Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vilm,
ztra Maxmilin.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

600. výroí upálení Mistra Jana Husa


Rok 2015 je rokem národních oslav k 600. výroí upálení Mistra Jana Husa


600. výroí Mistra Jana Husa si nepipomínáme jen 6. ervence jako kadý rok, ale po celý tento rok, a to na mnoha místech a nejrznjšími zpsoby. Nebudou ho pipomínat jen v Církvi eskoslovenské husitské, jak bývá té zvykem, ale tento rok se zapojí tém všechny církve, média, ale i nejrznjší instituce – muzea, knihovny, obce, msta, kraje, stát i obanské spolky. Vznikají nové výstavy, vychází nové publikace, uskutení se nkolik konferencí, probhne ada koncert, budou zveejnna nová díla – hudební i výtvarná…


Mistr Jan Hus, a ji jakkoliv, rezonuje v mnohých srdcích, a to nejen v naší zemi, ale i v zahranií.


Mistr Jan Hus svtov proslulý eský teolog, kazatel a stedovký církevní reformátor, jeho uení dalo vzniknout husitskému hnutí a stálo na poátku reformy tehdejší církve.


V roce 1999 jej tehdejší pape Jan Pavel II. uznal významným církevním reformátorem. Výroí dne, kdy byl za své názory a svou víru upálen, 6. ervenec, je dnes státní svátkem.


Dodnes je povaován za jednoho z nejvtších a nejvýznamnjších ech historie. V roce 2005 se Mistr Jan Hus umístil na sedmém míst v anket
Nejvtší ech.


Datum narození Jana Husa není pesn známo. Historikové se o datum narození pou, v rzných publikacích se uvádí rzná data z období let 1369 – 1371. Místo známé je: narodil se v Husinci u Prachatic v nepíliš majetné rodin. Hus se sám o sob zmiuje k roku 1414 v „Kníkách proti knzi kuchmistrovi“, e mu ješt není padesát let …


Husv otec se nejspíše jmenoval Michal, o matce víme od samotného Husa, e
„matka má m uila iekati: Amen, tak bóh daj.“


Z prosby Husovy ped smrtí, aby mistr Martin dal syny jeho bratra na emeslo, meme usuzovat, e Hus ml nejmén jednoho bratra, který ml alespo dva syny.


Ve dvaceti letech pišel jako chudý mládenec do Prahy. Na studiích sice podle specializovaných historik nepatil k nejnadanjším ákm, nicmén jeho houevnatost byla hodna ocenní. Roku 1393 se stal bakaláem.


Hus se nespokojil s tímto výsledkem, zstal lenem univerzity a smoval k vyšším stupm akademických hodností. O dva roky pozdji se stal mistrem svobodných umní (ekvivalent k titulu doktor práv nebo medicíny) a ti roky poté (1398) profesorem. V hlavním mst království se nazýval nejprve „Janem z Husince“ a teprve pozdji psal své jméno ve tvaru „Jan Hus“.


Vliv Bible a Viklefových názor na Jana Husa


Hus, který bhem vysokoškolských studií získal pístup k tehdy obtín dostupnému textu Bible, pepracoval na základ tení Písma celý svj dosavadní hodnotový systém. Jeho ivotní dráha razantn zmnila smr.


Zcela pirozen pak Hus patil i k tm akademickým osobnostem osloveným spisy, jejich autorem byl anglický uenec John Viklef/Wycliff (asi 1324–1384). Rovn Viklef prosazoval Bibli jako jediný pramen kesanské víry. Viklef byl dokonce autorem prvního pekladu Bible do anglitiny.


ímskokatolickou církev kritizoval za její morální a protikesanské jednání, za co byl prohlášen za kacíe. Jan Hus, který od roku 1402 pravideln kázával v praské Betlémské kapli, vyuíval Viklefových myšlenek pi kázáních, obhajoval je v diskusích a dále s nimi pracoval. Práv v Betlémské kapli, urené u pi jejím otevení (1391) k výhradn eským kázáním (kaple byla schopna pojmout cca 3.000 poslucha!), a která se za Husa stala centrem lidového hnutí, si Hus vybudoval pozici uznávaného kazatele. Posluchae si získával pedevším svým poctivým a nebojácným kázáním proti zkaenosti církevní hierarchie, její reformu prosazoval. Postupem let navíc opouštl dobové kazatelské nešvary a zdrazoval, e úelem kázání není posluchae bavit nebo jim podkuovat, ale porozumním Písma je piblíit k Bohu.


