Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zlata,
ztra Andrea.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

eská písloví
 
Kdo by neznal krásná eská písloví, která nám zanechali naši pedkové, a která nás provázejí od školky. Je jich snad nespoet a jedno je lepší ne druhé. V tomto láneku bych si chtl na tuto starou lidovou tvoivost tak trochu s nadhledem posvítit.
 
Provování vrohodnosti eských písloví zanme známým - „Pravda vítzí“, které u Jan Masaryk doplnil velmi výstin – „ale dá to fušku“! Zde mi to nedá a musím zmínit i novjší Havlovu inovaci – „Pravda a láska zvítzí nad lí a nenávistí.“ Vzpomínáte, jak nám toto heslo ped lety zalahodilo? Dnes u je slýcháváme vtšinou pouze s výsmšným i dokonce pejorativním pízvukem a tém se zdá, e je to stejn nemorální a nechutné, jako mluvit o provaze v dom obšence! Ale na morálku a politiku ješt dojde. Nyní si však pipomeme nkolik písloví, která je teba tak njak doplnit. „Ranní ptáe dál doskáe“, ale navíc také – „víc seere a dív chcípne!“ Nebo dále – „Ryba smrdí od hlavy“, ale - „u lovka je tomu naopak.“ „Na kadého nkdy dojde“ - „ale nkdy to trvá tak dlouho, e se toho jeden nedoije!“ Rení - „Kdo se smje naposled, ten se smje nejlépe“, je teba také doplnit o - „ale také bohuel vtšinou u jen krátce!“ Podívejme se i na známá rení o lásce: „ Láska kvete v kadém vku“ – „ale rychleji odkvétá v mládí“, nebo – „Láska prochází aludkem“ – „ale dleité jsou i jiné orgány!“ Velmi nedokonalých a asto velmi zavádjících je dle mého názoru bohuel znaná ást našich jinak krásných písloví. Teba – „Peníze kazí lidi“ – zde ani nevíme, kterým smrem tato vta platí! „Nebo - Za blbost se platí“ – co je velké zjednodušení a je to naprosto zavádjící, protoe všichni víme, e se pece platí za všechno! A naši milí pedkové na tom bohuel nebyli zejm nejlépe ani s matematikou! Jinak by nemohli propagovat rení, e je - „istota pl zdraví“ a také - „Veselá mysl pl zdraví“. Kdyby to platilo, stailo by mýdlo a bavii, a rázem bychom mli po starostech o své zdraví a nemusela se konat reforma zdravotnictví! Nebo - jak je moné, e tvrdili – „ Nula zstane nulou na kadém míst!“ Je pece nebetyný rozdíl na kterém postu v ísle ta nula stojí a zkuste mít na útu za jednikou ti nuly, anebo nul šest, a jist poznáte ten rozdíl! 
 
Abych ale naše pedky jen nehanl, musím je také  alespo trochu pochválit. Stále jist platí, e - „ádný strom neroste do nebe“,  dále - „Za dobrotu na ebrotu“, - „Zlodj volá – chyte zlodje“, co je u nás nyní velmi aktuální. Jen nepatrné potíe mám se rením - „as jsou peníze“, a kupodivu zejména u našich politik platí, e – „Mluví, co mu slina na jazyk pinese“, jako by ani vta nebyla pronesená myšlenka, vznikající v mozku! Kdy jsem jen letmo probhl pár internetových stránek, sám jsem se podivil, kolik moudrostí naši pedkové do svých poekadel a rení vloili. To mne ovšem vyburcovalo k další snaze, podívat se této lidové tvoivosti na zoubek, take musím pokraovat.
 
