Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lumr,
ztra Horymr.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Záitky s domácími mazlíky
 
Jak u to bývá, i náš ivot zpestilo souití s domácími mazlíky, u nás to byli pejsci a ptákové. Následující vzpomínka na n je podkování za obohacení našeho ivota.
 
Papoušek rohrdlý
Papouška jsme mli v dob, kdy naši kluci, dvojata byli dti a mli svj pokojík, kde i on s nimi pobýval peván ve své kleci, ale nkdy i voln v místnosti.
Pln ji v té dob nahradil teprve pozdji zavedenou chviku, zaízení pouívané k monitorování dtí pokud nejsou na dohled rodi.Naprosto spolehliv nás vyrozuml, e se bratíci dostali do sporu. Zaal vydávat speciální zvuky k této události a tak hlasit, e je nebylo moné nikde v byt peslechnout. Vykládali jsme si to tím, e zejm usiloval zapojit se do petahování a šouchání.
 
Další jeho specialitou byla posedlost uklízet šuplíky. Pokud nkterý šuplíek nebyl zavený, tak jej uklízel, vše vyhazoval, pokud to nešlo ze šuplíku vyhodit tak se danou vc snail zlikvidovat na míst a dailo se mu to, zobáek ml ostrý.
Byl svérázný do konce svého ivota, a vdy si vydobyl respekt. Kdy jsme ho teba bhem dovolených dali na hlídání k rodim manelky a opustil tam klec, tak ho dda odchytával zásadn v beranici a rukavicích. Pi jiném hlídání pedlal budík na bezruikový, zejm pedbhl dobu, zavedení digitálních ukazatel.
 
Také se mu povedl let za svobodou, peletl nkolik rodinných domk a zahrad ne se nechal odchytit u voliéry chovatele pták více ne 600 m od nás.
 
Della
Delinka byla západosibiská lajka s vlkošedou srstí, k nerozpoznání od vlka. Navštívili jsme s ní nkolik výstav, kde vdy získala vše co bylo moné, tch medailí, ocenní.
 

Stejn nekonený byl i poet dotaz kolemjdoucích zda jde o vlka a po našem zalhání, e ano, následujících stejných scének ve smyslu, já ti to íkal/a, e je to vlk.
Pesto, e se narodila v Rusku, nesnášela alkohol, nemohla jej ani cítit. Potkání podroušeného lovka ji jinak klidnou a vyrovnanou vyvádlo z míry a byl to vlastn jediný dvod mít ji mimo zahradu na vodítku.
Její oddanost rodin byla píkladná.
 
Doník
Loskuták jeho rodný jazyk nám zstal utajený, ale eskou výslovností se nejen vyrovnal, ale pedil i zde narozené, myslím pochopiteln lidi. Jeho výslovnost „Dobrý den“ byla perfektní, k nerozeznání od lidí, kteí pokud procházeli kolem našeho domu a zaslechli ho odpovídali v domnní, e jsme je zdravili my. Jeho specialitou bylo, e konverzoval i sám se sebou, kladl si otázky a odpovídal na n. Teba si dal otázku. Jak dlá koika? A odpovdl moukáním. Nebo vyslovil otázku Jak se máš a odpovdl si i na ní sám.
Oslovoval jmény všechny leny synovy rodiny, která o nj peovala. Kdy byl v lét u nás na hlídání podailo se mu z voliéry na terase pi krmení vylett do zahrady. Manelce se podailo jej odchytit, kdy byla k nmu jen o krok blíe ne náš pejsek.

Nkolik let také Doník pobýval na letním byt, jak lze s nadsázkou nazvat jeho pobyty na chalup ve voliée trvale umístné venku, nebránící jeho konverzaci s voln zde poletujícími ptáky.
Nicmén jeho touha po létání byla i dvodem jeho nkolikadenního odlouení od rodiny syna. Podailo se mu z balkonu  bytu synovy rodiny dolett na lodii protilehlého domu. Teprve po nkolika dnech prozradil pokikem svj nový pobyt a navigoval syna s dcerou kam pro nho dojít.
 
Myslím, e tento let za svobodou nedomyslel jak se mu bude stýskat, jak mu bude scházet pvodní rodina, e ze stesku u pechodných majitel nepromluvil, ale o to více toho napovídal pi setkání se synem po jeho nalezení.
 
