Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ludmila,
ztra Nadda.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dneska stromy, zítra zvíata a lidé…
 
Austrálii jenom australské!
 
S nemalým potšením meme našim tenám oznámit, e se vera podailo našim ochráncm pírody, a to i pes všechny nesmyslné protesty na celém svt, porazit v našem Národním parku v Modrých horách poslední sosnový strom. Slavnostního obadu poráky posledního stromu se zúastnili i nkteí známí prominenti a pední initelé naší vlády. V závreném projevu se pedsednictvo Ochrany australské pírody zavázalo, e u nikdy nedopustí, aby na našem kontinentu vyrostl jediný sosnový strom.
 
Tímto chvályhodným inem se naši bojovníci za australskou pírodu nezmrn zaslouí o to, e se Austrálie zase o krek vrátí nazpt ke své pvodní flóe a nebude zahlušena cizími stromy, pocházejícími z rzných kout svta. Bez povšimnutí nemohou v ádném pípad zstat jejich další smlé plány, jako je likvidace vtšiny rostlinné vegetace, pocházející ze zámoí, nap. jablon, hrušn, hrozny, bavlník a další. Podai-li se jim to, zaslouí se nemalou mrou o další oistu našeho svtadílu. Zcela urit budeme rádi dále informovat naše tenáe o jejich úspších a nelehkém boji s úední byrokracií a administrativou.
 
(Z asopisu "Starý kontinent" - Canberra 18. 10. 2025)
 
 
Ve verejších pozdních noních hodinách, jak všichni u víme ze sdlovacích prostedk, se pehnal Tasmánií niivý cyklon Cyprián. Jeho rychlost dosahovala rychlosti 240 km na hodinu a zanechal za sebou nepedstavitelnou spouš, zatím s nevyíslitelnými škodami i ztrátou na mnoha lidských ivotech. V tom samém ase došlo na Novém Zéland k silným otesm pdy, které si naštstí nevyádaly lidských obtí, jako ped temi dny v Rakousku a nebo dvma dny v Nmecku. Epicentrum zemtesení o síle 7 stup se nacházelo v Tasmánském moi, 500 km jihozápadn od Nového Zélandu.
 
(Veerník SYDNEY – 21. 10. 2025)
 
 
Mýlit se je lidské!
 
Na zaátku tohoto století v roce 2010 se naši zastánci pírody zmýlili pi likvidaci kapradin, ale vas pišli na to, e tato rostlina byla v naší zemi odjakiva. Svj omyl napravili tím, e se omluvili a pozdji kadou rostlinu odborn a zodpovdn provili, ne ji odstraovali. V souasné dob se podailo náš kontinent, aspo v nejhustji osídlených oblastech, oistit od poslední cizokrajné vegetace, jako nap. cukrová ttina, oliva a bavlník, neblahý odkaz našich pedk, kteí pi pesídlování tuto neádoucí rostlinnou kulturu k nám zavlékli.
 
Je víc ne potšující, e k našim ochráncm pibyli i adoví obané a další organizace jako KS (Koalova segregace istoty), STB (Spolenost toponomastických bojovník), HZDS  (Hnutí za domorodou spolenost). Akce "Austrálii jenom australské" se setkala v posledních letech s velkým porozumním nás všech a stala se i hlavní výukou na všech školách.

Ped redakní uzávrkou se naše redakce dozvdla od tiskového mluvího NSDAP (Národní sdruení domoviny a pírody), e tato spásonosná organizace pišla s novou iniciativou oisty od cizokrajné zve.

(Z asopisu "Starý kontinent" - 22. 12. 2039)  
 
 

Za ješt istjší Austrálii!
 
