Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Albna,
ztra Daniel.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

P S Í   D U Š E

„Tak a ukázat pazoury,“ zavelela devítiletá Fany, kdy se po ránu vrátila se svojí fenkou z první procházky. Odepjala vodítko a Fanda si lehla na záda, vystrila všechny tyi do výše a pokala, a jí malá panika s veselými prpovídkami oistí tlapky a svtlé bíško vlhké od ranní rosy. Pak lehce uchopila do zub vodítko a zpsobn je uloila na taburet v pedsíni. A co dál? Vyzvedla svtlé oboí do klaunovských stíšek, a se zdálo, e se její oi se šibalskými ohníky v oekávání píštích ertovin rozesmály. Dál, dál... Dneska nic. Dneska se jde k babice, pece víš, jak ji psí chlupy drádj, zesmutnla Fany.

„Ale víš co? Zajdeme spolu do salónu krásy!“ Fany vzala kartá a zaala jí koíšek dkladn proesávat, a se leskl jako zrcadlo. „Uši jsou tvoje paráda, tma musíme zaít,“ šeptla a prpovídkami a dtskými moudrostmi pokraovala dál pes náprsenku s erným plamínkem, a po bíško, kterému tatínek podle filmu Bolka Polívky íkal pupendo. Tak postupovala a k ocásku s dlouhým chumáem rezavých chlup jako vlekou a ke kalhotám na zadeku.

 „Tam nesmjí zstat ádný škvarky, nohaviky se musej lesknout jak erstv vyloupnutej kaštánek!“ Pímr vymyslela kdysi maminka a na dlouhosrstou jezevici s koíškem temn rezavým a do erna se hodil znamenit. Fany polkla slzu, vzpomínka proletla a seehla jako havá jiskra, a honem zaboila obliejík do teplého, hedvábného koíšku. Tohle mly ob ze všeho nejradji, tebae Fanda tomu rozumla po svém a olízla tvá kolem dokola jako ciferník u hodinek. Na tvái pitom Fany zalechtalo Modré srdce, pívsek na obojku, který pi veerní procházce svítil tak, e se nemusely bát ani tmy.
 
„Jmenuje se Fanda po mn, nebo já po ní?“ chtla vdt. Na to byla Fany pyšná. Nejene byly stejn staré, babika dokonce tvrdila, e mají ob stejn zvdavý nos. „A podívej, jak jí zblela brada!“
„To proto, e je taky taková rozumbrada!“ zasmál se otec. „A taky e trochu stárne!“ pipojil a Fany se vylekala. Stárnutí v sob neslo hrozbu. Vonlo nemocnicí a léky a maminkou v bílých polštáích.
„Moná by mohla jít s náma. Je celá hedvábná a voní jako od Diora,“ zkusila nejist petáhnout otce na svoji stranu. Nerad jí nco odepel, od doby, kdy zstali sami, byl na njaké zákazy vbec trochu krátký, ale te neml na vybranou.
 
Fanda sloila hlavu na packy a sledovala, jak se oblékají, jak – jako obyejn - hledají klíe... Tohle mohlo znamenat jen jediné. Zalezla pod stl a odtud se dívala, jak jí Fany dává do misky erstvou vodu, jak otvírá dvee na balkon, aby se mohla kdykoli probhnout, jak si obléká svátení kabátek... ekala na sebemenší povel, slvko... ale to nepicházelo.

„Budeš hlídat,“ ekla místo toho Fany. „ekej, já pijdu...“ Tahle slova nemla Fanda ráda. Copak jí to neekli u jednou? Já pijdu, ekej! ekala vrn den ze dne, noc co noc, ale nic platné, její smeka pišla nenávratn o jednoho lena. „Pijdu a nco ti pinesu. Nco dobrého!“ ujistila ji Fany ješt naposled mezi dvemi.

Taky tohle slovo Fanda znala a mlsn se olízla. Dvee zapadly, byla sama. Nkolikrát se otoila do koleka a pak ješt jednou do tetice, to byl zaruený psí zpsob, jak se co nejpohodlnji uvelebit. Dnes to njak nepomáhalo. Fanda vstala, nejdív párkrát piichla tady a tam, zafrkala do škvírky u dveí a pak pešla do loniky. Tady hned vedle postele mla svj pelíšek. Znovu se tikrát otoila a spokojen se rozvalila. Te byla klidná. Sama tu nebyla, pokoj byl plný známé vn, visela ve vzduchu a otiskla se i do koberce.
 