„Ráno moudejší veera“ me být pouze v pípad, e se nejedná o kalné ráno opilcovo, - „Protivy se pitahují“ nejen ve fyzice, ale dle innosti našich souasných potentát se zdá, e i v politice! Písloví, která padnou našim politikm jako nco na hrnec, a kterými by se mli ídit, ale neídí, je celá ada. Mli by vdt, e - „Kadý chvilku tahá pilku“, - „Kdo s ím zachází, tím také schází“ a zejména, e - „Komu není shry dáno, v apatyce nekoupí!“ Naši politici by také mli hledat „pravdu nejen ve vín“, ale i mezi lidmi, mli by si astji „sypat popel na hlavu“ a mén pouívat rení - „Ruka ruku myje!“ Dále je teba se zastavit u zajímavého písloví - „Kdo rychle dává, dvakrát dává.“ Zde je jasné, e znaná ást našich oban by jist dala pednost rozdávání pomalejšímu, ale zato astjšímu, nejlépe dennodennímu!  O  -„Máslu na hlav“ ví u nás snad kadý, zejména pak o tom na hlav druhých. Píslovím - „Nemaluj erta na ze“ by se mli ídit, ale opt bohuel neídí, etní sprejei. Naopak velmi se v našich krajích uchytilo heslo - „Nic netrvá vn, ani láska k jedné slen,“ a to zejména ta ást o slen, která se rozšíila i o manelky. Podstatn se také rozšíil okruh psobení rení - „Bez penz do hospody nelez“ a také - „Líná huba – holé neštstí.“ „Z bláta do loue“ a - „Z dešt pod okap“ se dostal jist kadý, ale naopak kde kdo z nás má výhrady k - „Lehce nabyl – lehce pozbyl“, protoe asto platí pouze ta jeho druhá ást. U rení - „Komu se nelení, tomu se zelení“ si dovolím lehce zaveršovat a dodat, e – z toho se radují zejména jeleni.
 
Dávno zejm neplatí, e - „Slovo dlá mue“, ale dle mého názoru se bohuel stále více prosazuje, e -  „Šaty dlají lovka“, pestoe je tomu práv naopak. lovk pece dlá šaty a ádné sebedraší šaty z lotra poádného a poctivého lovka neudlají! Leckdo, zejména milenci, budou mít jist výhrady k tomu, e - „V nejlepším je teba pestat“, i kdy vtšinou pijmou, e - „Opatrnost je matka (nejen) moudrosti.“ Bez uvozovek pak mohu uvést, e chytrost sice nejsou ádné áry a ve dvou se to lépe táhne, ale boí mlýny bohuel melou stále pomaleji a dokonce i nejist! Stepy u dávno nepinášejí štstí a práce kvapná u není málo platná, ale asto se cenní tém více, ne práce poádná. Také lím se stále více prodluují nohy a kam to vede, to vidíme všude kolem. Behy nyní mele spíše voda divoká ne tichá a – opt bohuel se udruje platnost rení – „Vyráí klín klínem.“ Zde musíme vdni, e se naštstí nejedná o klíny enské... Velké oi nemá u jen strach, ale doslova kdekdo a leckde, a hole na bití psa se stávají nedostatkovým zboím. Také panenky sedávající v kout u dávno nejsou v mód a marn bychom je hledali ve dne i s lucernou. Takto bych mohl negativn pokraovat do aleluja, ale ml bych samozejm zakonit probírku našich krásných lidových poekadel pozitivn, i kdy to dá asi poádnou práci! Take nakonec snška toho nejpozitivnjšího, co jsem v našich lidových poekadlech objevil.
 
Protoe odvánému štstí pece jen nkdy peje, mly by dobré hospodyky poádn trénovat, aby hrav pro pírko plot peskoily. Vezmme rozum do hrsti, opravdu bychom nemli stahovat kalhoty, kdy brod je ješt daleko, a kdy je te u mnohem více most. Dále bychom mli vit, e dobrá rada stále platí nad zlato, a e v nouzi poznáš pítele. Uznávejme, e - „Chybovati je lidské“ a - „Chybami se lovk uí“, ale nevymlouvejme na to! Nekopejme jámy, abychom do nich sami nespadli, vzme, e - „Není na svt lovk ten, aby se zalíbil lidem všem“ a moudejší nech ustupují, ale od jen „odcamca“ „pocamca“! Zcela urit se ume nejen v mládí, ale neustále, abychom to na stará kolena našli a zcela urit se ime rením - „Nei druhému co nemáš rád sám!“ Zde je ale opravdu teba v nejlepším pestat, a tak mi dovolte zakonit jedním velmi známým a jedním tém neznámým píslovím: „Pýcha pedchází pád“ a  „Ozdobuj se vdomostmi a ne obleením!“ 
 
Ilustrace: FrK Kratochvíl
 
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora
 
 

Komente
Posledn koment: 28.10.2016  12:01
 Datum
Jmno
Tma
 28.10.  12:01 Von
 27.10.  16:00 Ludmila
 27.10.  05:58 Bobo :-)))
 26.10.  08:50 Von Pro Bobo
 26.10.  05:47 Bobo Von
 25.10.  19:06 kusan
 25.10.  11:06 Von
 25.10.  07:32 Mara
 25.10.  06:38 Bobo :-)))