tce se protloukal a po tkých zaátcích si zaídil drtírnu rudy a náhodou se setkal s lidmi, kterým záleelo na zachování historie místních obyvatel, co se postupn stalo i jeho vlastním zájmem. Partridge uvidl Lindauerovy nártky maorských lidí. Objednal si od nj první obraz. Tím zaala velká spolupráce obou mu a základ významné galerie Partridge Galery Auckland.

 
 
Prvním portrétem Maora ale byla podobizna Mosese, maorského pouliního prodavae broskví. V roce 1877 uspoádal Lindauer svoji první výstavu ve Wellingtonu, která se tšila velkému zájmu i mnohých prominentních Maor. Koncem roku 1877 navštívil msto Thames, kde maloval scény maorského ivota. Strávil tam deset msíc. Na základ Partridgeovy objednávky namaloval portrét pohlavára z Thames Horiho Ngakapy.
 
Tam také vznikl jeden z jeho nejslavnjších obraz „Henne Rupene a dít“, který zaujal další místní významnou osobnost - Sira Waltera Bullera (1838-1906), jen byl vynikajícím právníkem, zárove i znalcem místní fauny, protoe byl slavným ornitologem. Také ale byl i znalcem maorského jazyka i maorských zvyk a místním mecenášem. Z poátku byla Lindauerova innost poznamenána znaným cestováním. Cestoval a maloval maorské pohlaváry i prosté lidi, a jak provázel Waltera Butlera pi projednávání jeho právnických kauz, portrétoval i právníky z tchto jednotlivých pípad i rzné úedníky a kolonizátory. asto se jednalo o jeho pítomnost pi jednáních, která byla nabita naptím, protoe se vtšinou jednalo o kolonizátorské cíle. Tehdy stával Lindauer stranou, nezapojoval se do spor a ídil se pouze páním svého souasného klienta ohledn malby, a u patil ke kterékoliv stran.
 
Pitalivost Lindauerových obraz spoívá na zobrazení pirozené dstojnosti a hrdosti pohlavár a významných maorských lidí. - Dokonce pi hledání podklad jsem nalezla jeden z jeho maorských portrét s anglicko-maorskými vysvtlivkami a s poznámkou: „Prosím, chovejte se k tomuto obrazu s úctou“. Pravdpodobn v roce 1879 se Lindauer v Melbourne oenil s Emilií Wipper, Nmkou z tehdy nmeckého Danzigu, co je dnešní Gdask. Usadili se v Christchurch na jiním ostrov, avšak paní Lindauerová u 24. února 1880 zemela na zánt pobišnice, podle nkterých pramen v souvislosti s thotenstvím.
 
Pak se Lindauer pesthoval do Napieru, opt na severním ostrov, kde 23. ervence 1881 získal obanství. V Napieru se 15. záí 1885 znovu oenil, tentokrát s Angliankou Rebeccou Petty, která pišla z Anglie o pár rok díve. Seznámili se v dob, kdy byla Rebecca zamstnána jako kuchaka u guvernéra Sira Williama Jervoise (1821-1897). Ona byla o deset let mladší. - Mli dva syny Hectora Cornella Partridgea (1887-1928) a Victora Wilhelma (1888-1964). - Zde Lindauer pokraoval v kresbách, kterými dokumentoval ivot Maor.
 
Manelé Lindauerovi navštívili pi píleitosti výstavy „London Colonial Exhibition“ v roce 1886 Londýn. Pro výstavu toti objednal Sir Walter Butler, jako komisa její novozélandské sekce, od Lindauera 20 obraz. Jeden z obraz, nazvaný “Poi Girl“ (Dívka Poi) byl pedstaven princi z Walesu a byl mu rovn vnován.
 
V roce 1889 se pokusil Lindauer zakoupit pozemek ve Woodwillu severovýchodn od Wellingtonu. Úspch ml a píští rok, kdy zakoupil asi tyhektarový pozemek v Pinfold Road nedaleko Woodwillu. Postavil zde dm a vybudoval ateliér. Jako vyuený zahradník sázel stromy a šlechtil si zahradu. Dm i nkteré ze strom, které zasadil, petrvaly dodnes. Zde pobýval s výjimkou dvou návštv Evropy a do své smrti.
 
O jeho první návštv Evropy a také Prahy v letech 1900-1902 referuje cestovatel Koenský, jak nadšen ho vítal v Praze, i o tom, e ji byl Lindauer zvyklý na volnost novozélandskou oproti pomrm v Rakousko-Uhersku nesrovnatelnou.
 
Lindauer byl však i nadále po návratu ve styku s eskými vlastenci a pro Náprstkovo muzeum sám vnoval vedle nkterých maorských pedmt i v roce 1907 své dva portréty.
 
