Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Oto,
ztra Jaroslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vzpomínka k 85. výroí narození Oty Pavla


Dne 2. ervence 2015 si pipomínáme 85. výroí narození Oty Pavla - eského prozaika, novináe a sportovního reportéra. Je autorem sportovních a autobiografických próz s tématy z vlastního dtství.

 

   


Kdy se malý Ota narodil, nejmenoval se Ota Pavel, jeho pvodní jméno bylo Otto Popper. Otv otec Leo byl id. Dobrodruh milující vlast, pírodu a rybaení - tak by se dal tatínek Oty Leo Popper charakterizovat. Hermína, matka Oty, je tak trochu záhadou, píliš se toho o ní neví, snad jen e byla dobrou kuchakou, co tyi chlapi jist ocenili. Ota ml dva starší bratry - Huga a Jiího.

 

  

 

Brati Hugo a Jií


Nelehká doba války 

Všichni víme, e v 30. letech se k moci dostává Adolf Hitler se svou nenávistí k idovské rase a nejen k ní. Rodina se v roce 1939 sthuje z Prahy do Bušthradu (u Kladna), a to jak z dvod rasových, tak z dvod existenních. Zde se vytváí Pavlv kladný vztah k pírod, rybaení, sportu a vlasti. Velkou zásluhu má na tom jeho otec. Ten je propuštn ze zamstnání, z pozice obchodního cestujícího, ve kterém byl velmi úspšný.

 

V roce 1943 odcházejí Otovi brati do Terezína, podle jistých kritérií byli toti míšenci prvního stupn.
V terezínském táboe se jejich osudy rozcházejí, Hugo odchází na práce do íše. I tatínek Oty je nucen koncem roku 1944 odejít do transportu. Ota byl od pobytu v koncentraním táboe ušeten, jednak pro svj nízký vk, a jednak pro skutenost, e byl takzvaným míšencem druhého stupn. Ale ani tak pro nj válená léta asi jako pro nikoho nebyla jednoduchá. Nepíjemné záitky se mu vryly do pamti. Byl v bezprostední blízkosti lidického masakru. Zhruba ve trnácti letech nastoupil na práce v dolech. Naštstí otec i Otovi brati tké roky peili a vrátili se dom. A ivot šel dál.


Místo obchodníka rozhlasovým redaktorem
Ota si pál dohnat své ztracené vzdlání. Za podpory otce ml monost vystudovat, v letech 1946-1948, obchodní školu. Leo by rád ml ze syna dobrého obchodníka a také se o to snail, ale Ota nechtl jít cestou svého otce a rok po absolvování školy nastoupil na radu pítele Arnošta Lustiga do eskoslovenského rozhlasu. Zaínal ve zpravodajství, brzy poté se pemístil do sportovní redakce.

 

 

Ota Pavel na vojn


V rozhlase psobil sedm let s dvouletou pestávkou, kdy vykonával povinnou vojenskou slubu. A práv v dob pobytu na vojenském výcviku se v jeho hlav zrodila myšlenka stát se spisovatelem.


Redaktor v eskoslovenském vojáku
Po odchodu z rozhlasové redakce si Pavel našel místo ve sportovním týdeníku Stadion, kde psobil do roku 1957. Následovalo místo sportovního a tlových. redaktora ve trnáctideníku s názvem eskoslovenský voják. Pi tomto zamstnání ml na sebe více asu, a tak se mu podailo vystudovat tíletou stední školu pro pracující. V roce 1960 se u mohl chlubit maturitou. Dalším pínosem bylo setkávání se s významnými sportovci tehdejší doby (napíklad Emil Zátopek, fotbalové drustvo Dukla Praha) a monost cestovat do zahranií. Vzpomenout meme cestu do Ameriky.

 


Duklu amerití diváci oslavovali, stala se pro n symbolem síly evropského fotbalu. Za rok se do New Yorku vrátila a práv díky druhé úasti se její sláva rozšíila naplno i po eskoslovensku. Na palub letadla toti spolu s hrái byl také noviná Ota Pavel, který jejich cestu zachytil v nesmrtelné knize Dukla mezi mrakodrapy. Ale všechno mohlo být jinak…


O dva roky pozdji (v roce 1964) ml monost být v míst dní zimní olympiády v rakouském Innsbrucku. A práv zde propukla naplno choroba Oty Pavla, která ho „pronásledovala" do konce jeho ivota - maniodepresivní psychóza.


Nemoc
V roce 1964, na Zimních olympijských hrách v Innsbrucku, se u Oty Pavla projevila váná duševní choroba a ta ho roku 1966 natrvalo vyadila z práce. Odešel do invalidního dchodu, ale i pes asté pobyty v nemocnici nepestával literárn tvoit.

V dnešní dob tuto nemoc oznaujeme názvem bipolární afektivní porucha. Typické je pro ni stídání depresivních a manických fází, piem ve fázi depresivní me mít pacient v dsledku dlouhodob pokleslé nálady (smutek, stísnnost, apatie) sebevraedné sklony, ve fázi mánie me být nebezpený sob i svému okolí. Manická fáze je pravým opakem fáze depresivní. lovk má nezdvodnitelnou radost, iší z nho pehnaná sebevdomost, rozjaenost, energie. Je jako workoholik - nejí, nespí. Myšlení bývá zrychlené, a to má za následek nkdy a tzv. myšlenkový trysk, to znamená, e myšlenky pedbíhají slovo, tudí mluvícímu není dobe rozumt.

