Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jaroslav,
ztra Vlastislav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Píse písní - 2
 
(Nejkrásnjší z písní Šalamounových)
 
Bible je souborem nkolika knih. Jednou z nich je Píse písní, která sama má osm kapitol. Je sbírkou svatebních písní z rzných dob. Nkteré pocházejí patrn z 5 a 3 stol. p. Kr., kdeto jiné snad a z doby Šalamounovy. Ješt po její kanonizaci r. 90 po Kr. byly o ni vedeny spory a bývala oblíbenou písní pi rzných nevázaných zábavách. Od 5. stol. po Kr. je etba Písn doloena jako svátení etba o idovských Velikonocích.
 
ALEGORIZACE PÍSN: O výklad Písn se ve všech dobách vedly spory, které nejsou rozhodnuty dodnes. Do kánonu se dostala u jako alegorie. O pvodním zamení jejích jednotlivých ástí není nic známo.
 
Alegorický výklad, který je doloen pinejmenším od 1. stol. po Kr. a který umonil pijetí Písn mezi kanonické spisy pi jednání v Jabn (Jamnii) r. 90 po Kr., chápe vztah Milého a Milé obrazn jako vztah Hospodina k Izraeli. Kesané jej penesli na vztah Krista k církvi. Jsou tu ovšem moné i jiné závry. Chápáno mysticky šlo by o vztah Šalamouna k Moudrosti nebo Krista k lidské duši apod. Jen pro svou výlun náboenskou motivaci se jednotlivé starozákonní knihy zachovaly, zatímco spisy teologicky pochybné byly nieny nebo aspo odmítány.
 
LÁSKA BOÍ I LIDSKÁ: Patrn neporozumíme Písni správn, budeme-li jednostrann zdrazovat jen alegorický výklad. Co je v Bibli psáno, je psáno pro lovka a pro jeho kadodenní ivot. lovk potebuje jako vzor vrnou Boí lásku, ale pochopí ji jen z vlastní vrné lásky k bytosti blízké, která se pímo stane souástí jeho vlastní bytosti. Meme proto v Písni vidt jak chvalozpv na lásku lovka k lovku, tak ji chápat i jako obraz lásky Hospodina k jeho lidu i Krista k církvi.
 
Píse písní - 1
Pokraování…
 
4,5 SPOLEENSTVÍ LÁSKY
Krása  milé

Jak jsi krásná, pítelkyn moje, jak jsi krásná, oi tvé jsou holubice pod závojem,
vlasy tvé jsou jako stáda koz, které se hrnou z hory Gileádu.
Zuby tvé jsou jako stádo ovcí ped stíháním, je z brodišt vystupují
a kadá z nich vrhne po dvou, ádná z nich neplodná nezstane.
Jako karmínová šrka jsou tvé rty, ústa tvá pvabu plná.
Jak rozpuklé granátové jablko jsou tvoje skrán pod závojem.
Tvé hrdlo jak Davidova v z vrstev kamene zbudovaná,
tisíc na ní zavšeno štít, samých pavéz bohatýr.
Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojátka gazelí, která se v liliích pasou.
Ne zavane den a stíny dají se v bh, vydám se k myrhové hoe, k pahorku kadidlovému.
Celá jsi krásná, pítelkyn moje, poskvrny na tob není.
 
Pvaby nevsty
Se mnou z Libanonu, nevsto má, se mnou z Libanonu pjdeš.
Rozhlédneš se z vrcholu Amány, z vrcholu Seniru a Chermónu, ze lvích doupat, z hor leopard.
Uarovala jsi mi, sestro má, nevsto,
uarovala jsi mi jediným pohledem svých oí, jediným lánkem svého náhrdelníku.
O krásnjší je tvé laskání, sestro má, nevsto, o lepší je tvé laskání ne víno.
Vn tvých olej nad všechny balzámy. Ze rt ti kane strdí, má nevsto,
pod tvým jazykem je med a mléko, a vn tvých šat je jak vn Libanonu.
 
