Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Oleg,
ztra Matou.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

PECHOD PES SEDM MOST (SEVEN BRIDGES WALK)
 
Mosty o které se jedná, jsou:

.SYDNEY HARBOUR BRIDGE
.PYRMONT BRIDGE
.ANZAC BRIDGE
.IRON COVE BRIDGE
.GLADSVILLE BRIDGE
.TARBAN CREEK BRIDGE
.FIG TREE BRIDGE
 
Vdy kadou poslední íjnovou nedli u od roku 2005 se kadoron koná událost “SEVEN BRIDGES WALK”. Jedná se o charitativní pochod pes sedm most v Sydney. Délka trasy je dvacet šest km a neuviteln krásný okruh vede kolem pístavu a zálivu “PORT JACKSON”.


Pochod zaíná v 8 hodin ráno a to u jsou ke startu pipraveny davy lidí a nkteí i se svými tynohými miláky psy. Všimli jsme si, e i nkolik maminek tlaí koárky. Peníze vybrané z akce jdou na výzkum rakoviny a uritý díl organizacím, kteí lidem postieným rakovinou pomáhají.

Jenom v Austrálii na tuto zákenou nemoc umírá 40 000 lidí ron. Nemoc si nevybírá mezi chudými, bohatými, mladými i starými. Prost napadá bez ohledu svoje obti a záken zkracuje jejich ivoty.Organizátoi utvoí kolem okruhu sedm zastávek, takzvaných vesniek (villages).

 
 
1.  WILLSONS  POINT VILLAGE
2.  BANGAROO VILLAGE
3.  PYRMONT VILLAGE
4.  ROZELLE VILLAGE
5.  HUNTERS HILL VILLAGE
6.  LANE COVE VILLAGE
7.  WOLLSTONECRAFT VILLAGE
 
Pihlášení obdrí brourku s informacemi, mapou, zaplatí $20 a mou vyšlápnout na pochod pes mosty, které jsou v okruhu tch dvaceti šesti km. Zaít se me z jedné ze sedmi zastávek a skonit teba v polovin pochodu to podle únavy, anebo podle libosti. Výborný pocit zavládne, jestlie se okruh podaí dokonit. Známe ten pocit s manelem z vlastní zkušenosti. Pochod sedmi most jsme u absolvovali tyikrát v jiné sestav rodinných píslušník a známých. Poprvé nás pemluvil náš nejstarší syn Dan, nadšenec turistiky. U od útlého dtství provokoval naší rodinu do dobrodruných, zdlouhavých, vyerpávajících pochod. Nejprve jsme si nebyli moc jisti, jestli máme zájem pochodovat v Sydneyské metropoli pes mosty po betonových chodnících. „Vte mi, e se vám to bude líbit. Po betonu se chodí, ale také se prochází parky, lesíky a nádhernými úseky msta. Výhledy z uritých ástí pochodu jsou prost kouzelné “.
 
Dan pochod poprvé podnikl se svojí kamarádkou a zaruoval nám nezapomenutelný záitek. „Víš co, Dane, my to teda zkusíme.”
 
Ml pravdu. Pochod byl úspšný i pes únavu, co se dostavila, a necitlivých konetin.
 
U kadé ze sedmi zastávek byly pipravené stánky s oberstvením a doplnním zásob vody a do brourky nám vtiskli razítko k obrázku mostu, o který se práv jednalo a který jsme úspšn pešli.
 
Mají to dobe vypoítané, pochod zabere celý den. Procházeli jsme opravdu malebným prostedím.
 
Netušili jsme, e Sydney je tak krásné msto. Kdy jsme v Sydney roku 1980 zaínali jako novopeení emigranti, pro starosti a asimilaci v novém prostedí, jsme krásy msta poádn nevnímali.
 
K zaparkovanému autu jsme došli v pt hodin odpoledne s dobrým pocitem a tentý den jsme odjeli dom. Podruhé jsme tentý pochod podnikli napesrok a to opt s Danem, naší dcerou Diou a kamarádkou Saimeerou, která uritou dobu pracovala s Vladimírem v canberské mincovn. Dívka vku naší Dianky, pvodem ze “Srí Lanky”, projevila zájem pochodovat s námi. Protoe nyní ije v Sydney, dali jsme si sraz v “Hunters Hill Village” u skautského domu, jak u tomu bylo díve a kde byl náš výchozí bod.
 
Po familiárním odbavení a zaplacení poplatku jsme s mapou vyrazili smr mosty.

