Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Jaroslav,
zítra Vlastislav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Není Petrohrad jako Petrohrad

 
aneb: Co se stane sedmého listopadu 2015 v Èechách? Nìco podobného, jako se stalo 25. øíjna 1917 v Rusku. Dobudeme Petrohrad.
 
Pøedstavujeme kluby
 
Dùchodci jsou v podstatì velmi zaneprázdnìní lidé a my, senioøi, obzvláš». Od ka¾dodenního shonu si chceme o víkendu odpoèinout, ale aktivnì. Plánujeme si netradièní zá¾itky a vskutku originální akce. Prvotní myšlenka, jak originálnì strávit víkend uprostøed listopadu vznikla z nevinného pøání podívat se do Ruska. „Nejlépe vlakem“, øekl Radim. „Po Transsibiøské magistrále – Moskva-Petrohrad-Vladivostok“. Brzy jsme však usoudili, ¾e akce by to byla pro „našeho dùchodce“ èasovì nároèná a finanènì hodnì nákladná. „A není nìkde v Èechách Petrohrad?“ Otázala se Maruška a koukla se do mapy. Našla Petrohrad v Èechách mezi Prahou a Plzní. Malièká obec, kde (podle nás) nic není, jen psychiatrická léèebna, pár kopcù s rotundou a nìjaký rybník. Ani vlak tam nestaví. To nás, studenty-dùchodce pøece neodradí. V¾dy» se uèíme, jak máme být aktivní, abychom si uchovali tìlesnou i duševní svì¾est. To, ¾e do Petrohradu nejezdí vlak a spojení je tam pøíšerné - nevadí. Tuto pøeká¾ku zvládneme. Pøekonávání pøeká¾ek k našemu ¾ivotu patøí.

 

 
Vypravíme se do této malièké obce vlakem – Pendolinem, pøejedeme kousek autobusem, nìkde pøesedneme, bude to jako po magistrále, ale s opaèným smìrem, ne na východ, nýbr¾ na západ. 
 
„Který termín máme pøed sebou?“
 
Nìkdo øekl: „7. listopad – VØSR!“ „Ohlásíme se na úøadì jako skupina studentù seniorù U3V s názvem Promìna a pojmeme to jako recesi k oslavì VØSR“. Tak vnikl plán. Do Petrohradu pøijdeme od severu - lesní stezkou, v rukou lampióny, abychom naplnili tradici. Spiklenecky nám pùjdou vstøíc místní gardy (starostka se svými lidmi), a spoleènì se v pøedveèer posilníme opeèenými špekáèky u povìstné rotundy. Sedmý listopad bude opìt rozhodující.
 
Oslava Velké øíjnové revoluce se døív konala pravidelnì 7. listopadu. Probíhala za tmy, osvìtlena lampiony, které nesli promrzlí a zmodralí pionýøi. Úèast ¾ákù základních škol byla povinná. Po slavnostních proslovech v¾dy následoval závìreèný ohòostroj.
 
Potøebujeme loï – køi¾ník Auroru. Konstruktér se našel, sice a¾ z Opavy, ale èlovìk zruèný, šikovný a ochotný. Hned našemu zámìru porozumìl a s výrobou ihned zapoèal. Rù¾ena vytvoøila harmonogram úkolù a kolobìh pøíprav se roztoèil. Zjistit, jestli Petrohradem protéká øeka. Ne. Ale je tam rybník, to bude staèit. Zimní palác? Tím mù¾e být historický zámeèek, ve kterém je dnes psychiatrická léèebna. Jak pøíhodné pro náš bláznivý nápad. Pøijedeme a dobudeme Petrohrad. Ti se budou divit. U rybníka (kdy¾ nemají øeku Nìvu, co nadìláme) jim pøedvedeme vzpomínkové pásmo – recitaci, tanec, zpìv, výstøel z Aurory, vojenské uniformy, které jsme vykoupili v prodejnì Army v Opavì. „Zopakujte si historii a jdeme na vìc!“ Kdo to za¾il – vzpomene. Kdo to neza¾il, nepochopí.
 
Myslíte si, ¾e jsme vám prozradili celou strategii? Kdepak, naší strategií bude poznat odlehlý kout naší vlasti, kde ¾ijí jistì dobøí lidé, podívat se do léèebny psychicky nemocných, dozvìdìt se jak se tam baví dùchodci. Navá¾eme kontakty, rozvineme spolupráci, v¾dy» ještì plánujeme sportovní olympijské hry seniorù a v pozadí toho ještì obohatíme svá poznání, budeme se tìšit, (v našem vìku velice vzácné). Vymýšlení, být v akci a radovat se je rovnì¾ dùle¾ité. To u¾ známe z pøedešlých èinností, kdy se smìjeme a bereme ¾ivot s našimi bolavými koleny vesele. 

V listopadu u¾ bude asi velká zima. Abychom se zahøáli, výstøel z Aurory nám dá povel k tanci. Zatanèíme medvìdí tanec a Kája Gott nám k tomu zapìje známou píseò Ej uchnìm. První námoøník nás posilní stakanem vodky (domácí slivovicí), Lenin s Trockým pøeètou dekrety pøítomnému lidu, který na závìr ji¾ znaènì promrzlý spoleènì s námi zaøve „URÁ!“ a revoluce bude u konce. Pochodovou písní „Pochod rudých námoøníkù“ obsadíme Zimní palác – psychiatrickou léèebnu, kde u¾ na nás budou èekat s obìdem. Pøi oficiální návštìvì na radnici si pøevezmeme z rukou starostky klíè od Petrohradu, který jsme hrdì dobyli.

Na oslavu míru v odpoledních hodinách zapojíme místní obyvatele (èleny nejrùznìjších spolkù: hasièe, zahrádkáøe, mo¾ná pøijdou i fotbalisté) do soutì¾í a her. S našimi novými pøáteli se rozlouèíme mazurkou na slova písnì „Mìla babka ètyøi jabka“ a za zpìvu národních písní nasedneme do auta a vypravíme se domù, do Bruntálu.

O vánoèních svátcích budeme vnouèatùm vyprávìt pøíbìh o dobytí Petrohradu a jiné skvìlé pohádky, které budou z naší vlastní dílny. Tak se bavíme my. A jak se bavíte vy?
 
Pokraèování zítra: Dobyli jsme Petrohrad
                             aneb: „Øíkali nám Rù¾enky“.

 
Rù¾ena Urbanová, senioøi Bruntál


Komentáøe
Poslední komentáø: 18.11.2015  06:13
 Datum
Jméno
Téma
 18.11.  06:13 Bobo :-)))
 18.11.  05:32 IvanI
 17.11.  16:01 ferbl
 17.11.  13:09 LenkaP
 17.11.  10:30 Von