Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Sva,
ztra Leopold.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Šlechtické deklarace z let 1938 a 1939

Ji nkolik let rodokmenová spolenost Rodro z.s. hledá, shromauje a pipravuje ke zveejnní fakta pipomínající akce eské zemské šlechty v letech 1937 a 1938. Hlavním cílem tohoto snaení je seznámit širokou veejnost s doposud stále opomíjeným a málo diskutovaným tématem, jakým je role eské zemské šlechty po vzniku samostatného státu a s jejími zásluhami pi podpoe eské státnosti zejména ve 30 letech 20. století.
         
Poslanci Národního shromádní eskoslovenského projednávali v prosinci 1918 první a druhé tení zákona, kterým  zrušili šlechtictví, ády a tituly, pouhých 37 minut. eský národ se tak prostednictvím svých nezvolených zástupc vzdal zaátkem 20. století ásti svých historických tradic, kdy právním zpsobem zapel svou vlastní aristokracii. Šlechticm odepel rodová privilegia, pozdji i majetek, est a nesporné zásluhy na budování eské historie a státnosti. Postupn je posílal do vtšího a vtšího politického a sociálního suterénu. Nedbal pitom nebezpeí, e petrením kontinuity vývoje šlechty v roli spolutvrc národních djin, dochází i k nenahraditelné ztrát hodnot duchovních a mravních. Hodnot, jejich nositelkou šlechta po staletí byla, hodnot, které i dnes v naší spolenosti citeln postrádáme. Pesto šlechta ……text lánku a na jeho konci pokraování souasností:

          K poct tehdejšího stateného postoje šlechtických pedstavitel putuje po eských zemích výstava pipomínající v roce 2018 a 2019 ji 80. výroí výše zmínných akcí eské zemské šlechty. Hlavním artiklem výstavy, kterou spolenost Rodro z.s. pipravovala nkolik let, jsou krom text deklarací, historie jejich vzniku a signování i nástnné rodokmeny jednotlivých signatá. Pibliují historii jejich rodu, rodinné zázemí, sídla, jsou na nich uvedeni se svými nejblišími pedky a píbuznými a se všemi potomky. Pedevším ti by mli být na postoje svých otc, dd a pradd náleit hrdí a nenechat je upadnout v zapomnní. Výstava byla dosud k vidní nap. v Boskovicích, Blatné, Brn-Líšni, Dobíši, Rychnov nad Knnou, Lysicích, Kutné Hoe, Zámrsku aj. V Praze na Praském hrad v Mladotov dom pi své vernisái 7.9.2014.

          V záí 2018 k výroí první deklarace uspoádala spolenost Rodro z.s. pod záštitou poslance Karla Schwarzenberga seminá v Poslanecké snmovn R, kde o událostech hovoili historici i mnozí z potomk signatá. V souasnosti je výstava ke shlédnutí na zámku Orlík, odkud pocházeli spoluautoi text deklarací Karel (*1911 † 1986) a František (*1913 † 1992) Schwarzenbergové. Syn staršího z nich, Karel kníe Schwarzenberg, pipomíná šlechtická vystoupení následujícími slovy: “Byly to hvzdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné dob. Za eský národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteí mli v povdomí povinnosti, které jim ukládala píslušnost ke stavu eskému a vzali tak na sebe povinnosti coby eští stavové. Bylo to opravdu dleité, nebo ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a ddové postavili jednoznan za eský národ. Toto prohlášení, které kdysi napsal mj otec je, jak jste snad vyrozumli, dodnes mým závazkem. Mli bychom si všichni uvdomit, e v dnešní dob, která je pro nás do jisté míry zklamáním, je poteba zabojovat, i kdy teba v jiné form.“

          Od záí roku 2017 je stejná výstava umístna jako stálá na zámku v Mlníce, který vlastní Jií princ Lobkowicz, vnuk jednoho ze signatá všech tí deklarací, Jana kníete Lobkowicze (*1885 † 1952). Zde je výstava obohacená o vývody jednotlivých signatá ke Karlu IV. resp. prvnímu historicky doloenému eskému kníete Boivoji I. Pemyslovci a jeho manelce sv. Ludmile, které byl Mlník pravdpodobným rodištm a na její 1100. výroí v roce 2021 se pipravujeme.
Jan Drocár, autor projektu

