Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Kvta,
ztra Alois.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zrychlený tep djin
 
Pi likvidování hromady papír, které se za léta v mém byt usídlily, jsem pišel na kopii lánku, který jsem spáchal o své návštv v rodné zemi v lét 1994. Ten rok ml nco do sebe. Cviil jsem na sokolském sletu, zúastnil se kongresu SVU, tídní schzky ve Slaném, navštívil svou rodinu ve Skurách. Byl to také rok, kdy se vzpomínalo osmdesátého výroí zaátku první svtové války, rok, kdy Bav obuvnický koncern oslavil 150. výroí svého vzniku a Tomáš Bata, ml. svou osmdesátku. A také jsem dostal od mladého praského pítele, advokáta Bohumila Hubálka, který byl – jako student – v listopadu 1989 zmlácen na Národní tíd dárek, kníku Vladimíra Hanzela (v roce 1989 osobního tajemníka Václava Havla), “Zrychlený tep djin”. Kníka má být skoro pesný pepis jednání mezi delegací Obanského fóra a pedstaviteli moci, komunistické vlády a strany. Pi etb jsem valil oi. Vybral jsem si pro svj shora zmínný lánek nkolik citát ze schze konané 5. prosince 1989 v úadu pedsednictva vlády, jí se zúastnili -mimo jiné – vedle Václava Havla a ministerského pedsedy Ladislava Adamce, Petr Pitthart (pozdjší pedseda vlády R), Jií Kian, scenárista a autor kníky, hudební publicista Vladimír Hanzel. Pi schzi se zástupci fóra snaili pesvdit tehdejšího komunistického ministerského pedsedu, aby pekonstruoval vládu a zstal jejím pedsedou. Pak jsem kníku bu nkomu pjil, nebo ji nkam zašantroil, co se mi skoro podailo i s kopií citát z ní.
 
Hanzelovu kníku mi pipomnla vzpomínka na Václava Havla, uspoádaná ped Vánoci Zuzanou Hahnovou, pi ní byl promítán film “The Velvet Revolution” za úasti reisérky Fern Levitt. O událostech koncem roku 1989 (krom uspokojení z konce komunistického reimu) jsem toho nikdy moc nevdl a z toho, co jsem vdl, jsem hodn zapomnl. Aktivita prezidenta Václava Havla pi jeho torontské návštv v únoru 1990 mn v luštní sametové rovnice nepomohla. Ve filmu Fern Levittové jsem vyjeven pozoroval, jak se lenové Havlovy vlády pedstavovali odstupujícímu prezidentu Husákovi (já se ve své jednoduchosti domníval, e Husák pedstavoval vládu zla, proti ní se národ pozdvihl (alespo studenti to udlali) a tyrana smetl. A pak jsem ve filmu vidl Václava Havla písahat vrnost socialistickému eskoslovensku (akoliv politologové a historici dlají rozdíl mezi komunizmem a socializmem, komunisté a krajní pravice je zamují). Take zaínám pomalouku chápat, co se v mé rodné zemi dlo. Pomohly mi i zmínné citáty z knihy “Zrychlený tep djin”, o které – jak jsem etnými dotazy zjistil – prakticky nikdo neví:

 
 
Hanzel : Máme to chápat, e vy nebudete…?
Adamec : Ne, nebudu (plácnutí dlaní do stolu).
Havel: Vy nebudete ministerským pedsedou?
Adamec (rezolutn): Ne!!!
Hanzel: To bylo tím eeno.
Havel: No, to ovšem jsme nepochopili, aspo já teda.
Adamec: Tak to musíte pochopit.
Havel: Vy jste to pochopili?
Kian a Hanzel: Ano.
Havel: Já jsem to nepochopil. To mní ovšem celou situaci.
Adamec:  No tak se nedá nic dlat. ijeme ve zmnách.
Havel: Ano…
 
Havel: …My jsme se domnívali, e vládu budete pekonstruovávat vy.
Adamec : Ne.
 
Havel: My bychom to aspo… s panem premiérem jsme se domlouvali na formulaci, e my jsme pedloili své návrhy na rekonstrukci vlády. Panu premiérovi se zdálo, e s tmito lidmi a s takto strukturovanou vládou neme pracovat, a proto podal demisi. Je to tak?
Adamec: Ano.
Pithart: Vdy já jsem se vás ptal, jestli jsou to uritá jména nebo poet lidí.
Adamec: Ne, já neuhnu od toho – podmínky, které vy dáváte, jsou pro mne nepijatelné. (Bouchnutí kávovým šálkem do stolu).
Hanzel: Pane pedsedo, v em jsou nepijatelné?
Adamec: Ve všem.
Havel: Ve všem?
Adamec: Ve všem.
Havel: Ve všem?
Adamec: I v lidech, i v systému. Pedseda vlády musí mít právo si vládu sestavit podle svých pedstav. Neme dlat vlády podle toho, jaké jsou nátlaky. To nejde. A to dlá nkdo jiný, kdo to bude tolerovat. Já to bohuel tolerovat nemohu.
 
