Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Bartolomj,
ztra Radim.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Osvobození, jak pro koho

Moje kamarádka Sáša

V padesátých létech se dti nevozily auty do školy a na krouky. Bhaly venku a bavily se samy. Mla jsem krásné dtství. Trávila jsem ho na stromech, na stechách v blízkých lodnicích, ve a na Vltav (v lét koupání v zim bruslení)a na cviák ps poblí tzv. rasovny v Podolí. Tam jsem potkala i kamarádku Sášu. Mla jsem vláka Durana a ona ernobílou kolii jménem Arne. Krom cviáku jsme chodily na dlouhé procházky a povídaly si. Vbec mne nenapadlo, e je pvodem Ruska, dokud mi neekla svj píbh:

Její rodie sem pišli po roce 1917, utekli ped bolševikem. Tatínek byl uitel a asem dostal eské obanství. Maminka byla v domácnosti a starala se krom o Sášu ješt o další dcerku Nau. Ob se u narodily v Praze. Bydleli poblí elezniního mostu na Výtoni. Couraly jsme se Sášou k nim dom i k nám zpt do Podolí a mly jsme se rády a naši psi se také kamarádili.

Jednou jsme byly u nich, maminka nám udlala jakési ruské vdolky. Pak jsme šly k nám do Podolí, ale cestou se psy sešly dol pod elezniní most. Ale ouha, tam nkterý z rybá odhodil zbytky mrtvé ryby. A Arne nevdl nic lepšího, ne se v nich vyválet. Ty jeho krásné dlouhé chlupy, spíš vlasy, byly obaleny tmi smrdutými rybími pozstatky. Sáša ho hned hodila do eky a snaila se ho umýt, ale píliš se to nevedlo. Tak bela dom pro voavku. Polila s ní Arneho. A pak jsme nastoupily do tramvaje, chtly jsme být rychleji doma. Ale cestující natolik protestovali proti naší pítomnosti na plošin vozu, e jsme radji hned vystoupily a došly pšky. A já jsem se Sáši zeptala, pro nemá doma vedle maminky a Nadi taky tatínka. A tak mi to ekla:

Kdy pijely v máji 1945 do Prahy tanky, vybhl tatínek jen tak v bílé košili vítat svoje ruské bratry. Radostn ho vtáhli nahoru na tank a nechali ho jásat. Pak u ho ale nikdo nikdy nevidl. Kdy jsme nemly co jíst a tatínek byl poád nezvstný, chodila maminka prát lidem prádlo. Nco za to dostala a bylo trochu co jíst. To bylo smutné vyprávní. Namazala jsem doma Sáše i sob velký krajíc chleba máslem a pocukrovaly jsme si ho. Moc jsme si pochutnaly.

Po roce 1968, kdy se tu opt ruští vojáci objevili, odešly Sáša i Naa na Západ. Vdaly se tam, take sem smly jezdit.a vozit mamince peníze. Ona nedostávala od státu ani korunu, protoe její mu nebyl údajn mrtvý, ale pouze nezvstný.

Kdy Sáša pijela, pivezla mi vdycky nco zajímavého na sebe. Její kamarádka mla v Paíi butik a vdycky za as vymnila „staré“ zboí za nové. A já jsem to staré mla jako nejvtší módní hity. Zpívala jsem tehdy s kapelou a nco výstednjšího na sebe bylo vítané.

Ale ne se Sáša dopracovala k pravidelnému zamstnání výtvarnice v Paíi, proila si tké roky chudoby jako cizinka v podadných slubách. Kdy u na tom byla trochu líp, poznala bájeného chlapa Roberta. Byla s ním ale šastná jen nkolik let. Pak jí umel na rakovinu. Byla zoufalá. Robertv nejlepší kamarád Henri jí pišel jednou utšovat. Dal si kafe a u u Sáši zstal. Byl to bájený a moc hodný lovk, jako Sáša. A pišla konen doba, kdy Gorbaov zpsobil perestrojku a mohlo se trochu cestovat. Kadý rok jsem u ní byla v Paíi. Vdím jí za moc. I Henrimu. Díky jim jsem mohla paíské krásy pedvést svému synovi, své netei a i vnuce, vetn pobytu v Bretani v jejich malém výletním domeku u moe.

Sestra Naa ije ve Švýcarsku a její syn Igor je úspšným filmaem. Sáša u mezi námi není, i její Henri ji brzy následoval. Mám jejich fotku ve speciálním tablu, kde jsem shromádila své drahé „dušiky“a obas jim pod ním zapálím svíku.
 
(Na snímku zleva Sáša, mj syn a synovec, sestra Lída a Henri pi náštva roce 1991.)
 
Eva Stíovská
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 12.06.2019  02:31
 Datum
Jmno
Tma
 12.06.  02:31 Ina
 30.05.  15:42 Von
 30.05.  14:40 ferbl