Klid netrval dlouho a Fanda se zlobn rozbhla do pedsíky. Nkdo tam byl. Nkdo cizí. Te u na nic neekala a se zlobným halasným štkotem se vrhla proti dveím.

„Aha, tihle mají psa,“ ušklíbl se na chodb Xaver Ksindl. A u si taky peetl upozornní, TADY HLÍDÁM JÁ. Podvdom poodstoupil, ps se odjakiva bál. Neml je rád. Kdykoliv se nkde objevil, spílali mu a štvali na nj psy. Vem si ho, ksindla! Nadávka, která ho z poátku neskuten uírala, se mu pozdji zaala líbit. Ksindl, pro ne? Bavil ho údiv a znechucení na tvái vitel. asem cítil dokonce nco jako zvrácené uspokojení. Nemohli na nj, dlal jen svou práci. Roznášel obsílky, vylepoval oznámení. On sám dluhy neml. A kdyby je ml, tak by je splácel jako ádný lovk. Sebranka, zanadával v duchu. To se v nm ozval vojenský drill, který kdysi v rodin zavedla matka. Boty špikami k všáku, šaty na ramínko a prádlo peliv vyrovnané do komínk... Rákoska visela nad skíní.

Pes uvnit zavrel a dopadl na dvee jako zbsilý. Drápy ml, to cítil a na chodbu. Jen a na nich zanechá poádnou památku! Znovu se škodolib ušklíbl. Oznámení do schránky u dal, te ješt nalepit pee s razítky exekutorského úadu a má to. Jen a se poádn vylekají, patí jim to! Tak! Jednu pee doprosted dveí a druhou pes zámek, to mohlo stait! Ksindl z odstupu pehlédl práci, byl spokojený.
 
Fanda doráela na vetelce sestupujícího po schodech a ješt i dlouho potom, co za ním zapadla domovní vrata. Konen bylo ticho. Klid! Nasála zpod dveí vlhký pach chodby a domu, aby se pesvdila, e je skuten istý vzduch a naposled pro výstrahu ješt párkrát štkla. Teprve te pocítila nco jako úlek. Pomalu pešla ke vchodu na balkon. Tohle nedlala ráda, ale celé ji to rozrušilo tak, e te prost musela! Strila umák do pootevených dveí a oichala velký kulatý kvtiná. Kdy byla štn, mohla si do nj sednout celá. Te si k nmu jen piápla tak, e pedníma nohama zstala venku, to stailo, a Fanda se s chutí vyrala. Pocítila úlevu, ješt nkolikrát pešla po balkon, naprázdno zahrabala nohama, frkla tady a tam a znovu se natáhla do pedsín. Rozvalila se jak široká tak dlouhá, byla spokojená. Tedy skoro. Vzáptí u zase vstala, nco nebylo v poádku! Ubránila to tu, to ano, ale kde zstala Fany? Její vn, která donedávna ješt zaplnila celý pokoj, se skoro vytratila. Místo ní leela na všem ospalá nuda, otrava k uzoufání. Fandu to plnilo neklidem a smutkem. Šla do loniky ke svému pelíšku, ale nelehla si. Rozhlédla se, jako by se potebovala ujistit, e ji nikdo nevidí a nikdo to na ni nepoví a zaboila umák do Fanina polštáe. V nm se vdycky udrelo trochu její vn a Fanda slastn nasála. A zas ekala. Copak jí neekli - ekej, já pijdu? Nezbývalo ne vydret!