První šlechtická deklarace ze 17. 9. 1938

Prohlášení len starých eských rod k nedotknutelnosti území eského státu

Pesto, e se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobe, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, kdy byla vlast v ohroení reagovala estn a staten. Ti deklarace, kterými rody eské zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpeí nmeckého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. „Prohlášení len starých eských rod k nedotknutelnosti území eského státu“, které bylo v sobotu 17.9.1938 pedneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi, bylo deklarací první. Audience se na Praském hrad úastnilo 12 zástupc z jedenácti šlechtických rod. Autorem deklarace byl orlický kníe Karel VI. Schwarzenberg a její text prezidentovi za pítomné a jménem dalších pedstavitel starých rod peetl  František hrab Kinský z Kostelce nad Orlicí:

Pane presidente,

za tchto dn všechny stavy a tídy našeho národa svorn projevují svou vli, zabránit porušení starých hranic našeho státu. Proto i ada len starých rod naší vlasti nás povila, abychom se k Vám dostavili s podobným projevem. Vrnost k eskému státu, který naši pedkové pomáhali budovati a po tisíc let udreti, je pro nás povinností tak samozejmou, e jsme se rozmýšleli ji výslovn zdrazniti. Povaujeme za svou povinnost, uchovati ddictví svých otc, Zem Koruny eské byly pohromad po tolik vk a petrvaly spolu tolik bouí, e doufáme v pejití i tchto as nepokoje a násilí.

Naše pání, aby staré hranice eské koruny zstaly neporušeny, vychází zajisté také ze starosti o budoucnost našich potomk i z pocitu odpovdnosti za svobodu a blaho eských Nmc. Naši pedkové vdy usilovali o pátelský pomr obou národ v zemi usazených a tak i my touíme po tom, aby i naši krajané nmeckého jazyka mohli sdíleti s námi lásku k nedlitelné vlasti. Dvujeme, e se tak me státi. Zejména doufáme, e zásady kesanské udrí v této zemi poádek a vzdlanost.

Vyslovujíce víru v lepší budoucnost, ujišujeme, e jsme si vdomi svých zddných povinností k vlasti a ke státu, který byl domovem našich pedk a jeho stará práva jsme vdy chtli a i dnes chceme hájit.
17. záí 1938


Signatái abecedn:

 1. Karel Belcredi (*1893 Líše † 1972 Víde) – statek Líše
 2. Weikhard Colloredo-Mannsfeld (*1914 Berlín † 1946 St. Lary) – Dobíš
 3. Rudolf Czernin (*1904 Dymokury † 1984 Víde) – Dymokury, Hlušice
 4. Jindich Dobrzenský (*1892 Potštejn † 1945 Potštejn) – Potštejn
 5. František Kinský (*1879 Kostelec n. O. † 1975 Kostelec n. O. ) – Kostelec nad Orlicí
 6. Zdenko Radslav Kinský (*1896 Chlumec n. C.† 1975 ím) – Chlumec n. C., Kost, ár n. S.
 7. Zdenk Kolowrat (*1881 erníkovice † 1941 Rychnov n. K.) – Rychnov nad Knnou
 8. Jan Lobkowicz (*1885 Praha † 1952 Wolfegg) – Drahenice, Mlník
 9. Charles Parish (*1899 amberk † 1976 Beamsville) – amberk
10. Karel Schwarzenberg (*1911 Orlík † 1986 Víde) – Orlík
11. Leopold Sternberg (*1896 astolovice † 1975 Kingstown) – astolovice, Zásmuky
12. Hugo Strachwitz (*1900 Zdounky † 1978 Víde) – Zdounky

 
* * *

Druhá šlechtická deklarace z 24. 1. 1939

Postoj ásti eské šlechty v dob nacistické okupace byl vyjáden ji v roce 1938 První šlechtickou deklarací nazvanou “Prohlášení len starých rod vzhledem k nedotknutelnosti území eského státu”, která byla 17. záí 1938 pednesena prezidentovi republiky Edvardu Benešovi.

Po abdikaci Edvarda Beneše a zvolení nového prezidenta Emila Háchy,  se zástupci šlechty sešli s novým prezidentem, aby potvrdili to, co 17. záí 1938 deklarovali prezidentu Benešovi. Audience probhla 24. ledna 1939 a zúastnilo se jí 12 šlechtic zastupujících 10 rod.

Krátký projev pednesl František Kinský:
“Práv ped tymi msíci jsme jako lenové starých eských rod tehdejší hlav státu jasn prohlásili, e dáváme všechny své síly do slueb vlasti.

