Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marcela,
zítra Alexandra.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Smíšené pocity-návštìva Èeska

(V noci z úterý 20. srpna na støedu 21. srpna 1968 zaèala invaze  vojsk Varšavské smlouvy do Èeskoslovenska. Invaze mìla mimo jiné za následek také emigraci obèanù do zahranièí... )

 

Témìø po deseti letech jsem se rozhodl, pøedevším na naléhání ¾eny Máni, navštívit rodnou zemi. Obávám se, ¾e zøejmì naposled. Ne, ¾e bych proti ní nìco mìl, to rozhodnì ne, ale pomyšlení na nìjakých dvaadvacet hodin v letadle mnì v¾dycky nahánìlo hrùzu a od návštìvy odrazovalo. Nejinak tomu bylo i tentokrát.
 
Podívejme se však, jaké pocity ve mne Èesko od poslední návštìvy vyvolalo. Schválnì nekomentuji politickou situaci v zemi. Staèí podotknout, ¾e se pánùm Babišovi a Zemanovi podaøilo republiku rozdìlit na dva tábory. Bìhem návštìvy jsme byli svìdky protibabišovské demonstrace, které se zúèastnilo na 250 000 lidí. Tak¾e se dá usoudit, ¾e ne všechno je v Èeské republice dobré. Zlí jazykové tvrdí, ¾e politika jde od skandálu ke skandálu.

 
Letištì Václava Havla
 
Po pøistání nás pøivítalo èisté a moderní letištì. Tøeba¾e malé, vyrovná se vìtšinì letišt, které jsem na svìtì vidìl. Od minulé návštìvy se mnohé zlepšilo. Nicménì mne zarazilo, jak málo letadel stálo na letištní ploše.
 
Reklamní poutaèe
 
Po cestì z letištì domù jsem byl nepøíjemnì šokován neuvìøitelným mno¾stvím billboardù lemujících silnice. Zdá se, ¾e lidem nevadí, ¾e tyto krajinu hyzdící reklamy jsou zakázány.
 
Zrovna tak si nelze nevšimnout kopøiv, lopuch, bodlákù a celkovì neostøíhaných trávníkù podél cest a chodníkù. Mnohé parky nemají krátce ostøíhanou trávu tak, jak jsme na to zvyklí v Austrálii.

Vedro
 
Naše dvoumìsíèní návštìva byla poznamenaná nesnesitelnými vedry. Teplota po nìkolik dnù dokonce dosáhla 37 stupòù, co¾ pøimìlo i nejsveøepìjší skeptiky konstatovat, ¾e na globálním oteplování asi pøece jenom nìco bude. Èesko na vysoké teploty vybavené prakticky není. Klimatizace je stále ještì v plenkách, i kdy¾ jsem uvítal klimatizované super moderní elektriky Škoda. Jízda v neklimatizovaných vozech veøejné dopravy zpùsobila, ¾e jsem lapal po dechu. Nejenom vedrem, ale i výparem lidských tìl.
Ve vìtšinì hospod bylo vedro a bylo mnì líto všech tìch pohledných servírek a personálu vùbec, ¾e v tak krajnì nepøíjemném prostøedí musí pracovat. 
 
Hromadná veøejná doprava
 
Konstatuji, ¾e Austrálie, a nejenom ta, by se od Èechù mohla ledaèemu nauèit. Naprosto skvìlá sí» tramvají, vlakù a autobusù jezdících pravidelnì a povìtšinou tak, ¾e by si èlovìk mohl podle nich øídit hodinky. Moderním Metrem se dostanete bleskovou rychlostí témìø kamkoliv. K mému údivu v Praze kromì moderních tramvají jezdí stále ještì ty, které si pamatuji z mládí. Prý jsou spolehlivé, tak proè je nahrazovat novými. Ale ty nové Škodovky, ty jsou, paneèku, nìco! Ne všechny jsou však klimatizované.
 
Pivo, jídlo, hospody
 
Musím prohlásit, ¾e v Èesku pøevládá pivní kultura. Není divu. Pivo je bájeèné, hlavnì to tankové plzeòské! Turisté si libují, jak je neuvìøitelnì levné. Hospoda vedle hospody, pivo teèe proudem, lidé se vesele opíjejí, hlavnì pak všichni ti nevychovaní turisté, kteøí pak neostyšnì obèùrávají. co se obèùrat vùbec dá. A nejenom to. Pøemíra alkoholu, vepøa-knedla-zéla a jiných pochoutek èeské kuchynì, na které nejsou zvyklí, má za to, ¾e jsou chodníky nejenom poèùrané, ale i pozvracené. Pohled na zbytky kachny, kterým se na pra¾ském chodníku témìø nelze vyhnout, èlovìka pøinutí, aby se s odporem odvrátil.
 
