Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Kateina,
ztra Artur.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Tanec kolem hromádky
 
Nebyl to tasák, ani odzemek, ani brejk, ani step. To dotyný ped naším domem jen uklouzl – šlápl do erstvého. Práv jsem šel venit starého rodinného jezevíka, a tak jsem cítil jistou morální povinnost vyjádit se k onomu nevoavému problému, protoe jediný pítomný eventuální pachatel se tváil neten.

„Je toho všude plno,“ ekl jsem moude, namísto: my to nebyli. Kupodivu pán nebyl agresivní ani adresný, dokonce mi ochotn ukázal sloit litou podráku a suše konstatoval:
„Chce to reják.“
„Máte psa?“ zeptal jsem se.„Jo, bobtajla,“ kývl. „S ím kdo zachází, tím taky schází, e jo?“ zasmál se a zmizel naproti ve vratech.
„Hele, chra t pámbu tady…“ nasadil jsem ostrý tón a hnal psa v zájmu zachování tajle jeho i mé z Karlína od naší spisovatelky do parku na Letnou.

Tam se toti zistajasna na jeho zaátku i konci objevily (jak je asi v nóbl evropských parcích zvykem) jakési ohrádky z moené kulatiny, vysypané pískem, a aby nedošlo k omylu, i s cedulkou s obrázkem pejska jako od apka – psí hajzlíky na úrovni. Jen nevím, jestli všichni ti, co tu hafají a lítají jako zbsilí, je kapírují a povaují si je.

Ten mj ne. Ví sice pesn, co máme na programu, na ulicích a chodnících se chová disciplinovan. Pestoe se mi za léta se mnou proitá podobá (je v rámci svých psích pedstav istotný, ba dokonce ho podezívám, e okoukal ode mne i jisté estetické cítní, take vyhledává pro onen akt kouty tmavé a plochy nefrekventované), poád se mi nedaí vysvtlit mu úel onoho útulného zákoutí. 

 

Pro?

Pedevším je nutno akci pesn naasovat – aby to na nj pišlo práv tam. Proto ho vedu na vodítku, a i tak se dvakrát chystal u u, nemaje monost odbhnout stranou.
„Fuj, tady ne!“ pokáral jsem ho. Podíval se nechápav, co ho najednou citýruju, kdy je to vyzkoušené a funguje to spolehliv, najm pak od doby, kdy pešel na granule.

Konen jsme se ocitli u ohrádky. Postril jsem ho dovnit, odepnul vodítko a drazn naídil:
„Tady se vyka!“ Stál a nejist se rozhlíel.
„Tak dlej, no,“ pobízel jsem ho. Nic. Lelkoval. lutý neposkvrnný písek ho nemotivoval. Jen uprosted leel jediný exponát – pod rovým kapesníkem.

Strnul jsem. Byl to dsledek ísi krajní nouze, nebo njaké zoufalé panice nezbylo ne jít svému milákovi píkladem?
Trochu mírnji jsem opakoval: „Tak to zkus.“ Marn. Stál tam jak exot v manéi, co zapomnl svoje cirkusové íslo.
„Nedá se nic dlat, pokáme si,“ ekl jsem výhrun a sedl si na lat. Dlouho jsem nesedl, tlaily. Starostliv na m civl a pešlapoval.
„Tak jdem,“ ekl jsem rezignovan a mnul si pozadí. Šastn zahrabal, vybhl a ouchal ohrádku. Asi se ním inspiroval, protoe se k mému úasu typicky nahrbil – a udlal to… jene vn, ne uvnit! Chvíli jsem váhal, jak se zachovat. Pochválit? Za co? Ulomil jsem tedy klacek, „TO“ na nj napíchl a spustil do písku v ohrádce.
„Koukni, kam to patí.“ Loupl po mn oima: no bóe, to je cirát s hovínkem – ty taky chodíš kadit za plot? – otoil se a kráel pry. Kroutil pitom zadkem, a mu ocas poskakoval – to pacholek dlá, kdy m nebere.

Stránky.

„Nemysli si, e tohle je konec,“ vypálil jsem za ním.

Chodíme a    zkoušíme. V kapse nosím odmotaný kus toaleáku – co kdyby píklady pece jen táhly?

