Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vilm,
ztra Maxmilin.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Mu, který se zapsal do evropských djin - 3
 
KAREL IV. – STAVITEL
 
Karel IV. se do djin zapsal také svou stavitelskou inností. Pi návratu do ech roku 1333 zaal znovu budovat praský hrad, poloil základní kámen k chrámu sv. Víta.  Nechal postavit kostel Marie Snné v Novém mst Praském, v itav, klášter v Tachov, v Praze, sv. Kateiny v Pise, sv. Servita pod Vyšehradem, kamenný most pes Vltavu. Vybudoval hradby (Hladovou  ze)
 

Hladová ze, nkdy nazývaná také Zubatá, je opuková hradba na praském Petín, kterou nechal postavit Karel IV. v letech 1360 – 1362, aby zesílil mstské opevnní Praského hradu a Malé Strany proti útoku ze západu a jihu. Zdi se zaalo íkat „Hladová“ a pozdji ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361. V té dob na stavb pravdpodobn našla obivu ást nezamstnané mstské chudiny a podle povstí práv pomoc chudým byla úelem budování zdi.
 
Rád svým dílm dával své jméno a u nkterých se dochovalo do dnešních as: Karlovy Vary (díve vesnice Vary s vídly, do kterých se rád jezdil koupat a kterým udlil mstská práva), Karlov v Praze, hrad Kašperk, Karlštejn. Novému mstu Praskému udlil jméno Karlstadt, které se neujalo, stejn jako pojmenování hrad Karlskrone (na Radyni) nebo hrad na severní hranici Karlsfried i Karlswald – msteko Karlov pod Ještdem, zaniklé po roce 1945.
 

Seznam hrad, které Karel IV. nechal postavit.
1 – KARLŠTEJN – postaven 1348–55 nejznámjší, pevná a nedobytná schránka, kde byly uloeny korunovaní klenoty a kde se konaly snmy a pobyty íšských panovník
2 – KAŠPERK (Karlsberg) – zaloen 1356
3 – RADYN (Karlskrone) – zaloen kolem 1360
4 – HRÁDEK U PURKARCE (Karlshaus) – první zmínka je z r. 1357
5 – KUNVALD – prvn se pipomíná 1359
6 – TEPENEC (Karlsburg) – v roce 1340 koupil Karel IV. horu Tepenec a na ní nechal postavit,
dnes u zaniklý hrad
7 – LAUF – na íšské cest mezi Prahou a Norimberkem v Horní Falci koupil r. 1353 od Wittelsbach
území, kde nechal postavit roku 1356 na míst zícené pevnosti hrad Lauf.
Nedávno tam pod omítkou objevili 112 eských erb.
8 – MONTE CARLO – zaloen r. 1333 v Itálii nedaleko msta Lucca
9 – KARLSFRIED – zaloen r. 1357 na cest echy-itava-Luice.
Dnes by zaniklý hrad leel na území Nmecka u itavy.

 




 
Zaloení Praské university roku 1348. Arcibiskup Arnošt z Pardubic pedítá zakládací listinu v pítomnosti zástupc všech ty fakult.
 
 
 
Roku 1357 poloil Karel IV. základní kámen k novému, kamennému mostu, na míst poškozeného Juditina mostu.
 
Karel IV. ovlivnil osud eské zem i celé stední Evropy. Praha se díky nmu stala politickým centrem a sídlem vzdlanosti.Upravil vztah eského státu k íši zlatou bulou (1356), která mimo jiné stanovovala právo svobodné volby eského krále pro pípad, e by panovnický rod vymel.
 
Karel také zaloil novou státní instituci - zem Koruny eské. Ta byla nadazena eskému králi i stavovské obci. Za svj ivot dal Karel IV. vybudovat nový královský palác, zaloil Nové Msto  v Praze, zaídil pokraovací práce na chrámu Sv. Víta, zaloil adu klášter. Karel IV. dovedl svým vladaským umním hospodáství eských zemí k prosperit.
 