Vn lásky
Zahrada uzavená jsi, sestro má, nevsto, uzavený val, zapeetný pramen.
Vydáváš vni jako sad s jablky granátovými, s výteným ovocem, hennou i nardem,
s nardem a šafránem, puškvorcem, skoicí,
se vším kadidlovým stromovím, myrhou a aloe, se všemi balzámy nejlepšími.
Jsi pramen zahradní, studna vody ivé, bystina z Libanonu.
Probu se, vánku severní, pij, vánku jiní, a voní moje zahrádka,
a její balzámy proudí jak bystiny, a pijde do své zahrady mj milý a jí výtené ovoce její.

Opojení láskou
Do zahrady své jsem pišel, sestro má, nevsto,
sbíral jsem svou myrhu a svj balzám, z plástve jsem jedl svj med, pil víno své a mléko.
Jezte, pátelé, a pijte, opájejte se laskáním.
Spím, ale srdce mé bdí. Slyš, milý mj klepe:
“Otevi mi, sestro má, pítelkyn má, holubice má, má bezúhonná,
vdy mám hlavu plnou rosy, v kadeích krpje noní.”
“Svlékla jsem šaty, mám je zas oblékat? Umyla jsem si nohy, mám si je zašpinit?”
Mj milý prostril otvorem ruku a celé mé nitro se zachvlo ped ním.
Vstala jsem otevít milému svému.
Z rukou mi kanula myrha, myrha stékala z mých prst na rukoje zástrky.
Ne jsem však milému otevela, mj milý odboil jinam. ivot ze mne prchal, kdy ke mn mluvil.
Hledala jsem ho a nenalezla, volala jsem ho, a neodpovdl mi.
Našli m stráci obcházející msto, zbili m, zranili m, pehoz mi strhli stráci hradeb.
Zapísahám vás, jeruzalémské dcery, jestlie najdete mého milého, co mu sdlíte ?

e jsem nemocna láskou.
Krása milého

Jaký je tvj milý, e je nad Miláka, ty nejkrásnjší z en?
Jaký je tvj milý, e je nad Miláka, e nás tak zapísaháš?
Mj milý je bloskvoucí i ervený, významnjší nad tisíce jiných.
Jeho hlava je tpytivé zlato ryzí, jeho kadee jsou trsy palmových plod, erné jak havran.
Jeho oi jsou jako holubi nad potky vod, v mléce se koupou, podobné vsazeným drahokamm.
Jeho líce jsou jak balzámový záhon, schránky koenných vní,
jeho rty jsou lilie, z nich kane tekutá myrha.
Jeho ruce jsou válce zlaté taršíšem posázené,
jeho bicho je mistrné dílo ze slonoviny safíry vykládané.
Jeho stehna jsou sloupy z bílého mramoru, spoívající na patkách z ryzího zlata.
Vzhled má jak Libanon, je ztepilý jak cedr.
Patro jeho úst je pesladké, on sám je peádoucí skvost.
Takový je milý mj, takový je mj pítel, jeruzalémské dcery.
 

 
6,7 TAJEMSTVÍ LÁSKY
Zahrada lásky

Kam odešel tvj milý, ty nejkrásnjší z en? Kam se obrátil tvj milý?
Budeme ho s tebou hledat.
Mj milý sestoupil do své zahrady k záhonm balzámovým, aby v zahradách pásl a trhal lilie.
Já jsem svého milého a mj milý je mj, on pase v liliích.
 
Hrozivá tvá  lásky
Krásná jsi, pítelkyn má, jak Tirsa, pvabná jak Jeruzalém, strašná jako vojsko pod praporci.
Odvra ode mne své oi, vdy m uhranuly!
Vlasy tvé jsou jako stáda koz, které se hrnou z Gileádu.
Zuby tvé jsou jako stádo bezích ovcí je z brodišt vystupují
a kadá z nich vrhne po dvou, ádná z nich neplodná nezstane.
Jak rozpuklé granátové jablko jsou tvoje skrán pod závojem.

Jedinenost lásky
By tu bylo šedesát královen a osmdesát enin a dívek bezpotu,
ona jediná je holubice moje, moje bezúhonná, jedinená ze své matky,
peistá z té, je ji porodila.
Spatily ji dcery, blahoslavily ji, královny i eniny jí vzdaly chválu.
Kdo je ta, je jak Jitenka shlíí, krásná jako Luna,
istá jako houcí Slunce, strašná jako vojsko pod praporci?
Sestoupil jsem do zahrady oechové, podívat se na poupátka do údolí,
podívat se, zda u puí vinná réva, zda rozkvetly granátové stromy.
Sám nevím, jak jsem se dostal do Aminádibových voz.

