Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Teodor,
ztra Nina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Poznámka redakce: Mnozí si pamatujete známého moderátora eskoslovenských otuilc Vladimíra Kulíka podle jeho povídek, které vycházely i na SeniorTipu. Smutná zpráva byla, kdy Vladimír po krátké nemoci v roce 2014 zemel.

Urit uvítáte ješt jeho další doposud nepublikované lánky z nevydané kníky  "I to se me stát... Aneb neván o váném." 
Václav idek

Pohben zaiva!

Pan profesor Klír byl distingovaný pán širokého humanitního vzdlání, a v osobním styku velice píjemný, se smyslem pro humor. Byl nevelké postavy, stí 160 cm, a jeho váha i dnes hmotnost nepesahovala 50 kg. 

Býval stedoškolským profesorem, vyuoval eštin, latin i etin. Nezapel jistou profesní deformaci: Jeho bezchybná, eštinásky vybroušená e, nepsobila upjat, a pesto se nesla vznešen na vlnách pokleslého jazyka nás, o mnoho mladších projektant. Mohl nám všem být vkov otcem, mnohým i ddekem. Pesto nás v dob násilného „soudruhování“ oslovoval bez ohledu na vk „pánové“ a my jsme jej se vší úctou nazývali jen „panem profesorem“. 

Byl ji dávno v dchodu a v naší projekci si jenom pivydlával jako archivá dokonených projekt a originálních výkres na pauzovacím papíru. Pekypoval ochotou a vdy všem vyhovl. 

Projekce, kde jsme všichni pracovali, byla tá, o které bude zmínka v povídce o Pepíkovi se zlatými hodinkami. Ta projekce byla vbec unikátem: Nacházela se toti v Konírn. 

Pamtníci vdí, e eskoslovenská pošta první republiky rozváela balíky ve skíovém voze, taeném konm. Stáj se nacházela v ohromné hale, situované do velkého dvora, obklopeného karlínskými ináky. Kdy skonila éra koského provozu, hledalo se vyuití pro starou konírnu. Nebylo teba mnoho úprav, co se podniku hodilo, a tam, kde bylo pvodn stání pro kon, zasedli po dvou projektanti i se svými rýsovacími prkny. V celé hale bylo vdy alespo 12 projektant, 3 kresliky, 2 rozpotái, 2 administrativní síly, 2 vedoucí, 2 jejich zástupci a archivá, kterým byl práv pan profesor Klír. Ml vlastní místnost, archiv, v ele haly, ped ním byly sklenné kukan vedoucích.Vzadu haly byla obrovská posuvná vrata, kterými, kdy byla odsunuta, mohl vjet do projekce klidn pln naloený nákladní vz. V lét se vrata odsunula, co mlo tu výhodu, e krom vtrání bylo moné se nenápadn na chvíli ztratit, teba na pivo. 

V projekci panovala velká soudrnost a pi rzných oslavách, teba po ukonení dleitého projektu, osobních výroích a podobn, se všichni sešli. Samozejm jsme vdy pozvali i oblíbeného pana profesora. Byl natolik slušný, e si nikdy nestoval, jen jednou, kdy u byl ponkud rozkuráený, padlo slovo Satorie. 
Co se ale lovk nedoví, teba neplánovan, od soused. Pan profesor bydlel nedaleko. Hlavní slovo v domácnosti mla jeho manelka, ta urovala úpln všechno, kam profesor pjde, co udlá, kdy se vrátí, a kdy pinesl výplatu, zkontrolovala pásku a profesor musel vysázet do koruny všechno na stl. Jako kapesné nedostal ani korunu. Sousedé dokonce tvrdili, e kdy projevil jenom náznak njaké neochoty, byl bit. Není divu, e rád chodil do práce; rád byl mezi námi, aby pobyt doma omezil na minimum. Ml šastnou povahu v tom, e jakmile se za ním zavely dvee jeho bytu, na všechno ihned zapomínal a byl píjemný a veselý, jakoby ml doma jen tu nejlepší pohodu. 

To všechno jsme u vdli, kdy se pan profesor zúastnil první oslavy. Samozejm jsme jeho konzumaci financovali. Ml rád bílé víno a drel se všemi krok. Vypravoval nádherné historky ze svého profesorského ivota, a pi svých vdomostech nám vdy rád a ochotn vypomohl, kdy jsme byli se svými znalostmi jazyk, historie a podobných humanitních obor v koncích. Jedno jsme však nevdli: Kdy pan profesor odpil svoji uritou míru, úpln „odešel“. Pestal komunikovat, a co bylo zajímavjší, ztuhnul jako prkno. 

Kdy se to stalo poprvé, nechali jsme jej odpoinout, kdy jsme se pesvdili, e je jinak v poádku. Oslava ale pomalu konila a pan profesor stále pipomínal spíše traverzu. Našli se samozejm dva ochotní kolegové s tím, e jej dopraví dom – jeden z nich ml auto. Jak pozdji vypravovali, byly s tím potíe, protoe pan profesor se nechtl nechat do auta sloit jako skládací metr a musel být dopraven „štajf“. 