K mému údivu se v hospodách ji¾ neøeší politika tak, jako tomu bývalo. Pijáci mluví o nièem, obyèejnì pøeva¾uje zasvìcená debata o tom, zdali se v hospodì èepuje pivo skuteènì správnì. Razí se heslo “Filmy se toèí, pivo se èepuje!” Pijáci piva èi koøalek se zpøíma podívají do oèí druhému a nahlas prohlásí “Voèi, píèo!” Nedej pánbùh, kdybys druhému pohled neopìtoval. Tento neobvyklý rituál neostyšnì provozují také ¾eny, na co¾ jsem si musel zvyknout.
 
V Èesku se jí hodnì a hlavnì nezdravì. Za dvoumìsíèního pobytu jsem si díky nezøízenému konzumování piva, knedlíkù, omáèek a  uzenek všeho druhu, vèetnì buøtù, klobásek, párkù, šunek, utopencù, zavináèù a jiných pokroutek, snadno vytvoøil kolem pasu nevzhlednou pneumatiku, které se budu jen tì¾ko zbavovat.
 
Hospody a restaurace nabízejí hlavnì typicky dobrá èeská jídla, kterými jsem se ze zaèátku nehoráznì cpal, ale ke konci pobytu jsem se tìšil na saláty a ovoce.
 
Jinak musím s potìšením øíct, ¾e toalety v hospodách jsou ji¾ témìø voòavé a zpravidla èisté. Nostalgicky jsem si pøipomnìl dehtové ¾lábky, ze kterých se valila “vùnì” a¾ do jídelních prostor.
 
Obsluha, úsmìvy a zdravení
 
Ano, zde nastala markantní zmìna. V obchodech a restauracích je obsluha rychlá a efektivní. Nicménì stále ještì pøevládají zakabonìné oblièeje. Nìkolikrát jsem se opová¾il zdvoøile poprosit servírku, aby se usmála. Nikdy jsem nedostal pohlavek a po¾ádaná osoba se skuteènì na mne usmála. Zdá se, ¾e na venkovì jsou lidé pøívìtivìjší. Hlavnì na Moravì jsme se èastìji setkali s usmìvavým personálem.
 
Proè se lidé nezdraví, je mnì naprostou záhadou, proto¾e pøátelské pozdravení a úsmìv jsou v Austrálii bì¾nou vìcí. Já ka¾dého v Èesku zdravil, zrovna tak jako jsem podìkoval za slu¾bu, kdy¾ podìkování a pochvala byla na místì. Bylo mi vysvìtleno, ¾e se to nehodí, proto¾e si lidé myslí, ¾e si z nich støílíte.
 
®eny a mu¾i
 

Jako chlap jsem samozøejmì pokukoval po ¾enách. Ano, Èešky se v¾dycky dovedly dobøe obléct, dovedly “uplést z hovna biè,” jak se øíká správnì èesky. ®eny v Èesku jsou atraktivní, ale èasto nechutnì potetované a zaèínají nám holky pìknì tloustnout. Miniaturní d¾ínsy ve mnì, zchátralému penzistovi, vyvolávaly høíšné myšlenky a byl jsem nakonec i vdìèen horkému poèasí…
 
Jako chlap nemohu soudnì posuzovat pøíslušníky tého¾ pohlaví. Od mých mladých let se pøíliš nezmìnilo. Pivo a nezdravá strava udìlaly své a poznamenaly chlapy pandìry obrovských rozmìrù. Zdá se, ¾e mu¾i se nedávají tolik tetovat jako ¾eny.
 
Kouøení
 
Tì¾ko vìøit, ale v Èesku se stále ještì hodnì kouøí. Balíèky cigaret sice obsahují zdravotní varování, ale kuøivo lze dostat takøka všude a je veøejnì vystaveno. Zákaz kouøení v hospodách naštìstí existuje, ale èasto nedodr¾uje a poøád se smí kouøit v zahradních restauracích.
 
Zdravotnictví
 
Lékaøská péèe je na výši, ale k mému údivu stále ještì existuje takzvané „všimné.“ To je tøicet letech po revoluci neuvìøitelné. Nabídnìte flašku whisky nebo obálku s penìzi lékaøi v Austrálii a s dobrou nepochodíte.

Lékaøská pomoc je zdarma. Mít nìco takového v Austrálii, tak bych byl movitý èlovìk.
 
Epidemie klíš»at nás pøimìla k tomu, abychom se dali proti nim oèkovat. Jeliko¾ tyto potvory ¾ijí hlavnì v trávì, tak se divím, ¾e tato skuteènost nepobídla autority, aby se tráva v parcích víc sekala.
 
Øidièi
 
Ka¾dý si stì¾uje na chování øidièù a lidé mají pravdu. Na silnicích pøevládá bezohlednost hranièící s ohro¾ováním ¾ivotù spoluobèanù, pøedpisy se nedodr¾ují. Omezení rychlosti na 130 km na dálnicích se èasto pøekraèuje a nestaèíte se divit, kdy¾ se okolo vás mihne auto rychlostí vysokou nad povolený limit.
 