Vznešenost lásky
„Obra se, obra se Šulamitko, obra se, obra se, chceme t vidt.“
Co na Šulamitce uvidíte? e taní táborový tanec!
Jak krásné jsou tvé nohy v opánkách, kníecí dcero!
Kivky tvých bok jsou jak náhrdelníky, dílo umlcových rukou.
Tvj pupek je pkn vykrouená mísa, ké nechybí v ní vonné víno!
Tvé bicho je stoh pšeniný, obrostlý liliemi.
Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojátka gazelí.
Tvé hrdlo je jak v ze slonoviny, tvé oi – rybníky v Chešbónu u brány Batrabimské.
Tvj nos je jak libanónská v, zkoumav hledící k Damašku.
Tvá hlava se tyí jako Karmel, vrkoe tvé hlavy jsou jak purpur.

Král je tmi vrkoemi spoután.
Útonost lásky

Jak krásná, jak líbezná jsi, lásko, pi hrách milostných!
Postavou se podobáš palm a svými prsy hroznm datlí.
ekl jsem: „Vystoupím na palmu, abych se zmocnil plod.“
Tvé prsy a jsou hrozny révovými, dech tvého chípí a jablky voní,
patro tvých úst a je jako nejlepší víno.
Jedin pro mého milého stéká, plyne i ve spánku ze rt.
Já jsem svého milého, on dychtí jen po mn.

Soulad lásky
Poj, mj milý, vyjdme na pole, penocujeme v keích henny.
asn zrána pjdeme do vinic, pohledíme, zda puí vinná réva, zda její kvt se rozvil,
zda rozkvetly granátové stromy. Tam t zahrnu laskáním.
Voní jablíka lásky a všechny výtené plody nad našimi dvemi, nové i staré.
Schovala jsem je pro tebe, mj milý.
 
 
 
8 LÁSKA SILNJŠÍ NE SMRT
Oddanost

Ké bys byl jako mj bratr, který sál z prs mé matky!
A bych t nalezla nkde venku, políbila bych t, a nikdo by mnou pohrdat nesml.
Odvedla bych si t, uvedla do domu své matky a tam bys m pouoval.
Dala bych ti pít koenné víno, šávu ze svých granátových jablek.
Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice m objímá.
Zapísahám vás, jeruzalémské dcery, nebute a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.

Pee lásky
Kdo je ta, je vystupuje z poušt, opena o svého milého?
Zburcovala jsem t pod jabloní, kde t poala tvá matka, kde t poala ta, je t porodila.
Polo si m na srdce jako pee, jako pee na své rám.
Vdy silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob árlivost lásky.
ár její – ár ohn, plamen Hospodinv.
Lásku neuhasí ani velké vody a eky ji nezaplaví.
Kdyby za lásku chtl nkdo dávat všechno jmní svého domu, sklidil by jen pohrdání.
 
Neprodejnost lásky
Malikou máme sestru, prsy ješt nemá.
Co s tou sestrou udláme v den, kdy o ni pijdou smlouvat?
Jestlie je hradbou, stíbrné cimbuí na ni postavíme,
jestlie je dvemi, zahradíme je cedrovou deskou.
„Já jsem hradba, mé prsy jsou jak ve.“
Tehdy stala jsem se v jeho oích tou, která nalézá pokoj.
Vinici ml Šalomoun v Baal-hamónu; svil tu vinici hlídam,
za její ovoce kadý mu pinést musí tisíc šekel stíbra.
„Má vinice patí m, jen mn samotnému.
Mj si ten tisíc, Šalomoune, a dv st pro ty, kdo hlídají ovoce její.
Ty, která prodléváš v zahradách, kde druhové sledují hlas tvj, ozvi se mi!“
„Uprchni, milý mj, podoben gazele nebo kolouškovi na balzámových horách.“
 
Pevzato z Bible podle ekumenického vydání z roku 1985
 
Olga Janíková
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky

 

Komente
Posledn koment: 22.09.2016  10:43
 Datum
Jmno
Tma
 22.09.  10:43 ferbl
 22.09.  08:19 LenkaP