Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ji,
ztra Marek.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jiný kraj, jiný mrav- íkává se. A je to pravda. Kdy jsem poslouchala vyprávní Martina Starého, byla to pro m taková zvláštní pohádka z „jiného svta“. Ten rozhovor kdysi zaujal tenáe Naší rodiny, teba zaujme i vás.
 
Hvzdy nad Sumatrou – Jak zachránit ohroené ptáky  
 
Pan Martin Starý je milovník a ochránce pírody. Ped nedávnem se vrátil ze Sumatry, kde se zapojil do projektu na záchranu sojkovce dvoubarevného, ptáka, jeho jediným domovem jsou pírodní lokality práv na tomto indonéském ostrov.
„Sojkovec není jediný, komu hrozí na Sumate vyhubení,“ íká. „Pro záchranu tamní pírody není za pt minut dvanáct, ale spíš za minutu dvanáct. Ale vzdávat se to nesmí.“
 
Pro práv tento pták stojí na pokraji vyhynutí?
V této oblasti není rozhodn sám. Lidé tu nejsou zvyklí pírodu šetit, vbec si neuvdomují, co mohou svým nešetrným chováním zpsobit. Sojkovci jsou závislí na prostedí pralesa, a toho v poslední dob rapidn ubývá. Domorodci je promují v kávovníkové i banánové plantáe, rozsáhlé plochy jsou káceny a vyuívány k pstování palmy olejné, její vzrostlá kultura nií druhovou rozmanitost rostlin i ivoich.

 

Druhým dvodem je zdejší tradice ptánictví a chovu pták. Tak jako u nás zdobí okna muškáty, v sumatránských rodinách jsou to klece se zpvnými ptáky. Prodávají se na trzích a pytláci i pekupníci si s jejich získáváním hlavu nelámou. Je to pro n velmi výhodný obchod.
 
Je sojkovec ním výjimený?
Je oblíbený hlavn proto, e je to krásný, pomrn velký pták, který je navíc  velmi uenlivý a umí nádhern zpívat. ije ve skupinách, a pokud se podaí chytit jednoho, není obtíné dostat ani ty další. A tak v nkterých lokalitách populace úpln zanikne. Velká ást chycených pták uhyne -  stresem, pestanou pijímat potravu, ale i fyzickým strádáním. Chytáni jsou na lep, take se jim vtšinou odtrhne ocas, v malých klecích se utluou.

 
 
Co s tím?
Ped dvma lety vznikla pi ZOO v Medanu, co je milionové msto na severu Sumatry, nadace ISCP (Indonesian species conservation program) na záchranu sojkovc. Jejím cílem je zmapování populace, její przkum a pozorování. Dleitým úkolem je chycené ptáky odkupovat, vymovat, nebo s pomocí správy národního parku i policie zabavovat a vracet je do pírody.
 
íkáte vymovat?
Je to takový jednoduchý nápad. Vzácní sojkovci (mimochodem, za posledních deset let klesl jejich poet ve volné pírod na tvrtinu) by mohli být vymováni za stejn krásn zpívající a zárove nikoli ohroené kanáry. Je vdy lepší se po dobrém s domorodci domluvit.  Dalším velmi dleitým úkolem projektu je ekologická výchova místních obyvatel.

 

Pesvdit je, aby nechali ptáky ít ve volné pírod, aby neniili pralesy, které jsou jejich pirozeným prostedím, aby neodhazovali odpadky, kde je napadne. Nadje je v mladých Sumatráncích, kteí se snaí o propagaci šetrného souití s pírodou mezi staršími domorodci.
 
A jak jste se k projektu dostal vy?
Mj kamarád il a pracoval v Jakart a tady se seznámil s lidmi ze ZOO v Medanu, se kterými nadaci zaloil. Pomohl pak i s propagací u nás, v esku se pipojila ZOO Liberec, ale i dalších nkolik evropských zoologických zahrad, nap. v anglickém Chesteru. Sehnali peníze, zaali s budováním základny. Kamarád jako doktorand na Vysoké škole zemdlské v oboru chov exotického zvíectva dal dohromady partu student, kteí vyjeli na Sumatru pomáhat.

 

Nabídl jsem své ruce k dílu, pipojil jsem se k nim. Je to smysluplná innost a poteboval jsem si odpoinout- hlavn psychicky. Zaali jsme stavt úpln od základ, v místech, kde ješt pár msíc ped naším píjezdem byla jen tráva, koví, pustina…
 
 
Co se vám za tch pár týdn podailo?
Vybudovali jsme zázemí – dm na spaní a vaení, uebnu na výuku anglitiny a ekologie, záchod, umývárnu nádobí, postavili jsme první dv voliéry.