Po nepízniv tragických zprávách o rozsáhlých povodních ve stední Evrop, kde  vystoupily všechny vtší eky ze svých koryt a polovina pevniny byla zatopena, meme na druhou stranu potšit naše tenáe, e se organizaci NSDAP v úzké spolupráci s REP (Retrospektiva entomologické pírody) podailo vyhubit poslední králíky, jejich pvod je, jak jsme díve informovali, z Evropy. Ob organizace s pomocí dalších dosáhly prosazení zákona ve vlád o likvidaci ps dingo, díve neoprávnn nazývaných psy australskými. Pes dingo se toti dostal na naši pevninu s prvními trestaneckými osídlenci, vyvezenými za trest koncem 18. století z Anglie.
 
U jiných chovných zvíat domácích, jako kráva (pvod Asie a severní Afrika), kon (tundra, stední a jiní Evropa), ovce (Asie a Korsika) a mnoho dalších, byl ji stanoven asový termín vyhubení a budou postupn nahrazena našimi zvíaty – do roku 2068 by se na území Austrálie nemla ádná vyskytovat.
 
(Msíník Nadjná perspektiva Melbourne – únor 2048)
 
     
Jak u jsme veejnost informovali, došlo na vtšin místech v Modrých horách k sesuvm hornin a pdy. Píinou jedné z nejvtších katastrof v Austrálii byly dlouhodob trvající tropické dešt. Ráz krajiny se zmnil k nepoznání! Na místo katastrofy se dostavili elní ministi vlády. Celou zemi tak zistajasna zasáhla vlna neekaného šoku – Modré hory patily k nejhezím pírodním scenériím státu New South Wales.
 
(Ocamra denník esko-ruské tiskové federace -  21. srpna 2068)

 
V roce  2068 zstává kontinent Austrálie sám se svou divokou flórou, s koalou a s ješt více rozmnoenými klokany, symbolem této nevšední zem.

 

V písn steených koncentraních rezervacích je mono uvidt i jiná zvíata, jako pštrosa pvodem z Afriky, psa dingo, krávu domácí, kon a ješt pár jiných zvíat a zvíátek. Rezervace jsou opateny ostnatodrátným plotem, pod vysokým naptím, aby se náhodou nestalo, e se nkterá dostanou na svobodu a opt zamoí tento u oištný kontinent. Skvlí ochránci pírody dokonili svj osmdesátiletý proces „normalizace“ a není o nich ji slyšet. Odmleli se snad proto, e by teba nepišli pvodní obyvatelé – domorodci a nedoadovali se úplného oištní jejich zpustošené zem a to i od tch, co dovedli jejich kdysi krásnou pevninu k úplné zkáze? Ale to nehrozí. Vtšina z nich byla toti zlikvidována v akci „Negramotní, homosexuálové a tlesn postiení jsou pítí našeho státu!“ Zbytek šastn pracuje v koncentraních rezervacích s evropskými zvíaty jako ošetovatelé zve.
 
Nakonec se obávám ješt jednoho, aby v další budoucnosti nedošlo i na ty ubohé klokany, ponvad peloením jejich pvodního jména Kangaroo do eštiny, znamená „my-ti-nerozumíme“.

 

 
* * *
    
„Dopis z Modrých hor“, od paní Hany Messnerové, který jsem dostal ped 20 léty, m v tom samém ase inspiroval k napsání této úmysln pehnané fantazie blízké budoucnosti, která nemusí mít, podle mého, daleko k pravd a je stále aktuální. Nejedna fantazie se naplnila skuteností a je jenom na nás všech, abychom nebyli k podobným akcím lhostejní – ona toti lidská blbost zvlášt v posledním ase je bez hranic!  
Václav idek
* * *
Foto: The Margaret River Discovery Co - Wine & Adventure Tours
Foto povodn server Povodí Moravy http://www.pmo.cz/

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 11.05.2019  11:30
 Datum
Jmno
Tma
 11.05.  11:30 Vclav
 10.05.  00:11 Ivan
 09.05.  10:28 Renata indelov Vc ne blahopeji!
 09.05.  09:16 Von
 09.05.  00:14 olga jankov