Epilog
Jak najednou se ty hajzlíky objevily, tak náhle zase zmizely. Moná byly postaveny naerno, píslušné radnici nebyla vas pedloena projektová dokumentace a chyblo i dobrozdání mstské veterinární komise o jejich vhodnosti s ohledem na psí psychiku. Na tu lidskou zase patrn negativn psobí plastové kadikoše na psí – ehm – i ty zejí prázdnotou.
Po svém to vyešil Derik – je u v psím nebi. A jak tam lítá – ví Bh a trochu já.
 
František adský
* * *
Fotokolá © Marie Zieglerová
Z knihy Václava idka a Blanky Kubešové “Kolja… to neznáte mého psa!” 
Míšenka, krasavice z Pekingu (Blanka Kubešová)
ivot na psí kníku (Václav idek)
Vildóóó k noze! (Václav idek)
Naše Jessy aneb vliv psa na polidštní lovka (Jaroslav Vlach)
Mj pes má rád drobeky…(Vlastimil Brodský)
Pro nkteí dvounoci ijí na psí kníku? ! (Václav idek)
Jak si psi ochoili lidi (Jaroslav Kovaíek)
Psí rozhovory (Josef Fousek)
Louení se psem (Jaroslav Kovaíek)
Mj ivot s fenkou Anny (Petr Hromádko)
Mla Kolinka obdivuhodnou duši? (Emilie Krulíková)
Bojare, Bojare…! (Radovan Lukavský)
Medvídek, Montík a kolekái (Blanka Kubešová)
Nesahejte na nj, patrn má blechy! (Pavlína Filipovská)
Hajný ve slubách ertíka Bertíka (Zdenk Hajný)
Láska na první pohled (Ctirad Pánek)
Óda na Kaenku (Jana Reichová)
Moje baby Jesty (Stella Májová)
Moji pejskové  (Miloš Nesvadba)
Andulka, Fanynka, Boenka (Soa ervená)
Vzpomínka na Neru (Miloslav Švandrlík)
S tím Švandrlíkem musí bejt švanda (Miloslav Švandrlík)
O psí cestománii (Václav idek)
Nuda?... aneb Chlapeek a jeho štteek (Václav idek)
Objevilo se štn (Marta Kubišová)
Mají netopýi psí duši? (Kvta Fialová)
Rufík a Všichni moji dobí rodáci (Vojtch Jasný)
Jen rolnika cinkla a on tam stál...(Marina Huvárová)
Náš Profesor (Alice Frostová)
Parák (Milan Dibák)
Jakub a Cedrik (Zuzana Trankovská)

Psí láska (Olga Wister)
Nudle dlouhá ušatá (Blanka Kubešová)
Méa Béa (Eva Stíovská)
Felísek z TURISTY (Svatava Pátková)
Pes, bytost záhadná (Jií Suchý)
Jak se pavouk Macek do Kolína vrátil...(Václav idek)
Já na Macka a Macek na mne...(Václav idek)
Tak to je pkná sviárna! (Václav idek)
Moji milí Lupinové (Ondej Suchý)
Tanec kolem hromádky (Františel adský)

* * *

Objednávka v hotelu
 


Majitel psa napsal majiteli hotelu: 
"Váený pane, rád bych se ve Vašem hotelu ubytoval se 
svým psem. Je slušn vychovaný, neštká a nepidlá 
obsluze ádnou práci." 
 
Majitel hotelu odpovdl:  
"Váený pane, svj hotel provozuji u 25 let. Za celou tu 
dobu mi ádný pes  neukradl runík, osušku, upan, 
toaletní papír ani píbor i obraz na zdi. 
  
Ani jednou jsem kvli psovi nemusel uprosted noci
volat policii nebo záchranku, protoe se opil a ublíil sob nebo
komukoliv jinému. Ani jednou jsme kvli psovi nemuseli malovat
pokoj, protoe by ho pozvracel. 
Váš pes je tedy v mém hotelu vítán.
A pokud se za Vás zaruí, mete pijet s ním." 
 
***
Fotografie psa © Michael Zidek


Komente
Posledn koment: 23.10.2017  18:11
 Datum
Jmno
Tma
 23.10.  18:11 Von
 23.10.  13:17 Vesuvjana dky
 23.10.  09:23 Ferbl.
 23.10.  06:18 Bobo :-)))
 23.10.  06:15 Kamila