Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lumr,
ztra Horymr.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 

Kouzelný vyprav
 
„Práv skonilo televizní vysílání poadu Lovy beze zbraní a já Vám pod silným dojmem dkuji za toho nádherné vysílání. U dávno jsem v televizi nevidl a neslyšel nco tak krásného, jako byla tato erná hodinka – za tu pohodu, kterou jste nám svojí poezií pipravili, patí dík tch statisíc, kteí Vám nenapsali – všem kteí byli této relace zúastnni. Müllerovi za pelivou pípravu, Štaudovi za pkné zábry a reiséru Mudrovi za citlivé a pravé televizní ízení celého poadu. (U jenom to leérní posazení úinkujících!) Štochlovo vyprávní bylo tak pirozené, jak napínavé povídání Luskaovo, a Jaromír Tomeek byl tak poetický, jak ve svých kresbách Mirko Hanák.
 
Tomekovo citlivé vyznání jsem poslouchal se zatajeným dechem. Prost, vycítil jsem, e se dívám na poad, jaký hned v televizi neuvidíme. Cítil jsem výjimenost tohoto vysoce hodnotného vysílání, a proto jsem se rozhodl, e Vám napíšu.
Zcela Váš R. A. Dvorský.“

 
Dopis R. A. Dvorského, který pišel hned po vysílání prvních Lov beze zbraní spolu s mnoho dalšími, v jednom však neml pravdu. Tento poad se udrel na televizní obrazovce více ne dv desítky let. A k prvním vypravm pibývali další a další, ale ti první se mezi n asto vraceli.
 
Jedním z nejastjším návštvník byl fotograf Sláva Štochl. Umlec, který v sob spojoval citlivost lovka obdivujícího pírodní krásy s pohotovostí reportéra odhodlaného zachytit neopakovatelné okamiky dramatických píhod ze ivota zve.
 
Vydal adu fotografických publikací – poslední vyšla v íjnu 1989 s názvem Lovcem ivé krásy a Sláva mi ji pi poslední návštv u nho v Praze, v boulivých dnech sametové revoluce, vnoval. Sláva se toti stal nejen kouzelným vypravem poad Lovy beze zbraní a jiných ostravských poad, ale nám všem byl opravdovým kamarádem.
 
Kdy jsem na Štdrý veer 1990 pála Slávovi a jeho Mánice veselé Vánoce a hodn zdraví, íkal mi: „Pedstav si, e u jsme zstali z tch prvních lovc s Jaromírem Tomekem sami. Mli bychom se opt ped kamerou sejít a zavzpomínat na ty, kteí u odešli.“
 
Asi u mu bylo  po tch kamarádech z Lov velmi smutno. A tak se Sláva – tahle legenda eskoslovenské fotografie 28. prosince 1990 vypravil za nimi.
 
Nám odešel kamarád a nejen dlouholetý spolupracovník ostravské televize, ale také legenda eskoslovenské fotografie.
 
Tento nekrolog byl uveejnn v lednu 1991 v Nové svobod.
 
O poadu Lovy beze zbraní jsem u psala. Poad jsme po prvé vysílali 23. listopadu 1962. A pesto, e u je to tak dávno, dokáu si v pamti vybavit tehdejší situaci. Se Slávou pijela i jeho ena Mánika a malý pejsek. Mla jsem erné šaty a Mánika se mne jen tak mimochodem zeptala, jestli mám pro tento odv dvod. „Mám, zemela mi holika Zuzanka“. Mánika zesmutnla a poznamenala: „Nám taky, nám taky“. A pozdji mi Sláva ekl, e jejich jedinou dceru Zuzanku sklátila rakovina v patnácti letech.
 
Moná, e tato oboustranná ztráta utuila naše pátelství, dokonce jsme si postavili i stejnou chatu, Štochlovi v Plané, my v Beskydách. Jen Sláva Mániku moc chránil. Nikdy o jejich Zuzance nesmlo padnout ani slovo, ani kdy jsme spolen trávili dovolenou na Slapech. A kdy se nám narodila vnouata, moc prosil, abychom o nich nehovoili, protoe Mánice by pišlo líto, e vnouata nemají.
 

 

Nkdy na zaátku druhého tisíciletí jsem pobývala nkolik dn v Praze a samozejm, e jsem jeden veer vnovala Mánice. Byl to moc pkný veer a Mánika našla všechny Zuzaniny fotky – byly nádherné, jednak moc pkný objekt a potom – tatínek byl pece fotograf – a povídaly jsme si hlavn o ní. Jako kdyby se otevelo stavidlo a tabu jejího odchodu bylo zcela prolomeno. Nebyl tam Sláva, aby nás zarazil a Mánika byla oividn šastná, e si mohla o Zuzance konen popovídat. Mánika u tehdy dotahovala i devadesátý rok, chatu vnovala pátelm, i domek v Praze odkázala své kosmetice. A kdy jsem se na ni pozdji nemohla dovolat, obrátila jsem se na rodinu Hrušínských, protoe jsem vdla, e je vázalo velké pátelství. Dovolala jsem se na mladou paní a ta mi sdlila, e Mánika zemela. Projevila jsem lítost, ale dostalo se mi této odpovdi: „Prosím vás, vdy u mla devadesát dva rok!“ Vidíte, a mn to pi té poslední návštv vbec nenapadlo. Mánika mla elán jako mladice.

Sláva Štochl a jeho ena Mánika byli vzácní lidé a já jsem ráda, e jsem aspo takto mohla na n vzpomenout.
 
Hana Juraáková
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 18.01.2020  08:29
 Datum
Jmno
Tma
 18.01.  08:29 Von