 

Dalším znakem je nadmrná podnikavost a také to, e nemocný rád zasahuje do dní kolem sebe, má „vylepšovatelské sklony" a plánuje povtšinou nereáln. Velmi nebezpené je, e ztrácí zábrany.

 

 

 



Tvorba Oty Pavla
Jeho literární dílo není píliš rozsáhlé, ale je velmi poutavé a tivé, psal sportovní reportáe a povídky do konce šedesátých let minulého století, povídky je moné íst tzv. „na jeden zátah“. Pozdji bhem nemoci zaal psát své autobiografické povídky.

 

 


Povídky a reportáe Oty Pavla ze sportovního prostedí:
Dukla mezi mrakodrapy (1964)
Plná bedna šampaského (1967)
Pohár od Pánaboha (1971)
Syn celerového krále (1972)
Pohádka o Raškovi (1974)
Výstup na Eiger (1989)
Autobiografické povídky Oty Pavla:
Smrt krásných srnc (1971)
Jak jsem potkal ryby (1974)
Veliký vodní tulák (1980)
Zlatí úhoi (1985)
Jak šel táta Afrikou (1994)

 

Posmrtn vydané výbory z díla:
Fialový poustevník, 1977
Sedm deka zlata, 1980
Veliký vodní tulák, 1980 – výbor z díla
Zlatí úhoi, 1985 + rozšíené vydání 1991 (Bh Prahou a Prase nebude se kvli cenzue nedostaly do prvního vydání tohoto souboru a vyšly a v roce 1991)
Výstup na Eiger, 1989
Mám rád tu eku, 1989
Jak šel táta Afrikou: Povídky, 1994
Omyl a jiné povídky, 1995
Olympijské hry a jiné povídky, 1996


Vzpomínkové knihy na Otu Pavla a kníky o kraji Oty Pavla
Pavlová Vra, Vzpomínky na Otu Pavla, V.P.K., Praha 1993.
Fiala Jan Šimon, Z posledních ráj Oty Pavla, Bílý slon, Praha 1998.
Peterová Zuzana, Spanilé jízdy aneb Náš bratr Ota Pavel, Nezáv. nov., Kladno 2000.
Brna Otakar, Potkat tu Otu Pavla, Akcent, Tebí 2000.
Peterová Zuzana, Jak jsme se zbláznili: mj táta Ota Pavel a já, G plus G, Pha 2001.
Pechová Jaroslava, Zpátení lístek do posledního ráje Oty Pavla,Laguna Pha 2002.
Lustig Arnošt, Okamiky s Otou Pavlem, Nakladatelství A. Šastný, Praha 2003.
Monografie o Otovi Pavlovi
Brna Otakar, Slzy na stoncích trávy, 1990.
Svozil Bohumil, Krajiny ivota a tvorby Oty Pavla, Akropolis, Praha 2003


Dokumentární filmy vnované Otu Pavlovi:
Slzy na stoncích trávy – dvoudílný amatérský dokument, 1988, Ing. Libor Hlavatý
(1988 cena „Kromíský tolar“, Kromí, „Oscar junior“ Benátky nad Jizerou)
Pedasná úmrtí – Jak jsem se zbláznil – Ota Pavel, 2001, re. Roman Vávra
Hrdinové posledního ráje Oty Pavla – maturitní studentská práce SPŠ ST Praha, 2008, re. Tomáš Pešula

 


Absolventské hrané filmy:
Kapi pro wehrmacht - krátkometrání film FAMU, re. Karel Smyzcek, 1975, role tatínka J. Somr
Smrt krásných srnc - krátkometrání film FAMU, re. Vladimír Merta, 1975, role tatínka Z. eho

 


Nedokoneno:
Od podzimu 1970 sbíral Ota Pavel materiál pro scéná k filmu Poslední ráj.
Ml být o pevoznících, rybáích a lesnících z Kivoklátska, o „fialovém poustevníkovi“ Václavu Matouškovi. Dochovaný materiál zstal v pozstalosti, je uchován v Památníku národního písemnictví v Praze.


V roce 2015, tj. k 85. výroí narození Oty Pavla vychází u 6. vydání vzpomínkové knihy  Jaroslavy Pechové Zpátení lístek do posledního ráje Oty Pavla


V eském rozhlase na stanici Dvojka v ptidílné etb ze vzpomínek na kraj kolem Berounky zazní úryvky z dl i korespondence Oty Pavla.


Pette si rozhovor s autorkou a poslouchejte pi píleitosti spisovatelových nedoitých 85. narozenin veerní etbu na pokraování 


Zpracovala Janina Svobodová 


zdroj: sí internetu nap. http://otapavel.cz/ , http://fotbal.idnes.cz/ , http://www.czautohits.com/ota-pavel/

foto Milan Richtermoc http://czechfolks.com/plus/2011/07/15/milan-richtermoc-jak-jsem-potkal-jiriho-pavla/ a další zdroje

 

* * *

Zobrazit všechny lánky autorky

 



Komente
Posledn koment: 03.07.2015  06:19
 Datum
Jmno
Tma
 03.07.  06:19 Bobo :-)))
 02.07.  22:03 Janina Svobodov podkovn
 02.07.  17:05 Karla I.
 02.07.  15:59 kusan
 02.07.  14:17 PhDr. Milan Richtermoc,MBA AD: Vzpomnka na Otu Pavla
 02.07.  12:07 Blanka K.
 02.07.  01:36 jaroslava Pechov