Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Brigita,
ztra Sabina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsem poznal Josefa Hlinomaze 

Dovolte, abych se pedstavil jako první - psal se rok 1971, já jsem po krátkém angamá ve vlád zakotvil ve Svt v obrazech, zrovna v ase, kdy nás ji tlaili k normalizaním tématm. Tudí jsem se snail zaplnit noviny zábavnými tématy, abych, tak íkajíc, neml as na angaované materiály. 

Vyprávl jsem o staroitnostech, psal jsem o zajímavých interiérech, o klikatých cestách naší ekonomiky, které byly volným pokraováním text, je jsem pedtím psával pro Otu Šika. A také, a pedevším, jsem se scházíval s Josefem Hlinomazem, malíem, hercem, klavíristou a také svérázným a obas nevypoitatelným spoleníkem. 

Vídávali jsme se v dom herc ve Velvarské ulici v Dejvicích. 
Ta ulice tu existuje dodnes a bývala soubnou s tídou Leninovou, tohoto asu tuším Evropskou. Vídávali jsme se vtšinou dvakrát týdn, celý rok, take tch zastavení bylo 104. Zprvu jsme si povídali, komponovali rozhovor, pak Josef napsal pár ádek, vtšinou tukou, a nakonec jsme procházeli spolen text, který dostal výslednou  podobu v redakci. 

Protoe jsem byl ped "vyhazovem", a redakce se za m "ideologicky" stydla, nebylo v textu uvedeno moje jméno - podepsat se sml k fotografiím jen Bedich Kocek. Setkání bývala v podstat ve stejné kostýmní reii. Pan Hlinomaz byl vtšinou v teplácích a v triku. Ta trika byla dvojí - jedno námonické, které si Mistr pivezl odkudsi z Balkánu, druhé bylo reklamní triko s nápisem MFP, co mlo znamenat, e pochází z Mezinárodního festivalu pracujících. Hlinomaz mu dal ovšem své svérázné pojmenování: 
"Mezinárodní festival "prcajících". 

Take se ji úvodem musím omlouvat, e v Mistrov stylu se nebudu vyjadovat vdycky spisovn. Jinak by to nebyl Hlinomaz.
 
Také servis býval standardní - byly to hoiné sklenice, do nich jsme si navaili kávu. A zatímco jsme vedli e, Bedich Kocek fotografoval Mistrova nová díla. Kdy jsme dávali onehdy s Kockem, majitelem dvou zlatých medailí ze svtových výstav, dohromady negativy a obrázky, nemohli jsme nevzpomenout na naše  astá rendez-vous a ješt po tolika letech jsme se bavili  jako za mlada. Tch vzpomínek na Josefa Hlinomaze máme toti oba bezpoet, a obas se divíme, co všechno Pepíkovi prošlo. 

Kdy  doznly výstely srpnové okupace, zeptali se jej napíklad v rozhlase, copak soudí o socialismu. Pan Hlinomaz rozšafn a uváliv pravil: 
"Já nevím, jakej socialismus máte na mysli. Já znám socialismy dva - ten nacionální a pak ten internacionální. Oba dva stojí, dle mého soudu, za pkný hovno a obou nebude jednou ádná škoda". 
Vida - a prošlo mu to. 

Kdy pak vzpomínáme na výroí, poprvé jsem s Josefem Hlinomazem natáel pro rozhlas rozhovor ped tyiceti lety.V tomto ase je to ji ticet let (1978), co milý spoleník zemel ve Splitu. Ponkud pedasn, vezmeme-li v úvahu, e mu bylo teprve 64 let. 
Škoda ho - mohl nás obšastovat svým humorem, historkami a obrázky ješt dnes. Ale te (ne se dostaneme k dalším vzpomínkám), dejme slovo samotnému Mistrovi. On náš tehdejší roní maratón zahájil nevšedním entrée. 
 

TAK TEDY HOVOÍ JOSEF HLINOMAZ
 
Jako odpovídatel na dotazy, které mi budete klást, musím se pedevším omluvit a taky pedstavit. Mám na cokoliv odpovdt, nebo o emkoliv psát. Je to pedevším pokus uplatnit se jako bavitel a pobavitel. Na pouování nejsem fundován a jsem daleko mén ne polovzdlán. Neumím ádný cizí jazyk a mateštinu ovládám taktak - kdoví jestli. A pokud to jde, dlám si ze všeho legraci. Všechno všeciko má svoji legraní stránku. Ale kadá legrace je taky smutná. To ví dneska u kadý dít.

ivím se peván herectvím. Nechal jsem divadla, protoe je to drak. Místo princezen ale ere as. A as, to je ivot. Sehrál jsem nkolik rolí ve filmu a namaloval nkolik obraz (asi sto). Napsal jsem nkolik úvah a nkolik vzpomínek a peetl je v rozhlasu. Lidi mi píšou a telefonují. Nkteré role, nkteré obrazy a nkteré písemnosti psobily na nkteré lidi tak, jak jsem si pedstavoval, e by mly psobit.

Jene nejen Sokrates, i já vím, e nic nevím. A proto jsem bez rozmýšlení pistoupil na tuto listárnu. A tu, milé tenástvo, mám prosbu. Neberte m ván. Cokoliv napíšu, opak je taky pravdou. Co jsem? Idiot, váení. A pro ne? Vdy vrozená mi skromnost napluje m obavami, aby cokoliv napíšu, bylo cokoliv, jen ne pouný, e ano? Dovoluji si nkteré poznatky ponkud zobecovat, nebo všechno, co víme, víme odjinud. Proto všechno, co se ví, se popularizuje. 