 

Do nich umístíme získané ptáky, tady po vyléení vytvoí nové rodinné skupiny a poté budou vypouštni zpt do volné pírody. Pokud bude projekt úspšný, poítá se s jeho rozšíením na záchranu dalších ohroených druh pták. Základna by mohla v budoucnu slouit i studentm jiných pírodovdných škol pi rzných výzkumech.
 
Jak se k vám chovali místní obyvatelé?
Na Sumate jsou lidé velmi pátelští, skoro úsmvné bylo, jak byli udiveni naším pracovním nasazením. Oni sami se do práce píliš nehrnou, pracují jen tak, aby mli co jíst, kde bydlet, aby jim nepršelo na hlavu – tak dv hodiny denn. Nejradji si chodí povídat. Kouí, vyprávjí, ádné starosti si nepipouštjí. Naše evropská honba za penzi, kariérou, neustálý nedostatek asu – to je jim naprosto cizí. Nejsou ochotni dít se, hromadit mamon. Všechno dlají tak, aby to vyhovlo v daný okamik, aby to dalo co nejmén námahy.

 

Obas nás vlastn i trochu zdrovali. Picházeli si popovídat, posedt k ohni, my jsme potebovali pracovat. Protoe tam nebyla elektina, svítili jsme veer pomocí benzínového generátoru a vyuívali jsme toho i k práci s elektrickými nástroji. Zajímavá pro nás byla jejich „mobilománie“. Naši sousedé, kteí nemají elektinu, vlastní nejmodernjší dotykové mobily, které si k nám chodili jednou za ti dny nabíjet.
 
ím je Sumatra krásná?
Víte, jak nádhern, jak úasn svítí hvzdy nad Sumatrou? Není tam tém ádné osvtlení, které by rušilo noní nebe, hvzdy jsou krásn jasné. Kdy jsme veer nemakali a zrovna nepršelo, lehli jsme si na deku a dívali se vzhru. Nezapomenutelný byl pro mne výstup na sopku, nebo teba koupání v íce, do ní vtékaly vaící sirné prameny, vyvrající pár metr odtud. V kadém míst mla voda jinou teplotu- mohli jsme se koupat v teplé, studené, vlané- podle chuti.

 

Navštívili jsme i blízký pírodní park Gurung Leuser, jeden z nejvtších národních park na svt. Je posledním útoištm tém vyhynulých a díve zcela bných sumaterských tygr, nosoroc, orangutan. Velkým záitkem byly azurov modré vodopády, padesát metr vysoké, kde voda s hukotem padala ze skal. Šlo se k nim ti hodiny pralesem. Uchvácen hledíte na tu pírodní scenérii, pak se podíváte pod nohy – a stojíte v odpadcích, které tu zbyly po pikniku ped vámi. Nikde ádný odpadkový koš, nikde snaha udret pírodu v poádku. Dojm mám plno, nádherných i smutných- to kdy jsem si uvdomil tu zkázu kolem sebe… Vtšina místních si ji nepipouští, nechápou, e kdy velmi rychle nezmní své chování, tu nádheru kolem sebe definitivn znií.
 
Jaký mají Indonézané vztah ke zvíatm?
To byl další chmurný záitek, který jsem nemohl vydýchat. Jejich ZOO by u nás byla ihned zavena pro týrání zvíat, podmínky jsou tam hrozné. Ve volné pírod jsou nebezpeím desítky toulavých ps, mnozí koní v restauracích jako tradiní pochoutka, ale ani ti, kteí mají své majitele, nemají na rích ustláno. Nikdo je nepohladí, nenakrmí, nestará se o n. Vyuíváni jsou pouze jako pomocníci pi lovu.
 
Co jste si ze Sumatry pivezl?
Vlastnorun nasbíraná semínka kvtin, ovoce, palem, kamínky na památku. Dvata si vtšinou kupovala tzv. sarongy – sešité pruhy látek, které mohou být sukní, šátkem, dekou. Kluci hlavn pletené rákosové klobouky. Pivezl jsem si ale spoustu záitk.

 

Víte, chtl bych se na Sumatru za rok, za dva ješt jednou podívat. Jak si vede naše základna, jak se daí projekt uskuteovat. A do té doby chci pomoci odtud, z domova. Propagací- máme v plánu prodávat trika s emblémem nadace, hledáním sponzor, dárc.
 
Na co jste se tšil dom?
Kdy je lovk v daleké cizin, zane si váit toho, co má doma. Vím, zní to jako fráze, ale je to pravda. Nejvíc jsem se tšil na rohlík a na to, e kdy cvaknu vypínaem, rozsvítí se svtlo…
 
Eva Procházková
Foto: autorka a archiv Martina Starého
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 22.01.2017  12:12
 Datum
Jmno
Tma
 22.01.  12:12 Vesuvjana dky
 22.01.  09:58 Marta U.
 22.01.  08:37 KarlaA