Podle povsti kolem roku 1350 uspoádal císa Karel IV. pi svém pobytu v Lokti výpravu do les, kde nechal na míst údajného pramene zaloit lázn nazvané Horké Lázn u Lokte, které byly pozdji pejmenované na Karlovy Vary. Následn dne 14. srpna 1370 Karel IV. udlil lázním mstská práva.
 

Z pohledu dnešní medicíny byl Karel chodící soubor chorob. Stejn jako všichni Lucemburkové ml i on potíe s oima, nic pesnjšího však nevíme. Na rozdíl od otce ale neoslepl, za co vnoval svému lékai doivotní roní dchod 200 zlatých. Trpl také další rodovou nemocí, jí byla dna.
 
V posledních letech ivota chronická a obas tak silná, e se nemohl ani postavit na nohy a musel být penášen v kesle nebo v nosítkách. Vydal se tak i na svou poslední zahraniní cestu.
 
Na podzim 1377 zamíil z hradu Tangermünde v Braniborsku do Francie. Cestování v chladu a deštích jist nebylo píjemné, ale nemocný císa ho prý snášel lépe ne jeho doprovod jedoucí na koních a vozech.

 
 
Císa Karel IV. trpící dnou je nesen v nosítkách a je vítán zástupci msta Paíe.
 
Ti hodiny po západu slunce 29. listopadu 1378 se nad královským hradem rozeznl smutný hlas zvonu, aby oznámil ztichlé Praze a všem jejím obyvatelm, e skonil svou ivotní pou jeden z nejvtších panovník eského státu a jeho neúnavný rozmnoitel, eský král Karel, ímský císa tohoto jména tvrtý. Zemel v Praze ve vku 62 let na zápal plic, kdy byl ped tím dlouhodob upoután na lko pro zlomeninu stehenní kosti.
 

ZAJÍMAVOSTI Z ANTROPOLOGICKÉHO ZKOUMÁNÍ
 
Poslední zkoumání královské hrobky a rakve s ostatky Karla IV. bylo provedeno v roce 1976 pod vedením Emanuela Vlka. Kostra byla velmi zachovalá a sestavená v anatomické poloze, co svdí o úct, jakou prokazovali jeho ostatkm pi manipulaci.
 
Karel IV. zddil krevní skupinu po matce Elišce Pemyslovn, a to skupinu O. Otec Jan Lucemburský ml skupinu A. Výška Karla IV. byla vypoítaná na 173 cm. Lebku má typicky muskou se zetelnými znaky pro pemyslovskou dynastii. Nos ml vyboený doleva v dsledku seného poranní. Jizva je na lebce velmi patrná, jist byla výrazná i na oblieji, co nám tehdejší malíi zamlují. Krom jednoho seného poranní a mnoha dalších tupých poranní nad onicemi je patrné vyhojení zlomeniny dolní elisti po úrazu ve zralém vku. Na krní pátei byl nalezen stav po vyhojeném poranní, zpsobeném velkou silou na levou stranu krku za pravdpodobného poškození míchy. Historické záznamy mluví o nehybnosti císae.
 
Na koste je patrné nkolik vyhojených poranní: zlomenina levého zápstí v mládí, staré a dobe vyhojené poranní levého kolenního kloubu, zlomenina pravé lýtkové kosti, poranní hrudní pátee s její celkovou deformací, nevyhojená zlomenina levého krku stehenní kosti (jeho poslední úraz, pi kterém dostává zápal plic a umírá). Na koste je také patrné dlouhodobé psobení dny.

 

Související lánky:
Karel IV.
Karel IV a eny
 
zdroj text a obrázk – sí internetu – pedevším stránky vnované oslavám:
http://WWW.OTECVLASTI.EU    http://www.carolusquartus.eu/cz/   a další
 
Pro Senior Tip  vypracovala Janina Svobodová,  knihovnice Jiráskovy knihovny Kluov 

* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 05.03.2016  16:38
 Datum
Jmno
Tma
 05.03.  16:38 Blanka K.
 05.03.  13:38 JaninaS
 05.03.  12:09 dubsk
 05.03.  11:36 EvaP
 05.03.  10:12 kusan
 05.03.  10:01 Von