Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Miloslav,
ztra Ester.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

tyi miliony králík 

Náleím mezi n. Náleíte k nim i vy – babiko, ddeku, dcka školou povinná, rodiové, mladíci, dívky, invalidé, nezamstnaní, dchodci i pracující. Našim domovm v sídlištích íkají KRÁLÍKÁRNY. Nejsme obané, nejsme lidé. Jsme králíci, kteí jsou ohroeni dle lánku jistého superredaktora rakovinou. Nic proti, teba ano, ale je to dvod, abychom byli oznaeni jako králíci? Není to veejná uráka ty milion lidí, kteí si zkrátka nemohli postavit domy, vily, rezidence? 

Socialismus nás nasthoval do sídliš a to, e budeme nazýváni králíky, jsme tenkrát nevdli. Byli jsme rádi, e vbec bydlíme. Ona byla toti totalita. Kdybych ml dv st milion, zaloil bych svou vlastní televizní stanici a prosadil bych, aby naše zemika zstala turistm zavena v dsledku všeobecné myxomatózy. Vypoulených oí nad politikou dvou opozin-koaliních velkostran máme nadbytek. A kdybych byl lobistou za rekonstrukci bytových panelákových jader, samozejm bych pestal obany nazývat králíky, ale ctnými zákazníky. 

Bume rádi, e neijeme v Austrálii. Tam by nás pi pemnoení postíleli. Nezbývá ne v tch králíkárnách doít. Na to, aby si tyi miliony lidiek poídily bydlení v „Bevrlyhilech“, na to by nestaily naše solidní penní ústavy, ba ani kampeliky. Pesto je zásluné, e jsme oznaeni jako Oryctolagus cuniculus z ádu zajíc, rodu savc. 

Dle odborník se páíme od února do ervence a pocházíme z Afriky. Proto a nás naši zachránci vysthují z králíkáren, budeme moci ít v norách, mít nkolik vrh po šesti mláatech za rok a doijeme se a deseti let. A hlavn – budeme moci bydlet ve stanech a ivit se trávou a pampeliškami. Je zajímavé, e ti, kteí nebydlí v králíkárnách mají stejné vzezení jako my. Poválivé je to, e kdy si nkdo z králíkárny vezme nkoho z domká, kíením geneticky rozdílných rodi vznikne jedinec zvaný bastard. Ale k nemu jsme, my bastardi z králíkáren, pece jen pouitelní. Jako tyi miliony oprávnných voli.
 
***
 

Autobusová siesta 

Autobusoví abonenti spoádan ekali na píjezd „harmoniky“. ekala mne cesta autobusem v kolektivu. „lovk je lovku blíe,“ íkal jsem si stoje v poslední ad. Jízda „tlo na tlo“, výdechy, vn parfém, snídaní, hašlerek a vody po holení. Kochal jsem se krajinou i pohledem na sedící eny a dívky. 

Po chvíli se ozvala páte zniená vkem a sportem. Pešlapoval jsem z nohy na nohu. Sílu mn dodával pohled na starou paní s francouzskou berlí. Stála a zatínala zuby bolestí. Nevdla, jak se chytit madla.

A autobus vrnl laskavou písní lidské spolunáleitosti. Úspšní pánové si etli v úedních listinách, studenti pevraceli stránky vysokoškolských skript. 

Pán s náušnikou písn mobiloval: „Pusinko, piprav kafíko.“ Napravo ode mne listoval pán v novele trestního zákona. Natáhl se nad sebe pro aktovku a tak jsem zahlédl pouzdro s pistolí. Ped ním sedl svalnatec obecný. Sebekázní udroval vtaené bicho a nafouklou korbu. 

Po chvíli usnul a stavba se zítila. Byl jsem nejstarší cestující. „U se to nenosí,“ pomyslel jsem na své dlouhé vlasy. Doba hippies je u dávno pry. Pipadal jsem si jako anarchista uprosted krátkosrstých podnikatelských holohlav. Paní s berlí nevydrela stání a usedla na zem na vyvýšený stupínek. 

„Paní, dávejte pozor,“ upozornil doten nechuta s etzem na krku, „sedla jste si mi na nohu!“ 

„Promite,“ omlouvala se paní s berlí, „já mám po operaci kyelního kloubu.“ 

Tvrák sykl: „Kadej máme nco!“ Konená! Vystoupil jsem na dlabu hlavního msta. Pohladila mne optimistická nálada. Nikdo tu paní a mne nepustil sednout, protoe si mysleli, e jsme mladí. Den zaal krásn. 
 
***
 

Je hloupost infekní? 

Kdy mi nkdo tvrdí, e nebyl nikdy hloupým, e nikdy neudlal hloupý skutek, e nikdy nepodlehl hlouposti, e ho nikdy hlupák nepodvedl, vím, e jsem se práv setkal s jedním infikovaným. Nkdy nabývám dojmu, e nás infikují klíšata, která nejdou na tle nalézt. Tmi klíšaty jsou naše i pevzaté myšlenky. Kdyby byla hloupost uznávanou chorobou, dávaly by se na ni lázn. 

Po ivotních zkušenostech me íci i pomrn mladý lovk, kterým já nejsem, e hloupost infekní chorobou je. Mnozí z nás jsou jí zasaení penosem ze všech moných zdroj. Staí naslouchat rozhovorm kdekoli ve spolenosti. 

Nebezpenjší je ale hloupost pedstíraná. Je lépe být nazýván hlupákem a šíit vlastní parfém nedostateného IQ, ne být výjimeným a tím se zaadit do škály podivín. To u hranií s extrémismem. Kdy je v podezení ze zloinu lovk, který sbírá cédéka své oblíbené muziky, nemusí být daleko doba, kdy aktivní utajený hlupák zave za katr ddulu, který má velkou sbírku fajfek a vlastních myšlenek. 

Je velmi prospšné mít v posudku – hloupý, pracovitý, neškodí. Jsme hloupí ddin a nkteí infekn. Naše hloupost pramení ze smysluplné historické nutnosti. Ono ukázat, e se umíte opít místo o stranu, o sebe, to se nenosí. Kadá vrchnost chce, aby byla ctna, vynášena, chválena a hýkána. Jestli se jí íká soudruhu, pane, Jeho Výsosti, brate nebo šéfe nebo pane asistente, to je nezajímavé. 

Není divu, e v pohádkách i neposlušní králové prchají do domek u oceánu moeplavc. „KdyBIS myslel, tak BIS to neekl!“ íkáváme dtem a varujeme je ped prostoekým jazykem. Není to ani pl roku. V jedné známé firm ekli: „Fouska? Vydat desku písní? Nikdy! Ješt se nenašla vláda, která by se mu líbila! Ten je proti všem!“ 

Mli pravdu. Vlastn mne pouili, e v demokracii musím mít rád kadou vládu. I kdy jsem zasaen virem infekce, myslím si pravý opak. Díky za to demokracii, e mu mít rád, koho chci. Píši vty, které nikomu nepomohou, nikoho nevyléí. Ne, není všechno v pytli! Mu si vylévat srdce. A to je krek dopedu! K emu? K pozvolnému zmoudení bez naízených antibiotik.
 
Z knihy FOUSKOVY FEJETONY, vydalo nakladatelství Jindich Kraus – PRAGOLINE
 
Josef Fousek
***
Ilustrace © František FrK Kratochvíl

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
 
 Datum
Jmno
Tma