Pronikání Viklefových protikatolických názor do ech – na em se v rámci své univerzitní i kazatelské innosti podílel rovn Hus – však ohroovalo vrouný monopol ímskokatolické církve, take bylo pouze otázkou asu, kdy se církev proti kolportái Viklefových myšlenek ohradí.

 

na obr. John Viklef

Kdy byly Viklefovy myšlenky v letech 1406, 1408, 1409 a dalších opakovan prohlášeny za kacíské i v eských zemích, Hus a jeho pítel Jeroným Praský (asi 1378–1416) byli jedni z mála, kdo Viklefovy spisy obhajovali a i pes znané riziko doporuovali jejich studium všem lidem správn naklonným pravd. V dalších letech Hus své výzvy k oištní církve dále stupoval a sporných bod pibývalo, take se jeho konflikt s pedstaviteli ímskokatolické církve dále prohluboval.

 


Jeroným Praský, Balzer, mdiryt, 1782


Betlémská kaple


Protoe hlasy obhajující Viklefovo uení v eských zemích neutichaly, vydal pape Alexandr V. koncem roku 1409 zvláštní bulu, v ní varoval ped liknavostí pi potírání kacíství v echách i na Morav a souasn zakázal veškerá kázání na soukromých místech. Tímto zákazem pape vyhovl pání arcibiskupa Zbyka Zajíce z Hazmburka vypoádat se s viklefovským hnutím centralizovaným v praské Betlémské kapli a s jeho hlavním pedstavitelem Janem Husem. Samotný text buly se do Prahy dostal teprve v beznu roku 1410. Krátce nato však ji Hus pedstoupil ped své posluchae v Betlémské kapli, kde je informoval o svém zámru podat církevním autoritám odvolání.


Vdli jste, e Betlémská kaple je stará jen 60 let ?


Vtšina Praan netuší, e stae se tváící kaple, o ní mnozí pedpokládají, e v ní kázal Mistr Jan Hus, je vlastn jen replikou pvodní stavby. Od jejího slavnostního otevení uplyne v listopadu 2015 teprve 60 let. Znovupostavení kaple bylo pedevším páním Zdeka Nejedlého, pováleného komunistického ministra, který vyzdvihoval roli husitského hnutí. Jednalo se tedy o politické rozhodnutí. Ostatn Nejedlý inicioval i natáení historických film s husitskou tematikou.


Pvodní Betlémská kaple byla zaloena zakládací listinou z 24. kvtna 1391 Hanušem z Mühlheimu a Janem Kíem. Kaple byla urena výhradn pro kázání v eštin. To, e nešlo o prostor urený k bohoslubám, bylo vyjádeno jak termínem kaple, tak stavebn, nebo budova nemla ádný presbytá. Pozdji, u v dob Husova uvznní v Kostnici, však došlo i ke slavení eucharistie, a to pochopiteln zpsobem pod obojí.
Nejvíce je Betlémská kaple spojována s psobením Jana Husa. Ten zde kázal od roku 1402 do roku 1413.


Odchod z Prahy


Roku 1412 zaal Hus tvrd vystupovat proti prodeji odpustk z hích, které v Praze zaal papeský legát nabízet tm, kteí se zúastní kíové výpravy proti Ladislavu Neapolskému. Prodej odpustk schvaloval i král Václav IV. (krom jiného proto, e z nich ml provizi), take Hus si svým kázáním pivodil i nevoli krále, který nad ním pestal dret ochrannou ruku. Pape Jan XXIII. vyhlásil nad Husem novou klatbu, stejn jako nad všemi, kdo se s Husem stýkali. Zárove poadoval zboení Betlémské kaple, Husovo zajetí a soud podle církevních zákon. Na podzim 1412 byly tam, kde Hus kázal, bohosluby zakázány. U Husa, který se tehdy ve své pi „odvolal“ nikoli k soudu, ale ke Kristu, ji Boí zákon naplno nahradil církevní zákon kanonický. Hus opustil Prahu a uchýlil se do vyhnanství na venkov, kde vyuil as k domýšlení ady svých tezí a ve velké míe rovn k psaní. Velmi intenzivn se zabýval otázkou povahy církve, emu také vnoval své nejdleitjší písemné dílo De ecclesia (O církvi), které se na veejnost dostalo roku 1413. Hus v nm ji naplno odmítl instituci papeství, její vznik podobn jako Viklef správn umístil do 4. století.


