Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lumr,
ztra Horymr.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

as a krajina Vánoc


Co nám íkají a dávají Vánoce

 

Je to zvláštní krajina. Není ohraniena zempisnými souadnicemi. Vánoce se slaví tam, kde vládne zima a k zemi se snáší snhové vloky, i v zemích, kde je teplo, pod jasným svitem hvzd Jiního kíe, kdy se octneme na jiní polokouli a chodíme, ani si to uvdomujeme, hlavou dol. ekl bych, e tyto nejvtší svátky v roce mají souadnice více z oblasti srdce, citu, dobroty a lásky a místo, kde ijí aktéi tchto oslav, není a tak dleité.


Pišly prosincové dny a v esku, ale nejen v naší zemi, si lidé pipomínají a budou proívat i slavit Vánoce.Pinášejí, nebo by alespo mly pinášet, radost a pohodu. V našich zempisných šíkách vytváí vánoní náladu nejen odpoívající zimní, ne vdy zasnená krajina, ale i tradiní zvyky spojené s Vánoci. Jsou osobité a jiné v kadém národ a dokonce i v rodinách. Vánoní stromek v dom i byt se k nám dostal z Nmecka.Vánoní stromy na námstích je moravská a eská tradice, kterou uinil známou spisovatel Tsnohlídek.


Pedvánoní chození Mikuláše s ertem a andly je známo od 12.století. Nejvtší radost ovšem pináší tradice dávání dárk. Z kronik je písemn doloeno, e první dárek v echách o vánocích dala králi Jiímu z Podbrad jeho druhá manelka Johana. Byla jím kniha, bohat zdobený kodex, s esky psanými modlitbami. Dnes se nachází bohuel v soukromé sbírce mimo eskou zem. Jinak, jak víme, dárky Jeíšovi pinesli do Betléma nejen pastýi a prostí lidé, ale i bohatí králové z východu a Afriky.


Štdrost k Vánocm patí. Byla patrná i ve vztahu k pírod i v ní ijícím tvorm, jak to krásn sepsal náš spisovatel K. J. Erben v básni Štdrý den.


Hoj, ty štdrý veere,
 Ty tajemný svátku,
 coe komu dobrého
 neseš na památku?
Hospodái štdrovku,
kravám po výsluce,
kohoutovi esneku,

 hrachu jeho druce.
Ovocnému stromoví
od veee kosti
a zlatoušky na stnu
tomu, kdo se postí.
Hoj, já mladá dívina,
srdce nezadané,
mn na mysli jiného,
jiného cos tane.

 


Naše duše i mysl se v tomto ase stávají citlivjšími, vstícnjšími, tolerantnjšími nejen k našim nejbliším, ale i k ostatním potebným lidem. Tch si v prbhu roku píliš nevšímáme. V tom je velký pínos Vánoc a jejich trvalý vklad. Vánoce, jak je slavíme v souasném svt a v Evrop, Austrálii, Americe, v Asii nebo v Africe, mají kesanský háv. Ale tyto oslavy mají svj pvod v dobách starších, pohanských, jako oslavy slunovratu, pípravy pírody po zimním odpoinku k probouzení. Tedy dávno ped narozením Krista.


Církev si je pivlastnila a pokestšanštila je. Vylepšila je o adu nových pívlastk a obohatila o poesii legend, okouzlením a dojímavostí chudoby nejen samotného Jeíška narozeného v prostém chlév v kolébce na sen, pastýi, emeslníkem, truhláem Josefem, snoubencem a enichem Panny Marie i pstounem Jeíše. Panna Maria poala Jeíše jako panna ped porodem, zstala pannou pi porodu i po porodu. Je však bohorodikou, co je jedním ze ty mariánských dogmat, které poehnal a schválil efeský koncil katolické církve roku 431. Další podobou je pokora v postavách tí král, kteí se pišli poklonit jeho chudob a pinesli dary jako symboly rozdávané potebným. Proto se také naše láska, dobrota, pokora a zapomnní na kivdy promuje v dáreky a dary, které dáváme pod vánoní stromeek dtem, blízkým a milovaným. Naše babiky myslely nejen na lidi, ale i na pírodu a tvory boí. Dávaly ovoce a jiné dobroty do zahrady a na zápraí dom, aby i boí tvá pocítila dech i ducha Vánoc. Akoliv je v eské republice jen 32% oban hlásící se ke katolíkm, slaví se Vánoce tém ve všech rodinách. Postarali se o to v dob minulé také obchodníci. V esku pak v posledních patnácti letech etzce super a hypermarket, které ji celé týdny a nyní ji i msíce ped nimi, vyvádjí vci neslýchané, jen aby navodily atmosféru pro nákupy dárek. Pedvánoní atmosféra je navozována dále nejen kalendání zimou, ale i chladnjšími dny a snhem, který mívá v posledních letech v našich zempisných šíkách astou absenci. V kadé zemi se zvyklosti a obyeje trochu liší. V kesanském pojetí se hlavními vánoními svátky stal 24. prosinec jako Štdrý den, dnes slaven v R jako svátek s placeným volnem. Po nm 25. prosinec Boí hod vánoní a 26. prosinec Štpána.


