MARTIN VOPÌNKA, jak je známo, píše velice ètivì. Jeho nedávno vydaná kní¾ka SPÍCÏ MÌSTO je dobrodru¾ná, napínavá i pouèná. Je to smyšlený pøíbìh, kdy náhle usnou všichni rodièe a dìti zùstanou napospas sami sobì èi druhým, a» vìtších dìtí nebo bezdìtných dospìlých. Kní¾ka mohla být zámìrnì napsaná jak pro dìti tak pro dospìlé. Ètyøi sourozenci - nejstarší Kryštof, mladší dvojèata, dívky Ema a Kristýna a nejmladší Samuel se náhle musí postarat o základní vìci ka¾dodenního ¾ivota.
To samozøejmì pro dìti, které dosud obsluhovali rodièe, nebylo snadné. Jídlo - nìco si dokázaly pøipravit, jako tøeba tousty, namazat si chleba a posléze si dojít nìco koupit do obchodu. Kryštof toti¾ našel peníze, které mìl tatínek kdesi pøipravené. Od tatínka odkoukal i to, jak se peníze mají uschovat na tìle - rozdìlit na dvakrát a ka¾dou èást jinam. To se mu pozdìji dost vyplatilo, kdy¾ byl okraden. Problém byl, kdy¾ pøestala jít elektøina a téct voda. Nemohly se podívat na poèítaè, kde byly informace o tom co se stalo, a kdy¾ šly pro vodu k cisternì, která byla pro jejich ulici pøistavená, hlídkovali tam agresivní dorostenci, kteøí za vodu vybírali peníze.
Sourozenci zprvu nechtìli pøijmout nabídku jakési státní organizace, aby se pøestìhovali do školy, kde bude o nì postaráno. Chtìli zùstat v bytì s rodièi a èekat, a¾ se probudí. Ale malý Samuel naletìl lákání "hodných lidí", kteøí mu slibovali, ¾e se ve škole bude mít bájeènì a ¾e ho tam odvezou autem. Zbylí tøi sourozenci se vydali Samuela hledat.
A tu nastává dobrodru¾ství, pøi kterém potkávají skuteènì hodné lidi, ale i lidi znaènì nehodné a musí si s tím poradit. Dál u¾ nebudu prozrazovat, kní¾ka stojí za pøeètení. Vlastnì je v tom pøíbìhu zobrazen ve zkratce svìt kolem nás. A stojí za zamyšlení jak vychovat své dìti, aby se v tom svìtì nauèily ¾ít.
Spící mìsto