 
 
 
„Tati, mají psi duši?“ napadlo zatím po cest Fany.
„Co t nemá! Psi nemají myšlenky, jsou nco jako velmi dobrý robot. Takový ivý automat! Mají urit svá tajemství, svj vlastní ivot, ale duši?“ Fany na otce vrhla nevící pohled.
„íkal jsi, e maminka duši má. A e je v ráji!“
„To je pece nco docela jiného! Psí ráj neexistuje. Všechno, co psi dlají, je jen záleitostí pudu, s duší to nemá nic spoleného!“

Šli mlky. Fany chtla být co nejrychleji u babiky. A pak taky doma. U Fandy. Podívá se, jestli má duši. Njak to zjistit musí.
„Babi, má pes duši?“ vyrazila ze sebe namísto pozdravu.
„Co je to za otázku? Pes je ivá bytost. Kadý ivý tvor má i duši!“ odpovdla babika laskav.
„To je dtinskost,“ zabruel nesouhlasn otec a pomyslel si nco o staré generaci.
„Pro myslíš? Pokud má duši lovk, má ji i pes!“ Fany vrhla na otce vítzný pohled. „Pochybovala jsi snad o tom?“ zeptala se babika. „Zvíata, a psi zejména, mají podobné emoce jako lidé. Poznají toho, kdo je má nebo nemá rád. Cítí radost, bolest, a teba i stres. Vzrušení, dojetí, váše a cit, to všechno jsou projevy duše.“
„Vdy to íkám! Všechno jen a jen pudy!“ Otec vstal a pešel po kuchyni, ve které to zavonlo kávou. Aby ukázal, e má rozhovor za ukonený, pisedl si ke stolu s makovými koláky, takové ml ze všeho nejradj.
„A pijde pes do ráje?“ Nedávala pokoj Fany. „Co myslíš, jak to tam vypadá, babi?“
„Vím jen to, co stojí v Bibli. íká se v ní, e v ráji ijí ptáci nevýslovné a vzácné krásy. Kon a taky orli kolem trnu Pán. e je tam pohoda a mír, hory, zelené louky a kopce.“ Otec zavrtl hlavou a obrátil oi ke stropu. „Prost pohádka pro malé dti!“
„Paklie se ádná energie neztrácí a nic jen tak nezmizí, nezmizí ani myšlenka, a dokonce ani duše, lidská ani ádná jiná. A u vbec ne proto, e je to nad naše chápání!“ odpovdla babika písn. „Pes je ivý tvor, má svoje já, tudí má i duši.“
„Dkazy! Kadé tvrzení vyaduje dkaz!“ bruel otec s pusou naditou kolákem. Pece nebude uit holku njaké bludy jen proto, aby mla radost a odpovídalo to jejím dtským pedstavám?! „Jak to víš?“ neudrel se.
„Prost to vím! Nebo si mám myslet, e mj syn je v tomhle skrz naskrz padlém konzumním svt u tak nakaený, e dává pednost hmot ped duchem? e si myslí, e na co neme sáhnout, to neexistuje?“ Otec nereagoval, ale kupodivu se pidala Fany. Ta malá byla prost jeho holka! Vrásky, které jí vyvstaly na jejím dtském ele, vypadaly tak legran, e se musel usmát. 
„Ano, jak tohle všechno víš? zeptala se. „Víš nebo jen víš?“
„To se ptáš špatn. Je nco mezi nebem a zemí. Nikdy nebudeme vdt. Rozum je tvrdý soudce, s ním jako duše a ráj si neporadí. Tím spíš musíme vit, protoe bez víry jsme jako dti v tunelu, ze kterého nevíme kudy ven. Víru celým srdcem bu máš nebo nemáš, nkdy se k ní meš dopracovat zkušenostmi a asem....“ ekla babika, ale protoe vidla, e Fany poád ješt na nco eká, pipojila: „Souití lovka a psa je tak pevné, naše ivoty s ním tak propletené, e není moné, aby nepišel do ráje, podobn jako je nemyslitelné, e by všechno jednou nadobro skonilo.“
„Zvíata v ráji!“ vybuchl otec a podíval se na Fany. U je dost velká a má rozum, doma musí uvést všechno na pravou míru, íkal si. Ale copak jí me íct - niemu nev? Jak by se pak mohla vyrovnat s matinou ztrátou? Copak jí sám netvrdil, e matina duše je v ráji? Duše, zase ta! Jak se mla smíit s tím, e nco je – a najednou není, e všechno koní a nastupuje jen nicota a prach?!
Neml školy, byl jednoduchý lovk. Co kdy byla víra, alespo v urité ivotní fázi, pece jen potebnjší ne Sokratovo Vím, e nic nevím? Uvidl znovu tvá svojí eny v okamiku smrti. Zdálo se, e se usmívala, jako by najednou uvidla nco jiného ne nemocniní lko. Nco neskuten krásného. Rychle ze sebe stásl vzpomínku. Ne Fany ekne, e je všechno nesmysl, musí si to poádn promyslet!
 