Ale vánoní atmosféra a duchovní krajina Vánoc zaíná ji v prosinci adventem. V jeho prbhu mají svátek dleití svatí. 30. listopadu sv.Ondej, 4. prosince sv. Barbora, 6. prosince sv. Mikuláš a 13. prosince sv.Lucie. S tmito jmény jsou spojeny etné odkazy, zvyky a legendy. Ondej a jeho bratr Šimon byli rybái v galilejské Betsajd. Je patronem sedlák, rybá a nevst. Den, v kterém se vští dívkám, zda a za koho se provdají. Svátek sv.Barbory se slaví pouhé dva dny ped Mikulášem, který ji trochu zastiuje. Je patronkou horník, sléva, stava, pokrýva, tesa, architekt, kameník, kucha a ezník. V ten den dávají dívky vtviku tešn do vázy a podle toho v kolikátý den do Štdrého dne vykvete, v tolikátém msíci potká dívku štstí a vdá se. Dívkám, je nejsou pannami, prý nevykvetou.

6. prosince Svatý Mikuláš. etné legendy o nm, tradice a oslavy jsou výrazné. V roce 300 n.l. byl biskupem v turecké Mye. 6.prosinec 347 n.l. je údajn dnem jeho smrti, kdy byl léta ped tímto datem aláován a trýznn nekesanskými vládci. Jedna z legend íká, e bohatý šlechtic poslal své ti krásné dcery do veejného domu, aby si jako nevstky vydlaly na vna pro své enichy. Mikuláš hodil jedné noci oknem kadé z tchto en, sáek se zlaáky, aby mohly skonit s tímto nejstarším enským emeslem a vdát se. Svatý Mikuláš je patronem mnoha profesí od soudc, mlyná, sládk a po obchodníky. Patronuje také etná msta, zem, je ochráncem proti povodním a ztroskotání na moi. Mikuláše znají snad všechny dti, i kdy podle kontinent a zemí pod rznými jmény. V Americe jako Santa Klaus, ve Francii jako Papa Noel. V Rusku se nenadluje na Štdrý den. Dárky pináší Dda Mráz na Nový rok.


Ve Finsku je Joulupulukki, postava odná do kozlí ke. Na Apeninském poloostrov nadluje dárky ena, hodná arodjnice Befana, ale a 6. ledna.


13. prosinec je svátkem sv. Lucie. Je jednou z katolických i pravoslavných svatých. Uctívají ji i církev anglikánská a luteráni.Narodila se v roce 284 n.l. v Syrakusách na Sicilii. Její rodina byla bohatá, ale Lucie rozdala svj majetek i vno chudým. Vynikala krásou. Byla kesankou. Aby si nemusela vzít pohanského enicha, vydloubla si oi.Tak praví legenda. Panna Maria jí vrátila oi ješt krásnjší. Je patronkou slepc, nemocných dtí, nevstek a advokát.


K adventu patí také výzdoba adventními vnci. Tento zvyk je starý více jak 150 rok. Zrodil se údajn v Hamburku, kde jej v podob devného kola zavsil poprvé Johan Heinrich Wichiem do slámou pokryté ratejny Záchranného ústavu pro opuštné dti. Kruhový tvar symbolizuje slunce a vnost. Nemá konec. Na vchodových dveích mnoha chalup a dom v esku jsou vidt vánoní vnce a v pedsíních se tymi svícemi, které se zapalují, visí v horizontální poloze. První na první adventní nedli, pak druhá, tetí a dojde na poslední svíci, která se zapaluje na poslední nedli ped Štdrým dnem.