A všechno bylo a je ustavin dále a dále popularizováno, a co víme my, bylo pro nás zpopularizováno, a hlavn popularizují se vci nepochopitelné tak, aby jiní, ješt hloupjší ne popularizující populái z toho mála, co pochopili popularizátoi, mohli dále popularizátorovat. 

A tedy i já všechno, co vím, dozvdl jsem z pramen u dvacetkrát a ticetkrát zedných.
 
Kde bych vzal teba tu drzost psát o Einsteinovi a jeho relativit? Kadý, kdo ví alespo zpovzdálí, o co kráí, ví velmi dobe, e já, jako kadý, nemohu z Einsteina nikdy pochopit ani tisícinu. Avšak to, e vyplázl jazyk na fotografa, piblíilo mi ho daleko víc, ne jeho teorie. 

Mn toti u seítání dlá veliké potíe, odítat a násobit je daleko tší. Dlit ale jsem se nikdy nenauil. Absolvoval jsem reálku, ustavin jsem propadal a dlal postupky a reparáty. Hlavn z matematiky. Vím, co je odvsna a pepona a podailo se mi pochopit, eknme, Pythagorovu vtu nebo Archimedv zákon. Nikdy mi ale nedošlo, na co je sinus a cosinus a popotahování logaritmickým pravítkem sem a tam a koukání na ty áreky a íslice mi pipadá jako cvokárna. 

A protoe teba jízdní ád mi pipomíná logaritmický tabulky, mám k nmu takový odpor, e jsem rozhodnut nikdy ho nepochopit. A tak docela drze napíšu, e Sokrates byl vlastn básník, protoe ekl, e ví, e nic neví. Jene Sokrates básníky neml rád. A u jsme u poezie.
Tím slovem myslím nco úpln jiného ne verše. Devadesátidevíti procentm verš nerozumím. A ani se nesnaím, zajímají m jiné vci. Ano, jsem ochuzen, jsem na to blbej. Mohl bych do toho proniknout, jako do jízdního ádu.

Ale ne bych pronikal do tajemství jízdního ádu, rai se desetkrát zeptám, a kdy to jinak nepjde, pojedu omylem nkam jinam a najdu nco, co bych jinak nenašel. A tak s oblibou, kdy je nedlní chvilka poezie, vypínám zvuk a ohromn se bavím. Napjatý recitátor velice zarputile pohybuje ústy a vykikuje na mne cosi. Recitátor bez hlasu je ze všech nejzajímavjší. 
Rozumím sice básníkm. Nkolika. A dávno mrtvým. 
A pece vím, e slova nemusí být jen slova slova.

V lidských monostech není ít ve všech stedech vci. Ve vtšin je pouze na okrajích. 
Jiný píklad. Otevete obrazovku nebo tlampa a ejhle njaký pán tam práv ve jako bejk, anebo dáma vyje a jeí, jako pi muení. A me to být supermoderní anebo starobylý zpv. 

Anebo vlasatec kotletá ve a zmítá se v keích a trpí a huláká a trpí a trpí. Snad nechcete, aby kadý všemu rozuml? ili on poslucha a divák má vdy nkolik moností. Me se dát uchvátit poezií Radúze a Mahuleny, ale me si i pomyslet, kdy Runa proklíná: 
"Ty vochechule, moc mi tady nevi, a ty Radúzi s Mahulenou zalezte si nkam do roští nebo do jeskyn, vyfláknte se na perverzní matinku, udlejte si pohodlí, nedá se nic dlat, jste jiná generace.!" 

Lidov eeno, kadej jsme jinak blbej. A tento názor bych ti rád, milý tenái, vnutil. Ale to je taky to jediné. Nebo ze všeho nejmí chci pouovat. Na to nemám glejt. Mn staí trochu rozveselit a najde-li se nkdo, kdo nkteré vci cítí aspo piblin trošiku stejn, jako já, tím líp. A to se najde, protoe je dost lidí, kterým nejsem na plátn protivnej, a dost lidí, kterým se líbí semtam nkterá z mých malovánek. Aspo to íkají. Na pouování jsou vdci. A tak dkuji za trplivost a zárove - prosím!   
 
 Slavomír Pejoch Ravik
 
PhDr. Slavomír Pejoch-Ravik, narozený roku 1932, strávil tší ást ivota v podniku invalid META (jako cenový znalec). V píznivých politických obdobích se však angaoval i jako poradce Úadu vlády a politický a ekonomický analytik premiéra. Studoval historii na UK, z píle se vnoval i archeologii a filozofii a v obtíných asech vydával literaturu o Bibli, svtcích a o Bohu a pírodních vdách (zprvu ji zveejoval na vývskách v chrámu sv. Ignáce na Karlov námstí v Praze, pozdji knin). V souboru zhruba stovky titul se té vnoval staroitnostem a uitému umní. Krom zmínných obor se angaoval v postgraduálním studiu na VŠE (obor financování a ceny), pracoval jako odborník pro sdlovací prostedky („research fellow“) v NATO a na College of Arts si své rozsáhlé jazykové znalosti obohatil postgraduáln v Bagdádu o arabštinu.
 
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 12.12.2016  05:31
 Datum
Jmno
Tma
 12.12.  05:31 Slavomr Podkovn ...
 11.12.  09:15 Vclav Biblick pbhy ...
 10.12.  08:58 Bohumil Tm se na dal pspvky ...
 10.12.  06:17 Bobo :-)))
 09.12.  16:31 ferbl
 09.12.  15:29 Von
 09.12.  14:31 Magda