Picházíme-li dnes poznovu do starobylého hradu eských král, abychom opt vyslovili svou vli plniti všechny své povinnosti, iníme tak i osobn kvli Vám. Víme dobe, za jakých okolností jste se uvolil ujmouti se ízení našeho státu a cítíme, e jestli nco vás me posilovati pi této práci, tedy mimo víru v Boskou Prozetelnost, je to dvra všeho národa.


Proto nepokládali jsme za nadbytené pijíti dnes k Vám a ujistiti Vás tmito vcmi:
Dvujeme Vám.
Doufáme, e jednota národa ve všech jeho slokách bez rozdílu a bez rozporu Vám umoní vésti stát dobe a spravedliv, pokud je to dnes lidským silám mono.

Jsme hotovi, kdykoli by se toho poteba ukázala, státu podle svých sil a schopností poslouiti.

To nám ukládá za povinnost úast našich pedk na tisíciletých osudech tohoto státu.

Nememe se zíci nadje, e naší vlasti jsou souzeny lepší dny, ale nech stane se cokoli, pidríme se vrnosti, kterou jsme zavázáni vlasti svých pedk.“

 

Prezident Emil Hácha pijal delegaci 12 zástupc šlechtic zastupujícich 10 rod
 

Audience se zúastnili tito pedstavitelé šlechtických rod:
 1. Karel Belcredi (*1893 † 1972)
 2. Rudolf Czernín (*1904 †1984)
 3. Jindich Dobrzenský (*1892 † 1945)
 4. Jan Nepomuk Pálffy (*1872 † 1953)
 5. Charles Parish (*1899 † 1976)
 6. František Kinský (*1879 † 1975)
 7. Z. R. Kinský (*1896 † 1975)
 8. Jan Lobkowicz (*1885 † 1952)
 9. Karel Schwarzenberg (*1911 † 1986)
10. Jií Douglas Sternberg (*1888 † 1965)
11. Leopold Sternberg (*1896 † 1975)
12. Hugo Strachwitz (*1900 † 1978)
* * *

Tetí šlechtická deklarace ze záí 1939
 
Poteba eské šlechty vyjádit svj postoj k nmecké okupaci na zbývajícím území eské republiky pokraovala. Ve tvrtek 7. záí 1939 bylo na a schzi výboru Národního souruenství poprvé veejn prezentována tetí deklarace:  “Prohlášení eské a moravské šlechty v záí 1939”. Petení projevu bylo pijato výborem se všeobecným souhlasem a potleskem.  Podpisy pod deklaraci byly získávány postupn, protoe za okupace byl zákazu sdruování oban ve vtším potu.


Tuto tetí deklaraci podepsalo celkem 85 šlechtic z 33 rod.

Prohlášení bylo napsáno formou dopisu a bylo zasláno prezidentu republiky Emilu Háchovi.



Slovutný pane presidente!
 
V poslední dob bylo jednáno o postavení šlechty v eském národ a objevily se v tomto ohledu rzné nejasnosti. Povaujeme proto za vhodné v tomto smru podati nkterá vysvtlení.

Šlechta byla, jako všude, svou podstatou zízením státním a jakoto celistvé spoleenství bývala ušetena národnostních spor. Její politické povinnosti bývaly urovány slubou eskému státu a králi. Jádro tohoto stavu vdy ovšem patilo k eskému národu netoliko kulturn, nýbr i krví a jazykem. Za ranných dob království, kdy celý venkov byl jazykov eský, prostedí šlechty bylo rovn takové. Tato šlechta, pvodem a jazykem eská, tvoila panující nebo politickou vrstvu eského státu ped vznikem monarchie domu Rakouského i dlouho potom. Zanechala nám památku své kultury v eských zpracováních rytíských zpv, v knihách zemských práv v názvosloví vojenském, ve svých hradech a zámcích a ve vybudování institucí kulturních. Rody, které sdílely po staletí osudy eského národa a neodcizily se nikdy svému kmeni, musí i dnes býti poítány k národu, jeho krev v jejich ilách koluje.

Vedle této ryze domácí šlechty pisthovalo se prbhem djin a usadilo se na území eského státu mnoho rodin pvodu cizího, nikoli však pouze nmeckého. Tyto rodiny, jim píslušelo místo na snmu, jeho jednání se v Praze, Brn a Olomouci úastnily, a jím píslušela i vrchnostenská moc, která je spojovala stálým správním stykem s lidem, splynuly v krajích eského jazyka s národem tak, e jejich rzný pvod neme nieho zmniti na jejich nepopíratelné píslušnosti k eské národní pospolitosti.