Také jmelí patí ke krajin Vánoc.Vn zelené tajemné rostliny si všimli ji Keltové. Roste vysoko v korunách strom, její plody, bílé bobule, svítí jako perly. Dozrávají práv v prosinci.
Podle povr nebo víry chrání ped ohnm, pináší štstí, jako podkova nebo tylístek. Podporuje údajn plodnost. Proto se pod ním dvojice líbají v nadji, e pijde odvaha, štstí a láska.


Ke zetelné vánoní tradici patí betlémy. Tu ml zaloit v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. V Praze byl první betlém k vidní v roce 1560 v dominikánském kostele sv.Klimenta. V dob osvícenství koncem 18.století opustily jesliky s Jeíškem kostely a objevily se ve vesnicích a mstech. Základní figurky tvoil Jeíšek v jeslikách s Pannou Marií, Josefem, oslíkem, pastýi s ovekami a ti králové.Vánoní stromky pišly a po betlémech, ale nakonec splynuly oba jako symboly Vánoc.


Ješt k postavám tí král. Slaví se a 6. ledna. Je to lidový název pro kesanský Svátek Zjevení Pán, take by se do betlém mli dávat a po Vánocích, po Novém roce. Ale patí natolik k betlému a tradici, e jsou jeho trvalou souástí, a jsou jejich figurky a prostý chlév vytvoeny ze deva, papíru, malované, modelované z hlíny, odlévané i jakkoli jinak. Ale Ti králové jsou postavikami nesoucí symbolické poselství. Prostí pastýi byli u zpátky u svých stád, kdy do Betléma picházejí tito mudrci, králové, kteí z pohybu a postavení hvzd ji ped tím vyetli, e se narodil velký král v Izraeli. Jsou to jinovrci a cizinci, uenci, bohatci a pinášejí bohaté dary. Scéna jakoby ukazuje klanní vládc vazalských zemí novému, v jejich úvahách mocnjšímu králi. Mnohde se na futra dveí, u nás i leckde jinde, píší kídou 6. ledna písmena K+M+B. Ale nejsou to zaátení písmena jmen Kašpar, Melichar, Baltazar. To je pozdjší výmysl. Písmena jsou zkratkou významu slov ve smyslu pán, Kyrios, /ecky/ Kristus. M pak znamená obydlí, latinsky Mansionen a B Benedicat poehnání. Kristus – Mansionem - Benedicat K+M+B. Ale lze jim dát, a také mají, adu dalších význam.Nap. znamenají ti fáze lidského ivota. Jeden je mladý, druhý zralý mu, tetí je staec. Mladý král je králem budoucnosti. Na obraze slavných malí má zelené roucho nadje. Králem pítomnosti je král staec. Pejde do spánku smrti. A krále minulosti pedstavuje zralý mu. Proti starci je mladý. Ale zralost a plnost pichází podle gotických pedstav v hodin smrti. Ta zastavuje také as ivota a v této plnosti pak zstává.

 


Daly by se popsat ješt další stránky o Vánocích, zvycích a obyejích, které se k nim váou. Nap. štdroveerní veee, o hvzd betlémské, o Herodesovi, o bibli - nejtenjší knize v djinách - a mnohých jiných. To všechno tvoí krajinu a as Vánoc, nejen jako skutenost kolem nás, ale také v našich myslích, vzpomínání, páních, tubách i zklamáních, zániku i zrodu nového ivota a nadjí.


Vánoní krajina a její as by nás proto mohly a mly vést také k rozjímání a meditaci o našich vlastních ivotech, našem konání, úsilí, snahách a smování k dobrým cílm s hodnotami, které nejsou módní, moderní, nýbr provené, trvalé a stálé.


Milan Dubský

* * *

Zobrazit všechny lánky autora
 



Komente
Posledn koment: 21.12.2019  10:23
 Datum
Jmno
Tma
 21.12.  10:23 Von