Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Maxmilin,
ztra Ferdinand.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála grafomanie
 
Proboha – co je to za chválu? Údiv rozhoených tená je zde bohuel na míst a nevím, jak bych ho zmírnil. Navíc ješt ani nevíte, co vás eká, nebo to bude chvála plná nejrznjších vysvtlení, sice nezbytných, ale velmi asto moná nevysvtlitelných, co je samozejm oxymóron jako hrom.
 
Pro jsem napsal tuto chválu, pozná kadý hned v následující vt. Kdy jsem se nyní na  stará kolena a vlastn na staré všecko probíral svými šuplíky, potamo rznými archívy v poítai, uvdomil jsem si sice pozd, ale pece, e jsem asi grafoman, tedy lovk, trpící chorobnou psavostí! Jiste to není píliš píjemné zjištní, a tak jsem se rozhodl proti tomuto hanlivému názvu bojovat. Samozejm ne tím, e bych psát pestal. To ani náhodou!  A akoliv jsem tvor pomrn jednoduchý, uinil jsem to rafinovan, a to tak, e se práv zvýšenou psavostí podívám této psavé mánii na zoubek. A posute prosím, jaké podivnosti jsem odhalil!
 
Nemusel jsem ani dlouho pemýšlet - ono to myšlení nakonec pece dost bolí - a pišel jsem na to, e grafomanie neexistuje, nikdy neexistovala a nikdy existovat nebude! Grafomanie je prost naprostá a sprostá fikce, kterou si vymyslela spisovatelská a básnická loby, a to ze zcela sobeckých a zištných dvod. Hájí tím své zájmy a v kadém zaínajícím autorovi vidí hned nekalou konkurenci. A tu vidí zejména v autorech mladých, kteí mohou být ješt dlouho literárn plodní, co - na štstí pro zmínnou loby - není mj pípad. Tato u staletími zavedená loby trestuhodn zamluje, e na polibky literární múzy zdaleka nemají monopol pouze básníci a spisovatelé renomovaní! Ale prodejní kritici i nakladatelé jim jdou bohuel na ruku. Pitom jsou to vtšinou kritici ze stejného hnízda jako ti, kteí nerozpoznali takové talenty svtové literatury, jako byli nap. Melville, kdy vyšla jeho Bílá velryba, Flaubertova Madame Bovary i Tolstého Anna Karenina.
 
Literární a vlastn kadá umlecká tvorba má svá velká úskalí, a snad kadého autora neustále pronásleduje dsný strach, aby nebyl nazván dalším hanlivým názvem – plagiátor! Zde se ukazuje, e i v minulých stoletích velikáni umní velmi závidli jak svým souasníkm, tak i nebotíkm. Vdy na piklad lord Byron napsal o Shakespearovi, e tento velikán pouze vybrakoval zápletky ze starých román a píbhy upravil s minimálním pispním vlastní myšlenky! Dále se moná leckomu vybaví píklady spisovatele Antonína Somra i daleko známjšího našeho polyhistora Járy Cimrmana. První z nich - pro nepamtníky – je spisovatel z první semaforské hry lovk z pdy, který sice uml psát, ale neuml íst. A tak napsal teba Ti mušketýry a Bílou ne moc, a moc se divil, e tato díla u napsal nkdo ped ním! Smolaské výzkumy a zejména vynálezy Járy Cimrmana jsou mnohem známjší a neteba je pipomínat. Kulantní obejití plagiátu v muzice moc hezky kdysi objasnil Jaroslav Uhlí v jedné staré silvestrovské skei. Na tehdejším svtovém hitu Babylon skupiny Bonny M ukázal, jak je snadné vyuít pár takt naší starší písn - A budou trumpety pekrásn zpívat! A našli bychom další, ješt kurióznjší píklady. Ústední melodie ze starého eského filmu Noní motýl je siln „inspirována“ známým Straussovým valíkem, další ústední melodii ve filmu Svtla ramp si velký Chaplin prost „vypjil“ z ajkovského nádherného klavírního koncertu. I naši hudební velikáni se na tomto poli poádn „namoili“. Antonín Dvoák prý slyšel nejslavnjší motiv Larga ze své Novosvtské z úst ernošského uklizee v hudební škole v New Yorku, Bedich Smetana pak nemusel cestovat tak daleko, a našel nejznámjší motiv pro svou symfonickou báse Vltava v lidové písni Koka leze dírou. Stailo mu tu melodii pevést z durové tóniny do mollové.
 
Pro toto vše píšu? Chtl bych pedevším pochválit všechny ty, kteí se nebojí být oznaeni za grafomany a navíc pesvdit všechny zatím neznámé „latentní“ autory i autorky, aby odhodili svj ostych a stále se pokoušeli vypudit ze sebe to, co v sob dlouho zadrují! Kdy se to povedlo výše jmenovaným, pro by se to nemohlo povést i nám? Písmena abecedy pece zná kadý, staí je poskládat do slov, slova do vt atd.
 
Negramotní u nás snad u vbec nejsou, tak a kadý z nás popíše pár prvních stránek a bude pokraovat, tak pak staí u jen málo – sehnat nakladatele, vydat kníku, nebo alespo najít své tenáe na internetových stránkách… A abych dodal všem odvahy, svím se nezištn se svými zkušenostmi.
 
Pi probírání tch svých u zmínných „šuplík“ jsem kdysi našel i ušmudlaný notýsek a v nm svou první „básniku“ z konce II. svtové války:
 
Potkal mlyná kominíka, nevyhnuli se, spadli pi tom do rybníka a potloukli se.
Kdy tam spadli jako zvadlí, koukli na sebe, zaali si nadávati a šli do sebe!

 
Myslel jsem, e to neme být plagiát, nebo jsem to cizí slovo tehdy pochopiteln vbec neznal, zplodiv tyto „verše“ ve svých necelých deseti letech, a pesto se pak ukázalo, e podobná je jedna národní píse! A jak jen nepatrn jsem se vypracoval za dalších 70 let, to dokumentuje následující aforizmus:

Spchej radj pomalu, loudávej se rychle, hranatá je nkdy koule, kulatá je krychle!
 
A nakonec zjišuji, e v této chvále vlastn paradoxn chválím nco, co vbec neexistuje!  Dj se vle boí, jsem zvdav, zda to nyní po letech konen spatí svtlo svta!
 
Vladimír Vondráek
Ilustrace FrK Kratochvíl, foto internet
 
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 13.01.2020  08:48
 Datum
Jmno
Tma
 13.01.  08:48 Von
 12.01.  19:47 Bobo -:)))
 12.01.  13:49 Karla I.