Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Hedvika,
ztra Luk.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chalupa po ddekovi
 
Ddeek tiše zesnul a já jsem zddil chalupu. ádný zázrak. Stecha dravá, nábytek prolezlý ervotoem a o podlahách vbec nemluvím. Jeliko sám bydlím v pkném rodinném domku opodál, uvítal jsem zájem pana Jupikáka z Prahy a nevlídnou nemovitost mu prodal za padesát tisíc.Obchod byl uzaven a já jsem si mnul ruce. Za takovou zíceninu jsem dostal bohat zaplaceno. Kdekomu jsem s potšením vykládal, jak se mi podailo vzít pana Jupikáka na hl. 

Pak se však zaaly dít prapodivné vci. Pibhl za mnou soused Slámka a povídá: „U jsi to slyšel? Jupikáek opravoval stechu a na pd mezi haraburdím našel dv devné sošky. Blahoslavenou Zdislavu a svatého Jana z Nepomuku.Odnesl to do muzea a za kadou mu vysolili ptadvacet tisíc!“

Zapotácel jsem se, nco jsem zabublal a u jsem se ítil k panu Jupikákovi. „Ty sošky patí mn!“ kiel jsem na nho. „Ddeek mi je daroval u ped smrtí, ale njak jsem na to zapomnl! To vím, e by se vám hodilo dostat takovou krásnou chalupu zadarmo!“

„Zadarmo, nezadarmo,“ odvtil Jupikáek. „Kde máte doklady, nebo alespo svdky? Jak mete tvrdit, e jsem sošky našel u vás na pd? Teba jsem je získal po své tet, která byla farskou kuchakou v Opon! Nebo jsem je vyhrál v kartách! Nejsem verejší a tudí ode mne nedostanete ani ptník!“

Vynadal jsem mu, ale zstal neoblomný. Ani nevím, jak jsem se dostal dom, protoe v hlav mi teštilo a sošky, o jejich existenci jsem neml nejmenší tušení, mi defilovaly ped oima jako njací vojáci.

„To jsem to dopracoval!“ zuil jsem se studeným obkladem na palici. „Ale to je tak, kdy si prostý vesnický lovk zane nco s Praákem! Nejsi rafinovanej, oškubou t jako krtu!“
 
Ale nezstalo jenom pi soškách. trnáct dní na to se mi doneslo, e Jupikáek istil studnu. Po odstranní kamen, bránících pramenu v tryskání, objevil starý zvon s nápisem v cizí ei. Prý pocházel Byzance a v muzeu ho ocenili na ticet tisíc!

To u to se mnou seklo a nadávky na Jupikákovu adresu jsem hulákal z postele. Pedstava, e ten bídák vydlal na mé chalup takové híšné peníze, mne vybiovala k projevm nenávisti a zášti, jaké bych v sob do té doby nehledal.
 
Minulo dalších trnáct dní a Jupikáek našel ve sklep na dn jakési bedny staré cechovní listiny, jejich cena zejm pevýší všechny nálezy pedešlé. Nkolik minut po té, co mi to soused Slámka škodolib zvstoval, mne musili tyi poárníci spoutat a poté m dopravili do psychiatrické léebny. Tam mne uklidnili nkolika silnými injekcemi a ekli, abych pracoval na zahrádce. Místo toho jsem zaal okusovat nábytek, aby ho Jupikáek nemohl prodat do muzea. Kdoví, jestli bych se vbec vrátil dom, kdyby m Praák sám nenavštívil.

„Víte, pane Jetelina,“ pravil tém zkormoucen, „všechno je má vina a velice se vám omlouvám. ádné sošky, zvon ani cechovní listiny jsem nenašel. Ale kdy jsem se doslechl, jak se všude bavíte na mj úet a tšíte se z toho, jak se vám podailo m napálit, zatouil jsem po pomst. Proto jsem si vymyslel všechny ty staroitnosti! Chtl jsem vás pozlobit, ale e to dopadne takhle, to jsem opravdu nepedpokládal! Mete mi odpustit?“
 
V tu ránu jsem vyskoil a objal jsem ho. Cítil jsem se zdráv, jako ješt nikdy. Bodej bych neodpustil lovku, který mi vysolil za starou rozviklanou barabiznu padesát tisíc!

Je teba upesnit, e povídka pochází z osmdesátých let  - to kvli cen chalupy.

 
Miloslav Švandrlík

* * *


Komente
Posledn koment: 18.09.2019  09:21
 Datum
Jmno
Tma
 18.09.  09:21 Marta Chalupa
 18.09.  09:19 Ivan