Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Johana,
ztra Bohuslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Humor a upímnost
 
áry, máry, fuk – a je tu áryfuk! Není nic snadnjšího, ne udlat rozhovor s nkým, kdo krásn a vtipn aromaluje. Mj plán zní takhle: zatímco já poloím pár zcela primitivních otázek, áryfuk se bude vait a smait, aby ze sebe vykesal inteligentní a zajímavou odpov a ješt k tomu bude muset nakreslit obrázek, protoe ho o to poprosím. Napsala jsem áryfukovi, e se tším, jak spolu ten rozhovor sfouknem – a on na to:
 
Taky se tším, i kdy kvli hósipu u nevím na co, ale urit se tším na kadé nové ráno a doufám, e se ješt probudím, tším se na kadý enský úsmv a myln se domnívám, e patí práv mn. Na rozdíl od Tebe se netším na rozhovor, nebo bude zveejnn a sebere mi duši i dobrou povst. Co nemá naprostou spojitost s Tebou, naopak bych prokecal u skleniky (kdyby nebylo metanolu) v Tvé pítomnosti klidn celý veer. Jene ten rozhovor nebude s Tebou, ale prostednictvím Tebe s novinami, co je tetí osoba, a to nemám rád. Já nejsem ani známej, ani krásnej a inteligenci jsem ztratil u pi porodu. Proto nevím, pro psát zrovna o mn. Navíc si o mn peteš njaké ty drby a pak do mne zaneš šourat. No, nevím, zda se po takovém bezkontaktním šourhovoru ješt budu na Tebe tšit. Ale doufám, e po pípadném otištní a kritice se ješt budu tšit na kadé nové ráno.
 
Hmm, docela m prokoukl s tím šouráním, tak zanu radji s ním jednodušším. Kdy jsi vlastn zaal malovat? ptám se.
 
To vím najisto pesn, velmi skoro. Mamnka pravila, e som byl ešt v postýlce a u nevdla, ím a tenkrát napchala, ale já byl zosraný jak latrína. Máal som v tom ruky a šmáral po postýlce. Mamnka spráskla ruky a pravila: marjapanno, co to šmáráš? A já na to hov… A tehdy u bylo zasíté seménko po druhé (po prvej dy sem vzniknul) a od tej doby sa a to drí. Aj onehdy sa a známý ptá: co to tvoíš, a já e ho… Tak to s moje zaátky. No ale to tam asi nedáme, co?
 
Ale jo, dáme, ádný strachy, lidová tvoivost. Ale kdy u jsme u tch dtí, prý nerad poítáš ty svý, to m zajímá, protoe ást Tvé tvorby je urená práv jim. Našla jsem teba texty urené Tvým dcerám. Kolik je té nejmladší?
 
O dtech Ti psát nebudu. Ty bys to pouila a nevím, esli by sa jim to zamlvalo, e sa píše o nich bez nich. A dyby jim to vzalo dušu, tak jak mn, tak by sa o nás potom pravilo, e sme bezduchá rodinka. Nkdo by pravil, e zme hlpí, ale moje dcka s velmi chytré, a si pravím, esli s moje – no, ale musíja by moje, dy sem na n platíl, no ne? O dtech Ti povím enom tolik, e s to jediné, na co su pyšný. A také na jejich matky, e je vychovaly aj beze mne. Jako otec su nanic. Kamoši mi pravili kukaka, snesu a ulétnu. Najmladší Amirah je desa rokou, Amirah sa znaí v arabštin princezna a nikde sem nenašel, kdy má svátek, tak ho slaví s o rok starší Sarah. Ale zase som zjistil, dy sem tak hledal, e je jediná v republike so jménem Amirah. Dy tak nad tým premýšlám, tak je to vlastn jediná u nás v republike úradom potvrdená princezna. Do rici, bude problém zo enichom!

A na své kresby pyšný nejsi, aspo na jednu, úpln trošiku, v koutku dušiky?
 

Dvico, kadý de sa uím nco nového. A sa nauím šecko, tak budu pyšný pytel a budu mt nafuený pysk.
 
Dobrá, tak tedy obrácen, co jsi tedy v kreslení nejvíc podlal?
 

Ty sa, cérko, ptáš jak nejaká reportérka. Co je to za hlp otázku, co sem podlal za kresbu? Copak su CNC automat? Kadý den nco pos…!
 
Opravdu? To by m tedy moc zajímalo, jak vlastn vypadá takový Tvj prmrný den…
 
Ráno sa obudím asi tak ve dvanáct. Vyndu pred jaskyu a du sa oprat do studánky. Osuší a vtr. Pak si vezmu kru zo stromu a z ohniša uhlíky a du malova. Po cest zbîrám bobule ke snídani. Na obd zajdu k trpaslíkom, tam dycky neco ostane. Pitem píchnu Snhurce sérum proti jedovatým jabkom. Pak zajdu za dd Vševd šmárnt mu zlat ti poslední vlasy, co mu ostaly. Potem zajdu k Hastrmanovi našmárat mu hrnéky. Naveer sa zastavím na blatoch, gde hodím za spvu Hejkala taneek z rusalkama a du spat. No a tak vypadá mj den.
 