Je neuvìøitelné, ¾e prakticky neexistuje, aby èeský øidiè zastavil na pøechodu pro chodce. To je asi vyhrazeno jen øidièùm z ciziny. Na druhé stranì se zdá, ¾e øidièi povìtšinou dodr¾ují zákon ohlednì nepo¾ívání alkoholu. V tom jsou ukáznìnìjší ne¾ øidièi v Austrálii, kteøí pravidelnì pøekraèují limit 0.5 procent alkoholu v krvi.
 
I kdy¾ je pou¾ívaní mobilù za jízdy zakázáno, zdá se, ¾e zákaz nikdo nebere vá¾nì. Opìt to ukazuje na aroganci èeských øidièù.
 
Zapomeòte na parkování v Praze, proto¾e tohle je takøka nemo¾né. Mnohá auta, která parkují na chodnících si koledují o vysoké pokuty.
 
Infrastruktura
 
Díky dotacím z EU se v Èesku od Sametové revoluce vybudovala neuvìøitelná sí» dálnic. Vozovky jsou vìtšinou v bezvadném stavu, pokud se nevydáte nìjakou okreskou. A poøád se buduje a staví. Vyjímky samozøejmì existují. Vydat se dálnicí z Prahy do Brna je sázka do loterie, proto¾e na této tepnì dochází neustále k nehodám a ty, spoleènì s prací na dálnici, mohou zpùsobit nìkolikahodinové zdr¾ení.
 
Obchody
 
Moderní supermarkety jsou témìø v ka¾dé vesnici. Nabízejí pastvu pro oèi hlavnì co se týká peèiva, uzenin, lihovin a piva. Nìkteré supermarkety jako napøíklad Globus jsou tak obrovské, ¾e nedohlédnete z jednoho konce na druhý. Neuvìøitelný výbìr potravin za celkem pøijatelné ceny. Jen ryby a kvalitní maso jsou drahé.
 
V Praze je nìkolik moderních obchodních støedisek, které jsou na svìtové úrovni. Jen ty úsmìvy personálu dodnes chybí.
 
V obchodních domech lze narazit na Sex shopy, které otevøenì a bezostyšnì nabízejí své slu¾by, tak¾e se i mnì rozlil rumìnec na tváøi.  
 
Kamarádství a pohostinnost
 
To scházení se u kamarádù a u piva je nìco, co nám v Austrálii trochu chybí. Lidé jsou štìdøí a velice pohostinní.

 
  

Týdenní pobyt na chatì kamarádù mnì otevøel oèi, co se týká ryzího kamarádství. Byl jsem svìdkem volejbalového turnaje mezi nìkolika osadami le¾ícími podél øeky Orlice u Hradce Králové. Turnaj absolutnì fantasticky zorganizovala osada  Parlament a to, co jsem za¾il, se nadobro vrylo do mé pamìti. Za víkend se vypilo sedm sudù plznièky, na høišti se vá¾nì zápolilo o nádhernou trofej, bylo plno jídel a moøe legrace, prostì tak, jak to má být.
 
Architektura a kultura
 
Není tøeba ujiš»ovat, ¾e kulturní památky, kterými naše domovina oplývá, jsou opravdu jedineènou zále¾itostí. Není proto divu, ¾e v minulém roce tuto krásnou zemi navštívilo pøes osm milionù turistù z celého svìta. Praha, Kutná hora, Èeský Krumlov… Èlovìk ¾asne nad tím, co se v tak malé zemi najde za skvosty.
 
To, ¾e Èesko je vysoce vyvinutá kulturní zemì, je známá vìc. Divadla, galerie, koncerty, výstavy, knihkupectví, to všechno je lidem nabízeno v neuvìøitelném mno¾ství.
 
Nìkolikrát mì bohu¾el napadlo, ¾e všechna ta jedineèná kultura je jen pro nìkteré, ¾e „dav“ ji jaksi míjí a dává pøednost hospodám a pivu.
 
Krajina
 
O té bez dojetí nemohu mluvit, hned se mi zakalí zrak. Neštìstím je, ¾e kùrovec nièí krásné lesy pøímo ve velkém. Tohle je  strašná skuteènost, se kterou si nikdo neví rady. Jak tomu zamezit? Nápady jsou, ale vìtšinou je to bìh na dlouhou tra». Letecké zábìry potvrzují, kolik lesù u¾ padlo tìmto broukùm za obì», je to moc smutný pohled.
 
