Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Bartolomj,
ztra Radim.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Nezapomenutelná derniéra

Kdykoliv jdu mstem, neopomenu se zastavit u výlohy pohební sluby, abych si peetl jména na úmrtních oznámeních. Nikoliv proto, abych se, jak íkají nkteí vyznavai nejernjšího humoru, podíval, zda u tam náhodou nevisí moje vlastní parte, ale proto, e se u dávno kácí v mém lese. Jinak eeno, e nás, bývalých spoluák ze základky, ije u jen polovina a stále ubýváme. Anebo taky proto, abych se nedostával do situací, jakou jsem si protrpl nedávno. Potkal jsem se s manelkou kamaráda z dtství a zaertoval: „Vypadáš njak smutn. Musím Jardovi domluvit, aby t netrápil!“ A Jarda byl u týden pod kytkama. Tomu se íká vraedn trapná chvilka!
 
Jednoho dne jsem pohledem na ern orámovaná smutení sdlení zjistil, e práv zemel pítel a kolega z divadelního souboru, výborný ochotnický herec a reisér Vladimír. Naštstí! Tedy… naštstí jsem si to peetl, take kdy mne následující den navštívila truchlící vdova, vdl jsem, e ke vtipkování není práv píleitost.
 
Poádala m, abych promluvil za ochotníky nad rakví. „Poprosila jsem i Karla, aby zarecitoval,“ pravila se slzami v oích. Já se však v tom okamiku orosil nejen na ele.
„Jarmilo, povídám, uvdomuješ si, e Karel má v poslední dob problémy s pitím? A poheb kamaráda je dvodem, dát si pár panák!“
 
„Ne, ne, Karel mi slíbil, e bude všechno v poádku,“ bránila Jarmila bývalého divadelního milovníka a poetu.
 
Nadešel den pohbu. Podle reie pozstalé rodiny se nejprve konalo obanské rozlouení v obadní síni krematoria a poté ješt církevní obad ped uloením rakve do rodinné hrobky.
S Karlem jsme se sešli v místnosti za obadní síní. Ne nám zamstnanec pohební sluby udlil nezbytné pokyny, pihnul si Karel nejmén ptkrát z kovové placatky, ukryté v náprsní kapse erného saka, které mu pes objemné bicho nešlo zapnout.
 
„Karle, kro se, a neudláš ostudu!“ napomínám ho.
 
„Bez obav, mám to pod kontrolou. Ale bez panáka bych ze sebe asi nevysoukal ani slovo! Vladimír bude na svoji derniéru dlouho vzpomínat.“
 
Ani Karel, ani já jsme netušili, jak hlubokou pravdu práv vyslovil.
 
Z obadní sín zaznla hudba, funebrák pootevel dvee a tém jako ostílený divadelní inspicient pokynul, e máme nástup na „jevišt!“
 
Zadrhnutým hlasem – tyhle smutné okamiky mi nedlají dobe – jsem pronesl monolog o Vladimírov zaujetí pro divadlo zavzpomínal na pkné spolené okamiky a vyjmenoval nkolik rolí, v nich se, za šedesát let na prknech, která znamenají svt, blýsknul. Svj projev jsem si pedem peliv napsal a pak se po ti veery poctiv nazpam nauil, moná ješt pelivji ne kdy díve jakoukoliv roli, nebo, jak známo, za rakví nesedí nápovda, která by v pípad výpadku pamti hodila potebnou naráku.
 
Kdy jsem domluvil, zdálo se mi v periferním vidní, jakoby si Karel po mém boku vestoje zdímnul. Šouch jsem ho tedy do eber. Spal… nebo po uchanci sebou prudce trhl a do ticha obadu vykikl: „Jej!“ Postoupil k vnci pokryté rakvi, toporn se uklonil a zeteln, s krásnou divadelní dikcí pronesl: „Milý Vladimíre, píteli z nejdraších, dovol, abych ti na šastnou cestu do nenávratna zarecitoval verše nám obma milého Šrámy Fráka.
 
Pak pateticky recitoval: „Trápím se, trápím, myslím si, kde bych t nejradj potkal...“ U te bylo patrné, e se trápí, nasucho polkl, ale chytil se: „Ulice stídám, parky a nábeí, bojím se…“ (to u jsem se bál za nho) „Na mj práh, kdybys vstoupila, snad bys m tím zabila…“ Škytnul a lapal po dechu. V poledním lese kdo miluje… zašeptal jsem zoufale a on opakoval: „V poledním lese kdo miluje…“ nevda dál, vytešil oi a pi pohledu na rakev ukonil recitaci: „…rakev u neunese…“

 
 
Moje vyslovení upímné soustrasti pozstalým u nikdo ve smsici pláe a smíchu neslyšel.

Pak se ze zákulisí vynoili tyi statní „erní ptáci“, pozvedli rakev, za kterou se postavili píbuzní a nejbliší pátelé, za n se pak adili i další lidé, a prvod v ele s faráem a ministrantem nesoucím kí dstojným krokem vyšel z šera obadní sín do sluneného dne.

Karel, jen jedním mohutným lokem ji zcela vyprázdnil placatku, se spchal rovn zaadit, jak jinak, pítel nejbliší, za rakev. Na schodišti v elním prospektu krematoria práv funebráci balancovali s tkou rakví, kdy Karel na horním schodu zavrávoral, zamával rukama a s grifem kaskadéra se zítil zadnímu „havranovi“ pod nohy. Ten zavrávoral, rakev se naklonila, srazila ty dva pední nosie a se zlovstným zadunním dopadla na pískovou cestu. Naštstí byla pevná a nerozbila se.
 
Divadelní dvojice Karel a Vladimír byla opt na scén v hlavních rolích. Skoro jako ped lety, kdy si vyslouili zaslouené ovace jako Jakub Simonides a Filip v inscenaci Hej rup. Tentokrát potlesk nezaznl, nicmén úastníci si ten záitek urit budou pamatovat a… si petu jejich jméno na úmrtním oznámení.
 
Jan ehounek
***
Anotaní foto Marie Zieglerová
Ilustraní foto pevzato https://www.spontis.de/schwarze-szene/improv-everywhere-beerdigung-am-ersten-april/

Naše kniní novinky: Pohádky mašinky Lízy, Julinka a její písmenkoví kamarádi, Roalovice - msto s atmosférou 19. století, Betlémský píbh. Objednat si je mete mailem nebo telefonicky na 603 238 523. 
Nabízíme knihovnám, obecním úadm a dalším poadatelm uspoádání literárních besed.

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 15.03.2019  10:49
 Datum
Jmno
Tma
 15.03.  10:49 ferbl