Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Patrik,
ztra Oldich.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Kde zimuje jeáb ze Slezska?
 
U dv mláata jeáb popelavých vylíhnutá v pedloni a vloni na území eské republiky sledují ochránci pírody ze Zoo Ostrava díky speciálním vysílam. Sledují, kam se vydala zimovat. eská republika leí uprosted dvou hlavních evropských migraních tras jeáb – západoevropské a baltsko-maarské. Západoevropskou migraní trasu, vedoucí pes Nmecko a Francii do Španlska, vyuívají pravdpodobn všichni jeábi ze severních ech. Pedloské mlád vylíhnuté na eskolipsku však v prvním roce ivota ádnou dalekou cestu nepodniklo. Zstane i letošní zimu „doma“? A kterou trasu si vybrali jeábi ze Slezska?

 
 
 
To, e jeábi ze severních ech létají „západoevropskou“ migraní trasou, víme podle sledování jedinc oznaených barevnými krouky. „Tento systém vyuívá barevných kombinací na obou nohách ptáka ke sloení jedineného kódu. Pozorování tchto jeáb jsou zadávána do mezinárodní databáze icora.de,“ vysvtluje koordinátorka sledování barevn znaených jeáb Markéta Ticháková, která je také terénní pracovnicí Zoo Ostrava. Jeáb vylíhnutý pedloni na eskolipsku byl díky podpoe ostravské zoo oznaený jako úpln první jeáb GPS-GSM vysílaem v R. V prvním roce neabsolvoval ádnou dlouhou migraní trasu, ale zimoval v oblasti svého pvodu. Po vtšinu letošního roku se zdroval v Sasku a v posledních týdnech nocoval na jednom z rybník nedaleko zámku Moritzburg u Dráan. Jeho poslední cesta však nevede dále na západ, ale vrátil se na východ – do nocovišt z loského roku u msta Görlitz. e by ho to opt táhlo dom na eskolipsko? „Netrpliv oekáváme další údaje o jeho pobytu a jsme zvdaví, kde stráví letošní zimu,“ íká Ticháková.
 
 
Kudy migrují jeábi z jednoho z nejvýchodnji poloených hnízdiš v eské republice, meme podrobn sledovat díky druhému GPS-GSM vysílai, který zaznamenává pesnou polohu mládte vylíhnutého v letošním roce na Osoblasku. Po opuštní hnízdišt se v srpnu rodina zdrovala v Polsku u Otmuchowského jezera, odkud se na zaátku záí vydala na svou první delší cestu – letla 100 km pímo na sever. Pekvapením bylo, e se jeábi po tyech dnech vrátili zpt, aby zde strávili další msíc, ne se znovu vydali na úpln stejné místo. „Takovéto zajímavé chování bychom bez pomocí vysílae vbec neodhalili,“ vysvtluje Markéta Ticháková. Mladý jeáb s vysílaem bude následovat své rodie a do píštího jara a nauí se tak od nich migraní trasu i s dleitými zastávkami.
 

Po první cest pímo na sever stále nebylo jasné, kudy bude rodina s mládtem pokraovat. A na pelomu íjna a listopadu se jeábi vydali smrem na západ. Cestou se zastavili na shromadišti severn od Dráan, kde se tradin slétají jeábi ze severních ech, vetn loského mládte s vysílaem. Jeábí rodina z Osoblaska ale hned další den pokraovala v cest na shromadišt západn od Lipska. Další zhruba 550 km dlouhou trasu absolvovala nejen ve dne, ale i v noci, jen se dvma krátkými pestávkami, co je další zajímavé zjištní, protoe to není úpln obvyklá migraní strategie jeáb. Zastavili se u nejvtšího umlého jezera západní Evropy Lac du Der-Chantecoq ve Francii, kde je velké shromadišt jeáb. Po nkolika dnech se rodina pesunula dále do centra Francie, kde nocuje u eky Loire. Odtud se me vydat ješt dále, ale také zde ji zstat zimovat.
 
 

Oba mladí jeábi s vysílaem se tedy pesouvají na zimovišt. Jeáb z „východu“ se vydal na jihozápad po klasické migraní trase jeáb, druhý na východ, blíe ke svému rodišti a loskému zimovišti. Kde nakonec stráví zimu, poznáme z dalších údaj z vysílae. Dleité však je, e jsou oba ptáci v poádku a e je díky vysílam budeme moci provázet dalšími etapami jejich ivota, sledovat jejich chování a také prostedí, v nm se budou pohybovat. Díky tomu budeme moci pispt k jejich ochran a ochran jejich prostedí.
 
Foto: Markéta Ticháková a Petr Lumpe
Text: Šárka Nováková, Zoo Ostrava
 
 
 

Komente
Posledn koment: 23.01.2019  15:53
 Datum
Jmno
Tma
 23.01.  15:53 Vesuvjana dky
 23.01.  07:44 zdenekJ
 23.01.  07:41 Karla I.