Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Simona,
ztra Lucie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Babibajky (36)
 
Seniorský vk dostihl i mne a vnoval mi AS – as na odpoinek po hektickém pracovním období, as na vnouata, na relaxaci nad záhony v zahrad, na knihy bhem let kupované a odkládané bez tení na dobu, a na n zbude as...

Dal mi také monost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou ip a drátk, tím zázrakem dvacátého století. Zaátky s ní mi ulehil dárek – CD s nkolika tisíci klipart. Pi jejich prohlíení se mi zaaly vybavovat rzné záitky z proitých let, které jsem se snaila v nkolika vtách zachytit. To, co jsem bhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávní, nkde skoro pohádky, povzdechnutí, píslibu. A protoe stojí na samé hranici reality a bajky a protoe jejich autorkou je babika, dostaly název BABIBAJKY.
 
Ne kadá se povedla, písní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pesto doufám, e se najde i dost tená, kteí se zasmjí, souhlasn pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v nartnutém dji. Peji všem dobrou náladu.
 
Mara
 
* * *
 
Jéiš, tak kde máte njakou tu pohádku? U jsem celej ušlej, nohy m bolí, hlad mám jako neuznanej spisovatel, nikde ádná princezna a do jeskyní abych platil vstupný! Naposledy jsem se zastavil v Punkevní, ale bylo tam tak zima a vlhko, e jsem radj vzal roha, to by mn tak scházelo, dostat ješt regma nebo ten, no jak se to jmenuje, jo, išijas, co mla moje prabába, co ta si vytrpla! A z vnýho pití aje jí úpln vyhaslo v tlam, ani vohýnek u nezapálila! Jako co bych chtl? No, staila by mn malá suchá jeskyka, kam by nikdo nelezl, as od asu by mn njaká pkná holka mohla pijít peíst pohádku a lidi, místo aby pálili krávy v kafilérkách, by mn je mohli dávat jako prezent. A co já za to? No, kdyby bylo poteba, šel bych sem tam nkoho postrašit, teba starostu, co kašle na lidi a hrabe jen pro sebe. Co vy na to?
 
* * *
 
V jedné staré chalup na kopci mezi lesy mají okno. U vás slyším, jak íkáte „No a co? okno má kdejaký dm, dokonce i stará ratejna, pro by je nemohla mít tahle chalupa?“
Jene, milánkové, to není jen tak ledajaké okno, kterým kouknete ven a vidíte zakabonné nebe nad mstem plným smogu a stejn zakabonné lidi, kterým se v nm tko dýchá, a proto si na spravení nálady honem zapálí další ranní nikotýnku.
To okno je kouzelné! To okno chce svým lidem dlat jen dobrou náladu. Je nateno zelenou barvou pírody, a kdo se jím podívá, vidí modrou oblohu s blavými mráky, lehkonohé bízky na kraji temného lesa, rozkvetlou louku vonící jako nejdraší voavka, zajeí rodinku v zarosené jetelin a vysoko na obloze krouící kán. A vdní obyvatelé horské chalupy svoje kouzelné okno zdobí kvtinami, aby i oni jemu udlali radost.
Zajete se na to okno podívat aspo o prázdninách, bude se líbit i vám. Urit! Uvidíte!
 
* * *
 
Lidi, lidi! To neznáte lidi! Jo, bejvávaly doby, to si pamatovala ješt moje bába, e je ráno z celý ddiny posbírali a vyvedli na pastvu tam na ty louky pod lesem. To byla lebeda! Tráva hustá, šavnatá a jen kupkala. Pak se zalehlo do stínu a dlalo se mlíko. A kdy  se veer vracely do chlíva, nemohly vemena ani unést, tak byly plný.
Jene tohle moje máma znala u jen z vyprávní. Lidi si jich njak pestali váit i co. To jim hodili do labu pár kopek ucuchtaný povadlý trávy, hnj kydali, a kdy nebylo kam lehnout, a protoe bylo mí mlíka pi tom jejich „starání“, nalili do konve pár litr vody od pumpy, co stávala u hnojníku.
No a my dneska u ani nevíme, jak vypadá slunko, místo slámy máme pod paznehtama eleznej rošt a o tráv se nám jen zdá. Cpou do nás jakýsi nechutný granule, mlíko máme ídký a je ho málo, kdybysme jím mly ivit vlastní telata, nejspíš by pošla. A z toho ze všeho jsme u doopravdy šílený! My, krávy!
 
* * *
 
Frní Filda z kopeka, a mu drní koleka, do pedál šlape piln, dom míí neomyln. Máma obd nachystala, no ta by mu pkn dala, kdyby slovo nedodrel a cestou se nkde zdrel. Vítr provívá mu vlasy, slyší jen andlské hlasy, co mu kolem uší sviští, šuškají, co  na nj eká v  zátoin píští.
Honem brzdi, milý hochu, a nebouráš ani trochu tam do toho autobusu, nedostal bys za to pusu! Vrátíš-li se dom celý, budeš moci zase zítra pes Marušky pkn z jitra stinným lesem na Maják. No a víš, co bude pak, po silnici zase dol ty i kolo pkn spolu. Pevné svaly na nohou k vítzství ti pomohou, naplníš si taky plíce erstvým vzduchem, a tak více nemoci t nezmohou.
 
* * *
 
Konen dozrály tešn chrupky a nastal závod s asem. O em to mluvím? Copak to neznáte? Z dalekého i blízkého okolí se na tuto pochoutku slétnou špaci a kosi, ba i sýkorka si piletí taky obnout, aby o nco nepišla. A pokud si sada nepospíší se sklizní, málem na nho nic nezbude, protoe poasí je letos na pelomu jara a léta velice nevlídné, pršavé a pichladnlé, slunených dní málo a to se a moc zamlouvá ervíkm spokojen si ijícím uvnit sladké tešinky. Ovšem o to víc pak chutnají ptactvu nebeskému.
Pokud se tedy podaí otrhat nkolik košík (pro zbytek si vylezou dcka sama), zane shon v kuchyni, drhnou se sklenice, taka na poslední chvíli skoí pro poádný pytlík cukru a pak ho vyenou, aby nezavázel, a enské zanou arovat. Veer je celý dm provonný sladkou vní zavaenin a demu, naplnné sklenice chladnou ve špajzu na policích, ekají na zimu a tší se na mlsálky. Vdy taky takový zlatavý lívanec s tešovou marmeládkou, to je paneku NCO!   
 
Marie Zieglerová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 11.03.2017  23:37
 Datum
Jmno
Tma
 11.03.  23:37 Vesuvjana dky
 26.02.  10:36 Mara OMLUVA
 26.02.  06:09 Bobo :-)))