Hanzel: Povaujeme to opravdu za nedorozumní. Neberte to tak, e jsme vám pinesli, jak má vláda vypadat.
Pithart (tiše): Ne.
Hanzel: To jenom naše ochota, kdybyste nevdl teba v uritém resortu a poádal nás o to, jestli nkoho meme dodat, tak jsme schopni ho dodat.
 
Adamec: V tomto parlament je dvaasedmdesát procent komunist a kde já mám jistotu, e mne zvolí? Po verejšku, kdy jsem v Moskv podepsal osmašedesátý rok. Kdo mne zvolí?
Havel: Kdy dostanete naším prostednictvím podporu veejnosti…
Adamec: Tam, prosím vás, oni budou volit, ne vy!
 
Havel: Ale parlament, budete-li mít širokou podporu veejnosti, zvolí spíš vás, ne nkoho jiného. Ne nkoho, kdo vbec nebyl v mocenských strukturách.
 
Havel: Kdy bude mít alternativu teba Adamec – Dubek nebo já nevím kdo, tak zvolí vás pece.
Pithart: Ano.
Havel: A takovou alternativu my pece meme vytvoit.
 
Havel: Dobe, povaujete teda za reálnou – já mám pocit, e ešení s tím, e vy byste byl prezidentem a Sacher pedsedou vlády a ml volnou ruku pracovat – to je mladý, dynamický lovk, kterej je navíc náš kamarád. Je z Národní fronty, ústední tajemník lidové strany. Je to pesn prseík –
Adamec: Podívej se, pro mne je nejlepší – já vám to eknu upímn – zítra podepsat demisi a ahoj.
Pithart: To jist, jist.
Adamec (rozšafn): sednout si s váma na pivo, tam v šenku U Sojk a vypít si pivko –
Havel: Na rybárn.
Adamec: a diskutovat spolu. Budeme se bavit o literatue, já se rád o ní bavím, o divadle, o em chcete.
Havel: Já chodím na Rybárnu.
Adamec: Já nejsem debílek, abych se nemohl s vámi bavit o tchto vcech. Já dokonce to mám velice rád. My jsme se u o ledasem bavili. ili pro mne je to nejkrásnjší.
Havel: Já u to nemohu vydret v té vysoké politice, já u se také tším do své hospody Na rybárn, ale zdá se –
Adamec: Vidíte. ili mn o nic nejde. Jestli máte nkdo z vás tady pocit, e Adamcovi jde o keslo nebo o stl, prosím vás, jste na ohromném omylu.”

 
 
Evropa v prosinci 1989: i berlínská ze u patila historii, jen Rumunsko ješt tímalo (i kdy roztesen) dkladn roztepaný praporec sovtského komunizmu. Ti z nás (rozhodn já), kteí odešli po únoru a dj ve své rodné zemi sledovali z ciziny, si obas pedstavovali hrdinný boj na pomyslných barikádách a slavné vítzství po vyhrané bitv, která zaala  porákou mé generace v únoru 1948. (Jak to opravdu vypadalo, napovídají citáty z Hanzalovy kníky). Havel byl (“na jedno období”) zvolen prezidentem (“rozhodn se mu nedá vytknout, e by se v té dob o prezidentství rval”), pijel do Kanady, kde v únoru 1990 pronesl projev, který pro mne vyznl jako pozvání k rozdlení eskoslovenska (viz sérii lánk Josefa Klímy v Reflexu, a zvláš 5. lánek v ísle z 11. ervna 1991), k nmu došlo o necelé dva roky pozdji. Neekali jsme (a ani si to nepáli), e se komunisté budou houpat na kandelábrech, ale domnívali jsme se, e budou souzeni pedstavitelé komunistické strany a její pochopové, kteí se nejvíc provinili proti lidskosti (to jsme ovšem nevdli, e Václav Havel nabízel komunistickému ministerskému pedsedovi Adamcovi nejvyšší úad v zemi).
 
A jakkoliv, to u je všecko dávná minulost a nijak netouím Havlov památce ubliovat. Konec konc ada lidí, kterých si váím, mi v rozhovoru o Havlov ddictví: nepotrestané komunistické zloiny a rozdlení eskoslovenska ekli, e všecko dobe dopadlo (I kdyby tomu tak bylo, svtí výsledek zpsob, jakým byl dosaen – zapomenutí obtí reimu; rozhodnutí o rozdlení  státu, ani by byl vzat v potaz hlas jeho oban? Ale to je nezmnitelná minulost a co mne do ní vrací, je zvdavost – a také snad ádostivost pravdy: jak to vlastn tehdy bylo? Vdli napíklad studenti, kteí (Jako Bohouš Hubálek) byli policií mláceni na Národní tíd, e nejviditelnjší pedstavitel jejich hnutí nabízí komunistickému ministerskému pedsedovi prezidentský stolec? Je to, co se tam tehdy dlo, skuteností, nebo jen divadelní hrou psanou dramatikem z absurdní školy?
 
Josef ermák
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 19.03.2018  09:39
 Datum
Jmno
Tma
 19.03.  09:39 Bohumil Dky, pane ermku!
 17.03.  13:28 Vclav Je to podobnost ist nhodn?
 17.03.  12:04 oga jankov
 17.03.  09:36 Von