Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Romana,
ztra Albta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Lu, sirná studánka a Král Šumavy
 
Zdánliv nesourodé pojmy, ale souvislost existuje. V loni v lét m pepadla touha se vypravit na týdenní dovolenou do Luických hor. Od dtství jsem do tohoto kraje jezdila a jestli to bylo pání  hledat ztracený as nebo vzpomínky... asi vše dohromady. 

 




 
 
Jeli jsme ve tílenné sestav, já, mu a pejsek Timmy. Plán dovolené byl jednoznaný, podívat se na místa, na které jsme se jako dti nemohly dostat z dvodu vzdálenosti /spojení autobusem nebylo a auto také ne/.  Zaala jsem  návštvou známých míst, první na programu byla nejvyššího hora Lu.

Výstup je stedn nároný a pohled z Lue /kdy vyjde poasí/ je nádherný /tedy do eské strany, v Nmecku rovina/. Vzhledem k tomu, e první návštvu této hory jsem s páteli uskutenila v roce 1969 /do té doby byla nepístupná, procházela jí hranice s NDR/, potom  jsem se shodou náhod /nebo njaké zákonitosti/ na  Lu opakovan vracela po 12ti letech /jedna návštva i se synem, v té dob jedenáctiletým, kterému se nechtlo šlapat do kopce a mj argument, e na Lu vystoupil i Josef Kajetán Tyl v nm ádné nadšení nevyvolalo/.
 
Vloni jsem usoudila, e interval návštv musím zkrátit /pedstava, e bych horu zdolávala tém v 80ti letech ve mn ádnou euforii nevyvolala, spíše naopak/.  Jedním z míst, které jsme se rozhodli navštívit bylo sirné jezírko, nacházející se poblí našeho ubytování v Horní Svtlé.  No sirné, to je sporadický název, protoe síra v nm není, lutavé zabarvení zpsobují kolonie bakterií /co se dlouho neznalo/.
 




Take od místa, kde jsem zaparkovala, byla šipka kudy k jezírku. Mu pravil, vezmu to pes les,  vyrazil a zmizel /podezírám ho, e byl hnán touhou najít njakou houbu/ . V tom moment pes za ním a já, jak jinak za nimi a problém byl na obzoru. Jak se dostanu k jezírku, kdy kolem nho tee potok m znan  znejistilo. 
 

Timmy,  nemajíc smeku pohromad, se rozbhl mn hledat. Jak se objevil, ztratil svobodu /nechtla jsem riskovat, e zamíí na silnici/ a rozhodla jsem se vrátit a jít po devné lávce. U ale bylo pozd, staily dva nesprávné kroky a já se ocitla v rašelin, zatím jenom po kotníky. Hlavou mi v tu chvilku probhly všechny katastrofické scénáe, kdy se i k me utopit v rašelin, tak s námi dvma by práci nemla, co te? Kousek od nás po lávce kráela rodinka, já po kotníky v rašelin, v náruí psa a mu nikde. První myšlenka byla – zachovej klid. Ono se to ekne, ale batoh na zádech, v náruí psa, jak a  ne vylovím mobil kdoví kam se propadnu! Timmy instinktivn vytušil, e nco není v poádku a zstal klidný a já na celý les volala na mue.
 
  

Po chvíli  /mn to pipadalo jako vnost/ se objevil a zíral. Protoe jsem se evidentn zmenšila, pochopil, e situace je váná ale stail mi sdlit, e Král Šumavy u byl natoen. V tom moment mi Král Šumavy byl ukradený a zaali jsme ešit záchrannou akci. První na adu pišel Timmy. Nikdy bych nevila, jak dalece se dokái natáhnout, abych mu psa pedala /pustit jsem ho nemohla, pi pedstav jak se mu noiky zapíchnou do rašeliny a trí ten tlíko s hlavou bych skonila s trestem za týrání zvíat/. Problém byl, e mu nemohl udlat další krok, protoe bychom v rašelin byli všichni. Pes zachránn a co já! V první ad vytáhnout boty se pkn ekne, he provede /pedstava, e je tam nechám a budu auto ídit bosa, nepijatelná/. Boty vysvobozeny a poslední fáze záchranné akce nastala, jak ven? Naštstí jsem  mla trekové hole, jak se hodily! Pedat je, kadý uchopit jeden konec, dlouhý krok a jsem venku. Záchranná akce se zdaila a já vypadala, jako po rašelinovém zábalu v lázních.  Pišel na adu potok, horská bystina, která má i v lét kolem 4 stup, ádný problém a honem zaít oistu. Jak se mi v té ledové vod zalíbilo  je dodnes záhadou, boty vypláchnuty a tak po devné lávce k jezírku. Pohled na nj mi nahradil bahenní i Prieznicovou koupel, krása jaká se hned tak nevidí a pitom ne moc známá.
 

Do konce našeho pobytu jsme navštívili rzná místa, která se obešla bez dalších komplikací /Sloup v echách se Skalním hradem, Modlivý dl, nmeckou itavu, Brtníky /tam pro zmnu hledal dtství mu, kam jezdil na dtský tábor/ a Krásnou Lípu u Rumburka, zámek Lemberk a baziliku v Jablonném v Podještdí/ a další místa, kde cítíte nostalgii  tohoto kraje.
 
Protoe jsem se rozhodla zkrátit intervaly návštv Lue, tak jsme s Kvtou v záí na ní   zamíily /tentokrát bez Timma/. Hora ukázala mén vlídnou tvá na vrcholu zaalo  pršet/ ale cestou zpt se  vyjasnilo a tak i Kvta se mohla kochat krásou Luických hor, které jsem jí pedtím vylíila/. K tomu jsme pidaly návštvu sirného jezírka /tentokrát bez koupele/.
 
Neskutená atmosféra, která na tomto míst byla se vidí málokdy, po dešti odpaující se voda s prosvítajícím sluncem mezi stromy vykouzlily pohádkovou chvilku, moment, kdy si pejete, aby kouzlo okamiku nikdy nepominulo. Do reality jsme se vrátily, ale pocit petrval. Ješt návštva pehrady v Nadji, zajet do Krompachu /k tisu, jeho stáí je cca 500 let jsme se u nedostaly – kdysi u nho byla cedulka s odhadovaným stáí 2400 let/, k tomu neplánovaná návštva mých pátel z dtství /s pohoštním v podob houbové smaenice/ a den byl u konce. Na krásu Luických hor /naštstí ne píliš turisticky peplnných/ nedám dopustit a proto si i letos chceme najít pár dní a vnovat jim je.
 
Text Jana Hozáková
Foto: Jana Hozáková a Kvta Rozntínská
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 30.04.2018  19:26
 Datum
Jmno
Tma
 30.04.  19:26 Jana Lu
 29.04.  22:44 Kvta krsn krajina
 29.04.  21:43 Vesuvjana dky
 29.04.  17:34 ferbl
 29.04.  06:53 Karla I.