Chatová kultura
 
To, jak se Praha v pátek vyprázdní, proto¾e lidé jedou na svou milovanou chatu nebo na chalupu, je nìco jedineèného, co snad nemá na svìtì obdoby. Ano, nauèil jsem se chápat rozdíl mezi chatou a chalupou. Mnohé chalupy jsou vìtší ne¾ baráky, o kterých bychom snili v Austrálii. Co mne pøekvapilo, bylo zjištìní, ¾e nìkteøí lidé nejedou za odpoèinkem, ale aby na ní stále nìco zdokonalovali, upravovali a dìlali ještì vìtší a krásnìjší. Tito vlastníci jsou otroci své movitosti.

 
 
Dìdictví po minulém re¾imu
 
Zatímco historický støed Prahy byl nádhernì zrenovován, existují stále ještì pøedmìstí, kde se zastavil èas. Staèí se podívat na zchátralé domy na Plzeòské ulici smìrem od Andìla ke Košíøím.
 
Na chudším venkovì jsou rozdíly mezi upravenými a neupravenými vesnicemi a mìsteèky ještì markantnìjší.  Napøíklad je nepìkný, a¾ deprimující pohled na nìkteré èásti Ústí nad Labem nebo Tanvaldu. Osamìlé, polorozpadlé a plevelem zarostlé budovy, zøejmì bývalé továrny, oprýskané domy, polozboøené kostely.
 
Naštìstí je tìch znovuvzkøíšených vesnièek více ne¾ tìch, na kterých se podepsala ruka komunizmu.
 
Èistota a poøádek
 
Navzdory statisícùm turistù je napøíklad Praha vcelku èistá. Neustále se o ni peèuje, metaøi mají stále co dìlat, a je to vidìt. Odpadky jako lahve a papíry vidíte zøídka. Co však vidìt zákonitì musíte, co nevidìt prostì nelze, jsou nedopalky cigaret, které jsou všude a nelze se jich tak lehce zbavit. Zákaz kouøení na stanicích se i navzdory pokutám vìtšinou nedodr¾uje.

 
 
Turisté
 
Kde jsou doby, kdy si èlovìk vyšlápnul do Prahy, aby se pokochal Karlovým mostem a dalšími památkami. Davy turistù toto málem zcela znemo¾òují. Karlovu mostu se proto vyvarujte jako èert køí¾e. To, co se dìje v hlavním mìstì a v dalších turistických oblastech v souvislosti s enormním turismem, je opravdu nepìkné. Èasto jsem se v rodné Praze cítil jako cizinec.
 
A nakonec…
 
Ano, v Èesku se mnì moc líbilo. Bohu¾el jsem hlavnì zprvu vidìl nejenom vìci krásné, ale i vìci ošklivé, nìkdy sídlící pod povrchem zdánlivì spokojené spoleènosti.

Vùbec se nedivím, ¾e penzisté naøíkají, proto¾e ti èasto pøe¾ívají s obtí¾emi. Na druhé stranì se nabízí otázka, jak pøišli k bohatství všichni ti, kteøí brázdí ulice v bájeèných limuzínách, ¾ijí v honosných vilách a na víkendy jezdí do ú¾asných chalup?

Jak je mo¾né, ¾e v parlamentu sedí zástupci komunistické strany, kteøí mají stále vìtší slovo a bez kterých by se bilionáø premiér Babiš neobešel?

Závist, tak typická èeská vlastnost prý stále pøe¾ívá. Zrovna tak jako vyèùranost a neférové jednání. Osobnì jsem se však s tìmito jevy za našeho pobytu nesetkal. Pevnì doufám, ¾e za komunizmu tak populární heslo „Kdo nekrade, okrádá rodinu,“ se octlo v propadlišti dìjin.

Tak¾e jsem se po dvou mìsících opìt rád vracel domù do Austrálie, která samozøejmì také není bez chyb, avšak postrádá ty, které mnì v Èesku vadily nejvíc. Jak se øíká “Všude dobøe, doma nejlíp.”
 
Ivan Kolaøík
* * *
ILUSTRACE:
Wikipedia Enzyklopädie https://de.wikipedia.org/wiki/Kampa_(Prag)
HRADECKÝdeník.cz
Ilustrace: http://www.zameckakrcma.cz
Echo24.cz
Kolá¾ Marie Zieglerová
Zvukový záznam Ivana Kolaøíka - Vyprávìní v ÈR 2  v poøadu Tisíce pøíbìhù
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 22.08.2019  08:09
 Datum
Jméno
Téma
 22.08.  08:09 Du¹an
 21.08.  12:52 Ivan
 21.08.  10:39 Renata
 20.08.  16:49 Mirek
 20.08.  16:07 b.kubesch@bluewin.ch
 20.08.  15:55 Von
 20.08.  14:15 Sa¹a Subjektivnì poctivé hodnocení.
 20.08.  11:20 Jitka
 20.08.  11:14 Václav Zajímavý pøíspìvek! Díky, pane Kolaøíku!