Kázání "pod lipou“


Zárove s vytváením pevnjší teoretické základny Hus intenzivn kázal na rzných místech jiních ech, a to zpsobem, který odpovídal tomu, jak široké veejnosti kázal Kristus a jeho apoštolové. Kázal hloukm lidí shromádných pod širým nebem nebo ve stodolách, take lidová tradice zná dodnes nkolik Husových pírodních kazatelen. Nedaleko Sezimova Ústí u vesniky ervený Dvr se nacházejí zakonzervované zíceniny Kozího Hrádku. Na tomto míst pobýval Mistr Jan Hus v letech 1412–1414 poté co na nj byla v Praze uvalena klatba. Známá jsou jeho kázání "pod lipou". Dokonil zde svou významnou Postilu a sepsal i nkterá další základní díla, nap. traktát "O svatokupectví", nebo spis "O šesti bludiech". Jak Hus pravil, lid ho ádá a potebuje, a tak se vrací k úkolu kazatele. Pozdji pišel kázat do Sezimova Ústí, které 15. ervence 1414 opouští. Hus odsud odešel na hrad Krakovec u Rakovníka.


Hrad Krakovec, místo, odkud vyrazil Jan Hus na svou poslední cestu


Hrad Krakovec byl pravdpodobn zaloen roku 1381, za rok jeho dokonení se nejastji uvádí rok 1383, kdy byla vysvcena kaple. Jíra z Roztok, kivoklátský purkrabí a oblíbenec krále Václava IV., si na nízkém skalním ostrohu vystavl sídlo, které v mnoha smrech pedstihlo dobu. Došlo ke sníení potu obranných prvk na minimum. Chybí zde mohutná obranná v, ta, která se zde nalézá, jen stí mohla hrad ochránit. Krakovec byl samotným Jírou nazván „Chalúpka“. Roku 1410 jej kupuje Jindich Lefl z Laan.


Roku 1414 zde pobýval a také kázal Mistr Jan Hus ped svým odjezdem do Kostnice


Kostnice


Hus byl v echách v bezpeí, ale poté, co byl císaem Zikmundem vyzván, aby se omluvil za kacíství ped církevním koncilem, odjel do nmecké Kostnice a jeho osud mli v rukou jeho odprci. Koncil svolal Jan XXIII. po naléhání ímského krále Zikmunda do Kostnice u Bodamského jezera na 1. listopadu 1414. Ml ukonit církevní rozkol, reformovat církev a odstranit kacíství. Proces s Husem byl tedy jen jednou z více poloek koncilu.Hus v Kostnici podléhal církevnímu právu. Podle tohoto práva byl však za své názory pedem odsouzen, byl proto hned zaten. Hus si byl vdom, e me skonit na hranici, pokud odmítne omluvu. Církev jej navíc vinila i z názor, které nikdy nekázal. Hus byl dlouho vznn a byl na nj vyvíjen fyzický i psychický nátlak. Pi veejném slyšení ped kostnickým tribunálem mu ale nebylo umonno své myšlenky obhájit, pouze je mohl odvolat a omluvit se. Mistr Jan se bránil v atmosfée nenávisti, která ovládla pítomné ve františkánském kláštee. Nechtli naslouchat, ale soudit. Do Kostnice picházely protesty moravských i eských šlechtic a Zikmund, povaující eské království za své pípadné ddictví, se snail odkládat Husovo odsouzení. V koneném znní koncipovali ortel nad Husem kardinálové d'Ailly a Zabarella. Obadn jej vyhlásili 6. ervence 1415 v kostnické katedrále. Kostnický svatý sbor zbavil Husa knského svcení a pedal svtské moci.

 

Mistr Jan Hus se zodpovídá na koncilu v Kostnici. Autor Václav Broík


Je 6. ervence 1415


Kostnický koncil práv skonil. Povení biskupové nasazují mui na hlavu okrouhlou papírovou korunu, na které svítí nápis: "Tento jest arcikací!" Z dómu vedla Husova poslední cesta na pipravenou hranici. Mistr Jan Hus kráí hrd po pedmstské louce, za chvíli jej pohltí plameny. Ješt me odvolat. Ne, neodvolá, chce zemít podle pravdy evangelia. Husv popel byl vysypán do Rýna, aby z nj nic nezstalo jeho vrným. Paradoxn Husova smrt kazatelovo uení ješt více popularizovala a vyvolala v eských zemích lidové boue. Krátce po této justiní vrad zaaly inet zbran v eském království, protoe zaala husitská revoluce. Teprve o šest století pozdji ímsko-katolická církev mistra Jana Husa rehabilitovala a v roce 1999 pape Jan Pavel II. prohlásil, e lituje jeho kruté smrti a uznal ho jako reformátora církve.