Ped domem odtrhli hoši profesorovy ruce od trupu a na „andlíka“ jej vynesli do prvního patra, kde bydlel. Zazvonili. Dvee se otevely a obma projektantm se zatajil dech. Ve dveích stálo obrovské nesympatické tleso zvící asi 120 kg vykoštné váhy. Na profesora jenom zasyela: „S tebou si to spravím potom!“ a pak místo podkování dopravcm se v její ruce objevila hl, kterou je hnala se schod, co doprovázela nadávkami, za které by se nemusel stydt ani erudovaný dladi. 

Druhý den pan profesor, opt vlídný a usmvavý, nic nekomentoval, jenom v nesteené chvíli pipustil, „e to bylo zlé“. Ale pesto, nebo snad práv proto, opt pijal úast na další oslav, která se konala po njaké dob. Situace se opakovala s tím rozdílem, e hoši opeli profesora o dvee tak, aby pi otevení padl Satorii do náruí. Potom zazvonili a utekli. Ješt na chodníku slyšeli tlumen nadávky. Bylo jasné, e z pípadných píštích oslav nememe profesora vylouit a je nutno nco udlat. Kdy se hledá, asto se najde. 

Obvykle skoro kadých 14 dní se dokonoval njaký projekt, který byl termínovaný, a do plnoci stanoveného dne musela být bedna s výkresy podána na hlavním nádraí. Vykopírované ozalidy, celý balík, jsme zpravidla obdreli tý den kolem poledního a do plnoci bylo nutno nkdy celé tisíce výkres ostíhat, sloit na normalizaní formát, zkompletovat, oznait sadami, svázat do desek, uloit do bedny a hurá na nádraí. Tady musela nastoupit solidarita. Kadý, a ml jakýkoli termín, musel stíhat, skládat, kontrolovat, kompletovat, od vedoucích po pana profesora. Kdy byl projekt velký, pracovalo se celou noc. Tady pan profesor zavolal dom, e zstane v projekci, a jeho Satorie nic nenamítala, protoe pesasy byly dobe placené. Tady vznikl nápad: Kdy se bude oslavovat, zavolá profesor dom, e nepijde, a pkn se vyspinká v projekci. 

Pi další oslav u to také všechno fungovalo podle plánu. Pan profesor nám opt pkn ztuhnul, a kdy oslava skonila, ohlíeli jsme se, kam jej uloíme. V jeho archivu se nacházela veliká bedna, pipomínající svým tvarem velikánskou rakev. Ukládaly se do ní originály výkres ve svitcích podle jednotlivých projekt. Vyndali jsme všechny originály, bednu vystlali dekami, uloili tam opatrn pana profesora; pod hlavu mu dali polštáek, a protoe bylo všechno jinak v poádku, zaveli jsme ješt víko bedny, aby jej nerušilo svtlo, procházející sklenným stropem. Bedna mla vtrací otvory, nemuseli jsme se obávat, e by se nám pan profesor udusil. Zhasli jsme a odešli. 

Druhý den, kdy jsme pišli, pobíhal ji pan profesor vesele po archivu a vypravoval: „Pánové, takovou hrzu jsem ješt nezail! Probudil jsem se nkdy v noci, leím a hmatám kolem sebe. Okolo prkno, pode mnou prkno, nahoe prkno! Proboha, pohbili m zaiva! Hlavou mi probhlo líení hrz z rzných román, s nelidským utrpením tch, které nedopatením nebo zámrn pohbili zaiva. V zoufalství jsem zatlail na víko a hle – ono se snadno otevelo! Posadil jsem se a hned zjistil, e jsem ve svém oblíbeném archivu. Jak jsem vám, pánové, byl rád! Rád, e jsem naivu, rád e nejsem doma. Dkuji vám moc, pánové, za ten nápad!“ 

Bedn jsme od té doby íkali rakev. Dej to do rakve, výkres bude v rakvi, dnes tam nic nedávej, bude tam pan profesor. Ano, ješt vícekrát, a velmi rád, se ocitl pan profesor v rakvi, ale u nikdy se tak nevydsil jako poprvé. 


U je to dávno, co pana profesora uloili do opravdové rakve. U nemusel jít dom! Všichni jsme mu páli, aby se na onom svt cítil alespo tak dobe, jako kdy spal v rakvi archivní. 

Vladimír Kulíek
* * *
ernobílá grafika © Jií Winter-Neprakta

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 09.10.2018  11:26
 Datum
Jmno
Tma
 09.10.  11:26 Ctirad Panek Nikdo nen nesmrteln
 02.10.  14:46 Vendula
 30.09.  11:30 Von