Obdobn nkteí, v nmeckém prostedí ijící potomkové eských rodin, honosících se ryze eskými jmény a vzešlých z nejstarší krve eské, hlásí se k národu nmeckému, který je u vdomí jejich nmeckého smýšlení velmi ochotn za své syny uznává a v jejich eském pvodu ádné pekáky nevidí.

Jsme pesvdeni, e tak jako my piznáváme tmto jedincm právo hlásiti se k národu, uprosted nho ijí, který za svj zvolili a který je za své píslušníky pijímá, tak i se strany druhé nebude nikdo píslušníkm šlechtických rodin, zde usedlých, upírati právo, aby se hlásili k eskému národu, s ním ili jejich pedkové po generace, sdílejíce práva i povinnosti, dobré i zlé, by rodiny ty nebyly po mei vdy pvodu eského.

Zddná píslušnost k národní pospolitosti není tedy urována okolnostmi dne, nýbr jest zpsobena skuteností spoleenství ivota, politické, kulturní a hospodáské spolupráce, jednotou djin, osudu a zodpovdnosti za budoucí generace národa.

Národ eský, jemu slavnostním zpsobem byla zaruena Vdcem národa nmeckého a íšským kancléem jeho národní svébytnost, zajisté me povaovati za své právo i svou povinnost tvrditi se vším drazem – kdyby o tom pochybnost vznikla – skutenost, e má eskou šlechtu jako svou sloku, je od tla národního se nikdy neoddlila a nikdy svým piinním oddlena nebude.

Pi posledním sítání lidu v Nmecké íši byla píslušnost k národnosti postavena na základ dobrovolného piznání. Píslušné správní pedpisy vycházejí ze zásady, e kadý jest píslušníkem národa, s ním se cítí intimn spjat a k nmu se hlásí. Nepochybn se budou nmecké íšské orgány íditi touto zásadou i na zdejším území. V plné shod s národem nmeckým, který ádá ode všech svých píslušník pesné konání všech povinností vi národní pospolitosti, jsou dvodn i eský lid a eská šlechta pesvdeni o své sounáleitosti. Vycházejíce z pesvdení o jednot našeho národa ve všech slokách a zejména o tom, e potomci nkdejších spolutvrc a nositel eské státnosti ješt mohou svému národu a své vlasti za všech pomr platn poslouiti, chceme se vdy a za všech okolností hlásiti k eskému národu.


V záí 1939
 
SIGNATÁI ABECEDN:

