Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Alena,
ztra Alan.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

NEMLUVÍM ANGLICKY
 
V motelu “Rest Easy” v Modrých Horách (severozápadn do vnitrozemí od Sydney) v osad “Wentworth“), se djí podivné vci s podivnými lidmi. Motel známe u z dívjší návštvy. Ped nkolika lety jsme se tam s manelem na týden ubytovali. Projídli a poznávali jsme krásy Modrých Hor. Tentokrát jsme pijali nocleh pouze na dv noci. Chtli jsme vidt známou, která bydlí v “Katoomb”, krásné osad nedaleko motelu. Známe se u dvacet pt let od doby naší emigrace. Ida moc krásn maluje, a tak se nám nápad uvidt ji, moc zalíbil. Ukáe nám nové obrazy a pokocháme se inspirací z této krásné oblasti Austrálie. Ida mla radost ne jenom z telefonátu, ale i z blízkého setkání. Nejdíve nám vyinila, co e to jsou za nápady jít bydlet do motelu, kdy máme ji? Mla pravdu, ale tím, e nás napadají takové návštvy uskuteovat náhle (takzvané pepadovky), nechtli jsme ubohou Idu zniit nervov, kdy nás tak dlouho nevidla.
 
Domluvili jsme sraz v motelu. Zaplatili jsme si pobyt s veeí a poítali jsme s tím, e v osm hod. za námi pijde a my ji pak budeme následovat k ní dom na domluvenou skleniku vína a pátelský pokec. Nemohla se holka dokat. Ješt ani nezaali roznášet pedkrm a u sedla s námi u stolu.  Jak tak povídáme jeden pes druhého, naplnni zprávami nastádanými za nkolik let, neuniklo nám, e nás obsluhuje zvláštní lovk.
 
V jídeln motelu sedlo asi padesát host ekajících na veei jako my. Obsluhující byl ern obleený, jak to u íšník obvykle bývá. Hádali jsme, e snad by to mohl být Ital. íšník znenadání zaal krouit kolem host s proutným košem a rozdával rohlíky. Neustále odbíhal pro nové rohlíky. Divili jsme se, jak uvauje. Pro si jich do tak ohromného koše nenaskládá víc najednou, aby tolik nebhal?
 
Byla to zvláštní podívaná, malý lovk, velký koš. Tváil se pihlouple, jako kdyby mu njaké to koleko v hlav chyblo i podle toho jednal. Moná nás zmátl ten jeho úes na blbeka. Do kuchyn z jídelny byly létací dvee, jak to také obvykle v restauracích bývá. Podivný íšník pi kadém odchodu z restaurace do kuchyn rozkopl dvee a bez úhony proletl na druhou stranu. Po uritém ekání, kdy jsem dojídala poslední sousto rohlíku, nebo hlad byl silnjší ne ekat s rohlíkem na polévku, se rozletly dvee a ern odná postava nesla na pai naskládané bílé talíe s polévkou a po rameno, poslední talí pidrován bradou. Kdy se postava objevila u našeho stolu, Vladimír zdvoile pozdravil a zeptal se, jak se mu dnešního veera vede? íšník se zarazil, odstoupil od stolu a mumlal  „No English”. Nahodil opt ten zoufalý, piblblý obliej.
 
Zkoušeli jsme vyzvídat.:”Ital? Španl? Portugalec? “ „No English, no English“.  Nechali jsme ped sebe postavit polévku. Nutil ji i Id. Ukazuji mu na prstech, e jenom dv k našemu stolu. Ida je návštva, v hotelu nebydlí, informuji ho. Uasle se díval a vymákl ze sebe: „Polévka zadarmo (soup free)”. Postavil talí ped Idu. Ta mu nakazovala, a polévku odnese. Jakmile odplul a zmizel za dvemi, íkám Id.:” No vidíš, holka, jaký mají pehled, ani neví, e sem nepatíš. Po polévce se náš “No English“ dal do roznášení hlavního jídla. Zase psobil nemotorn, dsiv, nebylo moné jeho chování pehlédnout.
 
Všichni u mli jídlo ped sebou, jenom náš stl ne. U jsem se stávala netrplivá, zlostná, kdy jsem ho vidla, jak se uprosted místnosti toí, vejrá a obsluha vázne. Prost m zaal lézt na nervy. Kdy se k našemu stolu penesl jeho kuku, tak ho pokynem ruky zvu, a laskav pinese jídlo i nám. ukl se do hlavy, rozkopl dvee a v záptí ped nás slavnostn staví talíe s jídlem, opt i ped Idu.
 
Zase to samé: “Ne, ne ne, já tu nebydlím”, oznamuje Ida. Vladimír se snail napojit na anglicky nemluvícího. Vydralo se nu z hrdla: ”Ola como staz”. Nauil se tento pozdrav pi píchodu do Austrálie od Španl.  Kdyby mu však dotyný španlsky odvtil, byl by Vladimír v šoku. Naštstí neodvtil. Zábavná postava odstoupila, otoila se a strachy pelášila s talíem, který Ida odmítla, do kuchyn. Vztek m pešel, veee nám moc chutnala. Vztek vystídala lítost. Líto m bylo emigranta, který prochází tím samým obdobím, jakým jsme procházeli i my ped dvaceti pti lety po píjezdu do Austrálie. Mrzelo m, e nikdo z personálu mu nechvátá na pomoc, e ho vše nechají dlat samotného. Ješt nás udivilo, jak odnáší talíe po veei. Naskládané jeden na druhém, asi ticet dohromady pidrované bradou, se kterými se vratce potácel ped lítaky.
 
Lidé v restauraci ekali, jak se situace vyvine. Jak jinak, ne e zázraným zpsobem kopl do dveí a probhl na druhou stranu. Poslední fáze veee byla výborná zmrzlina. Kdy ji všem hostm krom Idy naservíroval, to u zejm pochopil, e do motelu nepatí, se náš obsluhující postavil doprosted jídelny, prohrábl rukama blbeka z ela dozadu, vymnil piblblý výraz za usmvavou tvá a perfektní anglitinou pozdravil spolenost. Potom zaal ze sebe chrlit skotské a irské vtipy, smál se, my s ním a hrál úasnou komedii.
 
Všechno, co jsme s ním proili, byl jeho herecký výkon. Asi napodoboval anglický seriál “Folty Tower”. Chvíli jsme ho poslouchali a potom jsme s Idou odcházeli k ní dom. Pi odchodu nás íšník oslovil. Mrzelo ho, e Ida odmítla jeho polévku. Smáli jsme se s ním, jak nás dostal, e ml štstí za naší poctivost, jinak se Ida najedla zadarmo, kdy byla tolikrát k tomu nucena.
 
Jana Gottwaldová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 25.07.2020  19:23
 Datum
Jmno
Tma
 25.07.  19:23 Von