Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Johana,
ztra Bohuslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zapomenuté osudy - 15
 
Zapomenuté osudy zajímavých a statených lidí, které osobn poznal Slavomír Pejoch Ravik, si pipomínáme vybranými píbhy, je vtšinou spolu s ním dokumentoval fotograf Bedich Kocek. Jsou to vzácné doklady o poátcích mnoha aktivit a slueb, je dnes u povaujeme za samozejmé.
 
Nahlédli jsme mezi detektivy v dob, kdy ješt chodili pšky a jejich hlavní zbraní byla pouhá intuice.
 
Film, dnes všudypítomný, byl ve svých poátcích a tajemný a jeho prkopníci pro nj asto obtovali i zajištnou „solidní“ existenci.
 
Nejinak tomu bylo i v další profesi, mezi aviatiky. Jejich odvaha ped více ne sto lety se dnes jeví  neuvitelná. Seznamte se s nkolika jejich osudy.

 
 

NAŠE POÁTKY LÉTÁNÍ
 
Okídlené projekty musí se lidstvu konen pece zdait,
kdy ryba plove, pro by lovk neploval,
kdy pták letí, pro by lovk nelítal.
JAN NERUDA roku 1869
 

František Šimnek

S panem Šimnkem jsme se sešli, já a fotograf Bedich Kocek, v 85.letech jeho  vku v Podlusích na Sázav. Neúnavný podnikavec si na stará kolena postavil jakéhosi ddeka automobila, prskající rachotinu, v ní demonstroval, e pi troše štstí me lovk peít i opakované letecké katastrofy. Povyprávl nám, jak to bylo.
 
Kdy se  Francouz Blériot dostal na kídlech letounu pes Kanál La Manche, vdl František Šimnek, e neme zstat jen obyejným emeslníkem: písahal, e co dokázal njaký Blériot, musí dokázat i on, nuselský zámeník. Tenkrát Blériotovo letadlo pivezli do dvorany hotelu Palace v Panské ulici, kde se tímto divem techniky kochalo praské publikum. Od té chvíle pitahovalo tohle prostedí, provonné balonovým hedvábím potah a kauukovou impregnací fascinovaného emeslníka kadý den. Tu a tam vytáhl Šimnek i metr a mil … Bylo to všechno tak neuviteln lehké; kostra byla vzadu obnaená, vpedu stál náramn jednoduchý motor s vrtulí a na vidlicích byla umístna lehká kola, vyplétaná dráty. Pestoe Šimnek hledal  nkolik dní technické detaily, které by mu poskytly vysvtlení, jak tohle tleso mohlo létat, nenašel u nic. Bylo to všechno.
 
Šimnek, vrný své vlastní písaze, postavil bhem pouhého tvrt roku první letadlo eské výroby. Vrtuli dodal pan Václav Protiva, modelá ze ikova, tíválcový motor o výkonu 24 koní byl vyroben firmou Trojan a Nágl. První krkolomné kroky v terénu zaznamenal tisk ze 14.záí roku 1910: „Teprve nedávno bylo mono panu Fr. Šimnkovi podniknout pokusy na Pankráci. A tento píleitostný aerodrom sotva toho jména zasluhuje, jsa porostlý bujným jetelem, podailo se panu Šimnkovi nkolikrát vzlétnout do výše asi tí metr a prolétnout dráhu nkolika set metr, z nich nejdelší se odhaduje na jeden kilometr.“ Byly i katastrofy. Národní listy 11.prosince1910 informovaly: „Vera byli pátelé nadšeného aviatika nadšeni, vidouce, e po krátkém nábhu letadlo se vznáší rychle do výše 20-25 m, v ní plulo pkným stabilním letem. Ale bda! Pi pokusu o zatáku prasklo lano výškového kormidla a letadlo stemhlav spadlo. Aviatik vyvázl bez pohromy a pravil, e za ty msíce aviatické innosti u svízelm a nehodám všeho druhu zvykl.“
 
Byla to zejm pravda, protoe u o týden pozdji, 18.prosince 1910 pokrauje aviatik ve svých vzletech dál. Ale hlavní píina všech dalších katastrof, slabý tah motoru, trápil Šimnka dál. Motor se rychle pehíval, po chvíli letu zaal klesat jeho výkon, nebo se mu prost zadely písty… Tak 22.ledna 1911 psaly Národní listy: „Po prudkém vzletu do výše více ne 35 metr, poal se jednoplošník naklánti na stranu a donutil aviatika pistáti…byl rozbit rám motoru a  vrtule u šestá!“

Po Praze byla druhou leteckou štací pana Šimnka Plze. A tady potkal spíznnou duši, pana Karla Tuka.
 

Karel Tuek

S panem Tukem jsme se sešli ve Staré Boleslavi. Ukázal nám originál smlouvy s panem Louisem Blériotem z 24.bezna roku 1911, která potvrzovala, e pan Tuek absolvuje školení na pilota – aviatéra v letecké škole pana Blériota po pedchozím zaplacení 800 frank. Smlouva obsahovala mnoství podmínek, pro Tuka krajn nevýhodných. Pesto mladý mu ze vzdálených ech bez váhání smlouvu podepsal.
 
Mechanicky a technicky zruný Karel Tuek se kdysi cviil ku píkladu pi tvorb mechanického betlému. O nco pozdji, v roce 1909,  se tento mladík pihlásil do soute spolehlivosti s motocyklem Walter s pívsným vozíkem. Na trati Praha – Tábor – Písek – Dobíš pijal pan Tuek po protrení cílové pásky vavínový vnec. V kvtnu roku 1910 ho upoutal start francouzského pilota Jullerota na plzeském  „aerodromu“. Akoli se zakoupil do slušného praského antikvariátu, zaal místo starých tisk vystavovat ve výloze modely letadel. Vydal se dokonce do Paíe, aby se podíval vlastníma oima na exhibice nejslavnjších pilot evropského kontinentu a aby prošel nkolik zaínajících leteckých továren.
 