 1. René Baillet de Latour (*1878 † 1970)
 2. Quido Battaglia (*1873 † 1962)
 3. Jindich Belcredi (*1902 † 1973)
 4. Karel Belcredi (*1893 † 1972), podepsal 1. prohlášení a úastnil se audience u prezidenta Háchy
 5. Richard Belcredi (*1891 † 1956)
 6. Michael Bubna-Litic (*1864 † 1949)
 7.  Mikuláš Bubna-Litic (*1897 † 1954)
 8. Josef Colloredo-Mansfeld (*1910 † 1990)
 9. Jeroným Colloredo-Mansfeld ml. (*1912 † 1998)
10. Jeroným Colloredo-Mansfeld st. (*1870 † 1942)
11. Weikhard Colloredo-Mansfeld (*1914 † 1946) – podepsal ji 1. prohlášení
12. Edmund Czernin (*1907 † 1994)
13. František Josef Czernin (*1878 † 1963)
14. Humprecht Czernin (*1909 † 1944)
15. Jan Dpold Czernin (*1915 † 1967)
16. Rudolf  Czernin (*1904 † 1984), podepsal 1. prohlášení a úastnil se pedání 2. deklarace
17. Bedich Daczický z Heslowa (*1913 † 1995)
18. Hugo Daczický z Heslowa (*1911 † 1989)
19. Mikuláš Daczický z Heslowa (*1909 † 1971)
20. Jan Dlauhoweský (*1909 † 1996)
21. Karel Dlauhoweský (*1876 † 1956)
22. Karel Dlauhoweský (*1910 † 1976)
23. František Dobrzenský (*1915 † 1978)
24. Jan Dobrzenský (*1870 † 1947)
25. Jan ml. Dobrzenský (*1911 † 1996)
26. Jindich Dobrzenský (*1892 † 1945), podepsal 1.prohlášení a úastnil se pedání 2 . deklarace
27. Otakar Dobrzenský (*1871 † 1952
28. František Boek-Dohalský (*1887 † 1951)
29. Jií Boek-Dohalský (*1914 † 1990)
30. Bedich Hildprandt  (*1902 † 1981)
31. Jindich Hildprandt (*1895 † 1968)
32. Karel Hildprandt (*1894 † 1975)
33. Robert Hildprandt (*1893 † 1974)
34. Josef Karel Hrubý z Gelenj (*1866 † 1943)
35. Gustav Kálnoky (*1892 † 1979)
36. Alfons Kinský (*1912 † 1998)
37. Bedich Karel Kinský (*1911 † 1999)
38. František Kinský (*1879 † 1975), podepsal 1. prohlášení a úastnil se pedání 2. deklarace
39. František Antonín Kinský (*1915 † 1993)
40. Josef Kinský (*1913 † 2011)
41. Zdenko R. Kinský (*1896 † 1975), podepsal 1. prohlášení a úastnil se pedání 2. deklarace
42. Arthur Korff-Schmising-Kerssenbrock (*1914 † 1979),
43. Klement Korff-Schmising-Kerssenbrock st. (*1883 † 1960)
44. Klement Korff-Schmising-Kerssenbrock ml. (*1912 † 1989)
45. Egon Kolowrat-Krakovský (*1889 † 1971)
46. Hanuš Kolowrat-Krakovský (*1879 † 1955)
47. Zdenk Kolowrat-Krakovský (*1881 † 1941) – podepsal ji 1. prohlášení
48. Otomar Kolowrat-Krakovský (*1891 † 1966)
49. Bedich František Lobkowicz (*1907 † 1954)
50. Jan Lobkowicz (*1885 † 1952) – podepsal 1. prohlášení a úastnil se pedání 2. deklarace
51. Jaroslav Lobkowicz (*1877 † 1953)
52. Jaroslav Lobkowicz ml. (*1910 † 1985)
53. Josef Lobkowicz (*1918 † 1946)
54. Moic Lobkowicz (*1890 † 1944)
55. Alfons Karel Mensdorff-Pouilly (*1891 † 1973)
56. Emanuel Mensdorff-Pouilly (*1866 † 1948)
57. František Mensdorff-Pouilly (*1897 † 1991)
58. Jan Mladota (*1917 † 2001)
59. Ervin Nádherný (*1876 † 1944)
60. Ervin Nádherný (*1909 † 1985)
61. Oskar Nádherný (*1871 † 1952)
62. Alfons Paar (*1903 † 1979)
63. Jan Pálffy (*1872 † 1953) – úastnil se pedání 2. deklarace u prezidenta Háchy
64. Karel Pálffy (*1900 † 1979)
65. Charles Parish (*1899 † 1976), podepsal 1. prohlášení a úastnil pedání 2. deklarace
66. Theodor Podstatský-Thonsern (*1909 † 1984)
67. Bohuš Rieger (*1895 † 1976)
68. František Schlik (*1914 † 2005)
69. Jindich M. Schlik (*1875 † 1957)
70. Jindich Schlik (*1916 † 2004)
71. Ondej Schlik (*1917 † 1942)
72. Zikmund Schlik (*1916 † 1988)
73. Ervin Schönborn (*1899 † 1984)
74. František Schönborn (*1899 † 1964)
75. Arnošt Schwarzenberg (*1892 † 1979)
76. František Schwarzenberg (*1913 † 1992)
77. Karel Schwarzenberg (*1911 † 1986), podepsal 1. prohlášení  a úastnil pedání 2. deklarace
78. Alois Serényi (*1893 † 1957)
79. Jií Sternberg (*1888 † 1965) – úastnil se pedání 2. deklarace u prezidenta Háchy
80. Leopold Sternberg (*1896 † 1957), podepsal 1. prohlášení a úastnil se pedání 2. deklarace
81. Hugo Strachwitz (*1900 † 1978), podepsal 1. prohlášení a úastnil se pedání 2. deklarace
82. Arnošt Thun-Hohenstein (*1905 † 1985)
83. Maxmilián Wratislav (*1857 † 1940)
84. Max Wratislav (*1917 † 2002)
85. Josef Osvald Wratislav (*1883 † 1966)

 
Podpisy signatá 3. deklarace

 
Jan Drocár
* * *


Komente
Posledn koment: 07.09.2019  08:23
 Datum
Jmno
Tma
 07.09.  08:23 Von