U v 8 hod. ráno, kdy jsme vyšli, se nad Sydney táhly erné, ošklivé mraky. Na zprávách hlásili déš, tak jsme se pojistili pláštnkami. Celé dopoledne nám v chzi pálo. Mraky petrvávaly, ale zatím ani kapika. Modlili jsme se, aby poasí vydrelo a do konce pochodu.  Našemu pání vyhovno nebylo, nebo po obd se spustil hrozný déš a nebyl to obyejný deštník, ale monzunový. Mli jsme ješt ped sebou další polovinu úseku trasy. Nechtli jsme se vzdát, kdy jsme za akcí podnikli jízdu ti sta kilometr z Canberry. To by znamenalo zavolat taxislubu a nechat se zavést k zaparkovanému autu.

 
 
Navlékli jsme na sebe nepromokavé bundy a pláštnky, které jsme s vodou na pití nesli v ruksacích. Zpoátku to byla legrace, take jsme ertovali mezi sebou, ale asem nám všem sklaplo. On toti déš mohutnl ím dál tím víc. Po ulicích tekly úplné potoky vody a tak prudké, e s sebou souasn valily všelijaké odpadky. Odpadní kanalizace tolik vody nestaily pohltit. vachtali jsme se tou vodou jako lachtani. Netrvalo to ani moc dlouho další chze a byli jme na kost promáení.
 
Boty s kalhoty mokré, nebo ty pláštnky nás celé nechránily. Zaala nám být zima, protoe se ochladilo a pláštnky zaaly nesmírn studit. Dianka naíkala a chtla celou akci vzdát, e radši zavolá taxík a nechá se zavést k autu, kde na nás poká, a dorazíme. Daniel takové akní výpravy tvrdošíjn nevzdává a tak milou Diu proti její vli pesvdoval k opaku. „Na takový pochod nikdy nezapomeneš! Uvidíš!”  Ubohá sestra, vypadající spíš jak schlíplá slepice se nechala bratrem dobrodruhem za kadou cenu pesvdit a pokraovala s nechutí dál. Saimeera mlky a oddan cupitala zaplavenými ulicemi australské metropole.  Všimli jsme si také, e mnoho lidí odpadlo a celou akci ji dávno vzdali, ne jako my nadšenci a šílenci pod vedením diktátora Daniela, který chtl za kadou cenu dokonit, co jsme úspšn zapoali. Promáení, vyerpaní jsme v šest hodin veer konen došli k autu. Saimeeru jsme zavezli dom a ješt ten veer pokraovali do Canberry. Slibovali jsme si, e píští rok pijedeme do Sydney v sobotu, vyspíme se v njakém motelu a v nedli odpoatí vypochodujeme smr mosty. Tentokrát, protoe jsme vyjeli z domu ve tyi hodiny ráno a dorazili zpt v deset hodin veer, jsme toho mli opravdu dost. Na zprávách veer hlásili, e tohoto roku 2009, takový monzunový déš v Sydney nezaili u od roku 1960.
 
Roku 2010 se k nám a Danovi místo naší dcery pidala rodina druhorozeného syna Davida. Mli jsme však obavu, jak naše vnouata, osmiletý Jan a sedmiletá Neli šestadvaceti kilometrový pochod zvládnou. Proto jsme se rozhodli, e z Hunters Hill village dojdeme do Darling Harbour a odtamtud se necháme pevést lodí (ferry) na druhou stranu zálivu, abychom  si cestu trochu piblíili a mli zase jiné záitky. Dti ani nebleptly, poslušn šlapaly, nejevily ádné známky únavy, jako my dosplí, a nejvíc se jim líbil pevoz lodí. Za další dva roky 2012, kdy ml Jan deset let a Neli devt, ušly ob dti plných dvacet -šest kilometr a to jsme ješt do naší skupiny pijali pátele.

Jelo nás tenkrát deset. Spali jsme dv noci v motelu a výlet se opt vydail. V pondlí jsme spojili výlet s prohlídkou „Sculpture by The sea” Je to jedna z akcí, kdy sochai vystavují svoje díla v okouzlující ásti msta zvané „Manly”. Našli jsme mezi jinými i sochu eského sochae, co u srdce zahálo. A u zase pemýšlíme, e opt podpoíme výzkum proti zuivé nemoci a udláme nco dobrého pro své zdraví. Chze je ten nejlepší tlocvik, to potvrdí kadý doctor.
 
Jana Gottwaldová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 10.08.2020  16:11
 Datum
Jmno
Tma
 10.08.  16:11 Marta
 09.08.  08:23 Von