Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Dana,
ztra Simona.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Škola základ ivota
 
Všechny lánky dr. Vondráka tu, ádný nevynechám, protoe vím, e bych mohla minout nco, co opt jist pimje k pohybu moji pam, která zaíná lenivt.
 
Poslední lánek o škole a studování m doslova pam rozsvítil.
 
Škola je pro mne velmi široký pojem, protoe to není jenom ten zaátek první tídou obecné i základní školy a potom tím pokraováním do mšanky – školy stední – devítiletky – jedenáctiletky – dvanáctiletky a tou maturitní tekou. Potom pokraování na školu vyšší ba také i  kdy nedokonenou školu vysokou – universitu.
 
Nejkrásnjší a nejzajímavjší vzpomínky mn ale zstávají mezi tím šestým a patnáctým rokem.
 
Na spoluáky není v ádném pípad moné zapomenout, vdy nkteí stále ijí. Jeden, který bohuel práv ped dvma msíci zemel, mn v roce 1952 napsal do památníku:

Zpuchelý a tento list
po ad let budeš ít
snad srdce Tvé si vzpomene
e nkdy znalo také mne.

 
Naposled jsme spolu mluvili ped rokem v Praze a vzpomínali jsme, jak jsme kdysi dávno soutili, který z nás nejdíve pete celého Jiráska. Zvítzil on, konen byl to  jeden z nejnadanjších ák naší tídy.
 
Naprosto první zápis do mého památníku je ale od paní uitelky.
 

Škola a uitelé, to zajisté nejde oddlit. Vdy oni byli ti, kteí nás vedli do ivota. S kadým písmenkem, které jsme dokázali napsat a peíst,s kadým prstem na ruce, který jsme spoítali jsme byli hned o krok dál.
 
Bez toho abych vdom nelhala si nemohu vzpomenout na uitele, který by ve mn vyvolal vzpomínku nepíjemnou nebo snad dokonce zlou. Snad si práv vzpomenout ani nechci, však byla ta tká padesátá léta, ást rodiny za hranicemi , jeden strýc v Jáchymov a z donucení jsem musela mít na krku ervený šátek.
Potvrzení jist vzpomínek nejcennjších je, e kdy jsem po mnoha letech mohla navštívit Prahu a sejít se tém se všemi spoluáky, pišla s nimi na to setkání také paní uitelka z páté tídy a pivedla tam i svá dv vnouata, aby potkala její jednu aku, která ije a u protinoc.
 
Zápisy od uitel v památníku, tak jak ivot pokrauje, jsou mému srdci stále blíe.
 

Dnes kdy ji nemohu rukama psát, jen trochu silou vle napíši své jméno Jana, ale to hlavn zásluhou pana uitele z první tídy. Jsem rozená levaka a pan uitel se nepodrobil tomu, co se tehdy na leváky vymyslelo, ale uil a nauil m psát obma rukama. Dlouho jsem s tím pozdji bavila pátele a známé, ale také své áky. Pan uitel m toti také nauil obma rukama kreslit. Tuku do obou rukou a kreslit najednou domeek nebo kytiku. Byl to pan uitel Kubeš v obecné škole na Zlíchov. Ta budova tam stále stojí pímo naproti kostelu sv. Filipa a Jakuba.
 
Školní léta nemohu ukonit jinak, ne verši Jaroslava Seiferta,které mi v dopise poslala nkdy zaátkem sedmdesátých let moje maminka.
 
 
Jana Reichová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 01.10.2019  16:56
 Datum
Jmno
Tma
 01.10.  16:56 Peter
 21.09.  14:25 Lenka Hebkov Skola
 21.09.  12:54 Jarmila kola vol,
 20.09.  12:28 Von
 20.09.  10:43 Vclav