Jesika
Jesika byla korela, drobounká, krásn vybarvená a provázela nás velmi dlouhou dobu. V nadsázce jsme ji v jejím pokroilejším vku oznaovali jako nesmrtelnou. Kolika let se doila ani nevíme.
Byla té svá, vdy poznala, kdy manelka pijela k domu, teba z nákupu. Rozpoznala zvuk našeho auta a spustila své hlasité projevy vítání.
Pes léto jsme ji ve voliée dopávali pobyt mimo dm. V té dob nám známý nabídl k Jesice paráka. Mysleli jsme, e to pro ní bude dobré, e ve dvou se to lépe táhne platí i pro korely a dali jme ji nového nápadníka do voliéry. Druhý, nebo tetí den nás vyvedla z omylu.
Ráno jsme vidli otevená dvíka do voliéry a v ní jen Jesiku. Nápadník byl pry.
Dodnes jsme nepochopili jak mohli otvor do voliery otevít a pouze chápeme z toho, e ona tam pes monost ulett zstala, e ho nechtla, prost ho vyhnala.


Elsa
Fenka  Elzinka byla Akita- inu, íhaná, s hlavikou jako méa,  nesmírn pohledná, svádjící k pohlazení. Pohlazení si však mohli dovolit pouze lenové rodiny, od cizího by jen pokus o pohlazení  zejm nedopadl nejlépe. O co více byla oddaná rodin, o to ostejší byl její postoj k ostatním lidem i psm.

 

Svým statným zjevem budila respekt a také se tak projevovala. Na menší pejsky nereagovala, nepoštkávala, pokud se lidé a pejskové chovali dle jejích pravidel. Prost se nepibliovat k plotu naší zahrady, procházet stedem ulice. Porušení tchto zásad nikomu neprošlo, nikomu to nedovolila, kadého, kdo se piblíil rázn zastrašila a odehnala.
Od len rodiny si naopak nechala líbit cokoli, nikdy neprojevila, e by se jí od nás njaký projev vi ní nelíbil. Ilustrovala to píhoda na chalup s nejmladším vnoukem Pepíkem. Byl tehdy velmi malý a tak, kdy jsme byli uvnit chalupy a on chtl být venku, tak jsme Elsu pro jistotu uvázali u pergoly, aby k nmu nemohla a nemohlo se nic stát.  O to bylo vtší mé pekvapení co jsem vidl, kdy jsem po njakém ase vyšel z chalupy. Elsa stála uvázaná se sklopenou hlavou, ani se nehnula a Pepíek ji mydlil po hlav kšiltovkou co si sundal s dtským pokikem „já t zabiju“.
To byla Elsa, k rodin oddaná, rodinu chránící, od kadého z rodiny pipravená pijmout cokoli.
 
Cinda a  Anissa
Ob fenky západosibiské lajky, ob psí krasavice s nádhernou srstí, ob podobné vlkm,
ob bez jakékoli drezry reagující nikoli na njaké nacviené povely, ale na naše mluvení na n. Ob nám dala pekrásná štátka, získaly ocenní na výstavách, ob nám poskytly mnoho radosti a pohody, jak doma tak na chalup.
Ob se doily vyššího vku a na ob máme jen a jen ty nejlepší vzpomínky, vetn dlouholetého našeho lenství v klubu chovatel lajek a tím i poznání dalších chovatel, milovník pejsk...
 
Áda a Jasmínka
Dva oíškové, ob dámy, Adinka ji postarší pes 10 let, Jasmínka naproti tomu mladice.
Adinku jsme pivezli z jedné okolní vesnice naší chalupy, peuje o ni rodina syna, patronkou ji je vnuka Kája, ale máme ji rádi všichni.
Jasmínka je z útulku v Táboe.
Vtšinu asu jsou spolu na zahrad, dobe se snáší a my se domníváme, e jim je spolu dobe.
Potvrzuje to i zkušenost, jak se vítají po píjezdech z chalupy, kam bereme jen Jasmínku.
Po dlouholetých zkušenostech s istokrevnými pejsky s prkazy pvodu a dalo by se íci i tím ovlivnného pohledu na oíšky se zejména Jasmínka postarala o naprostou zmnu našeho pohledu na oíšky.
To, co ona pedvádí od prvého dne co jsme si ji pivezli je k neuvení a piblíení si vyaduje samostatný lánek. Myslím, e ve zkratce to vystihuje odpov manelky na dotaz, jaké je rasy?  Zásadn neíká, e je oíšek, ale íká, e je to pejsek z deseti ras prošlechtný.
Ano, ona má vlastnosti, kdy ne z tch deseti ras, tak z nkolika rozhodn a to ty nejlepší.
 
Jaroslav Petík
* * * 
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 03.02.2020  08:40
 Datum
Jmno
Tma
 03.02.  08:40 Von
 02.02.  10:38 Vesuvjana dky