O téhle pi nemla Fanda ani pontí. Pomalouku polehouku se do ní vkrádala sklíenost a apatie. Ješt nikdy nebyla tak dlouho sama! Vrátí se k ní vbec, nebo ji opustili? Pro? Provedla nco? Tomu nerozumla. Byl to trest? Pišla snad o celou smeku?

Rozbušilo se jí srdce, prudce a rychleji... a zase pomalu, jako by se mlo zastavit. Pokoušela se to všechno zaspat, ale spánek, který se jindy dostavoval skoro ihned, jak se natáhla, nepicházel. Chtla se projít, ale nohy neposlouchaly. Slab se tásla, dokonce ani hluboce se nadechnout najednou nedokázala. Teskn zavyla. Co to s ní bylo? Kde vzela panika tak dlouho? Zaala opt zrychlen dýchat a najednou se jí dech z ísta jasna ztrácel. Fandu pemohl pocit, e bude zvracet. Vstala, e se pjde napít a nohy se pod ní podlomily.

Zaalo se šeit, spchali, zabraní kadý do svého. Ráj, duše a smrt... Jak tohle všechno Fany vysvtlit tak, aby ji nepolekal? Ta byla myšlenkami daleko naped, ale kdy v dom konen vybhla schody, všechno se v ní zastavilo. Chtla zavolat na otce, ale obrovský úlek zpsobil, e nevydala hlásku. Dvee jejich bytu zdobil úední papír s njakými razítky. Stejný byl i na zámku na dveích. Ješt horší bylo, e Fanda, která ji jindy zdaleka halasn vítala, se neozývala. Jak to, pro? Volala na ni, ale Fanda nic. Urazila se? Pece vdla, e dostane pamlsek. Jak to, e neštkala? e o sob vbec nedávala vdt?

Také otec zíral jako opaený na dokument opatený razítky exekutorského úadu. Tohle byl šok, který neekal. Obas slyšel, e se nco takového dje, ale e se to stane jemu, ne, to by ho v ivot nenapadlo. Pelepit zámek, kdy byl v byt pes? Jak to, e mu nedali vdt?
Málem na Fandu zapomnl. Teprve te se poádn vydsil. Pece ji museli slyšet? Co to bylo za ksindla? Zaaluje ho, jak jinak!

Drtil v ruce klíe, ale listina pes zámek hovoila jasn: Neotvírat! Vztek vystídaly starost a strach. S nemocí eny i jejím pohbem ml spoustu starostí, na které nebyl pipravený. Neustále ml plnou hlavu problém, zapomnl snad zaplatit njaký úet? Rychle pemýšlel a probíral v duchu jednotlivé poloky.

Fany, která se na sebe u hodnou chvíli pokoušela upozornit, tiše pofukávala. Tepve te ji vzal na vdomí. Musí se bránit. Moná došlo k trestnému inu. Pinejmenším jeho Fany utrpla tkovu duševní újmu. A to nemluví o paragrafu na týrání zvíat! 

Fany piklekla ke dvím a slabikovala podivný text. „Co je to exekuce?“
„To je z latiny,“ zabruel nepítomn. V duchu horen uvaoval. Byl to omyl? Moná se ten, kdo to sem dal, za chvíli vrátí a všechno se vysvtlí. Mli by zstat v klidu a pokat. V klidu... To se lehko eklo!
„Moná Fandu odvedli. Nebo umela hladem a ízní,“ škytla Fany plativ. Nejist zavrtl hlavou. Psa pece nemohli zabavit jako poíta nebo lednici! V duchu dál horen uvaoval. Moná to ádný exekutor nebyl. Jestli nkde nkomu nco dluil, a pi všech tch starostech to nebylo vylouené, poslali na nj obyejného vymahae. Kdy ho nenašel doma, pro výstrahu zalepil zámek. Njak tak to nejspíš bylo! Ale co ta razítka? Znamenaly peet na dveích zákaz vstupu, nebo ne?

