Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Magdalna,
ztra Libor.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Moje Kadibudka
 
Práv jsem doetla pknou kníku od Libuše Koubské Ddekv deník. Líza, reprezentantka tetí generace rodiny vzpomíná (jakoby s údivem) jak kdysi, kdy jezdila jako dít za ddekem na Moravu, mli suchý záchod.

Kdy jsem byla já malá, bydlela jsem s rodii v Podolí v inovním dom, kde byl bný záchod s devným prkénkem. V zim tam bylo k nevydrení, asto jsem onemocnla zántem moového mchýe. Topilo se jen v kuchyni (uhlím) a to ješt jen nkdy. Kdy jsem se provdala za šikovného manela, který zaídil v byt naf'táky, povaovala jsem to za luxus. Ale na záchod stejn teplé vlny nedošly. Byla tam poád zima jako v psírn. Pak jsme se pesthovali do paneláku na Prosek. Oh, jak jsem si libovala na teplém záchod.

Umel mi mj drahý tatínek a zanechal mi chajdu, takovou pravou trampskou. Asi 2x3 metry "obývák", k tomu malinká kuchyka s policemi, na nich jsou asi po prababice keramické nádoby s nápisy krupice, mouka, rýe, strouhanka apod. Ozdobeny jsou švestkami.

Chajda je obyvatelná jen v lét, protoe do ní rznými škvírami táhne a to rozbité okénko v kuchyce nemohu nechat spravit, protoe, kdybych ho vyndala a odvezla ke sklenái, zatím by tu byla díra...

Tatínek ml hygienické zaízení v kln. Byly tam rzné potebné nástroje jako kosa apod., a na konci klny opravdovský záchod. Tedy bez splachování, to se dlo kýblem. A taky se tam házela lopatka vápna.
 
 

Kdy jsem tam zaala jezdit, nejdív jsem se propadla verandou a tak jsem nechala za nemalý peníz postavit novou. A klna se odporouela sama. Byla tu zrovna se mnou kamarádka Vra, která mla také blízko k trampování a tak jsme WC poešily jednoduše. Mezi dva stromy jsme pibyly silnou vtev a ped ní natáhly starý ubrus. Intimita byla zachována a splachovat se do šišek nemuselo.

Kdy jsem se vrátila ze svých bájených cest do Texasu, dostala jsem odtamtud na e-mail obrázky nádhern dekorovaných kadibudek, jako vzpomínku, jak tam eši a Moraváci zaínali. Ihned jsem po njaké zatouila. Mj šikovný syn Marek mi ji skuten zbudoval. Akoliv je - jak to u mladých dnes bývá - velmi vytíen a "nikdy nemá as", obtoval jednu nedli a dal se do práce. Nejprve mne šokoval, jakou vykopal hlubokou jámu, koukala mu z ní jenom hlava (a e je vysoký) a potom nad ní vybudoval umlecké dílo. Má to krásnou devnou sedaku s okrouhlým otvorem, stechu, skrz kterou neprší a zavírací dvee. Ale já je zavírám, jenom kdy tam nejsem. Moná vám to bude pipadat nezvyklé - pijedu z civilizace, z hluku a prachu a kdy na m pijde ta nutná chvilka, sedím, koukám do lesa a poslouchám zpv pták.

Kolem voní všelijaké kytky a bylinky. No není to nádhera? Je! Zatímco já koukám do té pírody, sem nekouká nikdo, protoe pes koví a stromy sem vidt není. Akoliv - mám tu také návštvy - velky sedající si na sousední malinovou vtev, zabloudí sem melák, obas i údajn nebezpený srše. Ale nikdy mi ádný neublíil. Já se po nich toti neoháním, jako to dlají nkteí zpanikaení lidé. Ani jsem jim nezniila bydlišt mezi prkny na steše, co by urit udlala sousedka Nováková, co sype na šneky sl a mlátí kolem sebe plácakou na mouchy od rána do veera. Peji všem ivým tvorm hezký ivot, ovšem, pokud mne nechtjí rát, co dlají jak komái, tak klíšata. Na komáry mám hrníek plný hebík, to prý nemají rádi (no nevím, pokousaná jsem od nich dost) a na klíšata vlaštoviníkový olejnatý nálev. Jene, kdy jsem te na chatiku pijela, zhrozila jsem se práce co na mne po zim eká a napatlat se patlaninou jsem zapomnla. Vzala jsem tedy zavdk chemií - jakýmsi disfu....co tu kdosi z rodiny kdysi zapomnl.

Asi to mlo po záruní dob neb jsem hned první den pobytu chytla ti klíšata, tedy oni si chytli mn.                 

První bylo erné a závodnické. Jen jsem ho zahlédla na svém zápstí, u si to hnalo k lokti a výš. Ale to se pepoítalo. Jedním cvrnkem jsem ho poslala do kopiv. Druhé a tetí bylo malinké sotva viditelné, dalo mi o sob vdt jemným štípáním na levé ásti bicha. Druhé jsem vytáhla pinzetou hned odpoledne, ale tetí mne vzbudilo ve dv v noci a za nic se nechtlo pustit mé ke na pravé ásti bicha.

Dnes dopoledne bylo na rádiu Dvojka pkné téma: borelióza. To jsem si nemohla nechat ujít. Mla jsem tuhle klíšovou hnusnou nemoc  asi ped tymi, pti lety. A to tak, e mi zaala otékat a ervenat jedna noha. Moc jsem tomu nevnovala pozornost, mla jsem dleitjší vci na starosti. A kdy se mi ta noha nevešla do ádné boty, navštívila jsem lékae (a nkolik). Hm, to me být od ledvin, ekl jeden, nebo od srdce, pravil druhý. A jedna lékaka mi nacpala na šest týdn antibiotika a já jsem se konen obula.

Dnešní boreliózová debata byla zajímavá. Vyšlo z ní, e lékai o téhle nemoci nevdí nic moc, e k pouení coe ty lidi trápí selhávají i všelijaké novodobé pístroje o lécích ani nemluv. Na konci však bylo eeno, e u zaíná osvta mezi neurology a dalšími odborníky, aby si vymovali poznatky...tedy hurá!

Ale pozor, jedno z té debaty vyznlo jasn: borélie vypadají jako vývrtka na víno a jsou podobné mršce syfilis.   

Lékai jsou pyšní, e na to pišli, ale bohuel nic víc...

 
Eva Stíovská     
* * *
Koláe Marie Zieglerová

Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 29.04.2019  15:23
 Datum
Jmno
Tma
 29.04.  15:23 Von
 24.04.  12:57 miluna
 24.04.  09:49 ferbl