Škola pana Blériota byla tvrdá. Jak v prvních dnech pan Tuek zjistil, tady bylo více karambol, ne co kdy zail pan Šimnek. Kdy pišla ada i na nj, posadili ho k ízení a rychlou franštinou, které v nejmenším nerozuml, mu vysvtlili principy létání. Samozejm tikrát havaroval, vdy všechno platil, take jeho finanní rezerva vzala za své a mladému mui nezbylo, ne vrátit se dom. Ale nevzdal se. Prodal za 35 tisíc korun tetinu zddného pivovareného práva, které se vázalo na jeho plzeský dm, prodal obchod, zbavil se všeho, co tvoilo jeho movitý i nemovitý majetek a nakoupil ve Francii základní sadu souástí pro stavbu letadla vlastní výroby. U Anzaniho koupil tíválcový výbušný motor o výkonu 30 a 35 koní. Poídil vrtuli Ratmanoff, napínáky, ocelové struny a lanka a  další a další náleitosti – tisíce frank se rozplývaly.
 
V díln truhláského mistra Františka Bradáe vybudoval z jasanového a topolového deva kostru, do ní se dalo zapustit všechno to, co za drahé peníze poídil v Paíi. Letoun Tukovy produkce byl hotov za msíc a pl a u koncem ervna roku 1911 ho úedn prohlédla komise plzeských mšanost, kteí pochopiteln o létání nemli ani pontí.
 
Spolupráce v Plzni

V lét roku 1911 se v Plzni sešli oba nadšenci, zámeník Šimnek a antikvá Tuek. Do tetice k nim pibyl i Jaroslav erník ze ikova. ivotní prostor téhle trojice byl od tohoto okamiku na dlouhou adu msíc omezen malým travnatým pozemkem na Borech. Na tomhle letišti, které u nikdy nebude mít obdoby, zaali ti mui ešit letovou rovnici, která mla bezpoet neznámých. Nebylo divu, e se nenašla pojišovna, ochotná pojistit ti dobrodruhy. Vdy i ke zkoušce vtru musel stait obyejný kapesník; všechna tato letadla byla toti stavna jen pro bezvtí, a kdy nkdy piloti pece jen vzlétli proti silnému vtru, stáli ve vzduchu na jednom míst jako upoutaný balon!
 
A pece muselo být cosi povznášejícího v ízení burácejícího motoru a  ve vedení lehounkého stroje vzduchem. Lett a nezabít se … to samo bylo obrovským umním, které opájelo. Podle dávno zapomenutých roník novin, dla  se jedna katastrofa za druhou. A 17 .íjna 1911 psaly noviny o tom, jak „nedostateným tahem  se zaalo letadlo chýlit k zemi zadkem. Narazilo na zem tak prudce, e vrtule se rozbila, letadlo se pevrátilo a pohbilo pod sebou i pana Šimnka, jemu se naštstí nic nestalo.“ Podobné  katastrofy se piházely ovšem i panu Tukovi.
 
Nejhorší byl poslední íjnový den roku 1911. Aviatik Šimnek byl pi havarii tak pohmodn, e kolega Tuek ho musel odvézt do plzeské nemocnice v sajdkáe motocyklu. Lékai je vítali se široce rozevenou náruí: „U jsme tu na vás dlouho ekali!“ Šimnek si pár dní poleel se zlomenými ebry a potluenou hlavou v nemocnici. Ml as se poádn zamyslet a tak definitivn pochopil, e vtšina nezdar byla jen výsledkem slabého výkonu motoru. Rodina dokonale finann zruinovaná sebrala poslední úspory a nabouraný aviatik, ješt v bandáích, koupil nový motor Anzani z letadla, které shoelo v západních echách a zaal znovu lepit dohromady své další letadlo.
 
Nakonec se musel dostavit i úspch. Šimnek suverénn krouil nad hlavami divák v Plzni plných 12 minut. Bylo to souasn rozlouení s Plzní, kterou musela trojice hned vzáptí s prázdnýma kapsama opustit. Tukovi se poátkem století zrodila v hlav dokonce helikoptéra; tehdy o podobném stroji neml nikdo ani potuchy. Nápad se zachoval ve stadiu výkres a v malém modelu. Tuek ale místo plán a zkoušek bhal po Praze a marn hledal místo. Šimnek ješt naposledy, 23.záí 1912, zazáil na povstné pankrácké pláni ve výši 50 metr a sám se pak nechal tkou finanní situací pitisknout k zemi.
 
Piloti amatéi, jejich ivotní kariéra byla omezena malým travnatým pozemkem ped vznicí na Borech, ustoupili profesionálm. A zatím co ti první plachtili vzduchem na neovladatelném pápí svých blériot, tahle druhá generace startovala u  na stabilních, tebas ješt tkopádných kídlech dvouplošník. Jen riziko na ivot trvalo dál, i kdy naši první opravdoví piloti nalétali u tisíce kilometr ke vzdáleným kontinentm.
 
Text: Slavomír Ravik
Foto: Bedich Kocek a archiv obou aviatik

 
 
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 25.07.2018  17:33
 Datum
Jmno
Tma
 25.07.  17:33 Vesuvjana dky :-)))
 24.07.  13:12 RAVIK
 24.07.  11:51 ferbl
 24.07.  08:13 Vclav
 23.07.  20:13 Von
 23.07.  07:15 KarlaA