To u rovnou meš bydlet s medvdama.
 
Za medvdama nepudu. Posledn du lesem a v káku si to rozdávaj dva medvdi. Jak a zmerili, chceli a zabi, abych to nerozkecal. Toš uháám a vletím do rybníka, abych sa tam schoval. Medvdi šmátraj pod behem, chytíja rybu a ptaj sa: rybo, nevidlas áryfuka? A ryba: ne, ty buzerante. Ne, ne, já nemou za medvdama.
 
Aha. Hmm, zajimavé. Tak te u m asi ván neme pekvapit Tvá odpov na následující otázku: Jaká byla Tvoje nejpodivnjší zakázka i zákazník?
 
Toš nevím, kerá zakázka byla najpodivnjší, u nekerých aj sranda bola. Jednc tebas sem došél šmárat jednu robu jako akt. No, roba, ona to byla poádná roba, dobrých sto padesát istej váhy. Vím to dobe, lebo mi stpila na nohu a rafika sa n zastavila na sto padesáti. Baba byla samá pra a hne mi zaala naléva. Majster, dajte si jednu, dajte si druh a majster, nezaksnul byste neco? Tebe bych zaksnul, babo, pravím si, ale doktor mi zakázal tuné. Dy u sem byl nacimbaný, e sa n pomalu zaala lbyt, došlo k temu, kvlivá emu mi tak nalévala. Donésla obrázek, u ani nevím od keho, ale uju, e to bylo od Hynaisa. Drobuká víla na tenukej vtvy. Pán majster, takto by som chcela. Slatká, co do a nalévala, sa razem pemnila na Fernet. No, ale jest sa mosí a bez penz si chleba nekpíte, tak sem maloval. No, maloval, nakonec som ju našmáral jako flaxu na prkénku. Cérko, akal som, e a bude alova a mám po penzoch. Dy to pozrela, zaula sa ehonit tak, a som sa bál, aby ju nešvihlo, lebo nemala havarijn pojistku na šlaka a já si povinné ruení za svoje šmáranice také neplatil. Nakonec sa šak z baby zrodila fajná dvucha, co ádn pru nepokazí. Zaplatila vjac, ne zme boli dohodnutý. Skamarádili zme sa a ešt som ju párkrát šmáral a ani sa neptaj jak, ale srandy kopec.

 
 
Já u se bojím zeptat, co z toho zase vznikne. Tentokrát by to ale mohlo vyjít, jen nahodím udiku… Njaký as jsi pracoval jako kastelán, to také není moc obvyklé povolání.
 
A toš kastelán, to bylo tak, robil sem v mzeu také to konzervování a reštaurování a na Úsov bolo treba nového kastelána, lebo tam robila kastelánku roba, co tam slila ešt za Lichtenštejna. No a ponvá Úsov je plný vycpanin a a jako kadého arodja bavili ši, hadi a jiná hav pozemská, toš tam dali a.
 

No, vidíš, jak nám to pkn jde, konen nco z reálu… A jak vbec zaala Tvá práce “na volné noze”?
 
Toš z mojim odchodom na voln nohu to bylo tak: jednoho da som si praví, dy s t poctiv prac neco neurobím, tak ešt umu bohatý a po svej smrti budu neslavný. A jak tak pemýšlám, jak to s t chudob a sláv urobím, napadla a velká myšlénka: opustím istoty a dám sa na voln nohu, kter som ml za týmto úelom schovan. A jak sem praví, tak sa aj stalo a do dneskáj su pekn chudý a tším sa na posmrtn slávu. Enom abych sa teho dokal.
 
Enom abych se já dokala ješt njaké normální odpovdi. A hele, u dokonce chytám od Tebe tu prapodivnú hanátinu! Je to vbec hanátina, není to spíš áryfukovina?

 
 
Bu ráda, cérko, es chytila hanátinu, znám horší nemoce. Navíc to není hanátina, to je e mojí babiky, kerá sem pišla z Moravského Slovácka a na stáí plantala šecko dohromady. N sa to lbilo, toš som to rozvíjal dalej.
 

Ale kvli Tvojí babice Ti áryfuk neíkají, e ne?
 
Móeš mi pravit aj zdrobnlo urymury.
 
Dobe, urymury, jak tahle pezdívka vznikla?
 