Husovo upálení mlo zcela opaný úinek, ne koncil zamýšlel – místo toho, aby kacíské uení zaniklo, zaalo se v eských zemích rychle šíit a Hus zaal být uctíván jako muedník. Symbolem hnutí se stal kalich, který ml symbolizovat jeden z poadavk hnutí – pijímání pod obojí coby výrazu rovnosti duchovních a prostého lidu. Husitství sehrálo zásadní roli v historii a pedstavovalo významné téma v dobách národního reformního hnutí. Stejn tak Husv odkaz vyuil napíklad T. G. Masaryk v dob První eskoslovenské republiky hledající v husitství spoleenský zápas o humanitu a inspiraci pro moderní eský národní program, který ml být práv na husitském odkazu postaven. Husitský odkaz byl zdeformován pedevším pi prosazování beztídní spolenosti komunistickou stranou po roce 1948. Husitství bylo promnno do formy spoleenského hnutí a revoluce dlnické tídy proti vrchnosti a církvi.


Kostnice v obrazech


V historické ásti Kostnice je vedle vstupní brány Schnetztor - krásn zrestaurovaný stedovký dm p.13 s pamtní deskou umístnou v prelí. Je to Hussenhaus - Husv dm, kde prý bydlel u vdovy Friedy od 3. listopadu do zatení 28. listopadu 1414. Podle Husa je pojmenována i ulice Hussenstrasse, je vede stedem historické ásti msta. Husv kámen - parík v jeho stedu, pod korunami strom je Hussenstein – památení Husv kámen s nápisem, který oznamuje, e v tchto místech byl „6. ervence 1415 upálen Mistr Jan Hus“.

 

 


Díla Mistra Jana Husa


O církvi / De ecclesia, 1413/ - latinský spis, ve kterém Hus zveejuje názory na poslání církve. Pokud podle nj neije biskup ani pape v souladu se zásadami kesanství, nemohou se pokládat za leny církve a nezaslouí si úctu.Toto dílo bylo jedním z dvod Husovi obaloby.


Výklad viery, Desatera a Pátee
/ motlitby Vím v Boha, Desatero a Otenáš, 1412/ -Husv výklad motliteb. Líí v nm zkázu mrav u duchovenstva. Zastává názor, e pravý kesan má pro pravdu bojovat. Hus se zde nevyhýbá ani kritice vlastní osoby. Také vyzval pány, rytíe, mšany a kníata, aby dbali na istotu mateského jazyka.


Kníky o svatokupectví / 1413/ - nejkrititjší Husv spis, ve kterém odsuzuje obsazování církve za úplatu. Kritizuje prakticky celou soudobou spolenost a tvrdí, e u vlastn neexistuje pravá církev, protoe vládne Antikrist.


Postilla, tj. výklad svatých tení nedlních / post illa verba – po tchto slovech, 1413/ - velký soubor kázání. Toto Husovo dílo má velký kulturn-historický význam, zobrazuje soudobý ivot lidí.


Dcera - o správném ivot en a dívek


Listy z Kostnice -
promluvy k tenái


O pravopise eském Orthographia Bohemica Zjednodušení eského pravopisu


Mimo rámec svého teologického uení ml Hus výraznou zásluhu ve zjednodušení eského pravopisu. Jeho reforma odstranila speky a zavedla do eské abecedy diakritiku.


Spisy mistra Jana Husa byly v roce 2007 zaazeny do registru Pamti svta UNESCO, ím i tato instituce dala najevo, e se Husovo dílo stalo nedílnou souástí svtového kulturního ddictví.


Nástup husitského hnutí


Katolická církev se domnívala, e smrtí Jana Husa se uklidní situace v eských zemích, ale opak byl pravdou. U na podzim 1415 vystoupilo 452 šlechtic s protestem proti Husov smrti (z toho 90 píslušník vysoké šlechty). Byl utvoen svaz husitské šlechty proti katolické lize. Veliké pnutí se peneslo na venkov. Lidé se zaali scházet a navštvovat dobové pout a tam se rodilo husitství. Scházeli se na hoe Tábor poblí Sezimova Ústí. Husitství zaalo citeln zasahovat do djin stední Evropy. Husité sami sebe nazývali kališníky, teprve pozdji zaali pouívat i oznaení husité.


Jan Hus v literatue a ve filmu


Jak vypadal Jan Hus? Jednoznané vypodobení Jana Husa prakticky není. Jeho podoba na obrazech je zidealizovaná podle doby vzniku a pedstavy umlce. Ve filmu SR z roku 1954 od Otakara Vávry podle pedlohy Aloise Jiráska Jana Husa pedstavuje Zdenk Štpánek, který byl statné, vysoké a robustní postavy. Ve filmu je Jan Hus vousatý. Všechny ty vznosné podoby vytvoené bhem vk se zejm velice liší od skutenosti.

