Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ji,
ztra Marek.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vzpomínání (2)

Kdy lovka zane bolet duše, uchýlí se ke vzpomínkám, které sahají do hlubin minulého asu. Dnes u zaíná padesátý rok od té osudové náhody, kdy jsme se potkali, a zaíná šestnáctý ode dne, kdy si pro milovaného lovka potetí pišla a konen si ho odvedla Pepinka s kosou (jak jí nn íkal), kdy se mu pedtím – by ve sloji zavalenému a všudemon pochroumanému - podailo díky spolupracovníkm dvakrát její kosu zlomit a uniknout. Proili jsme spolu ticet a tyi roky a prošli jsme všemi zkouškami a nástrahami ivota s istým štítem.

Ano - Kdy lovka bolí duše, tak usedne a píše... První Vzpomínání, které zde vyšlo 26. záí 2017,  byl poslední dopis, jím konilo naše tíleté odlouení.

Dnešní Vzpomínání  je první, kterým zaalo (pro zvtšení klikni do obrázku).

9. záí 1969

Ahoj drahoušku,

Ty jist te ji spíš v té nepohodlné nemocniní posteli, je pozd a já jsem se ped chvílí vrátila z divadla. Chtla bych T mít tady, abych se s Tebou mohla podlit o ten úasný záitek, který mi dnešní veer dal.
Ira a její pítel Jan, kteí k nám obas chodí na televizi a veerní posezení, mne pozvali na jediné vystoupení svtoznámého mima Marcela Marceau v našem okresním mst.

Snad ani tanec neme tak dokonale vyjádit myšlenku a ukázat krásu a dokonalost lidského tla v pohybu. Jen obas byla Marceautova pantomima doprovázena hudbou. A hudba sama pomáhala utváet pohyb.

Za absolutního ticha na mne snad nejvíce zapsobila KLEC.  Kolik beznadje dovedou vyjádit ruce tápající po stnách pomyslné klece, jaká úzkost zachvátí lovka, kdy pozná, e není úniku, kolik nadje umí vyjádit pohybem rukou i hlava, kdy se mu podaí prolomit klec a uniknout na svobodu. A jak je hrozné, kdy zjistí, e místo slunce a krásy ho obklopuje zase klec. Znovu se snaí uniknout, klec se však stává menší a tsnjší, lovk dává všechnu svoji sílu a nadji do pokusu o únik a ve chvíli, kdy se prolomí z klece, umírá vyerpáním.

Pekrásné bylo STVOENÍ  SVTA a RUCE. Pedstav si ruku, která se rodí, rozvíjí se jako kvt, tápe kolem sebe v prázdnu a hledá, eho se zachytit. A druhá ruka té, jen v jiných polohách – a ob bloudí. Pak se piblíí ve svém hledání a náhle jsou z nich nepátelé. íhají na sebe, obchází se a první dotyk je na dlouho odeene zpt do jejich ústraní. Znovu se opatrn pibliují, zkoumají se, a nakonec splynou v gestu díkvzdání a do široka rozeveny, jedna tsn vedle druhé, se tyí nad jeho hlavou.

 
 
Pi KONTRASTECH  jsem nemla daleko k plái. Ty byly doprovázeny hudbou, zvuky všedního dne, cinkáním tramvají, houkáním lodních sirén, hukotem vlaku na kolejích, rachotem bubn na pehlídkách, veselým vískáním pouových atrakcí, hmním dl a tank a stelbou z pušek a kulomet. Vidla jsem prodavae dtských klobouk, námoníka tanícího pomalé tango v pístavní krm, opilce vrávorajícího ulicí, hbitou písaku v kancelái, matku s dtmi na pouti, milence louící se na nádraí, vojáka v poli a jeho zmrtvýchvstání a znovu nové a nové obrazy ivota a umírání. Bylo to krásné a hrozné souasn.

Strašn moc bych T chtla te mít vedle sebe.
Marie

Text a kolá: Marie Zieglerová
***
Pro kolá „Vzpomínání“ pouita fota Kvty Rozntínské
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 11.02.2019  10:04
 Datum
Jmno
Tma
 11.02.  10:04 Mara
 07.02.  17:59 Vesuvjana dky
 07.02.  12:52 Marta
 07.02.  09:21 Von
 07.02.  08:09 Lenka
 07.02.  07:30 Kvta