Ovšem cílem tehdejší rodinné výpravy nebyla Praha, ale vzdlání syn. Starší Hector si pál být hudebníkem; zstal uritou dobu na konzervatoi v Lipsku. Mladší Victor po njakou dobu studoval v Mnichov, prý na stejné stední škole jako Hitler.
 
V roce 1904 zapjil Partridge devt Lindauerových kreseb pro obchodní výstavu v Lousian a tam vyhrál velkou cenu obraz „Henne Rupene a dít“.
 
Mezi roky 1901 a 1912 vystavil Henry Partridge svoji sbírku, nejdíve 37, pak 70 Lindauerových podobizen. První Partridgeova galerie byla hned vedle jeho obchodu na Queen Street v Aucklandu.
 
Podruhé byl Lindauer s rodinou v Evrop v letech 1911-1914, ale o tom u Koenský nepíše. Dostávali se pomrn obtín dom u za války a pes severní Francii prchali ped nmeckými vojsky. Setkali se tam s bídou belgických uprchlík, a proto byl v roce 1915 zaloen fond na jejich pomoc. Partridge nabídl aucklandské provicii sbírku pod podmínkou, e obdrí deset tisíc liber. Vybralo se podstatn více a Partridgova sbírka byla vnována aucklandské obecní rad jako podklad pro historii tohoto kraje.
 
V první svtové válce starší syn Hector, houslista, ze zdravotních dvod neslouil, ale mladší Victor byl dobrovolníkem a njakou dobu byl i ve Spojených státech.
 
V roce 1916 pedstavil Lindauer svj autoportrét, který je nyní souástí soukromé sbírky, a v té dob také dokonil portrét své manelky.
 
Pak u malovat nemohl kvli špatnému zraku. il klidn ve svém vlastním dom, kde zemel ve spánku, jak si vdy pál, 13. ervna 1926.
 
Pochován je na woodwilském hbitov se svou manelkou Rebeccou, která zemela o 18 let pozdji 21. dubna 1944, více jak devadesátiletá. S rodii je pochován i syn Hector, který zemel na vodnatelnost v roce 1928, kdeto Victor je pochován v Bay of Islands, kam se pozdji se svou rodinou a matkou kvli jejímu zdraví pesthoval.
 
Pro Nový Zéland je Gottfried Lindauer v nkterých pípadech tém ikonou. Jeho obrazy jsou vystaveny v Auckland City Art Gallery a nkteré jeho obrazy a kresby jsou v New Plymouthu a ve whanganujském muzeu Whanganui Regional Museum.
 
V Aucklandu je Lindauerv pomník a nedávno bylo jeho jménem pojmenováno i první novozélandské šampaské.
 
Nkteí kritikové vytýkali Lindaureovi podrobnou kresbu všech detail odv, tetování i pedmt Maor; naopak etnografové práv tuto skutenost nejvíce oceují.
 
Maoi si ale nejvíce váí toho, e se jedná o podobizny jejich vlastních pedk, o záznam jejich historie. Lindauer byl skvlý kreslí, který byl schopen udlat detailn i mnohé kopie svých vlastních obraz pro pípadné další zájemce z rodin portrétovaných lidí. Svými obrazy mistrn vyjádil povahu i okamitou náladu portrétovaného.
 
U nás se as od asu vyskytne njaká vzpomínka na tohoto významného umlce. Plze si svého rodáka váí, mají tam i Lindauerovu ulici.
 
Lindauerv syn Victor se po první svtové válce stal uitelem, ale znám je pedevším jako znalec chaluh, as a vodních rostlin. Své sbírky doploval pomocí cest na kole. - Musel to být velmi zajímavý lovk s mnoha koníky, manuální zruností po otci - napíklad vyezával linoryty, vázal knihy, vyrábl šperky - a vyznaoval se i pomrn dobrodrunou povahou. Manelku si vybral proti vli její rodiny, svatbu mli zanedlouho po smrti Bohumíra Lindauera. Podle jeho ivotopisc ona obdivovala vše, co on dlal, zejm tedy manelství bylo šastné. Mladí manelé mli tyi dti. 
 
Dkazem jeho dobrodrunosti je i to, e zanedlouho po své svatb vzal Victor maminku, nikoliv manelku, s sebou na výlet do Panamy, ona však upadla a zranila si kyel natolik, e byla pak pipoutána k invalidnímu vozíku. Victor si z této cesty pivezl mnoství rzných mušlí, které jsou nyní souástí sbírek muzea „Museum of New Zealand Te Papa Tongarewa“. Jeho nárty a objevy týkající se vodních rostlin jsou exponátem tohoto muzea.
 
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 14.06.2020  14:58
 Datum
Jmno
Tma
 14.06.  14:58 Von
 13.06.  18:51 zdenekJ
 13.06.  15:01 Vesuvjana dky
 13.06.  13:47 Milada
 13.06.  07:44 Marta