 


Ludvík Souek ve své knize Opravník obecn oblíbených omyl píše: …Hus nebyl vousatý a nepodobal se štíhlou postavou indickému fakírovi, akoli ho tak ukazují jak praský pomník Ladislava Šalouna, tak známý Broíkv obraz „Hus ped koncilem kostnickým“, nebo Alšovy kresby.


Hus byl malé postavy a otylý – v dopisech pátelm se omlouvá, e musí jezdit na oslu nebo dokonce do strmých kopc pouívat nosítek….
neb jsem tak tlust…“.


A do konce ivota se povaoval za pravovrného kesana a dobrého knze, holil si tedy tvá a torzuru, která mu byla ped muednickou smrtí na píkaz papee Jana XXIII. podle krutého obyeje do krve odena cihlou spolu s prsty, jimi udloval svcení. Tomuto obrazu také odpovídají nemnohá jaktak spolehlivá dobová zpodobnní, nap. v Litomickém graduálu ze 16. stol.


Kniha Evy Kantrkové Jan Hus vydaná v roce 1988 v samizdatu a pepracovaná v roce 1991. Na obálce knihy je pouita reprodukce obrazu Alfonse Muchy Hus v Betlémské kapli


Jan Hus (rok 2015) je práv natáený dvoudílný televizní film reiséra Jiího Svobody podle románu Evy Kantrkové. Autorka odvedla úctyhodnou práci nad historickým materiálem i nemalé myšlenkové úsilí. Její kniha dává ivý, ucelený i detailní obraz Husova ivota a doby. Premiéra je plánována k šestistému výroí jeho upálení. Natáení probíhá v Praze v Aneském kláštee na Františku, na hrad Lipnici, v Lipnici nad Sázavou, na Zvíkov, Kivoklát i v Chebu. Zvaováno bylo i natáení pímo v Kostnici, ale souasná podoba msta je pro film nevyhovující. Scéna Husova upálení se bude natáet u Kutné Hory.


Historie pomníku Mistra Jana Husa na Staromstském námstí v Praze


Na poátku stavby pomníku vznikla politická roztrka, která probíhala od roku 1889.


Dne 25. listopadu toho roku, po zasedání zemského snmu, probíhala diskuse o umístní pamtní desky Jana Husa na budovu Národního muzea. Princ Karel Schwarzenberg se pi této píleitosti vyjádil neuctiv o husitech, které oznail za „bandu lupi a há“. Jeho výrok vyvolal boulivý odpor mezi mladoechy; jako reakce vzniklo rozhodnutí postavit Husovi v Praze pomník. 31. kvtna 1890 byl na Staromstské radnici ustanoven Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa; do jeho ela byl zvolen Vojtch Náprstek. Krom Malého námstí bylo pro pomník navrhováno i Václavské námstí, Betlémské námstí a konen Staromstské námstí, na n nakonec padla definitivní volba. Pomník ml být umístn mezi Palác Kinských a Mariánský sloup. Druhá sout byla vyhlášena v roce 1900. Svoje návrhy do ní zaslali mj. Bohuslav Schnirch, Stanislav Sucharda, Jan Kotra a Ladislav Šaloun, jeho projekt byl vyhodnocen jako nejlepší.

 

 

na snímku je model pomníku M. J. Husa
na Staromstském námstí v roce 1907


Pomník mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna v Praze na Staromstském námstí byl odhalen 6. ervence 1915 k ptistému výroí Husova upálení. Velkolepá oslava ped staromstským pomníkem se ovšem za války konat nemohla. Dne 6. ervence 1915 se oslavovalo jen „pi zavených dveích“, tj. v zasedací síni Staromstské radnice. Valná hromada Spolku pijala usnesení, e „veškeré slavnosti s odhalením pomníku Mistra Jana Husi spojené, odkládají se na dobu píhodnjší“. Tím se mínilo, e velké slavnostní odhalení pomníku se bude konat, a skoní válka.


Janina Svobodová, knihovnice Jiráskovy knihovny Kluov

 


zdroje: internet nap: http://www.janhus600.cz/hus/
http://www.rozhlas.cz/devitky/profily/_zprava/mistr-jan-hus-muz-ktery-polozil-zivot-za-pravdu--580054
http://www.kolportaz.cz/hus-a-evangelizace.html
http://kozihradek.zde.cz/
http://druidova.mysteria.cz/HISTORIE/Hus.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Hus_(film,_2015) a další

 

* * *

Zobrazit všechny lánky autorky

 





Komente
Posledn koment: 23.05.2015  09:16
 Datum
Jmno
Tma
 23.05.  09:16 Karla I.
 23.05.  09:05 Von