Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Luk,
ztra Michaela.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Nový druh v zoo – otuilý papoušek z hor
 
Návštvníci ostravské zoologické zahrady mají monost vidt nový druh – stedn velkého pestrého papouška alexandra ínského. Skupina tchto otuilých papoušk z hor obývá upravenou voliéru, ve které byli díve k vidní výi velcí. Nová expozice se nachází u Voliér pták Tibetu a íny nedaleko vstupu do zoo.
 

Alexandr ínský (Psittacula derbiana)
patí k nejpesteji zbarveným alexandrm. Dosplý samec a samika jsou snadno rozlišitelní díky odlišnému zbarvení zobáku (samci mají ervenou horní ást zobáku, samice ernou) i odlišnému opeení. Mladí jedinci nejsou tak pestí. Vyskytuje se pouze v horách s vlhkými stálezelenými lesy v Tibetu a v ín (provincie Seuán a Jün-nan) a v indických státech Arunáalpradéš a Ásám. Jeho biotopem jsou jehlinaté a smíšené lesy, porosty rododendron i kulturní krajina v nadmoských výškách 1 250 a 4 000 m. iví se hlavn semeny strom, rznými bobulemi, ale zalétá i na pole s obilím a kukuicí a do ovocných sad. Hnízdí ve stromových dutinách. Samice snáší obvykle 2-4 vejce a mláata se líhnou po inkubaní dob 23 dní a pln opeení jsou po 8 a 9 týdnech. V erveném seznamu ohroených druh je tento otuilý pestrý papoušek zaazen v kategorii blízko ohroení (Near Threatened), a to pedevším kvli kácení starých strom, které jsou dleité pro jejich hnízdní, a kvli pytláctví a nelegálnímu obchodu s voln ijícími zvíaty. 
 
V evropských chovech se jedná o mén obvyklého papouška. Chovná skupina v Zoo Ostrava ítá momentáln 12 jedinc, ale mla by se ješt navyšovat a na 20 pták. Nová expozice v areálu zoo je situována do míst, kde jsou k vidní i další zástupci fauny i flory íny a navazuje na Voliéry pták Tibetu a íny, výbh jelen milu, ínskou zahradu a bohaté porosty rododendron. Úpravami pvodní voliéry nevzniklo jen expoziní zaízení, ale byly zde vybudovány i hnízdní prostory, take papoušci by se zde mli také rozmnoovat. To ale me nastat nejdíve za dva a ti roky, jeliko se zatím jedná o mladé nedosplé jedince.
 
Výi velcí byli pesthováni do jedné z voliér sov nedaleko expozice itván.


* * *
 
Velí stezka v Zoo

Ostravská zoologická zahrada se opt zapojila do ankety Devná stavba roku. Do devátého roníku pihlásila Velí stezku, naunou expozici prezentující interaktivní formou ivot vel a také jejich význam pro lidstvo. Vznikla v roce 2013 a najdete ji nedaleko expozice s domácími zvíaty Na statku u voliér dravc. Velí stezka sestává z nkolika informaních panel i z ukázek rzných typ velích úl (od toho nejjednoduššího a po ten nejmodernjší). Nechybí ani odpoinková místa, altánek i stylová lavika. Souástí je i výsadba nektarodárných kvtin a ke.
 

Vely jsou lidmi vnímány hlavn jako producenti medu a vosku, píp. jako „obávané zvíe“ s ihadlem. Mají však nezastupitelný význam pi opylování rostlin. V souasnosti je alarmující úbytek tohoto nejznámjšího spoleenského nejen na území eské republiky, ale také po celém svt. Mezi nejvtší problémy vel v souasné dob patí nemoci, chemizace a intenzifikace v zemdlství a úbytek velí pastvy vlivem zástavby a výsadby monokultur a také nepíznivé pírodní podmínky.
 

Smyslem Velí stezky tak není jen prezentace tohoto nepostradatelného a obdivuhodného hmyzu, ale také motivace lidí, aby se zapojili spolen s námi do ochrany vel, melák i dalších opylova… Zájemci na míst najdou celou adu námt, jak mohou tmto ivákm pomoci. Vtšina z nich je velmi jednoduchá a snadno proveditelná – „staí“ napíklad vysadit kvtinové záhony, nektarodárné kee nebo stromy, „postavit“ i jen skromný hmyzí píbytek v podob navrtaného polínka a vyhnout se nadmrnému pouívání chemických látek pi zahradniení. Velkou pomocí je také upednostování nákupu medu od místních vela…
 

* * * 
Unikátní odchov vzácné elvy Hamiltonovy v Zoo Ostrava
 
elvy Hamiltonovy jsou sladkovodní elvy, které jsou v zoologických zahradách pomrn vzácn k vidní. Z eských zoo sdruených v Unii eských a slovenských zoologických zahrad je chová jen ostravská zoo. Ješt vzácnji se v lidské péi rozmnoují. O to více si v Ostrav cení prvních vylíhnutých mláat.
 