Byl vedoucí skladník ve skladu s konfekcí, jak to ml vdt? Pijímal a vydával zboí, kontroloval dokumenty, kdy bylo teba, jezdil s vysokozdviným i paletovým vozíkem a uml se postarat o jejich bnou údrbu. S exekucí si nevdl rady, na to byl malý pán. Fany ekala, e z nj vypadne njaké rozešení, ale cítil se jen bezradný a vyplašený. Moná mohl být rád, e nevypáili zámky. Zámeník nco stojí a hlavn, jen tak se neseene.
„Budu si stovat! Vozej se po malých dlunících, místo aby honili ty, co v tom umj chodit, zahuboval.“ Otázka byla, zda byl vbec nco dluen? A kolik?

Fany kleela na studených dlákách a její dtský hlásek dopadal na nepístupnou hradbu dveí. „Vím, e m slyšíš! Tak pece odpovz! Pinesla jsem Ti od babiky koláek. Správn bys sladké nemla, ale pro jednou nebude zle. Odpovz! Prosím t, nezlob se a odpovz!“

Otec si hryzl rty. Tohle nebylo k vydrení. Odvede Fany k babice a zajde na policii. Musí zjistit, kvli emu oblepili byt. Jestli má njaký dluh, tak ho samozejm uhradí. Znovu se zadíval na peet na dveích. Tady bylo njaké íslo. Jak to, e si ho nevšiml dív? Rychle vytáhl mobil. 
Do domu se vkradl veer. Fany u zase zaala fukat a chvla se chladem.
„Tiše, a slyším,“ okikl ji, ale po delším pepojování se dovdl jen to, e má zaplatit do dvou dn. Znovu ho kamsi pepojili. Fany vyuila chvilky a zprvu váhav a pak prudce jedním pohybem strhla ze zámku pee.
„Co to dláš?“ vylekal se, ale u bylo pozd. Pokril rameny, telefonní spojení bylo stejn pro koku. ekal, e v byt najde nálepky na televizoru a mikrovlnce v kuchyni, ale nic takového. Trochu si oddychl, uvnit v byt nebyli. Ale kde byla Fanda? V hlav se mu rychle odvíjelo všechno, co etl. Kdo ví, co se za dvemi odehrálo. Moná se cítila ohroená a událost v ní vyvolala poádný šok nebo njaké trauma?

Fany šla skoro najisto. Fandu našla v lonice u postele, pesn jak oekávala. Leela jakoby bez hnutí a bez ivota. Fany piklela a slzy jako hráchy jedna za druhou klouzaly dol na rezavé klubíko s ernými plamínky. Jak to íkala babika? Existují pece modlitby za duši a uzdravení zvíat, rozpomnla se. Pevn semkla víka a vystelila stelnou modlitbiku.
„Prosím t, probu se! Jestli m slyšíš, tak mi dej znamení! Odpus, e jsem pochybovala, jestli máš duši. Prosím t, nezlob se a odpovz!“

Ale to u Fanda zastíhala ušima, lehce jako ze spaní mávla ocáskem a s dlouhým hlubokým povzdechem otevela oi, jako kdyby se vracela odnkud z veliké dálky. Kdy se obrátila na záda, zaplálo jí na obojku Modré srdce a Fanda vystrila všechny tyi do výše, vytáhla oboí do klaunovských stíšek a v oích jí svitly šastné, veselé ohníky. Smeka se vrátila, všechno bylo v poádku!
„Voníš jako od Diora,“ špitla Fany, zaboila obliejík do teplého, hedvábného koíšku a Fanda ho olízla od ucha k uchu jako ciferník u hodinek.

 
Blanka Kubešová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 21.11.2019  12:19
 Datum
Jmno
Tma
 21.11.  12:19 Vclav Opravdu moc pkn pbh!
 19.11.  11:06 Blanka K. Ps due
 19.11.  08:50 Ivan
 19.11.  02:33 olga.jankov
 19.11.  00:37 Jana
 18.11.  17:50 Von
 18.11.  12:13 Janina
 18.11.  11:22 Iva
 18.11.  10:52 Vesuvjana dky
 18.11.  07:48 alena
 18.11.  07:28 miluna