áryfuk sa zrodil za mojho trojroného pobývání ze šermíama na hradoch, gde som chodil v mnišskom. Vtšina z nás ani neula, kdo co je v civile. Tam sme byli šici v jiné asoprostorové dimenziji. Tam sme byli kovái, ezbái, rytíi, arodji, kurtizány, šlechtiny… Spoleenstvo starých as a legend. Ludé kolem chodili, usmívali se a nikemu neprišlo, e sa chováš jiná. Stáli v hlcích kolem a dívali se, jak tvoíš, diškutovali s teb a byli to ludé rozdílných verstev a mnozí radi, i dy jen na chvílu, s teb zapadli do spoleenstva. No a te dy si k tomu mému mniškému pridáš aj medovinu, rozcucháš vlas a najeíš bradu, kamaráti ti hned najd pezdívku. A to není jediná, asto mi pravili taky Mrakomor, kvlivá koenému širáku, co sem nosíval, nebo Krakonoš, Templár a posledních pár let Gandálf. Ale mn to nevadí, lepší dy ti ludé vymýšlaj pezdívky, ne aby ani nevdli, e vedle nich iješ.
 
To je fakt. Jakých vlastností si na lidech nejvíc ceníš?
 
Humor a upimnost. Je píjemnjší, dy a nkdo upimn pošle nkam, neš dy ti jiný s dstojným výrazivem le nebo mae med kolem huby.
 
A to by, myslím, mohl být krásný závr našeho šourhovoru. Jsem toti u celá oáryfukovaná, ponvad se to njak zvrtlo a nakonec jsem se zpotila víc já ne Ty. Zkrátka nemáš tu pezdívku nadarmo, love! Veškeré mé arodjnické kursy jsou na Tebe píliš krátké. A to jsem si íkala, jak to s Tebou bravurn zvládnu!
 
No, také sem znal jednu tak arodjnicu, hádala z gulí, eneme k temu potebovala kadý de iného chlapa… A ja mám také gulu z kišála a obas do ní skknu, co nového. To onehdá došel za mn jeden, co mu pravíme Magor a hne na a: kukni, co a aká. Toš jak sa ftom zane mlha válat, pravím, tak je to puštné. Sedíme takto u krbíka a jak to fajrovalo, tak sa mu zaaly pai fusakli. Jak tak ten jeho iperit stpal kolem teho stola, zavéskal: Miro, utkaj sem, šak u hraj!
 
áryfuku, dost!
 
o to? Na miesto slov taká vyškéená papula. Ale Ty máš peknuk papulku. To sem m kamoša a ten ml robu, co na Mikuláša chodila bez masky namísto erta strašit velké décka (malé by to zabilo a staré rodie také ped zamykali do komory, bo sa báli, e píd o jejich dchod). A dy pak tuto krakaticu, jak zme jí pravili, vpustili na ty najhorší grázle, tak ešt pol roka neceli na kení ani pout. Pravda, bolo aj takých pár, co po proitom šoku aj kit doma dostali povolené.
 
Smju se tak nahlas, e sousedv pes z toho zaal škytat, nebo moná štkat, ale u nj se to nepozná, protoe je menší ne grapefruit, kadopádn to dlal tak nahlas, e te je celý náš panelový dm vzhru, pestoe u je k plnoci a já se kvli tomu budu muset zpovídat na schzi vlastník jednotek. Take ne to dopadne ješt h, díky za rozhovor, urymury, ale pro dnešek u opravdu koníme. A jeliko z Tebe solidní informaci prost nevymáknu, pidám o Tob pár svých vlastních slov, aby tenái mli monost pochopit, e krom té roztomilé úchylky s moravskoslováckým humorem bys mohl být naprosto normální, nebýt té neuvitelné kombinace obrovské kreativity a skromnosti.

 
 
áryfuk se vyuil jako skláský výtvarník, ale v praxi vyzkoušel mnoho jiných více i mén obor. Byl a je mj. restaurátorem, konzervátorem, sochaem, malíem, šperkaem, básníkem, humoristou, pstitelem bonsají. Pracuje s papírem, devem, kovem, sklem i pírodními materiály, virtuáln té zvládne 3D grafiku. Zkrátka je to kreativec tlem i duší, a kdy nco dlá, tak poádn. Jeho práce se nejene mnohokrát vystavovaly, ale mnoho se jich prodalo do celého svta, jen o tom nerad mluví. Je toti natolik nefalešn skromný, e se zuby nehty bránil i tomuto rozhovoru, který by ml ostatním ukázat, e tady je a e velice rád pijme objednávku na obraz, sochu i teba ilustrace do knihy. Nesnáší toti reklamu! Je svj, je to opravdový, pracovitý a vtipný áryfuk, kterému kdysi v roce 1955 pidlili v Šumperku svtské jméno Miroslav Šesták. 
 
Renata Šindeláová
* * *
Ilustrace © Miroslav Šesták

Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 04.08.2017  10:03
 Datum
Jmno
Tma
 04.08.  10:03 Miroslav
 04.08.  06:12 Bobo :-)))
 03.08.  20:47 Vclav Velmi zdail rozhovor!
 03.08.  12:28 KarlaA
 03.08.  12:22 Renata .
 03.08.  11:54 Danka Super potenko!
 03.08.  11:20 zdenekJ
 03.08.  09:55 Radek Krsn
 03.08.  09:12 Mara
 03.08.  08:12 Von