Ostravská zoologická zahrada chová tyto vzácné elvy od roku 2010 v chovatelsko-expoziním celku itván. tyi mladí jedinci (dva samci a dv samice) se spolu s nkolika rybími obyvateli zabydleli v centrální vyhlídce v jedné ze dvou velkých nádrí – v akváriu o objemu 8000 litr s názvem Kali Gandaki – dravá eka. V souasné dob jsou zde k vidní dva dosplí samci. Samice a mláata pobývají v chovatelském zázemí. Ne proto, e by zde samice o mláata peovaly, ale odchov byl ponkud náronjší a vyadoval urité promyšlené pesuny dosplých zvíat.
 
 

adu let v Ostrav ekali, a se elvy, které postupn dospívaly, zanou rozmnoovat. „Poslední rok dva jsme ji vejce oekávali. Nakonec  jsme vyzkoušeli doporuení pana Prokopa, který je zkušeným a úspšným chovatelem tohoto druhu elv. Dosplé jedince pemisuje, pipouští a nechává vyklást oddlen. V ervnu loského roku byly tedy všechny elvy pemístny z itvánu do zázemí. Dvodem k pemístní bylo i to, e v té dob byly do expoziního akvária pidány nové ryby, vzácní a ohroení mahsíi, kteí byli ješt malí a elvy je zaaly lovit. V zázemí byly všechny tyi elvy njakou dobu pospolu, v íjnu byli samci vráceni zpt na itván (mezitím i mahsíi dorostli) a samice zstaly v zázemí. Do pipraveného kladišt tvoeného vlhkým pískem a listím nakonec zahrabala vejce pouze jedna ze samic. Bylo to 17. íjna a snška ítala celkem 13 vajec,“ popisuje situaci chovatelka Vanda Sittová.
 
Vejce byla odebrána do líhn a rozdlena do dvou skupin. U elv je známo, e teplota okolí ovlivní, jakého pohlaví budou vyklubané elviky. Šest vajec bylo tedy inkubováno pi vyšší teplot tzv. na samice, sedm pi niší teplot na samce. V první plce prosince se v teplejší líhni vylíhly dv samiky, ti vejce byla neoplozená a v jednom bylo mrtvé mlád. Den ped Štdrým dnem se pak v chladnjší líhni vyklubali ti samci, ti vejce byla neoplozená a v jednom bylo mrtvé mlád. Zaátkem ledna uhynula jedna ze samiek, take konený poet peivších mláat je prozatím jedna samika a ti sameci. Tato mláata se zdají být v poádku, stále zstávají v zázemí a chovatelé ji ví, e se je podaí úspšn odchovat.
 
elva Hamiltonova (Geoclemys hamiltonii) je stedn velká sladkovodní elva obývající vody indického subkontinentu – její výskyt byl zaznamenán ve východním Pákistánu pes povodí ek Indus, Ganga a Brahmaputra v severní Indii a po Bangladéš na severovýchod. Tento výborný plavec s velmi silnými elistmi se iví mkkýši, vodním hmyzem, kraby a menšími rybami, ale nepohrdne ani rostlinnou potravou. V erveném seznamu IUCN je elva Hamiltonova vedena jako zranitelný druh a od roku 1975 ji chrání úmluva  CITES. Pesné poty v pírod nejsou známy, kadopádn patí mezi nejmén poetný druh sladkovodních elv ve zmínných oblastech. Mezi hlavní píiny ohroení patí nelegální obchod (pro maso, vyuití ve farmaceutickém prmyslu, chov), degradace pirozeného prostedí (pemna v rýová pole, urbanizace, zneišování vod, úprava íních koryt a odvodování) a v neposlední ad i rybolov.
 
V Evrop je elva Hamiltonova chována v deseti zoologických zahradách a celková populace ítá necelých 70 jedinc. Odchovy mláat se však daí zatím pouze ve tech zoo – v nmeckém Lipsku, nizozemském Emmenu a v Ostrav.
 
Šárka Nováková, Zoo Ostrava


Komente
Posledn koment: 28.03.2019  12:37
 Datum
Jmno
Tma
 28.03.  12:37 Vesuvjana dky
 27.03.  19:15 Vclav Ltajci otuilci
 27.03.  16:35 Karla I.
 27.03.  06:14 Mara